Křen je koření a lék: Jak pěstovat český ženšen

Křen je malý bílý zázrak, který je právě teď na podzim připravený ke sklizni. Kořen křenu v sobě ukrývá ohromnou léčivou sílu, ne nadarmo se mu říká český ženšen. Má výrazný antibiotický efekt, při nachlazení usnadňuje odkašlávání a uvolňuje nos při rýmě, pomáhá taky při revmatismu a ischiasu. Poradíme, jak křen pěstovat a jak ho využít jako domácí lék či aromatické koření.

Na co je dobrý křen

„Kořen křenu selského (Armoracia rusticana) s bílou dužinou a peprnou chutí a štiplavou vůní obsahuje vitamin C, organické kyseliny, enzymy a zejména sirné hořčičné silice, díky nimž má křen výrazný antibiotický efekt, kterého se s úspěchem využívá už po staletí v lidovém léčitelství při zánětech dýchacích i močových cest. Pomáhá po léčbě antibiotiky, protože optimalizuje střevní mikroflóru a celkově posiluje organismus,“ uvádí bylinkář Martin Kolár. Křen také pomáhá při detoxikaci. zlepšuje látkovou výměnu, podporuje trávení, působí proti únavě nebo jako přírodní diuretikum. Křen pomáhá nejen zevnitř, ale i zvenku.

Kořen křenu selského (Armoracia rusticana, syn. Cochlearia armoracia) má bílou dužinu a peprnou chuť a štiplavou vůni. Zdroj: iStock

Jak užívat křen

Křen používáme především čerstvý, neboť tepelnou úpravou ztrácí množství účinných látek. Strouháme ho bezprostředně před užitím.

Inhalace křenu

„Křen dokáže v těle účinně eliminovat virové i bakteriální infekce a je výborným doplňkem léčby chorob z nachlazení, usnadňuje odkašlávání a uvolňuje nos při rýmě. Už při strouhání křenu se uvolňují výpary (projevují se slzením jako u cibule), které povzbudí sliznici dýchacích cest a mají antibakteriální účinek. Ucpaný nos spolehlivě uvolní křenová inhalace. Kus kořenu křenu,“ doporučuje bylinkář.

Křenové obklady

Křenové obklady pomáhají k léčbě ischiasu, při revmatických a neuralgických potížích, na hojení ran a regeneraci, významně mírní bolest kloubů. V místě aplikace se snižuje prokrvení, bolest ustupuje a otevírá se prostor pro rychlejší hojení. U zvlášť citlivých lidí ale může křen způsobit podráždění pokožky a puchýře, proto se vyplatí postižené místo předem namazat vyzkoušeným krémem. K obkladům mohou posloužit také křenové listy.

Křenové víno proti únavě

Křen nakrájíme na kolečka, zalijme kvalitním červeným vínem a necháme týden macerovat při pokojové teplotě, láhev dvakrát denně důkladně protřepeme. Po týdnu dáme víno do lednice a necháme dalších 10–14 dnů macerovat. Pak scedíme a užíváme po doušcích (max. 1 deci denně), když se cítíme unavení a vyčerpaní.

Už při strouhání křenu se uvolňují výpary (projevují se slzením jako u cibule), které povzbudí sliznici dýchacích cest a mají antibakteriální účinek. Zdroj: iStock

Křenová placka proti revmatickým bolestem

Z 3–4 lžic strouhaného křenu, 5 lžic mouky, 1 lžíce sádla a trochy octa vypracujeme těsto, z kterého uděláme placku, kterou přes pláténko či gázu (nikdy nepřímo na kůži) přiložíme na bolestivé místo. Necháme působit maximálně 20 minut, ne déle!!! Křenová placka dráždí nervová zakončení, zvyšuje prokrvení kůže i hlouběji položených tkání a tím podporuje hojení a regeneraci, mírní bolest.

Křen selský je vytrvalá rostlina, dorůstá do výšky až 150 cm. Během léta bíle kvete. Křen je tak trochu plevel, který umí zaplavit zahradu, když má možnost. Zdroj: iStock

Jak pěstovat křen

Křen selský je vytrvalá rostlina, dorůstá do výšky až 150 cm. Během léta bíle kvete. Křen je tak trochu plevel, který umí zaplavit zahradu, když má možnost. Vytváří totiž bohatě rozvětvený kořenový systém s obrovskou regenerační schopností. Pěstování křenu je možné i ve velikých nádobách na balkoně nebo na terase. Díky tomu může mít vlastní prakticky každý. Křen selský se množí výhradně vegetativně kořenovými řízky.

Křenu vyhovuje lehká, propustná, písčitohlinitá půda s dostatkem živin, která by měla být předem dostatečně vyhnojená vyzrálým kvalitním kompostem nebo rozleženým hnojem, který jsme před výsadbou zaryli do půdy.
Křen potřebuje k růstu dostatek vláhy i živin. Hnojíme zejména na jaře a v první polovině léta, později už jen zaléváme. Kde je chudá zem a málo vláhy, tam má křen tenké kořeny ostré chuti.
V létě se vyplatí odřezávat hroznovitá květenství. Sice netvoří semena, ale i tak jsou květy pro kořen přítěží a snižují jeho kvalitu i velikost.
Kořeny je vhodné sklízet během druhého až třetího roku růstu koncem podzimu. Listy lze naopak sklízet po celý rok.

Křen se pěstuje se dvěma způsoby – modernějším jednoletým a osvědčeným víceletým:

Jednoleté pěstování: Při podzimní sklizni si odložíme pár kořenů silných přibližně jako tužka označíme si horní konec a přes zimu je uložíme do sklepa do bedýnky s pískem. Na jaře odstraníme tenké kořínky a nařežeme řízky 20–25 cm dlouhé. Sázíme je mírně šikmo do hloubky asi 15 cm. Původní vegetační vrchol, tedy označený horní konec řízku musí směřovat nahoru. Koncem června kořeny odhrneme, ve střední části z nich odstraníme tenké kořínky a zase je přihrneme. Křen sklízíme co nejpozději na podzim. Zbytky rostlin pečlivě odstraníme ze záhonu, abychom zabránili jeho zaplevelení. Ze sklizených vyrytých kořenů odstraníme listy a kořeny uložíme do písku pro zimní spotřebu. Slabší zase použijeme k nové jarní výsadbě.
Při víceletém, takzvaném malínském pěstování používáme kořenové řízky asi 2 cm silné a 10 cm dlouhé bez vegetačního vrcholu. Sázíme je na podzim nebo brzy zjara do hloubky 15 cm asi půl metru od sebe. Když se objeví výhony, zeminu odhrneme až k zasazenému řízku a odkopneme skoro všechny výhony, necháme jen dva. Odkopeme také postranní kořínky a zeminu zase přihrneme. Opakujeme ještě v létě, dbáme však na to, abychom nepoškodili kořeny ve spodní části – ty se pak už neprodlužují, ale jen sílí. Když na podzim listy zhnědnou, můžeme křen sklízet. Odhrneme zeminu, odkopneme konzumní vrchol a zeminu opět přihrneme. Při tomto způsobu pěstování může křen na jednom místě zůstat až deset let, kořeny jsou kvalitní a nehrozí zaplevelení zahrady.

Kořeny jkřenu je vhodné sklízet během druhého až třetího roku růstu koncem podzimu. Listy lze naopak sklízet po celý rok. Zdroj: iStock

Jak křen skladovat

Kořeny křenu uskladníme v písku nebo v dobře vlhčených pilinách.
Musíme ukroutit listy, než křen uskladníme.
V lednici vydrží křen zavinutý ve vlhké utěrce i několik týdnů. Pokud jej necháme bez vlhkosti, tak i v lednici vyschne.
Alternativou je položení celých, dokonale omytých kořenů do vinného octa, který se potom dá také využít.
Pokud nemáme skladovací prostor pro křen, můžeme si jej nastrouhat a naložit. Dá se dobře zamrazit.

Křen v kuchyni

Po všech stránkách je nejlepší konzumovat křen syrový, čerstvě nastrouhaný. Tehdy plně využijeme všechny cenné látky v něm obsažené.

Strouhaný křen s jablky i bez je u nás asi nejvíc spojený s klasickou zabijačkou, má zásadní úlohu při doladění ovaru, uzeného masa, klobás či párků. Dá se s ním posypat chléb s máslem či sýrem, vajíčka uvařená na hniličku nebo zeleninové saláty. Hodí se k masu, rybám, oblíbené jsou také křenové omáčky, teplé i studené, křenové pomazánky, náplně a dipy, přidává se do polévek nebo do zapékaných pokrmů.

Významné místo má křen při zavařování a nakládání zejména červené řepy, okurek, paprik a zelí, protože má konzervační účinky. Mladé, nadrobno nakrájené listy se přidávají do zeleninových salátů, které příjemně okoření.

Zdroje: bylinkyprovsechny.cz pestitelka.cz, fresh.iprima.cz, bylinkář Martin Kolár