Hrách a kopr zvládne vypěstovat každý! Začínáme výsevem semen

Vypěstovat si vlastní výrazně aromatický kopr a sladký, šťavnatý hrášek není extra náročné a dá se říct, že to zvládne každý. Rostou pěkně na zahradě i v truhlíku na balkoně a jsou to takřka ukázkové plodiny, které můžou přitáhnout k zahradničení i naprosté začátečníky nebo děti. Poradíme vám, jak s pěstováním hrášku a kopru začít i z jakých odrůd vybírat.

Sladký, šťavnatý hrášek

Na zahrádkách a na balkonech běžně pěstujeme hrách zahradní nebo taky setý (Pisum sativum) dřeňový (má pevnou slupku a velká šťavnatá zrna, která se z hrachových lusků vybírají nezralá a hned se konzumují) a cukrový (lusky jsou bez tvrdé slupky, je výrazně sladší; nezralé a křehké ploché lusky se jedí celé).

Zelený hrášek je nejlepší sníst čerstvý, ovšem skvělý je i tepelně upravený Z dřeňového hrášku se připravují polévky, saláty, placky, kaše, pomazánky či přílohy. Celé lusky hrachu cukrového se výborně uplatní v teplé kuchyni, je možné je osmahnout na másle, dusit, vařit, zapékat, můžeme je také zavařit podobně jako okurky. Čerstvý zelený hrášek obsahuje na zeleninu nezvykle vysoký podíl bílkovin a taky spoustu vitaminů a minerálních látek.

Zelený hrášek je nejlepší sníst čerstvý, ovšem skvělý je i tepelně upravený. Z dřeňového hrášku se připravují polévky, saláty, placky, kaše, pomazánky či přílohy Zdroj: iStock

7 rad a tipů, jak pěstovat hrášek

Hrách má poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí už při 1 °C, roste od 4 °C a snese i mráz do -5 °C. Optimálně roste při 14 až 18 °C. Při letních teplotách kolem 30 °C neprobíhá správně opylení, hrách nenasazuje lusky, předčasně dozrává a zasychá.
Hrách setý nejlépe prospívá ve středně těžkých a lehčích hlinitých půdách s mírně zásaditou reakcí.
Záhon na výsev pečlivě uhrabeme a lopatkou nebo motyčkou uděláme řádek o hloubce zhruba 6 cm. Vzdálenost řádků se pohybuje s ohledem na vybranou odrůdu od 15 do 40 cm podle doporučení na obale osiva.
Hrách vyséváme do řádku po jednotlivých zrnech 4–6 cm od sebe nebo do hnízd po 3–4 semenech ve vzdálenost 10–15 cm.
Vysetá semena hrachu musíme co nejpečlivěji zahrnout zeminou. Jestli to odflákneme, ptáci je rychle najdou a všechny je vyzobají.
Hrách potřebuje k růstu oporu. Na čerstvě vysetou plochu nebo ještě před setím se vyplatí natáhnout například králičí pletivo nebo síťku, lze použít i větve, tyče, klacíky nebo provázky. Jakmile hrách vzklíčí, naveďte ho na oporu, tím zvýšíte kvalitu plodů i bohatost úrody. Pokud je to možné, zasejte hrách u plotu, po němž se může pnout.
Záhon s hráškem pravidelně odplevelujeme a mírně kypříme půdu, při suchém počasí zavlažujeme.

Jak mít čerstvý hrášek co nejdéle

„Snahou každého, kdo se rozhodl pěstovat vlastní hrách, je mít čerstvý hrášek co možná nejdéle. Opakované výsevy v 10–14denních intervalech ale ne vždy poskytnou očekávaný výsledek .Často se stane že pozdější výsevy ‚doběhnou‘ ve zralosti ty předchozí. Obzvláště tehdy, když nastane suché a teplé počasí. Zkušení pěstitelé řeší rozložení sklizně výsevem raných, středně raných a pozdních odrůd v jednom termínu. Kombinace opakovaných výsevů velmi rané a velmi pozdní odrůdy zajistí jistotu dlouhé sklizně," radí pěstitel ing. Peter Gajdoštin a dodává: „Jestli ovšem chceme opakovaně vysévat jednu odrůdu, vybereme si tu nejranější.“

Odrůdy dřeňového hrachu

Vladan: Raná až velmi raná odrůda dosahuje výšky 65 až 75 cm. Lusk je 7 cm dlouhý, tupě ukončený se 7 až 8 zrny.
Havel: Raná až velmi raná odrůda, lusk je dlouhý 7–8 cm, rovný, tupě ukončený, obsahuje 7–8 zrn. Zrno je velké, tmavě zelené, vynikající kvality i chuti, velmi pomalu přezrává.
Zázrak z Kelvedonu: Skutečná klasika, první sladký zahradní hrášek. Raná odrůda s rostlinami dorůstajícími výšky 75–80 cm. Lusk je středně velký, se 79 velkými zrny.
Oskar: Velmi raný hrách s dlouhými, asi 10cm lusky, v nichž najdeme 10 až 12 velkých šťavnatých zrn. Porost dosahuje výšky 60 až 80 cm, rostliny jsou silné, bohatě olistěné, se světle zelenými listy.
Twinset: Středně pozdní odrůda s větším zrnem a delším tupým luskem. Díky dlouhému a rovnému lusku (zhruba 9 cm) je ideální odrůdou pro ruční sklizeň. Je rezistentní k padlí.
Cetris: Polopozdní, drobnozrnná odrůda pro labužníky. Rostliny mají pevnou, podklesávající lodyhu, která se nevětví, listy jsou středně zelené. Lusky mají tupé ukončení.
Alderman: Pozdní odrůda dřeňového hrachu dosahuje výšky 140–160 cm, tvoří lusky velikosti 10–12 cm s 9–10 zrny středně zelené barvy.
Désirée: Hrách s netradiční modrofialovou barvou lusků. Semena jsou zelená, středně velká, sladká. Nižší rostlina s dobrou násadou lusků.
Kudrnáč: tzv. afila (bezlistý) typ, má všechny listy proměněny v úponky. Rostliny se lépe přichytí jedna k druhé a porost na záhoně nepoléhá. Je to odrůda polopozdní s velkým zrnem.

Odrůdy cukrového hrachu

Ambrosia: Středně raný cukrový hrách s bílými květy a plochými křehkými lusky, které se konzumují celé, hodí se na vaření i k nakládání.
Sweet Salome: Polopozdní cukrový hrách dorůstá do výšky 150–200 cm, k jídlu se používají celé velké ploché lusky o délce 10–12 cm a šířce 3–3,5 cm s nedozrálými semeny buď syrové, nebo vařené jako příloha.

Aromatický kopr

Kopr vonný (Anethum graveolens) je u nás populární zelené koření s charakteristickou vůní. Pěstuje se na zahrádkách, kde dorůstá výšky až 150 cm, ale velmi dobře prospívá i v nádobách na balkoně nebo na okenním parapetu. Kopr kvete od června do září žlutými, mnohonásobně složenými květy.

V kuchyni se nejvíc používá mladá zelená nať – čerstvá, sušená i nakládaná, aromatická jsou i semena, která mají ostřejší chuť než listy. Přidávají se čerstvé, sušené nebo pražené do zeleninových jídel, polévek a pečiva. Kopr vonný se používá především k rybám a vařenému masu i syrové zelenině, do smetanových omáček a polévek, pomazánek, dipů a salátů. Koprová nať je důležitou součástí jak domácích bylinkových octů a olejů, tak nálevu na nakládanou zeleninu. Kopr pomáhá trávení a taky se s ním lépe usíná.

Rady a tipy, jak kopr vysít a pěstovat

Kopru vyhovují hlinité, dobře propustné a lehčí půdy s dostatečnou zásobou živin. Nesnáší půdy těžké, chladné, mokré a kamenité.
Kopr má rád světlé, slunečné stanoviště.
Záhony, kde pěstujeme kopr, je třeba střídat, jinak se rostlinky špatně vyvíjejí a ztrácejí svoje charakteristické aroma.
S výsevem kopru začínáme v dubnu a pokračujeme pravidelně každé dva až tři týdny až do srpna, abychom měli celé léto čerstvou nať.
Oblíbené je pěstování kopru jako meziplodiny, přiséváním mezi okurky, mrkev, brokolici, saláty, zelí nebo brambory.
Semena vyséváme přímo na dobře připravený záhon do hloubky zhruba 2 cm a do řádků vzdálených 12–20 cm. Semínka lehce zahrneme a opatrně zavlažíme. Vzejdou za dva až tři týdny.
Mladé rostlinky ůžeme vyjednotit na vzdálenost asi 15 cm.
V období vegetace dbáme na pravidelnou závlahu, v suchých podmínkách nať rychle žloutne, ale stejně tak, když je chladno a mokro.
Z porostu odstraňujeme plevel a půdu opatrně kypříme.
Nať vysokou 15 až 30 cm sbíráme už za 4 až 6 týdnů po vzejití po dobu dvou týdnů, kdy je nejkvalitnější a nejaromatičtější.
Za zahradě mnohdy v dalších letech už nemusíme kopr ani vysévat, sám se vysemení a brzy na jaře se objevují na záhoně první voňavé rostlinky.

Kopr vonný (Anethum graveolens) je u nás populární zelené koření s charakteristickou, velmi výraznou vůní. Zdroj: iStock

Odrůdy kopru

Compact: Kompaktní odrůda určená pro pěstování v truhlících a květináčích. Vyniká jemnou kořenitou chutí a bohatou zelenou hmotou. Rostlina je nízká, v plném růstu 30–40 cm vysoká, bohatě olistěná s tmavě zeleným listem.
Moravan: Aromatický, pozdě kvetoucí kopr. Listy jsou tmavé, stříbřitě modrozelené.
Oliver: Poloraná odrůda je vysoce výnosná, silně aromatická, vhodná pro přímou kuchyňskou úpravu, ke konzervaci, sušení a mražení.
Monarch: Vyniká vysokou odolností proti vybíhání do květu, což prodlužuje dobu sklizně. Olistění je bohaté a husté, tmavě modrozelené barvy. Listy se vyznačují skvělou vůní.
Mamut: Maxi kopr s vysokým výnosem zelené hmoty je tmavě zelený s výrazně kořeněnou vůní a chutí, vhodný na sušení i mražení.
Titan: Nenáročný, mohutně rostoucí a výrazně aromatický kopr. Olistění je husté a tmavě zelené.

Zdroje: debreena.com/planting-peas/, https://www.gardenia.net, Moderní zahrada (Vladimír Mölzer), cs.wikipedia.org, ing. Peter Gajdoštin