Druhá šance pro ředkvičky a špenát. V srpnu nasejete, v září sklidíte!
Srpnový výsev ředkviček a špenátu vám zajistí podzimní úrodu. Při správném výběru odrůd a péči se brzy dočkáte čerstvé zeleniny! Zjistěte, jak na to a jak se vyhnut škůdcům.
Srpen na zahradě není jen o sklizni rajčat, paprik, cuket, okurek nebo dýní, ale také o druhé vlně výsevu zeleniny. Uvolněné záhony po už sklizeném česneku, cibuli nebo salátu můžete znovu osít. Vyzkoušejte například ředkvičky a špenát – obě zeleniny rostou překvapivě rychle. Při správném výběru odrůd a péči se brzy dočkáte další bohaté úrody!
Listový špenát
Špenát setý (Spinacia oleracea) je chladnomilnou listovou zeleninou. Vysoké letní teploty a dlouhý den způsobují vybíhání rostlin do květu a kvetoucí rostlina je tuhá a ztrácí svou typickou chuť. Proto jsou nejvhodnějšími obdobími pro pěstování špenátu na zahradě buď jaro, nebo přelom léta a podzimu.
Jako následnou plodinu ze srpnových výsevů sklízíme špenát v září až v říjnu, první listy zhruba šest týdnů po výsevu.
Vyplatí se vědět: Špenát je králem listové zeleniny. Na pěstování není náročný a dobře se mu daří v zahradě i na balkoně.
Letní pěstování špenátu
Špenát nesnáší suché a kyselé půdy a větrné polohy. Nejvhodnější pro pěstování špenátu jsou hlinitopísčité zeminy. Před výsevem do půdy zapracujeme vyzrálý kompost, špenát vyžaduje půdu s vyšším obsahem živin.
Semena vyséváme do řádků 15 až 20 cm vzdálených.
Vzhledem ke krátkému vegetačnímu období a mělkému kořenovému systému má špenát vysoké nároky na vodu. Na nedostatek vláhy reaguje zpomalením růstu, tvorbou menšího počtu listů a především předčasným vybíháním do květu.
Během vegetace špenátový porost pravidelně odplevelujeme. Během okopávání postupujeme opatrně (špenát má totiž kořeny rozmístěny mělce pod povrchem půdy), tak abychom neporušili kořenovou soustavu rostliny. Plevel ale musí pryč, protože obírá rychle rostoucí rostliny o živiny a vláhu.
Sklizeň špenátu
Špenát sklízíme 45 až 65 dní od výsevu podle odrůdy.
Listy se sklízejí dříve než začne špenát kvést, což je zhruba v době, kdy má vyvinuto minimálně šest listů.
Sklízíme seřezáním zelených listů asi 2 cm nad zemí.
Boj s největším nepřítelem špenátu: plísní špenátovou
„Základem pro úspěšné pěstování špenátu je správný výběr odrůdy s vysokou odolností vůči plísni špenátové, za níž stojí houba Peronospora spinaciae,“ zdůrazňuje Ing. Prášil. Ta se projevuje tak, že na vrchní straně listů jsou žluté skvrny a zespodu jsou pokryté šedavým povlakem. Napadené listy jsou hořké a není možné je jíst, proto rostliny ze záhonu odstraníme a zlikvidujeme. Většinou se objevuje při vlhkém a teplém počasí.
„Nejjednodušší prevencí je nepřehnojovat a udržovat větší vzdálenost mezi rostlinami,“ uvádí pěstitel. Jako ochrana před houbovými chorobami se používá odvar z přesličky rolní. Zhruba 60 g sušené byliny macerujeme 1–2 dny v 5 l vody. Pak 25 minut povaříme, scedíme a necháme vychladnout. Odvarem zředěným v poměru 1 : 5 pravidelně postřikujeme.
Špenát setý (Spinacia oleracea): vysoce výnosná pozdní hybridní odrůda Fagot F1 Zdroj: SEMO
Odrůdy špenátu pro letní a podzimní pěstování špenátu
Pro letní a podzimní pěstování se hodí například Fagot F1. Výnosná pozdní hybridní odrůda se středně zelenými, mírně bublinatými listy. Je vysoce rezistentní vůči plísni špenátové a výrazně rezistentní vůči vybíhání do květu.
Vhodná je také raná odrůda Monores. Střední až mohutná rostlina má oválné světle zelené listy se zakulacenou špičkou, slabě bublinaté.
Matador je osvědčená odrůda tmavolistého špenátu. Listy jsou středně velké, rozkladité a s tupou špičkou. Špenát Matador je značně odolný proti vybíhání do květu.
Obzvlášť aromatická odrůda Winterriesen má velké, středně zelené listy pravidelně uspořádané v růžici.
Ředkvičky
„Ředkvičkám příliš nevyhovují vysoké teploty a sucho, ale když už pomalu léto končí, podmínky pro jejich pěstování začínají být opět příznivé. Tak toho využijme a dejme se do pěstování ředkviček pro podzimní sklizeň. Druhá polovina srpna a počátek září jsou podle aktuálního počasí vhodnou dobou pro letní výsevy ředkviček, přestože je většinou máme zafixované jako první jarní zeleninu,“ uvádí šlechtitel a pěstitel Ing. Jan Prášil.
Mohlo by vás zajímat: Tuřín je dokonalá kořenová zelenina. Snadno se pěstuje, výborně chutná a prospívá zdraví.
Letní pěstování ředkviček
Pro letní výsevy do volné půdy je vhodné vybírat spíše zastíněná místa.
Semínka sejeme do řádků 12 až 15 cm od sebe a do hloubky 1 až 2 cm. Osivo ředkviček je poměrně velké, takže není problém zasít ho na konečnou vzdálenost 3 až 5 cm od sebe. Nemusíme je pak jednotit.
Pokud je vysejeme hustěji, je nutné je na vzdálenost 3 až 4 cm vyjednotit. Pokud je porost příliš hustý, rostou ředkvičky pomaleji a mají dříve sklon k vybíhání do květu.
Vegetační doba ředkviček je okolo 35 dnů. Pro plynulost sklizně je vhodné vysévat je ve zhruba týdenních intervalech.
Ředkvičky musí růst rychle, jen tak budou jemné a šťavnaté. Pokud rostou pomalu, mají sklon k dřevnatění.
Jak se v létě starat o ředkvičky
Nedostatek vláhy spolu s vysokou teplotou podporuje vyšeptávání ředkviček, proto je důležité udržovat stejnoměrnou a přiměřenou vlhkost.
Ředkvičky zaléváme pravidelně menšími dávkami vody, aby netrpěly plísněmi a podehníváním.
Praskání bulviček je také způsobeno nepravidelným příjmem vody, zvláště při deštích po suchém období.
Letní škůdci ředkviček
Klíčem k úspěchu při letním pěstování podzimních ředkviček je zvládnutí škůdců. Konkrétně dřepčíků a květilek.
Květilka zelná
Nejvýznamnějším škůdcem ředkviček je květilka zelná (Delia radicum). Larvy květilek tvoří chodbičky v ředkvičkách a tím je znehodnocují.
„Rostlina se napadení květilkou brání tvorbou hořčin, jinak sladká dužina kořene se tím stává téměř nepoživatelnou. Zachytit nálet květilky v letních měsících je prakticky nemožné. Proto doporučuji pěstovat ředkvičky pod netkanou textilií, která mechanicky zabrání muškám květilek v nakladení vajíček,“ uvádí Jan Prášil.
Dřepčíci
Dřepčíci (Phyllotreta spp.) škodí na záhonech po celé léto a nejvíce jim chutnají brukvovité rostliny. Dřepčíci do listů rostlin vykusují malé dírky, jednu vedle druhé, až rostlinu zcela zničí. Larvy dřepčíků zase napadají drobné kořínky, ale dokážou se prokousat až do listů.
Napadení ředkviček dřepčíkem zabraňuje pěstování pod netkanou textilií a pravidelná zálivka. Preventivně může pomoci smíšená kultura s rajčaty, salátem nebo špenátem. Využít můžeme i domácí postřiky z mýdlové vody a bílého octa.
Vyplatí se vědět: Jak se zbavit dřepčíků, skákajících akrobatů, kteří ničí hlavně brukvovitou zeleninu?
Podzimní sklizeň ředkviček
Tuto pikantně štiplavou zeleninu můžeme sklízet už po čtyřech týdnech od vysetí. „Ředkvičky sklízíme probírkou, jak postupně dorůstají. Ředkvičky můžeme sklízet až do pozdního podzimu, mladé rostliny snesou mrazy do –3 °C a starší až –6 °C,“ radí pěstitel.
Ředkvičky podzimní sklizeň: Tercia Zdroj: SEMO
Odrůdy ředkviček pro podzimní sklizeň
Pro letní výsevy po 15. srpnu se osvědčily tyto odrůdy:
Tercia s tmavě červenou, kulovitou až ploše kulovitou bulvičkou střední velikosti a jemnou, bílou dužninou. Vyniká odolností proti praskání a vybíhání do květu.
Také Kvintara F1, velmi raná ředkvička s kulatými bulvičkami, se hodí i pro podzimní pěstování. Díky svítivě červené barvě a jemné slupce přiláká i děti. Dužnina je bílá, jemná, velmi odolná proti houbovatění. Nepraská a do květu vybíhá výjimečně.
Letním vedrům odolává i tetraploidní odrůda Kvarta, ředkvička typu „máslová obří“. Velké kulovité bulvičky s tupě špičatou bází mají dužninu matně bílé barvy. Také tato odrůda disponuje odolností proti praskání bulviček, vybíhání do květu či houbovatění dužniny.
Jasně červené bulvy má odrůda Vinara F1, asi nejvhodnější odrůda ředkviček pro celoroční polní pěstování. Hlavní výhodou jsou stejnoměrné bulvy a fakt, že ředkvička jen těžko vyžene do květu.
Pro výsevy od 20. srpna a později jsou vhodné odrůdy:
Raná až poloraná odrůda ředkvičky Kvinta má větší kulaté bulvičky se svítivě červenou barvou, jemnou slupkou a bílou jemnou dužninou velmi odolnou vůči houbovatění. Bulvička dobře odolává praskání a vybíhání do květu.
Velmi raná hybridní ředkvička Primara F1 se středně velkými až většími bulvičkami je určena pro jarní přirychlování a polní pěstování. Vzhledem k odolnosti vůči vybíhání je vhodná pro podzimní pěstování, můžeme ji vysévat až do poloviny září.
Zdroje: šlechtitel a pěstitel Ing. Jan Prášil, cs.wikipedia.org, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
