reklama

Patříte mezi začínající zahrádkáře? Máme pro vás šikovný slovníček důležitých pojmů

redakce Prima Living
26. ledna 2023
Každý obor lidské činnosti má svou specifickou řeč, která obsahuje pojmy, kterým ostatní lidé nemusí hned porozumět. A tak je dobré vědět, že humus není v zahradnické řeči k jídlu, ale ani to není cosi špinavého, a zelenina první či druhé trati nemá nic společného s vlakem. Tak schválně, kolik pojmů z našeho základního slovníčku byste uměli vysvětlit sousedovi?
reklama

Částečně zastíněné stanoviště

Vyhovuje kořenové zelenině. Díky vyšší vlhkosti pak bývá šťavnatější. V polostínu se bude dařit také bramborám, hrášku a fazolím. Slunce sem svítí tři až šest hodin denně podle ročního období.

Děložní listy

Jsou první dva vejčité listy, které se na vzešlém stonku objeví jako první.

Hnůj nebo také chlévský hnůj

Pěkná řádka lidí zaměňuje hnůj s mrvou. Jde ale o dva odlišné produkty stejného původu. Tak jako mrva je i hnůj směsí výkalů hospodářských zvířat s podestýlkou – nejčastěji slámou, senem nebo konopným pazdeřím. Hnůj ale na rozdíl od mrvy zraje a prochází procesem fermentace. Vznikne souvislá, tmavá hmota se zbytky nerozložené podestýlky. Dobře vyzrálý hnůj je pro rostliny mana, ale musíme zmínit i rizika. Hnůj může obsahovat řadu virových i bakteriálních patogenů, stejně tak jako stále ještě životaschopných semen plevele. Používáme ho proto jen na podzimní hnojení a po zaorání záhony ošetříme probiotickou zálivkou.

Obsažené prospěšné bakterie v půdě ohlídají rovnováhu půdního mikrobiálního světa a nedovolí patogenům převzít vládu nad záhonky. Pozor, pravidlo číslo jedna před použitím hnoje zní „prověř si původ“. Žádný jiný, než ten v biokvalitě není pro záhony dost dobrý. Hnůj z velkochovu obsahuje chemický koktejl antibiotik a antiparazitik, jimiž jsou hospodářská zvířata běžně ošetřována. Na tom si v budoucí úrodě pochutnat opravdu nechceme.

Humus

Je nejúrodnější součást půdy a vzniká rozpadem organické hmoty – od pletiv rostlin po těla půdních živočichů a bakterií. Řízeně ho vytváříme kompostováním.

Hybridní odrůdy

Jsou vyšlechtěné odrůdy, kombinující ty nejlepší vlastnosti mateřských rostlin, jako je například vyšší výnosnost nebo odolnost proti chladu a plísním. Nedovedou si je ale uchovat i v další generaci. Hybridy semínka buď vůbec nevytvoří, nebo z nich příští rok vyrostou rostliny, které nejsou schopné dovést své plody ke zralosti. Plody mohou mít také jiné barvy a tvary, ztrácejí i své chuťové vlastnosti. Hybridní semínka tak musíme každý rok kupovat nanovo.

Jiffy

Alias zakořeňovače jsou malé květináče nebo tablety s otvorem pro semínko, vyrobené z rašeliny, čedičového nebo kokosového vlákna. Používáme je pro předpěstování. Zkracují dobu zakořenění a chrání před plísní krčku, která si ráda pochutná právě na malých sazeničkách. Vzhledem k udržitelnosti vám jen doporučíme vynechat rašelinové jiffy, jedná se o neobnovitelný přírodní zdroj.

Jícha

Je koncentrovaný roztok vyrobený kvašením rostlin, používaný jako tekuté hnojivo. Oproti kompostu působí jako energetická vzpruha, která rostlinám rychle dobije baterky. Neuvolňuje však živiny postupně. Jíchu vždy ředíme (nejčastěji v poměru 1:10), jinak by křehké kořeny spálila.

Kompost

Je ohrádka nebo nádoba, do které skládáme organické zbytky ze zahrady. Kompost si rád smlsne na štěpce, posekané trávě i zbytcích zeleniny.

Lehké půdy

Jsou písčité a hlinitopísčité půdy. Jsou vzdušné, propustné a snadno zpracovatelné. Hůř ale zadržují vláhu, proto potřebují průběžně obohacovat o organická hnojiva. Nezapomínáme na pravidelnou probiotickou zálivku, aby to v půdě žilo. Probiotika zároveň pomáhají půdě uzamknout v sobě potřebnou vláhu. Bakterie rozkládají přirozeně obsaženou celulózu na hemicelulózu, schopnou zadržet až šestisetnásobek své hmotnosti.

Listovka

Je jemný a sypký substrát vzniklý zkompostováním listí. Za jeden rok kompostování listy ztratí velkou část objemu a částečně se rozloží. Tímto materiálem už můžeme mulčovat. Listovka to ale ještě není, ta dozrává až druhým rokem. Nechcete tak dlouho čekat? Zrání urychlíme občasným přisypáním zralého kompostu a pravidelným používáním probiotik weiki určených speciálně pro kompost. Na rozpad organické hmoty jsou tyto bakteriální kmeny odborníci s praxí pěkných pár milionů let! Listovka neobsahuje téměř žádný dusík a po zaorání provzdušňuje strukturu půdy. Díky tomu ji můžeme míchat do výsevních substrátů jako ideální náhradu rašeliny.

Minerální hnojiva

Anorganické soli, nejčastěji sodíku, draslíku, vápníku, ale i fosfátů, tedy prvků dříve získávaných při těžbě minerálů. Jednosložková minerální hnojiva obsahují pouze jednu živinu, například draslík nebo vápník. Nejčastěji na pultech najdete vícesložková hnojiva obsahující sloučeniny všech základních prvků (dusík, fosfor, draslík), které rostliny potřebují ke svému vývoji. Snadno je pomocí zálivky dopravíte přímo ke kořenům. Problém je, že minerální hnojiva dlouhodobě zatíží půdu a jsou toxická pro všechno živé – od prospěšných mikroorganismů po žížaly. Půda poškozená minerálními hnojivy má také málo přirozených živin a nízký výnos. A co s tím? Prolíváme ji dalšími a dalšími dávkami minerálních hnojiv, abychom docílili slušné úrody. Rostliny jsou navíc kvůli přemnoženým patogenním mikroorganismům ohroženy škůdci a houbovými onemocněními.

Mrva nebo také chlévská mrva

Je směs výkalů, moči a podestýlky hospodářských zvířat. Oproti hnoji ještě neprošla procesem mineralizace a humifikace. Koncentrovaný amoniak může citlivé kořeny rostlin snadno spálit, proto mrvu používáme jen střídmě a s velkou opatrností. Může obsahovat ještě větší množství patogenů žijících ve střevech zvířat a semen plevel než hnůj, v němž proces fermentace škodlivou sebranku částečně zkrotil. Stejně jako u hnoje vybíráme mrvu pouze v biokvalitě. K lepšímu rozkladu a likvidaci patogenů přispějí probiotika.

Mulčování

Znamená zakrývání záhonů vrstvou organického materiálu. Díky mulčování nejspíš přehodnotíte svůj vztah k zahradnímu odpadu. Další využití totiž najde posekaná tráva, sláma i spadané listí. Správně založená mulč v půdě udržuje vláhu a příznivé podmínky pro rozvoj kořenů a mikrobiálního života. Pod mulčí se naopak nedaří patogenům a plevelům. Ušetříme si tak práci s okopáváním, a ještě navíc hnojíme. Mulč se totiž postupem času rozpadá a obohacuje půdu o živiny.

Organické hnojení

Neboli hnojení přírodní, kdy organické látky jsou rostlinného a živočišného původu. Mezi nejvyužívanější organická hnojiva patří kompost, hnůj, slepičince a jiný trus, zelené hnojení (rostliny obohacující půdu o dusík, které se do ní v době květu zapraví) a rostlinné výluhy – jíchy. Živiny z organického hnojení se uvolňují ve složitějších sloučeninách, postupně a rovnoměrně.  Aby je rostlina mohla zkonzumovat, potřebuje silné kořeny, které dosáhnou do větší hloubky, a také užitečné bakterie, které jí pomohou živiny přeměnit do stravitelnější formy. Bakterie milují sladké kořenové výměšky, takže je rostlina tvoří jako o závod, aby malé pomocníky přilákala ke spolupráci. Organická hnojiva tímto podporují růst kořenového systému. Rostlina se silnějším kořenovým systémem je odolnější a samostatnější – ať už jde o to obstarat si živiny, nebo natáhnout se kořínkem pro vodu.

Organominerální hnojiva

Obsahují organický základ a minerální přísady. Ačkoliv se tváří mnohem víc „zeleně“ než průmyslová hnojiva, opět narážíme na stejný problém s chemickým koktejlem uvnitř základní přírodní složky a jeho dopadem na životní prostředí, zdraví půdy, ale i vašich rostlin.

Patogeny

Jsou živé organismy, které narušují přirozenou rovnováhu a způsobují nemoci. Patří mezi ně škodlivé bakterie, viry, houby i jejich choroboplodné zárodky. Žijí v půdě i na povrchu rostlin a čekají na svou příležitost. Stejně jako u vyšších živočichů si patogeny před útokem vyhlédnou nejčastěji „slabé kusy“ – rostliny se sníženou imunitou, nedostatečnou výživou, ale i ty přehnojené.

Permaodrůdy

Vznikají také šlechtěním, na rozdíl od hybridů se ale hodí k semenaření. U permaodrůd můžete často vybírat ze starých krajových odrůd, které se za dlouhou dobu pěstování dokonale přizpůsobily našim podmínkám. Díky tomu také došly k odolnosti hybridů, jen delší cestou. Jejich plody zpravidla neohromí velikostí, zato vám vykouzlí úsměv na rtech jedinečně plnou chutí. Pěstováním permaodrůd také rozvíjíme přirozenou diverzitu plodin.

Pěstování zeleniny podle tratí

Znamená respektování požadavků na obsah živin v půdě, které se u jednotlivých plodin liší.

Pikýrování

Znamená přesazování malé sazeničky do větší nádoby. Bacha na křehké kořínky! Pro rostliny je stěhování stejný stres jako pro nás lidi. Proto je po přesazení ošetříme blahodárnou zálivkou s weiki, aby se rychleji zabydlely v novém a zapustily více kořenů.

Plísně

Patří mezi patogenní houby, napadající nadzemní části rostlin. Maskují se různě – od tmavých skvrn až po nevinně vypadající bílý „kožíšek“. Nenechte se napálit, proti plísním je nutné bojovat hned. Napadené listy odtrhneme a zlikvidujeme (nepatří ani do kompostu, to abychom si nákazu neroznesli i na další záhony). Silně napadenou rostlinu už většinou zachránit nejde. Nejlepším lékem proti plísni je prevence: udržovat dostatečný spon, nezalévat na list a nestresovat rostliny nevhodnými sousedy. A samozřejmě probiotika do zálivky pro zdraví a silnou imunitu.

Polorané odrůdy

Mají středně dlouhou vegetační dobu, hodí se i ke skladování.

Pozdní odrůdy

Potřebují k dozrání a sklizni oproti raným odrůdám klidně i dvojnásobný čas. Týdny navíc znamenají také vyšší požadavky na pravidelné hnojení, zálivku a ochranu před nemocemi a škůdci. Odmění se ale výbornou chutí, která vydrží i dlouhodobé uchování.

Pravé listy

Jsou charakteristicky vykrojené listy dané plodiny. Rostlina je nasazuje jako druhé, hned po děložních listech.

Probiotika pro rostliny

V těle rostlin žijí miliardy neviditelných užitečných pomocníků. Kořeny jsou navíc ponořené do půdního bakteriálního světa, který rostlinám pomáhá přijímat živiny, růst, přizpůsobit se změnám a chrání je před nemocí i stresem. Za to rostliny užitečným bakteriím servírují potravu v podobě cukru z kořenových výměšků. Užitečné bakterie totiž „předžvýkávají“ těžko stravitelné živiny z organické hmoty do formy, kterou rostliny dokážou snadno využít. Průběžně rostlinám také servírují potřebnou dávku fosforu a draslíku, prvků, které nejvíce ovlivňují chuť a kvalitu úrody. U květin zase můžete vidět, že probiotika mají příznivý vliv na množství a krásný vzhled květů. Užitečných bakterií ale bývá z různých důvodů v půdě málo a všude číhají patogeny, které mohou mít na rostlinu devastující vliv. Probiotika pro rostliny se postarají o to, aby bylo užitečných bakterií zase dost, vaše rostliny dokázaly odolat patogenům a aby celá vaše zahrada skvěle prospívala.

Předpěstování

Teplomilné zelenině pomůže překlenout dobu časného jara, kdy by mohly sazeničky na venkovních záhonech umrznout. A při pozdním výsevu bychom zase do podzimu nestihli sklidit úrodu. Při předpěstování vypipláme choulostivé sazenice doma na okenním parapetu a v květnu už se stěhují na záhon jako silné a soběstačné rostliny. Mezi nejčastěji předpěstovávané druhy zeleniny patří rajčata, papriky, okurky, dýně a melouny. Kromě fajnovek s vyššími požadavky na teplo se vyplatí předpěstovat také pozdní zeleninu s dlouhou vegetační dobou – třeba bulvový celer.

Přímý výsev

Znamená vysetí semínek přímo do půdy. Abychom je podpořili ve vzcházení, dopřejeme jim probiotickou zálivku. Prospěšné bakterie usnadňují vyklíčení, omezují napadení klíčící rostlinky patogeny a pomáhají jí rozvinout bohatý kořenový systém.

Rané odrůdy

Mají nejkratší vegetační dobu. Můžeme je sklízet už několik týdnů po výsevu, zato se hůře skladují. Nejlepší je dát je rovnou na talíř.

Samovýsev

Některé rostliny se dokážou velmi dobře množit samy i bez vaší pomoci. Než se proto vrhnete na jarní odplevelení záhonů, dobře si prohlédněte, jaké rostlinky už mezi skutečným plevelem raší. Byla by veliká škoda zlikvidovat sazeničky, které pokvetou mnohem dříve a budou i silnější než ty, které si pracně předpěstujete doma za oknem.

Slunečné stanoviště

Nabízí více než šest hodin slunečního svitu denně. Tohle „solárko“ miluje většina trvalek a plodové zeleniny (rajčata, papriky, dýně, cukety, melouny…). Hodně slunce potřebují také středomořské bylinky, aby získaly své jedinečné aroma.

Spon

Spon je vzdálenost a směr vysazených rostlin. Podle tvaru může být čtvercový, obdélníkový a trojúhelníkový neboli trojspon.

Středně těžké půdy

Jsou hlinité a písčitohlinité půdy s ideální strukturou a obsahem živin. Dovedou efektivně zadržet vláhu, přesto si od nás ale zaslouží další péči. Jarní a podzimní hnojení jim poskytne potřebnou výživu, pravidelná probiotická zálivka zase pomáhá udržet prostředí příznivé pro růst rostlin.

Substrát nebo také pěstební substrát

Můžeme koupit ve všech zahradních centrech a hobby marketech. Pokud nepořizujeme substrát přímo od zahradníka, jedná se většinou o zeminu průmyslově smíchanou s dalšími materiály. Ze substrátu jsou procesem hygienizace odstraněny veškeré patogeny a životaschopná semena plevele. Je tedy dokonale sterilní, ale tím bohužel i mrtvý. Mikroorganismy mají ve zdravé půdě nenahraditelnou úlohu – podílejí se na drobtovité struktuře, schopnosti zadržet vláhu i na výživě rostlin. Proto je potřeba kupovanému substrátu před pěstováním nejdřív vdechnout život zálivkou s přídavkem probiotik pro rostliny. Prospěšné bakterie potom pomohou rostlinkám správně zakořenit, zvyšují jejich přirozenou imunitu a rozkládají živiny na kousky stravitelné i pro ty nejmenší kořínky.

Těžké půdy

Jsou jílovitohlinité, jílovité a jíly. Tyto půdy sice dobře udržují vláhu, zato jsou ale slehlé a nepropustné. Přesto nad pěstováním nemusíme lámat hůl. Těžké půdy je potřeba na zimu hluboko zrýt a pravidelně jim dodávat porce organického hnojení. To je prohřeje, vyživí a odlehčí. Je to běh na dlouhou trať, ale na jeho konci může být krásná úroda. Rozhodně se vybavte dostatkem organického hnojiva a probiotik pro rostliny, které vám výrazně usnadní práci.

Vegetační doba

Označuje čas, který rostlině zabere dorůst od výsevu až po sklizeň. Zatímco bleskovým ředkvičkám stačí pouhých pět týdnů, celer potřebuje ke své zralosti i půl roku stejně jako pozdní mrkev. Vegetační dobu se vyplatí znát pro plánování výsevů během celé sezony. Jakmile jeden druh zeleniny dozraje, můžeme volné místo obsadit další odrůdou nebo tam vysadit úplně jinou zeleninu.

Výsevní substrát

Je pěstební substrát namíchaný s dalšími složkami (kompost, rašelina, kokosová vlákna, písek…), určený speciálně pro předpěstování. Měl by být lehký a provzdušněný, aby si v něm malé sazeničky nemusely složitě razit cestu ke slunci. Obsahuje základní porci živin, ale ani o chlup víc. Přehnojený substrát by totiž malé zelenáče mohl snadno a nenávratně spálit. Každé semínko obsahuje dostatek zásobních látek ke svému vyklíčení a počátečnímu růstu. O výživu se tedy nemusíme starat minimálně do chvíle, kdy sazenice nasadí první dva pravé listy.

Zastíněné stanoviště

Je takové, kam přímý sluneční svit nedosáhne ani uprostřed horkého letního poledne. Stín vyhovuje špenátu a mangoldu, v létě i salátům (na jaře a na podzim naopak potřebují prohřát sluncem). Z bylinek stín vyhledává máta, meduňka a libeček.

Zelené hnojení

Jsou rychle rostoucí rostliny nejčastěji z čeledi bobovitých a brukvovitých, které za pár týdnů posekáme a zapracujeme do půdy. Druhou možností je vysít je začátkem podzimu, kdy rostliny zakryjí půdu, a chrání ji tak proti erozi. Tenhle zelený koberec stačí posekat a zarýt do půdy až na jaře, dřív, než rostliny vysemení. Organická hmota se v zemi díky půdním bakteriím postupně rozkládá na živiny potřebné pro rostliny. Nejde jen o nadzemní části, prospěšné je hlavně kořenové vlášení. Pouhým okem neviditelné odumřelé kořínky patří mezi vyhledávané delikatesy půdních mikroorganismů, a ty se na ně sbíhají z celého okolí. Bobovité rostliny na svých koříncích navíc shromažďují nitrifikační bakterie, které obohacují půdu o spoustu vzdušného dusíku. Prospěšné neboli probiotické bakterie se postarají o rychlejší rozklad organické hmoty a také nově dodané živiny „předchroustají“ do formy vstřebatelné pro kořeny rostlin.

Zelenina první trati

Je ta nejhladovější parta na záhoně. Už před vysetím nebo zasazením vyžaduje půdu s velkou dávkou živin. Potěšíme ji organicky vyhnojenou půdou a průběžně ji přihnojujeme po celou sezonu. Hlavně ve fázi květu, v době nasazení plodů a jejich dozrávání. Mezi zeleninu první trati patří plodová zelenina (rajčata, papriky, okurky), brambory, košťálová zelenina kromě raných kedluben. Z kořenové zeleniny je to celer (pozor, zbývajícím kořenovcům přehnojená půda škodí). Po sezoně je potřeba půdu obohatit o odčerpané živiny nebo v ní můžeme rovnou pěstovat zeleninu druhé trati.

Zelenina druhé trati

Se spokojí s mnohem nižším obsahem živin a pěstujeme ji druhý rok po zelenině první trati. Patří sem kořenová zelenina kromě celeru a cibulová zelenina s výjimkou póru.

Zelenina třetí trati

Nepotřebuje téměř žádné živiny, nebo je do půdy naopak sama dodává. Pěstujeme ji třetím rokem po zelenině první trati a řadíme do ní listovou zeleninu a luskoviny.

Zdroj: weiki.bio

Sílejte článek
Štítky: hnojenírostlinyzeleninabakteriezáhonpůdahnojivosubstrátchlévský hnůjživina
reklama