Domácí rostlinná hnojiva a postřiky aneb pěstování bez chemie. Návody a použití.

V moderní zahradě dáváme přednost domácím přírodním hnojivům a ochranným postřikům před chemickými. Výchozí surovinou na přípravu rostlinných zákvasů, výluhů a macerátů jsou běžné léčivé byliny, které rostou na zahradě nebo si je natrháme na louce. Výběrem vhodných rostlin můžeme ovlivnit i složení hnojiva – některé posilují růst, jiné podporují imunitu před chorobami, další umí bojovat se škůdci.

Jak udělat jíchu, domácí tekuté hnojivo z bylin

V přírodní zahradě se nejčastěji používá jako přírodní tekuté hnojivo zákvas neboli jícha.

Na 10 litrů vody potřebujeme zhruba 1 kg čerstvých (či 250 g sušených) bylin. Nasekáme je kousky, dáme do nekovové nádoby a zalijeme dešťovou vodou. Necháme několik dní kvasit – kvašení poznáme podle uvolňujících se bublinek a ne zrovna libého zápachu, proto jíchu vyrábíme někde v koutku zahrady. Proces kvašení urychlíme promícháváním.
Jícha je hotová, když už se bublinky neuvolňují, tekutina je tmavá a zapáchá. Když je teplo, kvasí tak dva týdny, v chladných dnech asi měsíc.
Vyluhované byliny můžeme zkompostovat.

NENECHTE SI UJÍT: I bylinky mohou napadnout škůdci. Zlikvidujte mšice, molice, smutnice a dřepčíky

Jak udělat výluh a macerát z bylin

Výluh a macerát se využívají spíše jako ochrana rostlin.

Výluh je při přípravě rychlejší a voňavější, protože se na rozdíl od jíchy nenechává kvasit. Byliny (zhruba 250 g) zalijeme vroucí vodou (asi 1 l) a zakryjme pokličkou. Necháme 30 až 90 minut vyluhovat, pak scedíme. Používá se zředěný, většinou v poměru 1 : 5.
Na macerát vybrané byliny zalijeme studenou pramenitou nebo dešťovou vodou, zakryjeme a necháme stát 12 až 24 hodin. Macerát hlídáme, aby nezačal kvasit, to už bychom dělali jíchu. Scedíme.

V moderní přírodní zahradě se nejčastěji používá jako přírodní tekuté hnojivo zákvas neboli jícha Zdroj: iStock

Jak domácí hnojivo z bylin používat

Zákvas je hodně koncentrovaný, proto se musí před použitím zředit. Optimální poměr pro hnojení jednou měsíčně je 1 díl zákvasu a 10 dílů vody.
Rostlinám prospěje i pravidelné týdenní přihnojování v poměru 1 : 40 až 50. Hnojení jíchou se nedoporučuje za teplého slunečného dne a těsně před deštěm, zato při dešti nebo po je ten správný čas.
Za suchého počasí používáme domácí přírodní přípravky brzy ráno nebo před setměním a vždycky důkladně zalijeme odstátou vodou.

Kopřiva posiluje zeleninu, ovoce i květiny

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) svědčí veškeré zelenině, ovocným stromům a keřům i okrasným rostlinám. Kopřivová jícha je přírodní hnojivo bohaté na dusík, železo, vápník a křemík, proto se využívá zejména v období intenzivního růstu zeleniny, kterou chrání před chorobami a posiluje. Jíchu ředěnou v poměru 1 : 10 dáváme vždy přímo ke kořenům. Neředěný macerát jako postřik ničí mšice a další škůdce.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak se zbavit dřepčíků, skákajících akrobatů, kteří ničí hlavně brukvovitou zeleninu?

Heřmánek jako prevence proti plísním

Květy heřmánku pravého (Matricaria chamomilla) preventivně chrání pěstované rostliny před houbovými chorobami a plísněmi a podporují jejich zdravý růst. Heřmánkový macerát aplikovaný ke kořenům v poměru 1 : 5 má skvělé protizánětlivé a antibakteriální účinky.

Kostival prospívá nejen rajčatům

Listy a květy kostivalu lékařského (Symphytum officinalis) obsahují kromě dusíku také draslík, proto je zákvas vynikajícím tekutým hnojivo zejména pro rajčata, košťáloviny i kořenovou zeleninu, ale můžeme ho použít na všechnu pěstovanou zeleninu. Kostivalovou jíchu v poměru 1 : 25 můžeme používat i na listy.

INSPIRUJTE SE: Věříte, že mravenci ničí mšice? Omyl, starají se o ně tak, jak to popsal Sekora

Pampeliška stimuluje růst zeleniny

Listy i květy pampelišky lékařské (Taraxacum officinale) prospívají ovoci a plodové zelenině. Nezředěnou pampeliškovou jíchou zaléváme ovocné stromy a keře ke kořenům, abychom podpořili kvalitu plodů. Ředěná jícha v poměru 1 : 15 stimuluje růst a zlepšuje kvalitu zeleniny. Výluh je vhodný jako přírodní hnojivo především na teplomilnou plodovou zeleninu (rajčata, okurky, cukety, lilky, patizony) můžeme ho smíchat s kopřivovým v poměru 1 : 1.

Přeslička chrání před padlím

Přeslička rolní (Equisetum arvense) se díky vysokému obsahu křemíku používá hlavně jako postřik, který posiluje růst nadzemních částí rostlin, hlavně listů. Na ochranu rostlin před padlím, rzí a strupovitostí zkusíme aplikovat výluh ředěný vodou v poměru 1 : 5; při akutním ohrožení tři dny po sobě, jinak stačí preventivně přibližně jednou za týden. Používá se také na předjarní postřiky proti přezimujícím škůdcům.

Vratič odpuzuje mšice a spol.

Celá rostlina i samotné květy vratiče obecného (Tanacetum vulgare) obsahují pyrethrum, látku, která se využívá jako účinný odpuzovač hmyzu. Výluh nebo macerát zředěný vodou v poměru 1 : 3 působí proti roztočům, molicím, mšicím, mandelince bramborové i padlí a rzím.

Zdroje: Zdravá zahrada (Helena Vlašínová), Zelenina z ekozahrady (Jaroslav Svoboda, Lada Svobodová), Bylinková zahrádka (Burkhard Bohne)