Jak si vypěstovat vlastní hlávkový salát. Kdy začít?

Rozhodli jste se, že letos budete na zahradě pěstovat vlastní hlávkový salát? Můžete buď semena vysít přímo na záhon, nebo ze semen vypěstovat sazenice a ty pak vysadit na záhon, nebo si koupit už hotovou sadbu. Samozřejmě možná je kombinace všech tří postupů, to už je jen na vás. S výsevem semen na předpěstování můžete začít 8 až 12 týdnů před termínem výsadby, s přímým výsevem na záhon zhruba v březnu.

Hlávkový salát (locika setá neboli locika salátová Lactuca sativa) patří k nejstarší a nejpěstovanější listové zelenině. Jako mnoho jiných zelenin se k nám dostal ze Středomoří. Hlávkový salát obsahuje mj. bílkoviny, vlákninu, vápník, železo, hořčík, draslík, kyselinu listovou vitaminy C, E a K. Mezi jeho zásadní zdravotní benefity patří snižování hladiny cholesterolu, působí jako mírné sedativum a v neposlední řadě funguje jako prevence problémů s pamětí.

Základní informace o semenu

Na sáčku se semeny najdeme základní informace o tom, jestli jdou saláty pěstovat z přímého výsevu nebo ze sadby a tudíž potřebují předpěstovat, najdeme na sáčku se semeny. U většiny ale funguje obojí. Kupujeme vždy čerstvé osivo, neboť semena salátů rychle stárnou a ztrácí klíčivost. Výsev jemných semen usnadní osiva na pásce nebo namíchání semínek s hrubým suchým pískem.

Hlávkový salát (locika setá neboli locika salátová Lactuca sativa) patří k nejstarší a nejpěstovanější listové zelenině. Na snímku odrůda Deon. Zdroj: Jan Prášil

Předpěstování sadby hlávkového salátu

Semena hlávkového salátu vyséváme 8 až 12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby. Platí, že čím je kratší den, tím delší je doba předpěstování.
Semena vyséváme mělce do vlhkého sterilního výsevního substrátu přibližně 2 semena na 1 cm², hloubka 0,5 až 1 cm. Sejeme je do výsevních misek, truhlíků nebo přímo do sadbovačů.
Semena pravidelně rosíme rozprašovačem, abychom je nevyplavili. Výsevní misku můžeme překrýt sklem, fólií nebo použít speciální domácí skleníček. Často větráme!
Po vzejití semen nesmí teplota v noci klesnout pod 8 ˚C, přes den nesmí překročit 22 ˚C.
Pokud vyséváme do truhlíků a misek, tak salát ve stadiu tvorby pravých listů pikýrujeme do sponu 4 x 4 cm anebo do sadbovačů či rašelinových květináčků. Přepichujeme do substrátu s nižším obsahem živin tak, aby na každou sazenici připadlo 10 až 30 cm². Teploty ve dne udržujeme v rozmezí 16–20 °C, v noci 4–6 °C.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zkuste pěstovat i rajčata hnědá, beefsteaková či jahodová. Je čas začít s výsevem semen

Výsev semen hlávkového salátu přímo na záhon

V teplých oblastech můžete začít s výsevem hlávkového salátu na venkovní stanoviště již v březnu a pak můžeme postupně vysévat až do podzimu.
Při výsevu přímo na záhon vyséváme semena mělce do řádků nebo po špetkách ve sponu 25 x 25 až 30 x 30 cm a rostliny po vzejití vyjednotíme. Na jaře se využívá netkaná textilie na přikrytí rostlin, protože se pod ní utváří příznivé mikroklima pro rychlé vzcházení a růst rostlin.
Saláty je dobré vysévat spolu s koprem, tymiánem nebo semeny cibule.
Salátu to svědčí vedle mrkve, výhodné je společenství na záhonu vedle pnoucích fazolí nebo okurek pěstovaných tzv. vertiko systémem.

Výsadba a pěstování hlávkového salátu

Předpěstované sazeničky vysazujeme při 4–6 pravých listech mělce na záhon tak, abychom nezahrnuli srdéčko rostliny. Podle velikosti hlávek vybraných odrůd vysazujeme sazeničky do sponů 25 x 25 (rychlené a jarní) až 35 x 35 (velkohlávkové ledové) cm. Mělká výsadba je důležitá! Hlávkový salát musí rychle růst, aby byl jemný a chutný.
Vysazené předpěstované sazenice salátu překryjme netkanou textilií. Chráníme je tak proti jarním přízemním mrazíkům a zároveň udržujeme potřebnou vlhkost a bráníme prorůstání plevelů.
Salát hlávkový vyžaduje kvalitní, dostatečně vzdušnou a propustnou půdu v druhé trati. Je náročný na zásobování živinami. Raději má slunce než stín.
Saláty často sázíme spolu s pórkem a celerem, vedle mrkve s koprem, vedle cibule nebo hrášku. Saláty mohou tvořit okraj záhonu s fazolemi nebo okurakmi.
Po výsadbě až do tvorby hlávek zaléváme pravidelně, ale nepřemokřujeme, aby ke kořenům mohl vzduch. Hlávky musí co nejrychleji oschnout, včetně pěstební zeminy, a proto zaléváme zásadně ráno. Během tvorby hlávek zaléváme vydatně, ale opatrně v delších časových intervalech, aby hlávky nepodhnívaly a nebyly napadeny plísní salátovou.
Doba od vysazení do sklizně je v průměru 3 měsíce.

Hlávkový salát: semena vyséváme 8 až 12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby. Platí, že čím je kratší den, tím delší je doba předpěstování Zdroj: iStock

Salát je nutné chránit před slimáky

Saláty bývají oblíbenou pochoutkou slimáků a plzáků, proto se kromě různých pastí a jiné ochrany (pomohou například jedlá soda, lógr, vaječné skořápky, ocet) vyplatí pěstovat v blízkosti hlávkového salátu tymián, lichořeřišnici, kopr, šalvěj, měsíček, kostival, petrželku nebo pažitku, tyhle aromatické bylinky odrazují slimáky od hostiny. Mladé rostliny se vyplatí chránit rovněž jakýmsi límcem z plastové láhve od balené vody. Uřízněme pruh, na širší horní straně vystříháme zoubky, dolní stranu necháme rovnou. Hotový límec „zasadíme“ okolo sazeničky.

Nepřítel hlávkového salátu: plíseň salátová

Častou chorobou salátů je plíseň salátová (Bremia lactucae). „Projevuje se světlezelenými až žlutozelenými skvrnami zejména na starších listech. Skvrny se postupně zvětšují, splývají a zasychají. Na spodní straně skvrn je zřejmý bělavý poprašek. Napadené listy většinou hynou a opadávají. Choroba na rostlinách často pokračuje i po jejich sklizni. Napadené mladé rostliny mohou uhynout," vysvětluje český šlechitel a pěstitel Jan Prášil a dodává. „Chorobu podporuje vysoká vzdušná vlhkost (nad 90 %), ovlhčení listů (deštivé počasí, nevhodná zálivka) a teploty mezi 15 a 20°C. Suché a slunečné počasí s nočními teplotami nad 15 °C průběh infekce zastavuje."

Hlávkový salát bývá oblíbenou pochoutkou slimáků a plzáků, proto se kromě různých pastí a jiné ochrany vyplatí pěstovat v blízkosti salátu aromatické bylinky, které odrazují slimáky od hostiny Zdroj: iStock

Odrůdy hlávkového salátu pro jarní pěstování

„Při pěstování hlávkového salátu je dobré si správně vybrat vhodnou odrůdu," říká Jan Prášil. „Pro jarní pěstování jsou vhodné například:.

Raná odrůda Deon tvoří středně velké, světle zelené hlávky, listy jsou hladké, světle zelené. Roste rychle, odrůda je vhodná i pro pěstování pod textilií.
Salát hlávkový Červánek je první česká červenohlávková odrůda raného polního salátu určená pro jarní i podzimní pěstování, vytváří pevné těžké hlávky střední velikosti.
Jarní odrůda hlávkového salátu Major vyniká odolností k vybíhání a výraznou rezistencí k plísni salátové. Má menší manžetu a snáší hustší spon. Je vhodná pro pěstování pod porofólií nebo netkanou textilií.
Salát hlávkový Dětenická atrakce je odrůda určená pro polní pěstování z přímých výsevů. Hlávka je kulovitá, pevná a velmi dobře uzavřená, světle zelená, při dozrávání až bělavá. Je středně odolná proti vybíhání do květu a chorobám, je vhodná pro postupnou sklizeň. Přímý výsev od začátku března do konce července.
Poloraný salát Merkurion s velkou hlávkou (350–380 g) má listy tuhé, hráškově zelené, dobře snáší chlad i vysoké teploty. Pyšní se perfektním zdravotním stavem je resistentní k většině ras plísně salátové i virové mozaice salátu."

Zdroje: Zelenina z ekozahrady (Jaroslav Svoboda, Lada Svobodová), Moderní zahrada (Vladimír Mölzer)