reklama

Dnes je Zelený čtvrtek. Víte, proč se mu tak říká?

zidkovm
9. dubna 2020
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanů a podle jejich pojetí se váží k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsou také časem lidových tradic a zvyků, spojených s vítáním jara. Zeleným čtvrtkem začíná nejdůležitější část liturgického roku, která vyvrcholí během Bílé soboty. Ve čtvrtek měl každý sníst něco zeleného, a tak se vařily hlavně polévky s jarními bylinkami. K Zelenému čtvrtku se také vážou lidové pranostiky.
reklama

Na Velikonoce barvíme vajíčka, pečeme beránky a mazance a v pondělí chodíme na pomlázku či šmigrus, hodovačku nebo klidně išlehačku. To jsou zvyky, které všichni známé.Méně už víme, co Velikonoce znamenají pro křesťany - pro ty jsou to nejdůležitější svátky v roce, důležitější než Vánoce.

Velikonoce začínají ve čtvrtek

Tento den získal svůj český název poněkud podivně. Původně se tento den totiž jmenoval německy Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek. Jenomže lidé jsou líní pořádně vyslovovat a byli vždy, a tak se z přídavného jména grein, stalo časem grün a z lkavého čtvrtka čtvrtek zelený.

Na Zelený čtvrtek si dejte byliny

Ve čtvrtekměl každýsníst něco zeleného, a tak hospodyňky nejčastěji vařily polévky, do kterých daly jarní bylinky, tedy kopřivy, hluchavky, bršlici, popenec, sedmikrásky a další, které už stačily vykouknout ze země.Zvykem bylo také jíst pro zdraví špenát nebo zelí.

Jidáš je velikonoční tradice

V domácnostech se vařila sladká kaše s medem a pekly se jidášky, podlouhlé kroucené sladké pečivo, které mělo připomínat provaz, na němž se Jidáš oběsil. Kdo jej snědl, toho prý celý rok chránilo před hadím uštknutím a proti bodnutí létavého hmyzu. Zajímavé je, že před nebezpečím chránil jenom ten jidáš, který byl doma pečený. Kupované takovou sílu neměly. Jede jidáš se na Zelený čtvrtektaké hodil do studny, aby zajistil čerstvou vodu, nebo ho dostal dobytek, aby byl celý rok zdravý.

Proč je Zelený čtvrtek zelený?

Na Zelený čtvrtek večer vstupujeme do nejdůležitější části liturgického roku, do velikonočního třídení, které začíná nyní o večerní mši na Zelený čtvrtek, pokračuje na Velký pátek, vrcholí na Bílou sobotu o velikonoční vigilii a Neděli zmrtvýchvstání Páně. Je to oslava velikonočního tajemství Kristova, jeho utrpení a vzkříšení. Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony, které se pak na několik dní odmlčí. Říká se, že odletěly do Říma. Když zazní zvony naposledy, zacinkejte si penězi, aby se vás držely celý rok.

Co všechno si připomínáme na Zelený čtvrtek?

Zvuk zvonů a zvonků býval nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami. S těmi obcházely děti stavení ve vsi za každého klekání a za svoji službu dostávaly drobné odměny. Někde se obyčejné obcházení domů z řehtačkami proměnilo na skutečné honění maskovaného chlapce – Jidáše. Ten rychle vyběhl z kostela na hřbitov, na náměstí a do polí. Při jeho dopadení mu ostatní chlapci intenzivně hrkali a klepali kolem hlavy a pokřikovali popěvky o nevěrném Jidášovi a nevěrných židech.

Které tradice už většinou nedodržujeme

  1. Lidé tento den vstávali časně a omyli se ranní rosou, čímž se ochránili před onemocněním šíje a dalšími nemocemi.
  2. Paní domu si ale musely pořádně přivstat, aby zametly dům ještě před východem slunce, což jen pro představu bude zítra několik minut po půl sedmé.
  3. Nečistoty z podlahy se vysypávaly nikoliv do koše, ale na nejbližší křižovatce. To mělo zaručit, že se v domě nebudou držet blechy. Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
  4. Ani tento den se neměl nikdo s nikým hádat a ani si od nikoho půjčovat. Pak se mu celý rok vyhýbaly všechny hádky a našly si k němu cestu peníze.
  5. Zvykem také bývá, že kněží omývají chudým nohy. Jde o odkaz na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům.

Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé

K zelenému čtvrtku se také váže několik pranostik. Podle první můžeme odhadnout, jaké bude léto. Praví totiž: „Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.“ Tak uvidíme. Další pak hovoří o tom, že Zelený čtvrtek je vhodný den pro výsadbu hrachu i obilí. Pak až do Bílé soboty se nesmí orat či jinak s půdou zacházet, protože v ten čas v zemi odpočívá Kristus Pán, a kdo by půdou hýbal, tomu se na poli neurodí.

Mohlo by vás zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama