Okurky nakládačky. Jak je pěstovat na síti, proč jsou někdy hořké a jak vybrat odrůdu

Okurky nakládačky, oblíbená a hojně pěstovaná plodová zelenina, jsou teplomilné rostliny, kterým se nejlépe daří na venkovních záhonech. S jejich výsevem či výsadbou proto není nutné moc pospíchat, rozhodně se vyplatí být trpěliví a počkat na druhou polovinu května. Co je důležité pro správnou volbu odrůdy, jak okurky hnojit, proč pěstovat nakládačky na síti nebo proč jsou někdy okurky hořké, jsme se zeptali odborníka.

Okurky (okurka setá Cucumis sativus) jsou vysoce náročné na teplo a světlo, proto s jejich výsevem nebo výsadbou nespěcháme. Raději počkáme, až se půda na jaře dostatečně prohřeje, počáteční růst okurek pak bude rychlejší.

„Okurky jsou velmi citlivé na nachlazení, pokles teplot pod 10 oC již způsobuje fyziologické poruchy. Ať vyséváme semena na záhon do volné půdy, nebo vysazujeme sadbu, rozhodně doporučuji až v druhé polovině května, když už nehrozí pozdní mrazíky. V případě pěstování ve fóliovém krytu můžete vysazovat již od poloviny dubna,“ radí Jan Prášil, šlechtitel okurek a tykvovitých rostlin společnosti Semo. Okurky nakládačky vyséváme nebo vysazujeme do řádků ve vzdálenosti 30 až 40 cm.

Jan Prášil, šlechtitel okurek a tykvovitých rostlin společnosti Semo Zdroj: Jan Prášil

Správná volba odrůdy okurky

Hruboostné nakládačky: Různé odrůdy jsou vhodné do různých klimatických oblastí. „Nakládačky s hrubou řídkou bradavičnatostí, hruboostné, doporučuji jak do typicky okurkářských oblastí, tak i do oblastí s méně vhodnými klimatickými podmínkami. Vyznačují se mohutnější kořenovým systémem, bujnějším růstem a vyšší vitalitou. Lépe snášejí méně vhodné klimatické i pěstitelské podmínky. Vhodné odrůdy jsou například Admira F1, Blanka F1, Bára F1, Bohemia F1, Anya F1 a Dafné F1," uvádí pěstitel.

Hustoostné nakládačky: Odrůdy s jemnou hustou bradavičnatostí – hustoostné jsou určeny především do teplých, typicky okurkářských oblastí. Jsou celkově méně vzrůstné a citlivější k chladnému počasí. Mají slabší kořenovou soustavu a jsou citlivější na nedostatek pravidelné závlahy. „Doporučil bych odrůdy Charlotte F1, Ornello F1 a partenokarpické (nepotřebují ke zdárnému vývoji plodů opylení) Elisabet F1, Sonada F1 a Harriet F1,“ říká Jan Prášil a dodává: „Tomuto rozdělení se vymyká odrůda Chantal F1, která se vyznačuje hustou, ale ‚jemně‘ hrubou bradavičnatostí. Musí se však pěstovat jen venku na záhonu. Chantal je poloraná a mimo typu ostnů příjemně překvapí i vysokou tolerancí kplísni okurkové.“

Netkané textilie při pěstování okurek

V případě časných výsevů na záhon můžeme použít bílou nakrývací netkanou textilii, kterou mohou být okurky přikryté až do doby začátku kvetení a která chrání okurky před nepřízní počasí. Také můžeme použít černou mulčovací netkanou textilii. Mulčovací netkaná textilie udržuje stabilní teplotu, zabraňuje prorůstání plevelů, propouští vodu, plody díky ní ani po deštích neleží na zemi.

„Na předem připravený záhon rozložíme fólii v šíři 160 cm. Pomocí speciálních kolíků se připevní k zemi, eventuálně se okraje zahrnou zeminou. Prostředkem fólie natáhneme provázek, podle kterého se ve vzdálenosti 20 nebo 40 cm od sebe prořízneme otvory ve tvaru kříže,“ doporučuje Jan Prášil. Do nich pak buď vyséváme semena, nebo vysazujeme předpěstované sazenice.

Jak okurky správně hnojit

Okurky jsou velmi náročné na hnojení dusíkatými hnojivy a negativně reagují na nedostatek hořčíku. Současně ale nesnášejí vyšší koncentraci průmyslových hnojiv a vyžadují přihnojit v průběhu vegetace. Okurky jsou velmi citlivé na přípravky na bázi chlóru, proto je nepoužíváme, chlór uvolněný z draselné soli negativně působí na klíčení rostlin. Jak v době růstu, tak tvorby a zrání plodů je jednou týdně hnojíme hnojivy pro plodovou zeleninu s vyšším obsahem dusíku.

Proč jsou někdy okurky hořké

Původní okurky, které daly vznik novám odrůdám, byly hořké. „Způsobuje to látka zvaná cucurbitacein. Starší generace odrůd (Regina F1, Nora F1, Admira F1 a další) jsou natolik prošlechtěny a cucurbitaceiny potlačeny tak, že za optimálních podmínek tvoří nehořké plody. Ovšem jakmile je velký rozdíl mezi noční a denní teplotou či dlouhotrvající sucho, plody hořknou. Také s koncem vegetace zpravidla vzrůstá počet hořkých plodů. Zvýšená produkce cucurbitaceinu je projevem obrany rostliny proti stresujícím podmínkám. Nejnovější odrůdy okurky jsou geneticky nehořké, neumějí vytvářet cucurbitaceiny, a proto nikdy nehořknou. Bohužel to může způsobovat větší náchylnost k napadení sviluškou či jinými škůdci, kteří pak tyto odrůdy přednostně vyhledávají. Zástupci geneticky nehořkých okurek jsou například Ornello F1, Bohemia F1, Charlotte F1, Sonada F1, Harriet F1, Anya F1, Gracie F1 či Dafné F1,“ uvádí odborník.

Proč nakládačky ve fóliovníku a skleníku nenasazují plody?

Pokud můžeme vyloučit nedostatečnou výživu dusíkem a nevyrovnanou zálivku, tak jsme zřejmě zvolili nevhodnou odrůdu. Pro pěstování ve sklenících a fóliových krytech musíme vybírat partenokarpické odrůdy, které vytvářejí plody i bez oplození.

„Partenokarpické okurky nepotřebují ke zdárnému vývoji plodů opylení, jsou proto vhodné i pro pěstování při nedostatku opylovačů ve fóliových krytech. Při polním pěstování jsou většinou ranější než standardní odrůdy a navíc nejsou závislé na opylování. Jejich handicapem může být určitý podíl deformovaných plodů při nežádoucím opylení. Nakládačky ovšem sklízíme v mladém stadiu, kdy se deformace plodů projevují jen výjimečně. U nakládaček se až donedávna partenokarpie nevyužívala. Ovšem moderní trendy v pěstování si vyžádaly využít partenokarpii i u nich. V současné době jsou v sortimentu nakládaček partenokarpické odrůdy např. Elisabet F1, Harriet F1, Sonada F1, Anya F1, Gracie F1 a Dafne F1,“ vysvětluje šlechtitel Jan Prášil.

Tzv. vertiko systém zlepšuje zdravotní stav rostlin, plody nejsou znečištěné od zeminy a jsou lépe vybarvené, sklizeň je snadnější a výrazně delší, říká šlechtitel okurek Jan Prášil Zdroj: Jan Prášil

Pěstování okurek na síti – vertiko systém

Tzv. vertiko systém zlepšuje zdravotní stav rostlin, plody nejsou znečištěné od zeminy a jsou lépe vybarvené, sklizeň je snadnější a výrazně delší.

„Základem vertiko systému je opěrná konstrukce pro rostliny, kterou tvoří dřevěné kůly nebo železné tyče v řadě ve vzdálenosti 2–3 m od sebe. Výška kůlu po zatlučení má mít 2 m. Na vrcholu kůlů je uchycený dobře vypnutý pevný motouz nebo nosný drát. Na něm je síť z polypropylenu s velikostí ok nejlépe 15 x 15 cm nebo se na něj upevňují vodicí motouzy. V případě použití motouzů je nutné ve vzdálenosti 15 cm udělat suk, který zamezí sesouvání uchycené liány okurky. Vzdálenost jednotlivých řad sítí vedle sebe je 1–1,5 m. Předpokladem úspěšného pěstování okurek na síti je zejména zpočátku vegetace navádění do ok sítě a doporučuji odstranit všechny postranní výhony a malé plůdky vyrůstající z paždí listů až do výšky 30 cm. Rostliny totiž musí nejprve pořádně zakořenit a vytvořit dostatek listové plochy,“ vysvětluje Jan Prášil.

Dalším důležitým opatřením je důsledné navádění rostlin. Od začátku navádíme do jednotlivých ok sítě hlavní vrchol okurky a od 50 cm výšky rostlin i postranní výhony. Rostliny vyvedeme až k hornímu vodicímu drátu, kde je přehodíme a necháme volně růst zpět dolů. Růstový vrchol můžeme nahoře zaštípnout, podpoříme tím větvení. Vybereme dva nejsilnější postranní výhony, které necháme růst volně, ostatní vyštípneme.

„„Pro pěstování na síti jsou vhodné například odrůdy Charlotte F1, Anya F1 či Dafne F1, pro vertiko pěstování ve fóliovnících pak partenokarpické okurky jako třeba Harriet F1, Sonada F1 a Gracie F1," doporučuje Jan Prášil

Zdroj: šlechitel a pěstitel Jan Prášil