Proskurník je ideální bylinka proti kašli a rýmě. Jak ji pěstovat?

Proskurník je ideální bylinka proti kašli a rýmě. A navíc nadělá spoustu parády

Proskurník je ideální bylinka proti kašli a rýmě. A navíc na zahradě udělá spoustu parády Zdroj: iStock

I když proskurník lékařský není nejběžnější léčivá bylina, měli bychom zvážit její pěstování ve své zahradě. Tahle statná trvalka každým rokem v letních měsících oslňuje půvabnými bílými, narůžovělými a nafialovělými květy. Zároveň můžeme využít všech účinků, které její květy, listy a kořeny nabízejí zejména při léčení chorob z nachlazení.

Proskurník lékařský (Althaea officinalis), lidově se mu často říká ibišek nebo z angličtiny marshmallow, je víceletá bylina z čeledi slézovitých (Malvaceae). Celá rostlina, která dorůstá do výšky okolo 150 cm, je sametově plstnatá. Kvete od července do září bílými, narůžovělými nebo nafialovělými květy, které mají pět okvětních lístků ve tvaru srdce. Pochází ze Středozemí, můžeme ho najít i u nás v teplejších oblastech na vlhkých loukách a pastvinách či v pobřežních křovinách a v příkopech podél řek. V poslední době se stále více pěstuje i v zahradách jako trvalka.

Proskurník lékařský (Althaea officinalis) kvete od července do září bílými, narůžovělými nebo nafialovělými květy, které mají pět okvětních lístků ve tvaru srdce. Zdroj: iStock

Proskurník lékařský pěstování

Proskurník lékařský vyžaduje teplejší polohy chráněné před větrem s dostatkem světla, upřednostňuje plné slunce.
Daří se mu v půdě lehké, hlinitopísčité, hluboké a bohatě zásobené živinami a humusem.
Semena proskurníku lékařského můžeme zasít buď brzy na jaře, nebo na podzim, což je výhodnější, protože pro klíčení semen je vhodnější chladnější počasí. Sejeme je na vzdálenost 30 cm a asi 1 cm hluboko.
Po výsevu udržujeme půdu vlhkou, dokud semena nevyklíčí, což obvykle trvá několik týdnů.
Prvním rokem vyroste jen přízemní listová růžice, ale druhým rokem zmohutní, vyroste lodyha s květy a je potřeba ji rozsadit na vzdálenost zhruba 60 cm.
Proskurník se dá taky množit vysazováním kořenových odnoží a řízků koncem léta a na podzim.
Rostliny proskurníku jsou mrazuvzdorné.

Proskurník – léčivé účinky

V lidovém léčitelství se používá kořen, květ i list, nejúčinněji působí kořen. Všechny sbírané části obsahují především slizovité látky, které proskurník lékařský přímo předurčují k léčení dýchacího ústrojí a chorob z nachlazení. Slizy vytvářejí na zanícené sliznici ochrannou vrstvu, mírní dráždění a ulehčují odkašlávání. Účinně tak pomáhá při katarech horních cest dýchacích, při suchém a dráždivém kašli a při onemocněních průdušek. Většinou ho používáme ve formě čaje (macerátu), tinktury nebo sirupu v kombinaci s jinými, podobně působícími léčivkami, nejčastěji ho doprovází divizna velkokvětá, černý bez, podběl lékařský a jitrocel kopinatý. Proskurník lékařský je vhodný rovněž při zánětlivých onemocněních močových cest, ledvinových potížích a při průjmu.

V silnější koncentraci se proskurníkový čaj používá jako kloktadlo a k výplachům ústní dutiny při různých zánětech, jako koupel pomáhá při ekzémech a dalších onemocněních kůže. Obklady z proskurníku se používají na křečové žíly a bércové vředy, urychlují hojení ran.

Pokud z proskurníku kékařského děláme tinkturu, květ, list ani kořen nesušíme, ale dáváme přímo do alkoholu. Zdroj: iStock

Sběr a zpracování proskurníku

Při sběru se vyhneme rostlinám, které jsou napadené rzí (tmavé skvrny na povrchu listů).
Kořeny sbíráme nejdříve druhým rokem na podzim v říjnu a listopadu. Kořen (měl by mít průměr alespoň 1 cm) vyrýpneme, neomýváme, pouze očistíme kartáčkem, oloupeme, nasekáme a sušíme umělým teplem nepřevyšujícím 40–50 °C.
Listy trháme krátce před rozkvětem rostliny za slunečného dne, sušíme přirozeným teplem na stinném a vzdušném místě v tenkých vrstvách nebo umělým teplem při maximální teplotě 45 °C. Správně usušené listy mají původní barvu a mají mdlou slizovitou chuť.
Pětičetné bílé, narůžovělé či nafialovělé květy sbíráme obvykle v červenci a v srpnu hned, jak rozkvetou. Optimální je sbírat květy okolo poledne za suchého a slunného počasí. Suší se umělým teplem při maximální teplotě do 45 °C nebo teplem přirozeným na sušících platech ve vzdušné a suché místnosti.

V lidovém léčitelství se používá kořen, květ i list, nejúčinněji působí kořen. Všechny sbírané části obsahují především slizovité látky, které proskurník lékařský předurčují k léčení dýchacího ústrojí a chorob z nachlazení. Zdroj: iStock

Proskurník lékařský užívání

Pokud z proskurníku děláme tinkturu, květ, list ani kořen nesušíme, ale dáváme přímo do alkoholu – návod, jak vyrobit domácí tinkturu najdete zde. Podobně používáme čerstvou bylinku na domácí sirup (postup je stejný jako u podbělovému sirupu). Kořen je také možné kandovat a užívat jej jako pastilky proti kašli. Z kořene proskurníku lékařského se od starověku do 19. století vyráběly cukrovinky, předchůdci marshmallow, ve starověku ovšem vyhrazené pouze pro nejvyšší vrstvy.

Proskurník nevaříme ani nezaléváme horkou vodou, neboť teplem se nejúčinnější slizové látky ničí. Nejvhodnější je použít vlažný macerát, který při kombinaci s jinými bylinami přilijeme až do vlažného čaje.