Outkovka pestrá je nejedlá, nicméně pozoruhodná léčivá houba s protirakovinnými účinky

Krásná outkovka pestrá patří k jedinečným léčivým houbám, ve kterých mnozí spatřovali a mnohdy dodnes vidí naději na prevenci a léčbu mnohých chorob včetně rakoviny. Tahle chorošovitá houba se sbírá od podzimu do jara, takže na ni můžeme vyrazit do lesa. Kde outkovka pestrá roste a jaké má účinky, ale i své osobní zkušenosti s jejím užíváním nám prozradí zkušený mykolog Jaroslav Vanča.

Outkovka pestrá (Coriolus versicolor či Trametes versicolor) je nejedlá, typická dřevokazná houba. „Na chorošovitou, tedy dřevnatou outkovku pestrou snadno narazíme i v zimě, sbírá se od podzimu do jara. Svým zbarvením dělá čest svému druhovému jménu, neboť se vyskytuje v celé barevné škále – od hnědé, okrové, šedé přes namodralou, žlutou až k zelené, i když tahle barva je způsobena řasami, které žijí na jejím povrchu. Někdy dokonce vytvářejí barvy na jejím povrchu celé duhové spektrum,“ uvádí mykolog Jaroslav Vanča.

Kde outkovka pestrá roste

Outkovka pestrá nejčastěji roste na odumřelých částech dřevin (pařezy), ale lze je nalézt i na živých kmenech a větvích buků, dubů, habrů, třešní a dalších listnatých stromů, výjimečně i jehličnatých. Často se dá najít taky v sadech, zahradách a v parcích.

Vějířovité plodnice outkovky o velikosti 2 až 8 centimetrů rostou v trsech střechovitě nad sebou. Je jemně plstnatá, sametová a hedvábně lesklá. Rourky na spodku plodnic jsou krátké, bílé, krémové, ve stáří až šedé.

Outkovka pestrá účinky

Patří k méně známým, ale nicméně pozoruhodným léčivým houbám. Outkovka pestrá je houba nejedlá, ale obsahuje množství léčivých látek, jejichž antivirových a antibakteriálních účinků se využívá už tisíce let v tradiční čínské medicíně, kde se jí říká yunzhi. Podobně jako známější leskokorku lesklou (reishi) ji směli dříve užívat pouze členové císařské rodiny a vybraní samurajové. V Asii je jednou z nejvíc prozkoumaných léčivých hub, používá mj. k léčení virových chorob, diabetu, roztroušené sklerózy a chronického únavového syndromu, uplatňuje se ni při léčbě a prevenci rakoviny a na celkové posílení imunitního systému.

Outkovka zkušenosti mykologa

„Outkovka pestrá je jednou z nejvzácnějších ,bylin‘ tradiční čínské medicíny. K tomu účelu ji můžeme použít i my, stačí její plodnice kdykoli, ale nejlépe od podzimu do jara, odloupnout od dřevěného podkladu, usušit při teplotě do 40 °C, podrtit či rozemlít a udělat si třeba nálev. Doporučená denní dávka je 3 až 5 gramů. Outkovkový čaj se dá udělat i čerstvé pokrájené plodnice. Chutná poněkud specificky houbově, a proto je žádoucí ho doladit medem nebo zázvorem. Účinná je outkovka jako tinktura. I tu můžeme udělat doma. Drsnější povahy mohou i žvýkat celé sušené plodnice,“ prozrazuje Jaroslav Vanča a dodává: „ Já sám, často v zimním období pronásledován infekcemi, outkovku užívám jednoduchým způsobem – lžičku drobně podrcené plodnice denně. Mezi námi, chutná to jako nastrouhané polínko. Ale zvykl jsem si a nenechám na tuto houbovou ,světoobčanku' dopustit.“

Outkovka – možná záměna

Outkovku pestrou si většinou s jinými houbou nespleteme, je skutečně jiná a pestře vybarvená. Snad jen s jinými outkovkami

Nejpodobnější je outkovka pásovaná (Trametes ochracea), která netvoří tolik nápadné a bohaté trsy, je silnější, klobouky jemně pásované nejsou pestře zbarvené, obvykle jen okrově žluté, červenohnědé či bělavé a netvoří se na nich lesklé pruhy.

Outkovka chlupatá (Trametes hirsuta je obvykle masitější a její povrch je srstnatý, výrazně chlupatý, často soustředěně pásovaný, v mládí bílý, později šednoucí až hnědnoucí.

Zdroje: Bylinky po všechny, Česká mykologická společnost, O houbách