Dušičková výzdoba hrobu: Využijte mech, vřes, vřesovec, rozchodníkovec a sukulenty
Květinářství poblíž hřbitovů budou kolem Dušiček, tedy svátku Všech svatých, plné nejrůznějších kytic, věnců i sesazovaných misek, za které si však vzhledem k poptávce i pěkně připlatíte. Pokud se letos pustíte do vlastnoruční výroby dušičkových věnců a dekorací, máme pro vás tipy, jaké rostliny využít, aby vaše práce nepřišla brzy nazmar. Vsaďte na mech, vřes, vřesovec, rozchodníkovec a sukulenty.
Připravujete každoročně na Dušičky výzdobu na hroby svých blízkých a většinou využíváte klasické chvojí, tedy větve jehličnanů, šišky a sušené květiny? Zkuste to letos trochu jinak. Vyberte rostliny a materiály, které k sobě krásně ladí a i bez pravidelné zálivky zůstanou dlouho čerstvé.
Základem je mech
Mech najdete všude ve vlhčích lesích, ale občas roste i na zídkách plotů či na střechách, kde ho neradi vidíme. Vezměte lopatku a opatrně odloupněte celý plát z míst, kde o mech zrovna nestojíte, ten lesní však nikdy neničte. Jde to snadno, mech má jen droboučké kořínky. Mech pak můžete využít na nejrůznější dekorace. Obalte jím slaměný základ na věnce, mech opatrně zafixujte tenkým vázacím drátkem a pak už jenom dozdobte, čím vás napadne.
Přidejte rozchodníkovec
Mechový věnec nazdobte třeba růžovým rozchodníkovcem, pokud vám ještě kvete na zahradě. Například rozchodníkovec nachový (Hylotelephium telephium), který vykvétá až na konci léta, si podrží květenství až dlouho do podzimu a dá se využít i v suchém stavu.
Nenáročný netřesk
Pokud jste dodnes zdobili dušičkové věnce jen jehličnany a šiškami, budete asi překvapeni. Ale netřesky (Sempervivum) vydrží neuvěřitelně dlouho i bez půdy a na věncích z mechu či chvojí vypadají přímo úžasně.
Elegantní vřes a vřesovec
Vřes (Calluna) je oblíbený mezi dekoratéry už hodně dlouho a právem. Je krásný jak v čerstvém stavu, tak zaschlý. Často ani hned nepoznáte, že už je suchý. Vřes, ale samozřejmě klidně i velmi podobný vřesovec (Erica), můžete využít jako hrnkovou rostlinu a jen ho lehce přizdobit nebo ho můžete nastříhat na jednotlivé větvičky a využít jako přízdobu na věnce z mechu i chvojí.
Stříbrný starček přímořský
Rostlina s nádherně stříbřitými listy, ale jen málo zajímavými květy, starček přímořský (Cineraria maritima), pochází ze Středomoří, ale i u nás dokáže dost dlouho vzdorovat zimě. Pokud panuje jen mírnější zima, klidně přežije i do dalšího roku. Většinou se však pěstuje pouze jako letnička.
Zdroj: autorský článek Simona Sedláčková