Heřmánek: Jak pěstovat léčivou bylinku proti nachlazení, stresu či bolení břicha

Heřmánek pravý nebo taky heřmánek lékařský (Matricaria chamomilla či Matricaria recutita) obsahuje kromě temně modré silice, jejíž hlavní složkou je chamazulen, další účinné látky, jako je bisabolol, flavonoidy, kumariny, terpeny, hořčiny, rutin a dalšílátky. Heřmánek pravý působí protizánětlivě, dezinfekčně, protialergicky, zvyšuje imunitu, uvolňuje křeče či zvyšuje pocení.

Má uklidňující a hojivé účinky na pokožku. Je účinný při revmatických onemocněních, žaludečních a střevních kolikách jako spasmolytikum (látka uvolňující křeče hladkého svalstva), působí protizánětlivě, zabraňuje množení choroboplodných zárodků. Zevně se používá jako kloktadlo při zánětu horních cest dýchacích a bolestech zubů, jako oční kapky při zánětu spojivek, jako obklady při ječných zrnech, kožních onemocněních, přihemoroidech a zánětu prsní žlázy, jako koupel při nadměrném pocení nohou nebo jako inhalace při rýmě.

Heřmánek patří mezi nenahraditelné léčivé rostliny pro děti, je možné ho bez problémů podávat i kojencůmpři křečích a bolestech bříška a při chorobách z nachlazení. Heřmánek se využívá hodně v kosmetice, masti urychlují hojení a zamezují tvorbu jizev, koupele se užívají při ošetření vlasové pokožky a zesvětlení vlasů.

Heřmánkový čaj

1 lžička sušených heřmánkových květů se zalije 250ml vroucí vody. Nechá se 15minut vyluhovat a poté se scedí. Heřmánkový čaj se pije teplý třikrát denně po jídle. Připravuje se vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.

Heřmánkový sirup proti nachlazení

Natrháme asi 500 g heřmánkových květů, zalijeme 1 l vody a přidáme 2 na kolečka nakrájené citrony. Pomalu přivedeme k varu, asi 7 minut povaříme, sejmeme a necháme 1–2 dny vyluhovat. Přecedíme je přes látku nebo kávový filtr a lehce vymačkáme. Tekutinu odměříme a přidáme stejně tolik cukru (např. 800 ml tekutiny – 800 g cukru). Nalijeme do kastrolu a pomalu zahříváme, ale nevaříme, jen necháme mírně probublávat do požadované konzistence.

Hojivá heřmánková mast

Dvě hrsti čerstvých heřmánkových květů vsypeme do 250 g rozpuštěného čistého vepřového sádla, necháme vzkypět a hned sejmeme. Druhý den směs mírně zahřejeme a propasírujeme přes lněný ubrousek, který dáme přes síto. Nakonec promícháme strochou včelího vosku a přendáme do čisté nádoby.

Heřmánkový olej na bolavé klouby

Sklenici s uzávěrem naplníme čerstvými heřmánkovými květy (nasbíranými nejlépe za slunného dne). Zalijeme olivovým olejem lisovaným za studena tak, aby květy byly zcela ponořené. Sklenici dobře uzavřeme a necháme stát 2–3 týdny na slunci. Potom olej přecedíme do lahviček a uskladníme v chladu. Heřmánkový olej nám takto vydrží asi 2 měsíce. Olej z heřmánku pravého se používá zevně na bolavé svaly a klouby, urychluje hojení různých menších ranek, opařenin, lehčích spálenin a podobně.

Heřmánek pomáhá i psům

Léčivé rostliny jsou kromě lidského organismu prospěšné i pro domácí mazlíčky. Heřmánek je vynikající přírodní pomocník při nachlazení psů. Pokud má například pejsek rýmu, nakapeme mu do pelíšku několik kapek heřmánkové tinktury nebo bylinku přidáme do krmení. Svým čtyřnohým miláčkům můžeme studený slabý nálev podávat při průjmech či špatně se hojících ranách.

Pravidla pěstování heřmánku

1. Heřmánek pravý je jednoletá bylina, dosahující výšky až půl metru. Na vzpřímené a bohatě větvené lodyze vyrůstají silně aromatické květy s bílými okvětními lístky a žlutým středem. Kvete od jara do podzimu. V přírodě se s heřmánkem pravým setkáme podél cest, jako plevel v obilných polích, na rumištích a úhorech a na loukách. Můžeme si ho pěstovat na zahradě i v nádobách na balkoně nebo terase – není to nijak náročné a budeme mít krásnou voňavou letničku.
2. Heřmánek pravý je teplomilná rostlina, miluje slunce a světlo. Nejvíce mu vyhovuje teplejší poloha, chráněná před větrem.
3. Vyžaduje dobře propustnou, lehkou hlinitopísčitou půdou, která obsahuje dostatečné množství živin. Nesnáší půdy kyselé a zamokřené! Nadměrné vlhko, ale ani nadměrné sucho mu nesvědčí.
4. Heřmánek je výborný ochránce zeleniny, preventivně chrání pěstované rostliny před houbovými chorobami a plísněmi a podporuje jejich zdravý růst. Aromatická bylinka se hodí na lemování zeleninových záhonů, působí příznivě hlavně na cibuli, fazole, hrách, salát, mangold, červenou řepu, špenát a celer.
5. Heřmánek má krátkou vegetační dobou – zhruba 8 týdnů od vysetí do kvetení. Semínka můžeme vysévat na podzim nebo na jaře. Podzimní výsev (20. 8. – 20. 9.) rychle vzchází, rostlinky dobře zakoření a přezimují ve stadiu přízemní růžice. Na začátku jara začíná heřmánek rychle růst a zhruba na konci května nastává doba kvetení. Při jarním výsevu v březnu a dubnu se první květy sbírají od července.
6. Semínka vyséváme do řádků vzdálených asi 15cm nebo do hnízd přímo do vlhké půdy. Semena heřmánku potřebují ke klíčení hodně světla, proto je musíme vysévat na utužený povrch půdy a nezahrabávat zeminou! Semínka můžeme před výsevem smíchat s pilinami. Půdu udržujeme ipo výsevu stále vlhkou a bez plevelů, ten by jinak mohl heřmánek zahubit.
7. Heřmánek trháme v době plného květu od června do konce září, optimálně dopoledne kolem desáté hodiny. Sbíráme jen nepřezrálé květy– okvětní lístky nesmí být svěšené směrem k zemi. Květy i s kouskem stopky dlouhé do 2 cm opatrně ustřihneme nebo utrhneme. Heřmánek pravý v přírodě poznáme tak, že rozřízneme podélně žlutý střed květu, který by měl být dutý. Je-li lůžko plné, jedná se pravděpodobně o rostlinu jménem rmenec sličný – rmen.
8. Heřmánkové květy sušíme rozprostřené v tmavé, dobře větrané místnosti vtenkých vrstvách do 2cm na hustých sítech či na lískách. Nevhodné je ho sušit pomalu, protože tak ztrácí účinné látky i barvu, nedoporučuje se ani sušení na slunci. Můžeme ho sušit teplem umělým při teplotě do 40 °C. Květy při sušení zbytečně neobracíme, jelikož se heřmánek lehce drolí a rozpadá a pak ztrácí kvalitu.

Z historie léčení heřmánkem

Příznivé účinky heřmánku pravého jsou známé již od antických dob. V Egyptě byl heřmánek díky svým léčivým účinkům zejména proti vysokým horečkám zasvěcen bohu Slunce. Heřmánku si cenili také Dioskoridés, řecký lékař, a Plinius, římský přírodovědec, kteří doporučovali heřmánek při bolestech hlavy, na potíže s ledvinami, s močovým měchýřem a játry. V anglosaským zemích byl heřmánek jednou z devíti posvátných bylin, heřmánek se inhaloval a šňupal při astmatu a problémech s nespavostí.

Na popularitě získal ve středověku, kdy se na něj začali lidé obracet jako na lék při nevolnostech, zánětech, horečkách a kožních onemocněních. Ve středověku se heřmánku přisuzovala kouzelná moc. Pomáhal prý odhalovat čarodějnice, vzbuzoval lásku druhého pohlaví, a dokonce umožňoval věštit budoucnost. V léčitelství se využíval jako na lék při nevolnosti, zánětech, horečkách a kožních onemocněních. Rozemleté lístky chránily před uštknutím jedovatými hady. Vseverní Evropě lidé spojovali žluté terče květů heřmánku s životadárným sluncem a přisuzovali mu velkou životadárnou moc.

Mohlo by vás ještě zajímat: