Divoká rajčata můžete množit samovýsevem. Několik plodů nechte ležet na záhonku
Pěstování rajčat bývá obvykle běh na dlouhou trať. Většinou už na začátku března máme všichni připravené sáčky se semeny oblíbených odrůd a chystáme se na první výsevy. Pokud však propadneme kouzlu rajčat divokých, můžeme si jarní námahu ušetřit. Divoká rajčata se mohou množit úspěšně i samovýsevem. Stačí, když několik vyzrálých rajčátek ponecháme svému osudu na záhonku.
Na začátku bychom si měli ujasnit, že samovýsevem můžete množit v podstatě všechna rajčata, ale šlechtěné odrůdy si v další generaci většinou nezachovávají vlastnosti rodičů. To u divokých rajčat nehrozí. I v dalších generacích budou plodit sladké miniaturní plody, které svou vynikající chutí předčí všechny šlechtěné odrůdy rajčat. Divoká rajčata jsou také mnohem odolnější vůči chladu.
Divoké rajče má však i další skvělou vlastnost. Mnohem méně totiž trpí klasickými chorobami rajčat. Například tolik obávaná plíseň se jich téměř netýká.
Divoké rajče (Solanum pimpinellifolium) Zdroj: iStock
Divoké rajče (Solanum pimpinellifolium)
Původní domovinu divokých rajčat, která najdete v odborné literatuře i pod názvem lilek bedrníkolistý, hledejte v Jižní Americe, v Peru, Mexiku a Ekvádoru. Rostou tam skutečně velmi divoce, v nižších polohách na svazích And. Tvoří bujné keře, obsypané miniaturními plody a úplně stejně je můžete pěstovat i na svých zahradách.
Keříky ponechte volně ležet na záhonech
Divoká rajčata nepotřebují vyvazování k oporám, ani zaštipování postranních výhonů. Na druhou stranu, pokud je tak pěstovat chcete, můžete. Připravte si však hodně vysoké opory, protože divoká rajčata klidně dorůstají až do výšky 3 m. Zaštipováním byste se však zbytečně připravovali o část úrody.
Divoké rajče (Solanum pimpinellifolium) Zdroj: iStock
Běžně se však divoká rajčata nevyvazují a pěstují se jako bujně rostoucí, poléhavé keře, které si pro sebe obsadí prostor až 4 m2. Při tomto způsobu pěstování je jasné, že plody ze spodních větví, ke kterým je nesnadný přístup, po uzrání spadnou do půdy a časem jejich semena vyklíčí. Na jaře se tak určitě dočkáte další generace divokých rajčat i bez vlastního přičinění.
Divoké rajče (Solanum pimpinellifolium) Zdroj: iStock
Pěstování divokých rajčat ve tvaru keře má dvě podstatné výhody. Rostliny si tak pod sebou udrží větší množství vláhy a svým bujným růstem vytěsní ze záhonku plevel.
Hnojit, či nehnojit?
Divoká rajčata ve vyhnojené půdě sice rostou ještě bujněji než v půdě nehnojené, ale zato méně plodí. Proto je můžete pěstovat v jakékoliv půdě a nemusíte se o ně prakticky vůbec starat. Nejsou náročná ani na vláhu, obejdou se i bez zálivky.
Divoká rajčata můžete i předpěstovávat
Pěstování divokých rajčat samovýsevem má jenom jednu nevýhodu. Prvních zralých plodů se dočkáte až o měsíc později než při výsadbě předpěstovaných sazenic. Divoká rajčata se předpěstovávají úplně stejně jako běžná rajčata a vysazují se ven také až v druhé polovině května.
Zdroj: autorský článek Simona Sedláčková