Vyhledávání

Bršlice kozí noha
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) je jedním z nejobávanějších, prakticky nevyhubitelných vytrvalých plevelů. Typické pro něj jsou dlouhé podzemní oddenky, lysá, hranatá lodyha, listy jednou až dvakrát trojčetné. Kvete od května drobnými bílými až narůžovělými květy. Z pohledu lidové medicíny je to nedoceněná, ale o to účinnější léčivá rostlina a mladé světlezelené lístky jsou vynikající šťavnatá zelenina.
Bršlice kozí noha sběr
Mladé lístky (bršličky) sbíráme brzy na jaře ještě před rozkvětem, oddenek od dubna do září. Na rozdíl od oddenku, který se dá sušit, se listy používají čerstvé, mohou se zamrazit. Mladé, lesklé, světlezelené, sotva rozvinuté lístky bršlice jsou velice chutné a připomínají tak trochu karotku, celerovou nebo petrželovou nať. Chceme-li mít mladé šťavnaté lístky po ruce nejen na jaře, bršlici posekáme a za zhruba pět dnů můžeme bršličky sklízet. Matné, staré listy bršlice jsou již nahořklé a méně chutné.
Bršlice kozí noha je lék
Bršlice obsahuje především silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny a tanin, na jaře velké množství vitaminu C, karotenoidů, železa a manganu. Už ve středověku měla své místo jako prostředek mírnící bolesti při dně zvané taky pakostnice nebo podagra, dříve se jí říkalo nemoc králů, protože byla způsobena nadměrným holdováním alkoholu a tučných jídel. Felčaři na postižené partie přikládali rozdrcenou bylinu, která prý přinášela výraznou úlevu od bolesti.
- Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a kyselých usazenin, což pomáhá hlavně lidem trpícím revmatismem a dnou.
- Podporuje látkovou výměnu, pomáhá s detoxikací organismu a hubnutím.
- Blahodárně působí na pohyblivost kloubů a jejich regeneraci.
- Uvolňuje křeče, zejména v oblasti břicha a napomáhá správné funkci střev.
- Je vhodná jako podpůrný prostředek při léčbě otoků a močových kaméncích.
- Horké kašovité obklady z listů a oddenků jsou vynikající na bolavé klouby.
- Rozdrcené čerstvé listy podporují hojení i kožních onemocnění.
- Placky z rozmělněných listů bršlice se přikládají na bodnutí hmyzem.
Močopudný čaj z bršlice
Ingredience
- 2 lžíce oddenku bršlice
- 500 ml vroucí vody
Příprava
Bylinu přelijeme vroucí vodou, zakryjeme a necháme 15 až 20 minut vyluhovat. Pak scedíme. Nalijeme do termosky.
Užívání
Popíjíme po doušcích během dne. Kúra nesmí přesáhnout 10 dnů, pak si dáme minimálně stejně dlouhou pauzu a ještě jednou můžeme zopakovat, dlouhodobé užívání se nedoporučuje.
Bršlice kozí noha je delikatesa
Mladé lesklé bršličky jsou výborné pro přípravu salátů, polévek, luštěninových pokrmů, nádivek, omelet a různých zapečených pokrmů i jako špenát k masu. Delikatesní jsou na čerstvém chlebu s máslem nebo sádlem, v tvarohové pomazánce nebo osmažené v olivovém oleji. Před použitím listů, zvláště velkých a matných starších se doporučuje stáhnout z nich opatrně pokožku, jsou pak jemnější.
Jarní špenát s bršlicí
Ingredience
- 2 hrsti mladých lístků bršlice
- 4 hrsti čerstvého špenátu
- 1 cibule
- máslo nebo olej
- pepř
- sůl
- 2 lžíce smetany
- česnek podle chuti
Příprava
Bršlici a špenát nakrájíme, krátce spaříme horkou vodou a necháme okapat. Na tuku orestujeme nahrubo nasekanou cibuli, přidáme bršlici a špenát, podlijeme trochou vody a dusíme doměkka. Osolíme, opepříme a zjemníme smetanou. Nakonec přidáme lisovaný česnek podle chuti.
Ptačinec žabinec
Ptačinec prostřední (Stellaria media), lidově zvaný ptačinec žabinec nebo jen žabinec je všudypřítomný, nesmírně urputný, tudíž nenáviděný plevel, který roste všude. Má tendenci se spíše plazit, lodyhu pokrývají chloupky,malé zelené lístky mají vejčitý tvar, kvete drobnými bílými kvítky.
Ptačinec žabinec sběr
Z žabince sbíráme hlavně na jaře celou nať, nejlépe horních asi 10 cm, později se otrhávají jen lístky, protože časem lodyha ztuhne. Nejkřehčí je nať před rozkvětem. Čerstvě natrhaný ptačinec žabinec chutí připomíná mladý hrášek či mladou kukuřici .Nedá se moc dobře sušit, užívá se čerstvá rostlina, ptačinec žabinec můžeme zamrazit.
Ptačinec žabinec je lék
Bylina obsahuje mj. tanin, hořčiny, třísloviny, saponiny, organické kyseliny, vitaminy A, C a E, draslík, hořčík a další zdraví prospěšné látky.
- Ptačinec žabinec má silné detoxikační, protirevmatické a močopudné účinky.
- Na pročištění organismu a nastartování přirozené obranyschopnosti imunity se doporučuje užívat jednu lžička čerstvé šťávy (připravíme ji v odšťavňovači nebo nať rozmixujeme) třikrát až čtyřikrát denně před jídlem po dobu dvou týdnů.
- Působí dobře na odkašlávání, výborně rozpouští hleny (dříve se používala při onemocnění TBC).
- Používá se při léčbě nejrůznějších kožních chorob (lupénka, atopický ekzémy, akné).
- Zmírňuje revmatické potíže.
- Je vynikající jako obklad na zanícenou kůži, bolavé klouby a svaly.
Čaj proti kašli z ptačince žabince
Ingredience
- hrst čerstvé natě ptačince
- 500 ml vody
- 1 až 2 lžičky medu
Příprava
Bylinku zalijeme studenou vodou, necháme asi 5 minut stát, pak pomalu přivedeme skoro k varu – nevaříme, hned sejmeme a necháme asi 10 minut vyluhovat. Pak scedíme. Osladíme medem podle chuti. Nalijeme do termosky.
Užívání
Toto množství pijeme po doušcích po dobu sedmi dní. Výborně rozpouští hleny a pomáhá s odkašláváním.
Ptačinec žabinec je delikatesa
Čerstvě natrhané lístky žabince až nečekané dobře chutnají. Přidáváme je do zeleninových i těstovinových salátů, vývarů, polévek, omelet, nádivek, pomazánek, na chléb s máslem nebo do smoothie.
Jarní žabincová pomazánka
Ingredience
- 1 lučina nebo žervé
- 3 lžíce másla
- 1 najemno nasekaná jarní cibulka
- několik nasekaných lístků medvědího česneku podle chuti
- sůl
- pepř
- nasekaná nať ptačince žabince podle chuti
Příprava
Lučinu nebo žervé smícháme se změklým máslem, přidáme nasekanou cibulku, ochutíme solí a mletým černým pepřem, nakonec vmícháme nasekanou nať ptačince a medvědího česneku.
Pěťour
Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jeden z nejhorších jednoletých plevelů, jeho záludnost spočívá v téměř nepřetržitém množení. Kolem 50 cm vysoká rostlina s mírně chlupatou lodyhou, vejčitými, jemně špičatými listy kvete drobnými květy podobnými sedmikrásce. Kvete od od jara až do zámrazu.
Pěťour sběr
Kvetoucí nať sbíráme od dubna do října, nejlépe ale hned na jaře, to je nejúčinnější. Na zimu si můžeme pěťour nasušit, většinou se používá jako tinktura. Když kvetoucí nať pečlivě rozžvýkáme a vysajeme z ní šťávu, doplníme tělu vitamin C. Chutná podobně jako špenát.
Pěťour je lék
Pěťour maloúborný obsahuje zejména flavonoidy, bílkoviny, pryskyřičné látky, saponiny a vitamin C.
- Je považovaný za univerzální léčivku s hlavně antioxidačními, protizánětlivými, detoxikačními a dezinfekčními a kardiovaskulární účinky.
- Osvědčil se při zvýšené únavě, oslabení organismu a celkové vyčerpanosti.
- Přirozeně posiluje imunitu.
- Využívá se jako lék při horečce, chřipce a nachlazení
- Účinně pomáhá při detoxikaci organismu, zažívacích problémech, zrychluje metabolismus.
- Kašovité obklady z čerstvé kvetoucí natě působí protirevmaticky, pomáhají mírnit bolest kloubů.
- Je neocenitelný při kožních chorobách (lupénce, vředech a ekzému ) a paradentóze
Léčivý čaj na posílení imunity
Ingredience
- 1 lžička sušené nebo 1 lžíce čersvé natě pěťouru maloúborného
- 250 ml vody
Příprava
Bylinu zalijeme studenou vodou, přivedeme varu a povaříme 2 až 3 minuty v zakrytém hrnci, sejmeme a necháme zchladnout na vhodnou teplotu k pití. Scedíme.
Užívání
Čaj pijeme dvakrát denně při zvýšené únavě, oslabení organismu a celkové vyčerpanosti.
Pěťour je delikatesa
Při vaření se využívají mladé listy a výhonky. Dají se zpracovat podobně jako špenát nebo se přidávají do zeleninových salátů či jako zelené koření do polévek a omáček.