Hrách setý: Jak správně pěstovat hrášek na zahradě i na balkoně

Šťavnatý zelený hrášek si hravě vypěstujeme na záhonku v zahradě i na balkoně v květináči. Tipy na výsev, péči a odrůdy hrachu setého. Co s úrodou dělat v kuchyni?

Na zahrádkách a balkonech v nádobách u nás běžně pěstujeme hrách setý (Pisum sativum) dřeňový a cukrový. Jak se od sebe liší?

Dřeňový má pevnou slupku a velká šťavnatá zrna, která se z hrachových lusků vybírají nezralá a většinou je hned sníme.
Hrách cukrový má lusky bez vnitřní tuhé slupky (tzv. pergamenu), jsou výrazně sladké, dužnaté a křehké. Mají vyšší obsah cukrů, nezralé a křehké ploché lusky se konzumují celé.

Na našich zahrádkách běžně pěstujeme hrách setý dřeňový (vlevo) a cukrový (vpravo). Zdroj: Jan Prášil

Rozdíl mezi hrachem a hráškem

Rozdíl mezi hráškem a hrachem je ve zralosti. Zelenému, nezralému se říká hrášek a používá se jako šťavnatá zelenina. Později hrášek dozrává a sušenému se říká hrách. Nejvýživnější je ovšem čerstvý a dalším zpracováním se obsah výživných látek snižuje.

Nepřehlédněte: Šťavnatý hrášek celé jaro? Objevte taktiku výsevu a tajemství pěstování hrachu

Na co je zdravý hrášek?

Čerstvý zelený hrášek obsahuje vitaminy C, B1, B2, B3, B6, E, kyselinu listovou, provitamin A, z minerálních látek hodně hořčíku a draslíku, dále vápník, fosfor, železo, měď a molybden. Obsahuje také v rostlinné říši nezvykle vysoký podíl bílkovin, kterými mohou vegetariáni částečně nahradit příjem masa.

Hrášek podporuje činnost slinivky břišní, mírně snižuje krevní tlak a cholesterol, zlepšuje stav ledvin a neměl by chybět v jídelníčku lidí s jakýmkoli srdečním onemocněním. Nejhodnotnější je čerstvý, za ním následuje mražený a na posledním místě konzervovaný.

Kde hrášek pěstovat

Hrách má rád světlo. Pro úspěšné pěstování mu vybereme záhon, který je dobře osluněný a chráněný před větrem. Na zeminu není příliš náročný. Měla by být lehká hlinitopísčitá, dobře propustná a bohatá na humus. V těžkých jílovitých půdách to hrachu nesvědčí.

Hrách potřebuje k růstu oporu. Na čerstvě vysetou plochu nebo ještě před setím se vyplatí natáhnout například králičí pletivo nebo síťku, lze použít i větve, tyče, klacíky nebo provázky. Jakmile hrách vzklíčí, navedeme ho na oporu, tím zvýšíme kvalitu plodů i bohatost úrody. Pokud je to možné, zasejeme hrách k plotu, po němž se může pnout.

Hrách výborně prospívá ve společnosti okurek, mrkve a hlávkového salátu. Před škůdci hrách ochráníme, když budeme v jeho bezprostřední blízkosti pěstovat saturejku a lichořeřišnici.
Naopak se hrách nemá dávat na záhon s fazolemi, protože mají stejné nároky na půdu a napadají je i stejní škůdci a nemoci. Nesvědčí mu ani společnost cibule, česneku, brambor a rajčat.

Nenechte si ujít: Tři v jednom: Fazol šarlatový je květina, zelenina a luštěnina. Jak zajímavou rostlinu pěstovat

Kdy vysévat hrách?

Hrách setý má poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí už při 1 °C, roste od 4 °C a nespálí ho ani jarní přízemní mrazíky. Optimální teplota je 14 až 18 °C. Při teplotách nad 30 °C špatně probíhá opylení, hrách nenasazuje lusky, předčasně dozrává a zasychá.

Dřeňový i cukrový hrách nejčastěji vyséváme od března do konce dubna na záhon nebo do nádob.

Jak na výsev hrášku

Záhon na výsev hrachu setého pečlivě uhrabeme a pomocí lopatky nebo motyčky uděláme řádek o hloubce 5–7 cm. Vzdálenost řádků se pohybuje s ohledem na vybranou odrůdu od 15 do 40 cm. Hrách vyséváme do řádku po jednotlivých zrnech 4–6 cm od sebe (poléhavé odrůdy) nebo do hnízd po 3–4 semenech, vzdálenost by měla být 10–15 cm (pnoucí odrůdy). Spotřeba osiva je 200–250 g na 10 m².

Vysetá zrnka hrachu musíme co nejpečlivěji zahrnout zeminou. Jestli to odflákneme, ptáci z širokého okolí se okamžitě dozvědí, že je zde pro ně připraveno krmení a semínka vyzobají.
Hrách setý podle odrůdy potřebuje od výsevu do sklizně 56 až 80 dní.
Záhon s hráškem během vegetace pravidelně odplevelujeme a mírně kypříme půdu, při suchém počasí zavlažujeme.
Zelený hrášek sklízíme zhruba od poloviny června až do poloviny července podle ranosti vysetých odrůd.

Taktiky výsevu

Při pěstování na zahradách a balkonech převažují velmi rané a rané odrůdy, které mají stabilní úrodu. I když ne nejvyšší, ta je doménou poloraných a pozdních odrůd. Pozdější odrůdy jsou zase více napadány chorobami a škůdci a výnosy mohou i vlivem počasí hodně kolísat," uvádí šlechtitel a pěstitel Jan Prášil.

Jestli správně zvolíme odrůdy i dobu výsevu, můžeme zelený hrášek sklízet téměř po celé vegetační období:

Abychom dosáhli prodloužení sklizně, je vhodné vysévat najednou několik odrůd s odlišnou vegetační dobou. „Doporučuji léty osvědčenou kombinaci výsevu velmi rané velkozrnné odrůdy Oskar® (dobrou variantou je také Junos) s poloranou odrůdou Johan (nebo Radovan) a pozdní velkozrnnou odrůdou Cedrik (nebo například Radim, Alderman či Twinset). Tím si prodloužíme dobu sklizně šťavnatého hrášku až na čtyři týdny,“ radí pěstitel.
Máme-li pouze jednu odrůdu, využijeme postupný výsev po 1–3 týdnech.

Vyplatí se vědět: Zahrada bez chemie: Nejlepší domácí rostlinná hnojiva a postřiky

Co děláme špatně, že nám hrášek chřadne

Semena nevyklíčí

Zrnka hrachu jsou vyhledávanou pochoutkou pro ptáky. Proto se dávají nejméně 5 cm hluboko a musíme je dobře zahrnout zeminou.

Výsev můžeme přikrýt netkanou textilií, kterou odstraníme, když vyrostou rostlinky. Ale panika není na místě, semena vysejeme znovu a tentokrát správně.

Na hrášku máme mšice

Ze škůdců hrách rády napadají mšice, zlikvidujeme je postřikem z rebarbory nebo pelyňku. Asi 150 g čerstvě utržené byliny nasekáme a přelijeme 250 ml vroucí vody. Necháme vyluhovat asi 4 hodiny nebo dokud nálev nevychladne. Pak scedíme do rozprašovače.

Preventivní postřik je třeba provést už při výskytu několika jedinců, protože mšice škodí nejen přímo, ale také přenášejí virové nemoci.

Hrách vadne

Přirozenou obranou proti kořenovým nemocem (Fusarium) způsobujícím vadnutí hrachu je střídání plodin, konkrétně to znamená, že na stejné místo můžeme hrách (nebo i fazole) vysít nejdříve po 3 letech, ale ještě lépe až po 4–5 letech.

Proti virovým a houbovým chorobám je nejlepší semena už před výsevem namořit v heřmánkovém nebo česnekovém nálevu: 2 lžičky sušených květů heřmánku nebo 2 stroužky česneku zalijeme 200 ml vroucí vody, necháme vyluhovat asi půl hodiny, scedíme a necháme vychladnout. Semínka do nálevu namočíme na 6 až 8 hodin nejlépe přes noc. Zrnka necháme oschnout a vysejeme.

Přirozenou obranou proti kořenovým nemocem (Fusarium) způsobujícím vadnutí hrachu je střídání plodin, konkrétně to znamená, že na stejné místo můžeme hrách (nebo i fazole) vysít nejdříve po 3 letech, ale ještě lépe až po 45 letech. Zdroj: Jan Prášil

Doporučené odrůdy dřeňového hrášku

Velmi raný hrách setý dřeňový Oskar: Jedná se o odrůdu s dlouhými asi 10cm lusky, v nichž najdeme 10 až 12 velkých šťavnatých zrn. Porost dosahuje výšky 60 až 80 cm, rostliny jsou silné, bohatě olistěné, se světle zelenými listy. Hodí se pro pěstování v naprosto rozdílných klimatických podmínkách.
Pozdní odrůda dřeňového hrachu Alderman: Tato odrůda je určena především pro pěstování s oporou, dosahuje výšky 140–160 cm, tvoří lusky velikosti 10–12 cm s 9–10 zrny středně zelené barvy. Tuto odrůdu lze pěstovat i bez opory, kdy rostliny volně polehávají.
Netradiční odrůda dřeňového hrachu Désirée: Hrách s modrofialovou barvou lusků. Semena jsou zelená, středně velká, sladká. Vysévá se v březnu až květnu do sponu 20 x 5 cm.

Doporučené odrůdy cukrového hrachu

Středně raný cukrový hrách Ambrosia: Jedná se o klasickou odrůdu s bílými květy a plochými, křehkými lusky, které se konzumují celé, hodí se na vaření i k nakládání.
Polopozdní cukrový hrách Sweet Salome: Tahle odrůda dorůstá do výšky 150–200 cm, k jídlu se používají celé velké ploché lusky o délce 10–12 cm a šířce 3–3,5 cm s nedozrálými semeny buď syrové, nebo vařené jako příloha. Nejvhodnější oporou je síť.
Raná odrůda cukrového hrachu s fialovými květy Carouby: Odrůda má velké, světle zelené lusky. Odrůda je vhodná ke konzumaci celých lusků, nakládání i vaření.

Hrášek v kuchyni

Zelený hrášek je bezpochyby nejlepší sníst čerstvý, ovšem výborný je i tepelně upravený a je součástí mnoha pokrmů.

Z dřeňového hrášku se připravují krémové polévky, rizota, saláty, placky, kaše, pomazánky či přílohy k masu.
Celé lusky hrachu cukrového se skvěle uplatní v teplé kuchyni, je možné je osmahnout na másle, dusit, vařit, zapékat a tak dále. Hodí se na výrobu kaší a krémů, do omáček, do salátů a zeleninových směsí nebo jako příloha k masu. Dají se také zavařit podobně jako okurky.
Někde se hrách setý pěstuje takzvaně na listy jako bylinka v květináči. Možná by hrachové lístky stály za ochutnání.

Zdroje: cs.wikipedia.org; bylinkyprovsechny.czfresh.iprima.cz; šlechtitel a pěstitel ing. Jan Prášil; Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)