Objevte tajemství výsevu a pěstování hrachu. Jen tak budete mít vlastní zelený hrášek celé jaro

Chtěli byste si celé jaro pochutnávat na vlastním zeleném šťavnatém hrášku? Není nic snadnějšího! Základem úspěchu je správná taktika při výsevu ať na záhon v zahradě, tak do nádob na balkoně. Poradíme vám, jak na to.

Zahradní hrášek (hrách zahradní nebo také setý Pisum sativum) je oblíbenou a hodně pěstovanou jarní zeleninou. Skupina zahradních hrachů se dělí na dřeňový a cukrový. Významnější je dřeňový hrách, pěstovaný pro zelené zrno v mléčné zralosti, kdy je měkký a sladký.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jaký je rozdíl mezi rukolou a roketou? Pěstování pikantní listové zeleniny zvládne každý

Hrášek je zelenina nejen velmi hodnotná, ale také chutná. Odborníci na výživu doporučují konzumovat kolem 4 kg hrachu na osobu za rok, průměrná spotřeba je však v Česku jen okolo 800 g za rok. Máme tedy co dohánět.

Co obsahuje hrách

Čerstvý hrášek je plný vlákniny, obsahuje vitaminy C, B1, B2, B3, B6, E, kyselinu listovou, provitamin A, z minerálních látek hodně hořčíku a draslíku, dále vápník, fosfor, železo, měď a molybden. Obsahuje také velmi hodnotné bílkoviny, kterými mohou vegetariáni částečně nahradit příjem masa.

Dvě taktiky výsevu hrachu

„Při pěstování na zahrádkách a balkonech převažují velmi rané a rané odrůdy, které mají stabilní výnos, i když ne nejvyšší, ten je doménou poloraných a pozdních odrůd. Pozdější odrůdy jsou zase více napadány chorobami a škůdci a výnosy mohou i vlivem počasí hodně kolísat," uvádí šlechtitel a pěstitel Jan Prášil.

Jestli správně zvolíme odrůdy i dobu výsevu, můžeme zelený hrášek sklízet téměř po celé vegetační období. Zajistit si prodlouženou dobu sklizně v průměru o měsíc můžeme dvěma způsoby:

postupnými výsevy raných odrůd s odstupem zhruba dvou týdnů
jednorázovým výsevem vhodnou kombinací raných a pozdějších odrůd

NENECHTE SI UJÍT: Kozlíček polníček: Jak pěstovat křehký salát s oříškovou chutí, a posilovat si tak imunitu

Čas na výsev hrášku

Dřeňový hrách nejčastěji vyséváme od konce března do konce května na záhon do nádob podle aktuálního počasí. Hrách má totiž poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí již při 1 °C a roste od 4 °C. Otužené rostliny snesou i přímrazek -5 °C. Optimálně roste při 14–18 °C. Za vysokých teplot kolem 30 °C neprobíhá dobře opylení a hrách nenasazuje lusky, předčasně dozrává a zasychá.

Kombinace odrůd

„Abychom dosáhli prodloužení sklizně, je vhodné vysévat několik odrůd s odlišnou vegetační dobou. Doporučuji osvědčenou kombinaci výsevu velmi rané velkozrnné odrůdy Oskar® (dobrou variantou je také Junos) s poloranou odrůdou Johan (nebo Radovan) a pozdní velkozrnnou odrůdou Cedrik (nebo například Radim, Alderman či Twinset). Tím si prodloužíme dobu sklizně šťavnatého hrášku až na čtyři týdny,“ radí pěstitel.

Odrůda Oskar® spojuje ranost s velkým zrnem a vysokým počtem zrn v lusku. I proto je asi z odrůd hrášku u nás jedna z nejpopulárnějších. Porost dosahuje výšky 60–80 cm, rostliny jsou silné, bohatě olistěné, se světle zelenými listy. Lusk je dlouhý asi 10 cm, ostře ukončený, prohnutý, s 10–12 zrny v lusku. Zrno je velké, tmavě zelené, sladké chuti.

Hrách Johan navazuje dobou sklizně právě na odrůdu Oskar®, čímž ji vhodně doplňuje. Johan je moderní, středně raná, vysoce výnosná odrůda s dlouhým, rovným, ostře zakončeným luskem, ve kterém je průměrně 7–8 velkých tmavě zelených zrn. Je rezistentní k padlí hrachu, k fusáriovému vadnutí a k virové mozaice hrachu přenosné semenem.

Cedrik je pozdní dřeňová, velkozrnná odrůda zahradního hrachu s velkým zrnem poskytující velmi lahodné tmavozelené hrášky. Rostliny jsou vyššího vzrůstu. Lusk je široký, tupě zakončený, dlouhý 8–9 cm, obsahuje 7–8 zrn. Cedrik byl před několika lety první z řady nových odrůd s celou rezistencí k chorobám hrachu (např. virová mozaika hrachu (PEMV), fusarium, padlí).

PŘEČTĚTE SI: Vše, co je dobré vědět o úspěšném pěstování hrášku. Daří se mu na zahradě i na balkoně

Jak hrách pěstovat

Hrách setý není příliš náročný na půdu, dobře prospívá v nevyhnojené, spíše lehčí hlinité půdě.
Hrách výborně prospívá ve společnosti okurek, mrkve a hlávkového salátu. Před škůdci hrách ochráníme, když budeme v jeho bezprostřední blízkosti pěstovat saturejku a lichořeřišnici.
Hrách má schopnost fixovat vzdušný dusík za pomoci bakterií žijících symbioticky v hlízkách na jeho kořenech. Hlízky „skladují“ přebytečný dusík, který rostlina nespotřebuje. Po jejím odumření je dusík uvolněn do půdy, kde je k dispozici okolním rostlinám.
Naopak se hrách nemá dávat na záhon s fazolemi, protože mají stejné nároky na půdu a napadají je i stejní škůdci a nemoci. Nesvědčí mu ani společnost cibule, česneku, brambor a rajčat.
Záhon na výsev hrachu setého pečlivě uhrabeme a pomocí lopatky nebo motyčky uděláme řádek o hloubce 5–7 cm. Vzdálenost řádků se pohybuje s ohledem na vybranou odrůdu od 15 do 40 cm.
Hrách vyséváme do řádku po jednotlivých zrnech 4–6 cm od sebe (poléhavé odrůdy) nebo do hnízd po 3–4 semenech, vzdálenost by měla být 10–15 cm (pnoucí odrůdy).
Zrnka hrachu jsou vyhledávanou pochoutkou pro ptáky. Proto se dávají nejméně 5 cm hluboko a musíme dobře zahrnout zeminou. Výsev můžeme přikrýt netkanou textilií, kterou odstraníme, když vyrostou rostlinky.
Hrách potřebuje k růstu oporu. Na čerstvě vysetou plochu nebo ještě před setím se vyplatí natáhnout například králičí pletivo nebo síťku, lze použít i větve, tyče, klacíky nebo provázky. Jakmile hrách vzklíčí, naveďte ho na oporu, tím zvýšíte kvalitu plodů i bohatost úrody.
Záhon pravidelně odplevelujeme a mírně kypříme půdu, při suchém počasí zavlažujeme.

Jaký je rozdíl mezi hrachem a hráškem

Zelený hrášek není ještě zcela dozrálý plod a svým složením se více blíží zelenině. Hrách jako luštěnina pak není jen usušený hrášek, ale plně vyzrálé semeno, které je usušeno, a tak má i jiné látkové složení. Rozdíl poznáme i na ochutnání. Lusky nebo zelený hrášek mají v sobě jako zelenina více vody.

Zdroje: šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší), bylinkyprovsechny.cz, cs.wikipedia.org