Šalvěj, meduňka, libeček: Sběr a sušení na zimu do domácí lékárničky
Je čas šalvěje, meduňky i libečku. Tipy, jak nejběžnější zahradní bylinky správně natrhat a nasušit na zimu. Objevte jejich léčivé vlastnosti a tipy pro domácí lékárničku.
Libeček, meduňku nebo šalvěj pěstujeme v zahradách, ale i na balkonech a okenních parapetech především proto, abychom je mohli čerstvé použít jako zelené koření k dochucení či ozdobení pokrmů. Stejně tak ale skvěle poslouží jako léčivé bylinky. V červnu a červenci si je můžeme natrhat a nasušit do zásoby na zimu.
Meduňka nahradí tabletku na spaní
Meduňka lékařská (Melissa officinalis) má antibakteriální, antivirové, dezinfekční účinky a blahodárný vliv na psychiku, zklidňuje a přináší nerušený spánek i při stresu, depresi a psychickém vypětí.
Sběr meduňky Zdroj: iStock
Na co je ještě meduňka dobrá?
Meduňka lékařská (Melissa officinalis) je bylinka, která nádherně voní po citronu a má úžasné účinky. „Šálek meduňkového nálevu oslazený lžičkou medu nahradí tabletku na spaní. Mám sám na sobě vyzkoušené, že meduňka přináší klidný spánek a příjemné sny, pohodu a dobrou náladu,“ uvádí bylinkář Martin Kolár. Meduňka má své místo také při bolestech hlavy a migréně.
Meduňka také působí pozitivně na dýchací cesty, tiší záchvaty kašle. Pomáhá při žaludečních a střevních potížích, nadýmání, plynatosti a nechutenství, osvědčila se proti zvracení v těhotenství.
Obklady se přikládají na pohmožděniny, otoky a místa postižená revmatismem. „Meduňka je osvědčeným prostředkem proti oparům i při poštípání hmyzem, doporučuje se potírání rozdrceným čerstvým listem," dodává bylinkář.
Nenechte si ujít: Svěží meduňka je úžasná bylinka. Přináší pohodu, krásné sny a dobrou náladu
Sběr a sušení meduňky
Meduňku jako léčivku na sušení sbíráme ručně těsně před rozkvětem nejlépe v červnu. Nať nebo jen list sklízíme za suchého, slunného a chladnějšího počasí kolem poledne.
Sušíme přirozeným teplem v jedné vrstvě bez obracení. Umělým teplem při teplotě 30 °C.
Správně usušená meduňka si uchovává původní barvu a citronové aroma.
Šalvěj je přírodní antidepresivum
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je univerzální léčivka. Sušená má silnější účinek než čerstvá. Má protizánětlivé účinky, pomáhá při chorobách z nachlazení, působí potopudně, mírní bolest v krku a usnadňuje odkašlávání. Zlepšuje trávení, povzbuzuje chuť k jídlu, činnost střev, žaludku a žlučníku.
Sběr šalvěje Zdroj: iStock
Na co ještě je šalvěj dobrá
Šalvěj lékařská je výborné přírodní antidepresivum, uvolňuje stres a celkově uklidňuje a především u žen v klimakteriu se využívá její schopnosti čelit psychickému rozladění a melancholii. Odvar je vhodný jako kloktadlo, které pomáhá při bolestech v krku, zánětech mandlí. Je to dobrá dezinfekce ústní dutiny a prevence proti kazivosti zubů a paradentóze.
Obklady ze šalvěje se používají na hnisající rány, popáleniny a štípnutí hmyzem. Žvýkání listů šalvěje odstraňuje zápach z úst. A ještě jedna osobní zkušenost bylinkáře: „Komu se v horku nadměrně potí ruce, jako rychlá pomoc obvykle velice dobře zafunguje dát si do dlaně a žmoulat několik sušených lístků šalvěje v látkovém sáčku nebo zabalených v kapesníku.“
Mohlo by vás zajímat: Pěstujte šalvěj hispánskou. Budete mít krásnou květinu a hlavně vlastní chia semínka.
Sběr a sušení šalvěje
Listy šalvěje lékařské se sbírají krátce před rozkvětem kolem poledne (obsahují nejvíc éterických olejů) během slunečných a suchých dní, protože vlhké listy hnědnou.
Sušíme je v tenkých vrstvách rychle ve stínu při teplotě okolo 30 °C.
Při umělém sušení nemá teplota překročit 35 °C.
Sušené šalvějové lístky jsou šedozelené až stříbrošedé a plstnaté.
Sušená šalvěj má silný kořenitý pach a kořenitou, hořkou a svíravou chuť.
Listy se mohou také sbírat tak, že se sebere nať a po usušení se listy sdrhnou z rostliny.
Libeček se hodí při špatném trávení
Libeček lékařský (Levisticum officinale), kterému se říká také maggi koření, je mohutná bylina s naprosto nezaměnitelnou vůní i chutí. Jako léčivka má účinky antibakteriální, antioxidační a protizánětlivé. „V lidové medicíně je libeček známý především jako regulátor trávení: zmírňuje plynatost a nadýmání, pomáhá při žaludečních obtížích, stimuluje tvorbu žluči, podporuje činnost jater a sleziny,“ objasňuje Martin Kolár. V neposlední řadě dokáže povzbudit látkovou výměnu, proto se hodí při hubnutí.
Libeček klidně seřízněte až u země, rychle znovu obroste Zdroj: iStock
Na co ještě je libeček dobrý
Libeček celkově posiluje organismus. Odstraňuje škodlivé látky z organismu. Rovněž mírně stimuluje srdeční činnost a působí protirevmaticky. Libeček pomůže při potížích s dýchacími cestami, protože uvolňuje hleny. Má také uklidňující, protistresové účinky.
Nenechte si ujít: Bazalka: Jak vypěstovat kouzelné koření a udělat si klasické pesto
Sběr a sušení libečku
Libeček jako koření sbíráme po celou dobu vegetace, pravidelné zastřihování je nutné, aby stále vyrůstaly mladé listy. Pokud si chceme nasušit léčivku, sbíráme mladé lístky nebo nať ještě před kvetením, nejlépe v červnu.
Bylinu sušíme volně v tenké vrstvě ve stínu na vzdušném místě při teplotě do 35 °C.
Při sušení v sušičce nesmí teplota překročit 40 °C.
Uchováváme dobře uzavřenou a chráníme před světlem a vlhkem.
Dají se sbírat také kořeny a semena libečku.
Zdroje: bylinkář Martin Kolár, cs.wikipedia.org
Blahodárné účinky libečku:
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
