reklama

Jak správně vysít a pěstovat mrkev, pastinák a petržel

Kořenová zelenina je báječná Foto: Kořenová zelenina je báječnáFoto: Thinkstock

Kořenová zelenina je součástí našeho jídelníčku, vysévá se zrovna teď.

Kořenová zelenina je jednou z nejběžnějších zelenin. Ve střední Evropě je zcela klíčová, používá se do polévek, omáček, salátů, jí se syrová, vařená i dušená. Napadlo by vás, že se dokonce kořen petržele konzumuje jen ve střední Evropě, jinde je petržel považovaná za bylinku? Zkuste si letos vypěstovat na zahrádce vlastní mrkev, petržel nebo pastinák, s novým sortimentem odrůd se vám to jistě podaří.

Mrkev plná vitamínů

Mrkev je dvouletka. V prvním roce vytvoří kořen se zásobními látkami, které využije v dalším roce pro tvorbu semena. Jako potravina se používá jednoletý kořen. Když je necháte v půdě, příští jaro mrkev vykvete a vytvoří semena.

Semeno mrkve obsahuje kumaríny, chemikálie, které brání v klíčení plevele. Rostlina si tím zajišťuje životní prostor pro růst a vývoj. Praktickým výstupem pro zahrádkáře je to, že záhonek s mrkví nevyžaduje tolik odplevelování jako záhonky sousední. Kumariny jsou ale jedním z důvodů pomalejšího vzcházení mrkve. V procesu klíčení se odbourávají a tím umožní vyklíčení semene. Jejich odbourávání je ale postupné a vyžaduje určitý čas, proto vám mrkev nevyklíčí okamžitě ani v případě, že ji na jaře vysejete za optimálních vlhkostních podmínek do dostatečně vyhřáté půdy.

Na těžších půdách se často vyskytují problémy s deformací kořenů mrkví. Příčinou je to, když se kořen dostane na nepropustné podloží nebo do půdní vrstvy s nedostatkem kyslíku. Poškození růstového vrcholu vede k deformaci a rozvětvení kořenu. Proto je dobré pěstovat mrkev v částečně písčité půdě.

Pro získání kvalitních kořenů mrkve v horších podmínkách je vhodné pěstování na hrůbcích. Hrůbky si připravíte tak, jako byste „nakopčili“ brambory, jen mírně širší, cca 50 až 60 cm, rovnou horní částí. Do takto připraveného hrůbku vysejte dvojřádek nebo trojřádek mrkve. Kořeny budou hezčí a vyrovnanější, výrazně snadněji se budou sklízet. Hrůbky si připravte předem, ale semena vysévejte za 2 až 3 týdny, až půda slehne.

Mrkve z raných výsevů mají problém s pochmurnatkou mrkvovou (Psila rosae). Je to malá "moucha" délky okolo 5 mm. Má hnědou hlavu a žluté nohy, hruď a zadeček jsou černé. Larvy pochmurnatky vyhlodávají v kořenech mrkví nepravidelné chodbičky.

Pokud vyséváte karotky koncem května, nebudete mít problém s „červivostí“ kořenů způsobenou larvami pochmurnatky. Dospělci tohoto škůdce totiž létají a kladou vajíčka nejpozději do poloviny května.

Oblíbené odrůdy mrkve

ANETA F1 – poloraný hybrid s válcovitými kořeny. Lze pěstovat od časného jara až do poloviny července

Odrůda mrkve Aneta Foto: Odrůda mrkve AnetaFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

CIDERA – podzimní odrůda s dlouze válcovitým kořenem délky až 23 cm. Vhodná pro pěstování na hrůbcích

Odrůda mrkve Cidera Foto: Odrůda mrkve CideraFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

CORTINA – pozdní odrůda, kořen je velmi dobře vybarvený, hlava kořene je zapuštěná, nezelená

Odrůda mrkve Cortina Foto: Odrůda mrkve CortinaFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

DARINA – pozdní odrůda vysoce odolná proti alternariové skvrnitosti listů a proti praskání kořenů. Velmi dobrá skladovatelnost

Odrůda mrkve Darina Foto: Odrůda mrkve DarinaFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

FRANCIS – pozdní odrůda mrkve typu Flakee s velmi dobrou skladovatelností. Kořeny jsou dlouhé 23–25 cm, pěkně vybarvené, s hladkým povrchem. Hlava kořene nezelená

Odrůda mrkve Francis Foto: Odrůda mrkve FrancisFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

KATRIN – poloraná odrůda typu Chantenay pro jarní i podzimní sklizeň vhodná především pro přímý konzum, z pozdních sklizní i ke skladování a zpracování na džusy

Odrůda mrkve Katrin Foto: Odrůda mrkve KatrinFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

MARION F1 – raná, vhodná pro celoroční pěstování. Kořen je dlouhý 15–17 cm, válcovitý, s tupým zakončením. Hlava kořene na povrchu ani na řezu nezelená a nemá antokyanové zabarvení

Odrůda mrkve Marion F1 Foto: Odrůda mrkve Marion F1Foto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

NAOMI – raná odrůda s velmi hladkými kořeny délky 16 až 18 cm. Je vhodná na pěstování v hrůbcích

Odrůda mrkve Naomi Foto: Odrůda mrkve NaomiFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

RONDO – kulatá mrkev, velmi raná a odolná proti zelenání kořene. Lze ji pěstovat celoročně

Odrůda mrkve Rondo Foto: Odrůda mrkve RondoFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

SYLVA – poloraná odrůda pro přímý konzum a konzervaci. Válcovitý kořen má tupé zakončení

Odrůda mrkve Sylva Foto: Odrůda mrkve SylvaFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

TINGA – pozdní odrůda

Odrůda mrkve Tinga Foto: Odrůda mrkve TingaFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

 

Není kadeř jako kadeř

Když budete hledat v zahraničních katalozích semen petržel mezi zeleninami, neuspějete. Otevřete si ale sekci bylinek a tam ji najdete – ale pouze tu listovou, kadeřavou nebo s hladkým listem. A možná tam bude zmínka o tom, že „v některých krajinách se konzumují i mohutné kořeny petržele, které svou chutí připomínají něco mezi pastinákem a celerem…“ Kořenová petržel je skutečně specialitou centrální Evropy, pěstuje se v Čechách, na Slovensku, v Rakousku a části Německa. Znají ji Poláci a okrajově Holanďané. Celý zbytek světa má petržel za bylinku.

Petržel pochází ze Středomoří a má historii starou několik tisíc let. Znali ji již staří Řekové a s Římany se při jejich dobyvatelských výpravách rozšířila do celé Evropy. Latinské označení petržele Petroselinum pochází z řeckého označení pro skálu petros – plané petržele rostly na kamenitých řeckých návrších – a ze starořeckého slova selinum označující petržel.

Také semeno petržele obsahuje furokumaríny, chemikálie, které brání v klíčení plevele. Rostlina si tím zajišťuje životní prostor pro růst a vývoj. Praktickým výstupem pro zahrádkáře je opět to, že záhonek s petrželí nevyžaduje tolik odplevelování jako záhonky sousední. Furokumariny jsou ale jedním z důvodů pomalejšího vzcházení petržele.

Petržel dlouho klíčí (až 35 dní) a v době klíčení je citlivá na přísušky a škraloup na povrchu půdy. Podzimní výsev je alternativou jarního setí.

Petržel je dvouletka kvetoucí ve druhém roce po výsevu. Listové petržele v našich podmínkách dobře přezimují, odrůdy s plochým listem jsou k extrémně nízkým teplotám odolnější než petržele kadeřavé. Čerstvou petrželovou nať si zajistíte po celou zimu vyrytím jednoletých rostlin a jejich pěstováním v květináčích nebo známých „petrželácích“. Stejnou službu vám splní kořenové petržele, jejich kořeny jsou zásobárnou výživných látek a v pokojových podmínkách přinesou dostatek čerstvé natě.

Oblíbené odrůdy petržele:

ALBA – polopozdní odrůda pro přímý konzum i průmyslové zpracování. Odrůda je odolná proti rzivosti

Odrůda petržele Alba Foto: Odrůda petržele AlbaFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

ASTRA - pro pěstování na záhonku i pro rychlení v květináčích v zimních měsících

Odrůda petržele Astra Foto: Odrůda petržele AstraFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

FEST – petržel naťová hladká

Odrůda petržele Fest Foto: Odrůda petržele FestFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

KONIKA – poloraná odrůda pro letní sklizeň s natí i pro podzimní sklizeň na uskladnění

Odrůda petržele Konika Foto: Odrůda petržele KonikaFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

OSBORNE – polopozdní odrůda k dlouhodobému skladování, dobře snáší i mírné přísušky v letním období

Odrůda petržele Osborne Foto: Odrůda petržele OsborneFoto: ARCHIV FIRMY MORAVOSEED A SEMO

 

Pastinák – zapomenutá zelenina

Pastinák je exemplárním příkladem plodiny, která na objevení Ameriky krutě doplatila. Pěstoval se v Evropě po staletí, jeho kulturní stopy najdeme ve starověku i středověku. Bílé řepovité kořeny pastiňáku se výborně uchovávaly a byly důležitou složkou potravy v zimním období. Brambory jej ale úplně vytlačily. Až tak, že dnes je pastinák považován za „méně známou zeleninu“.

Konzumní částí pastináku jsou aromatické kořeny nasládlé chutě. Kořeny obsahují až dvojnásobné množství cukru než mrkev a vyznačují se vysokým obsahem draslíku (močopudný účinek).

Pastinák se vzhledem podobá kořenové petrželi. Petrželi podobné jsou i nároky na pěstování. Pastinák je plodinou druhé tratě, pěstitelsky nenáročný. Vyhovuje mu vlhčí prostředí, daří se mu i ve vyšších polohách, snáší i mírné zastínění. Vyžaduje hluboké hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu, čerstvé hnojení působí nepříznivě na skladovatelnost. Vzhledem k větším kořenům perfektně reaguje na pěstování na hrůbcích. Na rozdíl od petržele netrpí pastinák rzivostí kořenů.

Oblíbené odrůdy pastináku:

BIELAS – velmi výnosná pozdní odrůda pastináku. Vyznačuje se dlouhými vyrovnanými kořeny s velmi dobrou skladovatelností

Odrůda pastyňáku Bileas  Foto:

DLOUHÝ BÍLÝ – velmi výnosná odrůda s dlouhým kořenem, odolná proti chorobám.

Odrůda pastyňáku Dlouhý bílý Foto:

Odrůda pastináku Dlouhý bílý

Marta Pawlicová, Foto archiv firem Moravoseed a SEMO

reklama