reklama

Na Dušičky se mrtvým chystalo máslo, pekly se kosti aneb lidové zvyky o Svátku zesnulých

Duše přichází z očistce, kde pykají za své hříchy... Foto: Duše přichází z očistce, kde pykají za své hříchy...Foto: profimedia

Mléko, máslo, sladké pečivo - to vše mělo symbolický význam o Dušičkách. V některých částech Česka se chodívalo i na koledu, což připomíná anglosaský svátek Halloween.

Blíží se noc, kdy se prolíná svět živých a svět mrtvých

Dnes, 1. listopadu je svátek Všech svatých, zítra 2. října Památka všech věrně zesnulých nebo-li Dušičky.  Toto období mělo velký význam už od pradávna, Keltové slavili konec roku, podle jiných zdrojů uctívali poslední říjnovou noc a v první listopadový den boha mrtvých Anwinna, podle jiných zdrojů připadal na toto období keltský svátek Samhain. Keltové věřili, že právě na konci října se světy mrtvých a živých prolínají a duše zemřelých mohou zabloudit do našeho světa. Aby zde nezůstávaly, vystavovali lidé za okny vyřezávanou zeleninu, ve které svítila svíčka. Tehdy to ještě nebyla dýně, jejíž vyřezávání v 90. letech rychle zdomácnělo i u nás. Keltové vyřezávali brukve vodnice, tento zvyk pak imigranti převezli do Ameriky, kde se rychle ujal. V části Čech, kde se uchoval podobný zvyk, se dříve vyřezávaly lampičky z cukrové či krmné řepy. Lampičky, které tak díky světlu chránily před duchy a temnými silami, lidé dávali do oken či na zápraží.

Zapalte svíčky a zavzpomínejte na lidi, kteří už zemřeli.

Lidé vzpomínají na své mrtvé od pradávna, většina dávných pohanských kmenů slavila podobný svátek, jako jsou Dušičky, které se v Česku slaví 2. listopadu. V den jejich svátku zapalovali ohně, aby se duše pozůstalých mohla ohřát a strávit s nimi noc.

S nejtajemnější nocí v roce se váží i další zvyky. Už staří Keltové se převlékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy. Křesťanství podobu svátku změnilo, i když ne tolik jako v jiných případech. Na den 1. listopadu připadá svátek Všech svatých a den nato Památka všech zemřelých – Dušičky. Křesťanské své předky uctívají a soucítí s nimi, věřícím svátek připomíná víru ve vzkříšení. Oba tyto dny vzpomínají pozůstalí na své zemřelé, přichází na hřbitov, kde očistí hrob, zapálí svíčku a položí věnec. Věřící se pak pomodlí za spásu duší zemřelých, protože modlitba omáhá očistit jejich duši od hříchů.

Dříve bylo zvykem například prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit. Lidé věřili, že duše přichází z očistce, kde pykají za své hříchy. Hodní hospodáři proto plnili lampu máslem místo oleje, aby si dušičky mohly popáleniny, způsobené očistcem natřít a trochu ochladit. Jinde se blízcí večer napili studeného mléka, nebo se jím postříkali to proto, aby se duše ochladily. Ještě na začátku 20. století se v jižních Čechách chodilo na Dušičky koledovat.

Symbolem Dušiček jsou i věnce, které nejen symbolizují nekonečný vesmír, ale také stále se opakující koloběh života a smrti Foto: Symbolem Dušiček jsou i věnce, které nejen symbolizují nekonečný vesmír, ale také stále se opakující koloběh života a smrtiFoto: profimedia

Dušičky do pece

V okolí Českého Krumlova se koledě říkalo "chodit po rohlíkách", protože odměnou koledníkům bylo většinou pečivo. Na Dušičky se totiž peklo speciální kynuté pečivo – někde se mu říkalo dušičky, jinde kosti. Bylo ze sladkého těsta, někde se sušeným ovocem, někde plněné makem. Tímto pečivem byly obdarovávány děti, ale také žebráci při cestě na hřbitov nebo do kostela. Lakotné hospodyně chtěly ve svátek ušetřit a peklo dušičky z dvojího těsta. Pro rodinu si nechaly ty lepší – z bílé mouky, chudým a čeládce pak dávaly dušičky z mouky černé.

Nezapomeňte na návštěvu hřbitova

Na hrob se už odnepaměti dávali květiny. Nejtypičtější květinou na hřbitově je pak v těchto dnech chryzantéma, které se také lidově říká listopadka, či dokonce dušička. Symbolizuje ochranu proti zlu a špatným silám. Důvod je ale samozřejmě mnohem prozaičtější – chryzantémy jsou květiny odolné a kvetou do prvních mrazů. I dnes by mělo být důležité, aby květiny nebyly umělé. Ty živé totiž připomínají víru, že smrtí vše nekončí…

Článek

Halloween v Česku Foto:

Naši předci místo dýní vyřezávali řepu aneb dnešní Halloween vůbec není jenom americký svátek

Halloween považujeme za anglosaský svátek, který se slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých a Dušiček (2. listopadu). Původně ale tyto svátky...

Dalším symbolem Dušiček jsou věnce, které nejen symbolizují nekonečný vesmír, ale také stále se opakující koloběh života a smrti. Věnce jsou zelené a i to más svůj důvod – zelená totiž symbolizuje naději na další život, naději na zmrtvýchvstání a na nesmrtelnost. Dobrým zvykem je vyrábět věnce ručně. Čas, který výrobě věnujete zároveň můžete věnovat vzpomíná na zemřelého a uvědomit si, co pro vás vlastně znamenal.

V době Dušiček mají hřbitovy kouzelnou atmosféru, ale nikdo se tam dříve neodvážil, protože se podle předků na hrobech scházely hříšné duše, které opustily očistec, do kterého se opět vracely ráno se zvoněním kostelních zvonů.

O mši se během Dušiček vzpomíná na všechny zemřelé, tedy i na bezvěrce. O Dušičkách se též zapaluje svíce, které se říká paškál. Ta symbolizuje Ježíše Krista a to, že zemřel za naše hříchy. Její plamen má připomenout věřícím, že na ně dopadá Kristovo světlo. Večer pokračuje liturgickým pochodem na hřbitov, kde proběhne společná modlitba.

A co se vlastně dělo, když někdo dříve zemřel?

Smrt byla dřív součástí života mnohem dříve než dnes. Lidé totiž umírali doma mezi svými blízkými a ti měli čas se s nimi rozloučit, vyslechnout si jejich poslední přání a odpustit jim jejich hříchy. Když pak člověk vydechl naposledy, příbuzní otevírali okna či dveře, aby duše mohla vyletět. Někde se pak okna zakrývala kusem látky, což mělo zmást duši, aby nepoznala svůj dům a nechtěla se vrátit zpět. Ze stejného důvodu jinde lid obraceli nádoby v místnosti dnem vzhůru – to aby se v nich duše nemohla schovat. Z chalupy se nebožtík vynášel nohama napřed.

Ač lidé starých národů považovali zpopelnění za běžný způsob pohřbu, křesťanství situaci změnilo. Křesťané totiž věří ve zmrtvýchvstání zemřelých a kremace byla zpočátku považována za popření této víry. Do rakve lidé dávali předměty, které měl nebožtík rád. Častým zvykem bylo dát nebožtíkovi minci. Ať už jako vykoupení za statky, které na zemi nechává, nebo jako platidlo pro mýtického převozníka Charóna.

(AC)

Mohlo by vás zajímat:

Článek

Naše kuchyně čeká po roce znovu zatěžkávací zkouška. Zkontrolujme už teď, jestli máme opravdu všechny pomůcky na pečení. Foto:

25 tipů pro vánoční pečení. Aby příprava cukroví byla radost

Na pečení cukroví je zatím čas, jste si ale jistí, že vám nic nechybí? Nebo co si zjednodušit život a pořídit si nějakou chytrou věcičku – třeba silikonový vál, který po...

Článek

Dýně přinesou barvu do pošmourných dní Foto:

Využijte dýně místo květináče a vyrobte si snové podzimní aranžmá. Vnitřek můžete sníst

Dýně všech možných barev a tvarů jsou samy o sobě dekorativní. Přesto když je využijete jako základ dekorace s květinami a dalšími doplňky, povýšíte je ještě o stupeň výš.

Článek

Nejdůležitějším kusem nábytku v obýváku je pohovka Foto:

Základní pravidla, jak vytvořit ideální obývák pro relax i zábavu

Chcete, aby váš obývací pokoj zářil pohodou? Aby sloužil k relaxaci, odpočinku a aby se v něm cítili dobře hosté?

reklama