Fazol šarlatový je květina, zelenina a luštěnina zároveň. Jak ji využít?

Fazol šarlatový vynikne v zahradě nebo na balkoně jako červeně kvetoucí pnoucí letnička, která dokáže vytvořit dekorativní zástěnu. Plody jsou jedlé zelené lusky. Mladé, křehké, nedozrálé jsou skvělou zeleninou, hodí se do omáček a polévek. Lusky dozrávají postupně, můžeme je sklízet celé léto. Zralá semena (fazole) jsou velká a atraktivně barevná.

Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) je jeden z mnoha druhů rodu fazol (Phaseolus). Společně s mnohem známějším fazolem obecným (Phaseolus vulgaris) pochází z tropických oblastí Ameriky a v Evropě se začal více pěstovat v druhé polovině 17. století.

Jak fazol šarlatový vypadá

  • Liánovité bobovité rostliny dorůstají do výšky okolo čtyř metrů a potřebují oporu. Jsou bohatě olistěné tmavozelenými trojčetnými listy.
  • Motýlovité květy v řídkých hroznech jsou nejčastěji červené, červenohnědé nebo červenobílé. Z krásných květů se můžeme radovat přibližně od poloviny června do konce září.
  • Plody jsou dužnaté lusky dlouhé zhruba 25 cm. Jsou prohnuté, mají drsný povrch a výraznou špičku, většinou pevné vlákno ve hřbetu lusku. Lusky konzumujeme celé jako zeleninu. Semena (fazole) jsou ledvinovitého tvaru a jsou různobarevná – bílá, červenofialově mramorovaná, hnědě mramorovaná anebo žíhaná verze. Suchá semena patří mezi významné luštěniny.

Fazol šarlatový – popínavá letnička

Na zahradě velké i malé udělá bujně pnoucí fazol šarlatový spoustu parády, ať už mu přichystáme pro pnutí oporu, nebo ho necháme pnout u míst, která chceme skrýt. Hodí se na zahradní pergoly, mříže, nevzhledná zákoutí, dokáže vytvořit originální optické předěly.

Pěstovat se však dá také ve vhodných nádobách na balkoně či terase. Protože roste hlavně do výšky, zabírá málo místa, ale dokáže vytvořit doslova neprůhlednou dekorativní zástěnu. Pro prodloužení doby kvetení je potřeba průběžně otrhávat zrající lusky.

Fazol šarlatový – zelenina a luštěnina

Fazol šarlatový je významnou potravinou. Velmi mladé lusky se dají použít jako přílohová zelenina a o něco starší lusky s již počínajícími semeny se nakládají a používají jako zelené fazolky na omáčky a saláty.

Semena po plném dozrání jsou jedněmi z nejvyhledávanějších suchých luštěnin vhodných k přípravě polévek, salátů a fazolovýchgulášů.

Lusky a zralá inezralá semena fazolu šarlatového – podobně jako fazolu obecného – se nemají jíst syrová. U citlivých lidí mohou vyvolat nadýmání, nevolnost, zvracení či průjem.

Pravidla pěstování fazolu šarlatového

  1. Fazol šarlatový je ve srovnání s teplomilným fazolem obecným o něco vhodnější i do drsnějších podmínek, je odolnější proti chladu, ale i tak semena vyséváme až v polovině května po ledovýchmužích do prohřáté půdy.
  2. Před výsevem je dobré semena na den dva namočit do vody, aby nabobtnala. Tím urychlíme vzcházení fazolí. Semínka jen mírně osušíme, aby se s nimi dobře pracovalo, ale nikdy je nesmíme nechat zcela zaschnout. Vyplatí se použít nálev z heřmánku, který fazole ochrání proti houbovým chorobám a plísním.
  3. Fazol šarlatový se od nejrozšířenějšího fazolu obecného liší způsobem klíčení. Zatímco fazol obecný klíčí nad povrchem, u fazolu šarlatového se první listy (děložní) vyvíjejí už pod zemí.
  4. Semena vyséváme 6 až 7 cm hluboko po 6 až 8 kusech na vzdálenost 60 až 100 cm, případně výsev přizpůsobíme opoře. Vhodná je pyramida tvořená asi 8 tyčkami, zapíchanými na obvodu do kruhu o průměru asi 180 cm. Tyče na jejich vrcholu svážeme.
  5. Fazol šarlatový se hodí k pěstování na balkonech a terasách, kde máme možnost vést je do výšky. Semena vysejeme v řádku do prostorného květinového truhlíku umístěného u stěny nebo do nádoby do hnízda po 3 semenech. Nesmíme zapomenout přidělat konstrukci z provázků nebo drátků k vedení fazolů do výšky.
  6. Často se vysévá s kukuřicí, která fazolu poskytuje dostatečně pevnou a zároveň vysokou oporu k růstu. Doporučuje se také výsev s pnoucí lichořešnicí, která fazol šarlatový chrání před škůdci a chorobami. Saturejka je chrání před mšicemi. Při vhodném umístění vytvoří přistínění rostlinám, které to v horkých letních dnech potřebují, třeba salátům, špenátu či ředkvičkám.
  7. Po výsevu potřebují dostatek vláhy. Zvláště u mladých rostlin a v době květu je třeba dbát na dostatečnou a přiměřenou zálivku.
  8. Až vyklíčí, můžeme je mulčovat slabou vrstvou štěpky. Mulč jednak udržuje stálou vlhkost, jednak potlačuje růst plevelů. Ovšem v teplém a vlhkém mulči se s oblibou zdržují žraví slimáci, pro které jsou delikatesou listy a stejně tak i plody.

Sklizeň lusků a fazolí

  • Pokud chceme zpracovávat celé ještě nedozrálé lusky, sklízíme je postupně a pravidelně (nejlépe každé tři dny) v momentě, kdy po ohnutí lehce křupnou.
  • Naopak fazole pěstované pro zrno se sklízejí v době, kdy lusky zaschnou a semena dozrají a vybarví se.

Fazol šarlatový Scarlet

„Oblíbená je odrůda Scarlet se světle zelenými lusky dlouhými až 20 cm a s velkými, atraktivně strakatými semeny typu švábky, někdy se jim říká becok. Fazole jsou vhodné na vaření a konzervování. Nerozvařují se a je možné je kombinovat i s jinými fazolemi. Pokud je namočíme přes noc, vaří se 30–40 minut, bez namočení 60–70 minut. Jsou velmi chutné, vhodné jak na polévku, na guláš a na salát. Tato odrůda vstupuje do plodnosti později, při pravidelné sklizni zralých lusků ale přináší úrodu průběžně až do pozdního podzimu," doporučuje šlechtitel a pěstitel Jan Prášil.

Zdroje: šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, cs.linkfang.org


Přečtěte si také