České chaty snů: Stará roubenka v Beskydech dostala moderní sestřičku

České chaty snů: Tradiční stará roubenka v Beskydech dostala moderní mladší sestřičku

České chaty snů: stodola u roubenky v Beskydech po rekonstrukci

28 Zobrazit galerii

Majitel klasické roubenky se stodolou v Beskydech si přál citlivou rekonstrukci původního objektu a vytvoření prostoru pro pohoštění přátel včetně možnosti přenocování. Jak si s touto nejnáročnější a nejdražší proměnou série pořadu České chaty snů poradili architekti Petr Portych, Martin Štrouf a sochař Sebastian Wojnar?

Roubenka se stodolou na jednom z horských vrcholů Beskyd je obklopená pastvinami a lesy. Atmosféra roubenky má nádech skanzenu, a to včetně vnitřního vybavení. K této chaloupce na samotě u lesa, která byla postavena už v roce 1883, se váže velmi pohnutý příběh. Její majitelé brzy po jejím dostavění zemřeli. Zůstal zde bydlet jeden z jejich synů, který měl se svou ženou osm dětí, ale šest z nich zemřelo ještě před prvním rokem života. Nakonec roubenka skončila v rukou místního studnaře, který nechal postavit stodolu.

Současným majitelem je pan Karel, který ve zdejším kraji vyrostl, a proto má k místu neobyčejně silný vztah. S rodinou by si přáli citlivou rekonstrukci původního objektu a vytvoření prostoru pro pohoštění přátel včetně možnosti přenocování.

Po delším uvažování se architekti rozhodli soustředit na objekt stodoly a upravit ho a zmodernizovat jako jakýsi protipól k tradiční roubence. Samotná roubenka si zaslouží rozsáhlou a citlivou rekonstrukci, která by nebyla v daném čase zvládnutelná.

Motto architektů: „Z vrcholu kopců umožnit rozhled, ale horizont nenarušit. Chalupu zvětšit, ale objem neporušit."

Všechno se dělalo v podstatě nově, navíc byl k nemovitosti velmi komplikovaný návoz materiálu kvůli terénu a počasí. Původní stodola byla rozebrána a zbylo z ní jen šest sloupů. Práce na přestavbě bylo nepředstavitelné množství. Další komplikací byl původní záměr použít staré střešní trámy, který bohužel nevyšel, a to kvůli tomu, že byly poddimenzované, neunesly by novou střechu a muselo by se dlouho čekat na nové, protože v dnešní době sehnat narychlo dřevo není vůbec snadné.

Do nejnáročnější proměny série České chaty snů se pustili architekti Petr Portych, Martin Štrouf a sochař Sebastian Wojnar. Jak přestavbu zvládli, na to se podívejte v galerii v úvodu článku.

Co říká na nejnáročnější proměnu série architekt Martin Štrouf

Otázkou bylo, jakým způsobem začlenit soudobé architektonické pojetí do krásné beskydské přírody s tradiční architekturou a urbanismem. Střetávala se zde touha majitelů po vizuálním otevření stodoly výhledům do okolí se zachováním tradiční formy při pohledu na objekt z okolní krajiny. Nakonec jsme zvolili řešení s předsazenou dřevěnou fasádou tvořenou latěmi s mezerami, která umožnila kontinuální vizuální propojení s exteriérem a zároveň potvrzení vizuálního archetypu stodoly v daném místě.

Dřevo, cihla a šindel

Použili jsme tradiční materiály v soudobých variacích. Hlavními prvky uplatněnými v exteriéru i interiéru jsou dřevo, cihla a šindel. I když jsme odpůrci používání imitací, zde přišla imitace šindelové střechy v plechové variantě vhod. Společně s ostatními materiály tvoří harmonický celek zapadající do okolního prostředí, což je největší hodnota daného místa. Navíc toto provedení bezpečně odolá složitějším klimatickým podmínkám.

Podstatu objektu stále tvoří šestice zděných pilířů doplněných dřevěnou fasádou z latí namořených do šedé barvy. Za laťováním jsou skryté okenní otvory, umožňující kontinuální propojení s okolní přírodou. Západní část je otevíratelná a zpřístupňuje nově vybudovanou terasu. Střešní krytina doplňuje lokální tradici v používání materiálů na zbytku objektu.

Interiér stodoly

V přízemí stodoly je umístěn společenský prostor s komfortní kuchyní a toaletou. V podkroví je spaní až pro 8 lidí. V interiéru jsme použili cihelnou dlažbu kladenou do stromečku a palubkové obklady v přírodním provedení.

Na tuto i předcházející epizody pořadu České chaty snů můžete podívat zde.

České chaty snů