Řebříčky: Nenáročné rostliny dokážou zdobit zahradu a vylepšit kontaminovanou půdu

Kdo by neznal obyčejný řebříček, který vykvétá bílým květenstvím snad všude kolem nás. Najdeme ho kolem cest a chodníků, na skládkách i v parku, v trávníku i na jinak úplně holé půdě. Řebříček obecný však má hned několik zajímavých sourozenců, které si rádi vysadíte i do zahrady.

Řebříčky rostou v asi 115 druzích po celé Evropě, v Asii, v Severní Americe i v Africe. Dokonce i u nás najdete 13 druhů řebříčku! Vyskytují se na písčitých nebo hlinitých půdách a jsou velmi nenáročné na vláhu. I v hodně suchých letech neúnavně vykvétají, a dokonce i v intenzivně sekaných trávnících se rychle znovu probouzejí k životu, většinou k nevelké radosti majitelů pozemku.

Řebříček obecný (Achillea millefolium)

Jako nenáročná, vytrvalá, asi 20–80 cm vysoká bylina je řebříček obecný rozšířený téměř po celém světě kromě Afriky. Roste po celé Evropě, Asii, Austrálii i Severní Americe.

Roste na sušších, písčitých a kamenitých půdách, na mezích, loukách i po okrajích cest. Má plazivý oddenek, hustě olistěnou lodyhu a od června do září vykvétá květenstvím, které se nazývá chocholík. Ten je složený z drobných úborů, opět složených z asi 20 trubkovitých a 5 jazykovitých květů.

Řebříček léčí tělo i půdu

Řebříček obecný je významná léčivá bylina, která se sbírá v době květu nebo těsně před rozkvětem.

Rostliny řebříčku dokážou z půdy vytáhnout škodlivé kovy. Umí na sebe navázat olovo, měď, kadmium, bor, molybden i stroncium. Proto řebříček sbírejte jenom v čisté přírodě, rostliny rostoucí podél silnic a cest se pro lidové léčitelství nehodí.

Řebříček odpuzuje komáry

Řebříček je také vynikající jako přírodní a velice účinný repelent proti komárům.

Z řebříčku obecného bylo vyšlechtěno mnoho zahradních kultivarů, které se pyšní květy barevnými, nejčastěji ve všech odstínech růžové barvy.

Řebříček bertrám (Achillea ptarmica L.)

Vytrvalá rostlina, kterou najdete běžně i v naší přírodě. Nejčastěji roste kolem potoků a řek, protože mu vyhovuje mnohem vlhčí půda než řebříčku obecnému. Má rád umístění na slunci nebo v polostínu a vykvétá od června do září. Velmi často se pěstuje i na zahradách v trvalkových záhonech, především jeho šlechtěná, plnokvětá forma. Dorůstá do výšky 20–100 cm a velmi snadno se množí rozrůstáním oddenků.

Dříve se řebříček bertrám pěstoval jako léčivá bylina i na výrobu kýchacího prášku.

Řebříček tužebníkovitý (Achillea filipendulina Lam.)

Rostlina původem z Kavkazu se u nás pěstuje často na zahradách jako součást moderních, prérijních záhonů. Má rád umístění na slunci v dobře propustné zahradní půdě. Velmi dobře snáší sucho.

Vykvétá v červenci až v srpnu žlutým květenstvím a dorůstá do výšky až 150 cm. Květy se hodí do letních kytic, ale velmi dobře se i suší k využití v suchých kyticích.

Řebříček sleziníkolistý (Achillea asplenifolia)

Tento druh řebříčku se vzácně vyskytuje i u nás, ale běžně si ho lidé pletou s mnohem rozšířenějším řebříčkem obecným. Roste především v nížinách jižní Moravy.

Zdroj: http://www.naturabohemica.cz/achillea-asplenifolia/; https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eb%C5%99%C3%AD%C4%8Dek_obecn%C3%BD


Přečtěte si také