Kdy dát med do čaje, aby neztratil léčivé účinky aneb 3 největší medové mýty

Včelí med obsahuje celou řadu zdraví prospěšných látek – odvitaminůA, skupiny B, C, D, E a Kpřes minerální látky železo, vápník, hořčík, sodík, draslík a fosfor až podůležité aminokyseliny a éterické oleje. Přirozeně pomáhá při chřipce a nachlazení, angíně či zánětech průdušek, kdy se podává samostatně nebo v kombinaci s bylinkovými čaji a citronem, ale i s cibulí nebo česnekem či teplým mlékem nebo jablečným octem. Podle původu jsou dvě základní skupiny medu: světlejší květový a tmavší medovicový, často označovaný jako lesní.

Med květový

Květový med pochází ze sladkého nektaru květů, jedná se většinou o med z rostlin kvetoucích na jaře. Je snadno stravitelný díky jednoduchým cukrům glukózy a fruktózy, obsahuje také rostlinné hormony a éterické oleje. Květové medy mohou být buď jednodruhovéjako třeba akátový, vřesový, tymiánový, řepkový nebo lipový, nebovícedruhové. Každý z jednodruhových medů má trochu jiné vlastnosti. Například lipový je dobrým pomocníkem při chorobách z nachlazení nebo chřipce. Obsahuje totiž silice, které napomáhají uvolňovat dýchací cesty, a urychlují tak léčení.

Med medovicový (lesní)

Medovicový med vzniká ze sladkých šťáv, které vylučuje hmyz živící se mízou lesních stromů. Oproti medu květovému obsahuje více fruktózy, dextrinů, flavonoidů ale hlavně větší množství minerálních látek a stopových prvků, prospívajících lidskému organismu. Má výraznou kořeněnou a silnou vůni a chuť.

3 největší mýty omedu

Med včaji ztrácí všechny zdraví prospěšné látky

Záleží na teplotě nápoje!

Nalijeme-li vroucí vodu do hrnku s čajem nebo bylinkami, teplota rychle klesne na zhruba 80 °C, během přibližně 7 minut už můžeme čaj pít. V tu chvíli má okolo 60 °C. A to je moment, kdy do čaje přidat med (a citron).Teplotní zátěž tak není na med tak vysoká a dlouhá, aby došlo kúplnému znehodnocení medu a vněm obsažených zdraví prospěšných látek. Med nikdy včaji nevaříme!

Zkrystalizovaný med už není kvalitní

Naopak!

Krystalizace či zcukernatění je pro med přirozenou vlastností a důkazem toho, že med kvalitní je a bylo s ním šetrně manipulováno. „Doba, za jakou dojde u medu ke krystalizaci, závisí na podílu fruktózy a glukózy. Čím větší má med podíl fruktózy, tím později zkrystalizuje,“ uvádí včelař Milan Špaček ze společnosti Medokomerc. Krystalizace svědčí o tom, že med neobsahuje žádné přidané látky (např. konzervanty či barviva), které by cukernatění zabraňovaly.

Pokud nám med doma zkrystalizoval, můžeme ho buď šetrně ztekutit ve vodní lázni, nebo si můžeme med tzv. napastovat: zkrystalizovaný med vložíme do větší nádoby, mechanicky ho rozdrtíme a pak ho několik dnů pravidelně třikrát až čtyřikrát denně promícháme nerezovou metličkou. Už po zhruba týdnu med změní svoji strukturu a stává se krémovým.

Med můžeme skladovat kdekoli a jakkoli, zkazit se nemůže

Není to pravda. Med nevydrží všechno.

Medu nesvědčí světlo a vysoké teploty, proto by měl být uchováván při teplotě do 25 °C, vtemnu a suchu. Můžeme ho skladovat ve spíži i vlednici. Med je hygroskopický a pohlcuje vlhkost ze vzduchu a tím i pachy, proto dbáme na to, aby byla sklenice vždy dobře uzavřená a k medu se nedostala vlhkost.

Dlouhá trvanlivost medu je způsobena vysokým obsahem jednoduchých cukrů, nízkým obsahem vody a antibakteriálními účinky. Pokud ale není med kvalitní a má vsobě vysoký podíl vody, může začít kvasit, proto kupujeme jen kvalitní medy, které prošly přísnou kontrolou fyzikálního a chemického složení medu, ověření nepřítomnosti antibiotik, pesticidů a jiných látek, které do medu nepatří.

Mohlo by vás taky zajímat: