reklama

Proč na sv. Jiří vylézají hadi a štíři? Se svátkem se pojí mnoho lidových tradic

Lenka Valjentová
24. dubna 2021
Svatý Jiří, jeden z nejznámější světců, je symbolem statečnosti, síly víry a boje proti zlu, je v lidových tradicích poslem skutečného jara a tepla. Říkalo se, že Jiří k létu míří nebo Svatý Jiří zvítězil nad saní, zvítězí i nad zimou. Na jeho svátek se otevírá země a z děr vylézají hadi a štíři, pro které je teplo životně důležité, rozproudí jim krev a dodá sílu po dlouhém zimním spánku. V tento den nejsou jedovatí hadi, ale voda.
reklama

Na sv. Jiří vylézají hadi a štíři

Zřejmě každý už někdy slyšel známé přísloví, že na svatého Jiří vylézají hadi a štíři (u nás spíše hadi a ještěrky) a otevírá se země. Dříve lidé věřili, že se 24. dubna hadů nemusí bát, protože tento jediný den vroce jedovatí nejsou a nemohou jim ublížit.

  • Hadům získaným na sv. Jiří se připisovaly mnohé čarovné a léčivé účinky. Někde se hadím masem naloženým v alkoholu nebo sušeným léčila bolest zubů, vředy nebo zimnice.
  • Říkalo se, že kdo ochutná hada chyceného na sv. Jiří, ten získá schopnost rozumět řeči zvířat, podobně jako třeba Jiřík v pohádce o Zlatovlásce.

Jedovatá voda

Naopak jedovatá byla tento den voda ve studních a pramenech. Tradovalo se, že na svatého Jiří se vůbec nesmí pít voda, protože je otrávená a jed v ní pochází od hadů. Všechna její jedovatost ale během dne přešla zpátky na hady a druhý den už zase bylo všechno tak, jak má být – voda čistá a hadi jedovatí.

Žádná práce na zahradě

Na sv. Jiří se podle starých pověr probouzí země a rozhoduje se o tom, jak bude úrodná. A tak se nemělo zbytečně šlapat mimo cesty, tedy po poli a zahradě, aby se půda mohla v klidu probudit a lidská noha ji „nezabila“. Nesmělo se orat a pracovat na poli, nebylo ani dovoleno dělat cokoli na zahradě nebo v sadě.

Čtyřlístek pro štěstí

Mládež na Jiřího hledala na loukách čtyřlístky. Věřilo se, že tento symbol štěstí je 24. dubna ještě silnější než vjiné dny, má kouzelnou moc a splní úplně všechna přání.

  • Čtyřlístek náhodou nalezený právě o svatojiřském dni a zašitý do halenky nebo košile nositeli zaručuje víru, naději, lásku, štěstí a ochranu po celý následující rok.
  • Když si na sv. Jiří nalezený nebo darovaný čtyřlístek dala pod polštář svobodná dívka, ve snu se jí zjevil budoucí manžel.

Jiříček pro lásku

Zvláštní magickou moc, kterou využívali především svobodní chlapci, měl tzv. jiříček. Kostička z žáby chycené den sv. Jiří se vložila na několik dnů do mraveniště. Když se potom jiříčkem dotkl děvčete, které se mu líbilo, hned si získal si její přízeň a lásku.

Svatý Jiří

O skutečném životě světce a mučedníka není dostatek historických podkladů, uvádí se, že se pravděpodobně narodil kolem roku 270 v Kappadokii (dnes Turecko) do křesťanské rodiny a jako velmi mladý vstoupil do římské armády a brzy dosáhl vysoké hodnosti. Když císař Dioklecián začal pronásledovat křesťany, odmítl se toho zúčastnit. Za tuto vzpurnost byl odsouzen ke krutému mučení. Jiří se však nenechal zlomit ani tím největším fyzickým utrpením (údajně vypil otrávené víno, byl položen na kolo s nastavenými dvojsečnými meči a trhán kolem s hřeby, vhodili jej do rozpáleného vápna, byl ponořen do kotle s roztaveným olovem) a jeho neobyčejná síla víry ho udržela živého. Byl sťat kolem roku 303 v Nikomédii (Turecko).

Jak Jiří zabil draka

Na tento příběh se nabalila řada dalších svatojiřských legend a pověstí, ta nejznámější vypráví, jak libyjské město Silené trýznil drak. Obsadil jediný pramen, ke kterému obyvatelé města chodívali pro vodu, denně požadoval dvě ovce, později dvě děti, pak ženy a muže, o nichž rozhodoval los. Když byla vylosována princezna Cleolinda, objevil se ve městě Jiří, který putoval do Svaté země. Draka přemohl a pak ho přivedl do města, kde ho zabil. Občané města Jiřímu vyjádřili svou vděčnost za záchranu tím, že přijali křest. Tenhle příběhje základempověstí a pohádek o statečných rytířích, kteřívysvobodili princeznyze spárů draka, i když pohádkový konec nemá:Jiří odmítl sňatek s princeznou i polovinu království a odjel z města.

  • Svatý Jiří jepatron rytířů a rytířských řádů, vojáků, jezdců, zbrojířů, opevněných sídel a strážných míst, ale taky skautů, řezníků, sedláků, rolníků, horníků, sedlářů, kovářů, bednářů, artistů a pocestných.
  • Obecně je uznávaným ochráncem proti pokušení, válečnému nebezpečí, moru, horečce a kožním chorobám.
  • Je přímluvcem za dobré počasí a ochránce koní a dobytka.
  • Světec je rovněž svatým patronemmj. Anglie, Německa, Portugalska, Katalánie, Řecka, Gruzie, Srbska, Ruska, Janova, Benátek, Lublaně, Moskvy.

Sv. Jiří v Evropě

Jiří patří k nejznámějších křesťanským světcům, je symbolem statečnosti, síly víry a boje proti zlu. Úctu ke sv. Jiří v Evropě šířili zejména křižáci a rytířské řády. Za Jindřicha III. byl ochráncem celé Anglie. Na anglické královské vlajce je červený kříž na bílém poli, tzv. svatojiřský kříž už koncem 13. století. Jeho jméno nesou mnohé řády a státní vyznamenání (např. Podvazkový řád z rozhodnutí Edwarda III.).

Sv. Jiří u nás

Obliba statečného rytíře na bílém koni bojujícího s drakem neminula ani české země. Stal se častým námětem výtvarných děl a patronem církevních staveb. Například mu je zasvěcena románská bazilika sv. Jiří na Pražském hradě s hroby nejstarších Přemyslovců, rotunda na památné hoře Říp, v hradní síni v Jindřichov Hradci naleznemeexpozici Následovníci sv. Jiřízpodobňující svatojiřskou legendu, evropsky významnýcyklus nástěnných maleb.

O lidových tradicích a zvycím by vásještě mohlo zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama