Dušičková výzdoba hrobu: Využijte odolný i krásný mech, vřes, rozchodníkovec i netřesk
Připravujete každoročně na Dušičky výzdobu na hroby svých blízkých a většinou využíváte klasické chvojí, tedy větve jehličnanů, šišky a sušené květiny? Zkuste to letos trochu jinak. Vyberte rostliny a materiály, které k sobě krásně ladí, a i bez pravidelné zálivky zůstanou dlouho čerstvé.
Základem je mech
Mech najdete všude ve vlhčích lesích, ale občas roste i na zídkách plotů či na střechách, kde ho neradi vidíme. Vezměte lopatku a opatrně odloupněte celý plát z míst, kde o mech zrovna nestojíte, ten lesní však nikdy neničte. Jde to snadno, mech má jen droboučké kořínky. Mech pak můžete využít na nejrůznější dekorace. Obalte jím slaměný základ na věnce, mech opatrně zafixujte tenkým vázacím drátkem a pak už jenom dozdobte, čím vás napadne.

V obchodech seženete i mechové základy na věnce Zdroj: iStock
Přidejte rozchodníkovec
Mechový věnec nazdobte třeba růžovým rozchodníkovcem, pokud vám ještě kvete na zahradě. Například rozchodníkovec nachový (Hylotelephium telephium), který vykvétá až na konci léta, si podrží květenství až dlouho do podzimu a dá se využít i v suchém stavu.

Rozchodníkovec je velmi otužilý a nevyžaduje ani zálivku Zdroj: iStock
Nenáročný netřesk
Pokud jste dodnes zdobili dušičkové věnce jen jehličnany a šiškami, budete asi překvapeni. Ale netřesky (Sempervivum) vydrží neuvěřitelně dlouho i bez půdy a na věncích z mechu či chvojí vypadají přímo úžasně.

Mechový věnec, zdobený netřeskem Zdroj: iStock
Elegantní vřes a vřesovec
Vřes (Calluna) je oblíbený mezi dekoratéry už hodně dlouho a právem. Je krásný jak v čerstvém stavu, tak zaschlý. Často ani hned nepoznáte, že už je suchý. Vřes, ale samozřejmě klidně i velmi podobný vřesovec (Erica), můžete využít jako hrnkovou rostlinu a jen ho lehce přizdobit nebo ho můžete nastříhat na jednotlivé větvičky a využít jako přízdobu na věnce z mechu i chvojí.

Na výzdobu hrobu využijte vřes i vřesovec Zdroj: iStock
Stříbrný starček přímořský
Rostlina s nádherně stříbřitými listy, ale jen málo zajímavými květy, starček přímořský (Cineraria maritima), pochází ze Středomoří, ale i u nás dokáže dost dlouho vzdorovat zimě. Pokud panuje jen mírnější zima, klidně přežije i do dalšího roku. Většinou se však pěstuje pouze jako letnička.

Nenáročný starček přímořský Zdroj: iStock
Zdroj: Simona Sedláčková, autorský článek