Pěstujte brusinky! Na co je dobré hořce kyselé červené ovoce?
Brusinky, červené drobné plody brusnice brusinky, pomáhají při léčení močových cest a posilují imunitu. Naučte se je pěstovat na záhoně i v květináči a využijte jejich sílu.
Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), obecně brusinka, kyselinka, kalinka, červená borůvka, je nízký plazivý keřík dorůstající do výšky okolo 20 cm. Na zelených větvičkách rostou drobné vejčité listy. V přírodě roste v kyselých, chudých půdách, na svazích jehličnatých lesů, na vřesovištích a rašeliništích.
Brusnice brusinka se dá také pěstovat, dobře se jí daří jak na záhoně, tak v květináčích.
Brusnice brusinka kvete od května do července bílými nebo růžovými květy. Kulaté plody jsou nejprve zelené, pak bílé a nakonec červené, velké zhruba 6 mm, dozrávají postupně od srpna do října. Sbírají se sytě červeně zbarvené plody, které jsou na pohmat pevné. Po sběru brusinky už dále nedozrávají. Je vhodné je zpracovat do dvou dnů, protože se brzy kazí.
Kyselé a nahořklé brusinky se nekonzumují čerstvé!
Mohlo by vás zajímat: Pikantní červený, sladký bílý, aromatický černý. Proč jíst rybíz?
Na co jsou dobré brusinky?
Červené plody obsahují cukr, kyselinu citronovou, jablečnou, šťavelovou a benzoovou, dále vitamíny A, B, C, flavonoidy, třísloviny, glykosidy, antokyany, pektin a mnoho minerálních látek.
Jak uvádí MUDr. Zbyněk Mlčoch na webu Bylinky pro všechny, brusinky se podle řady výzkumů uveřejněných v prestižních vědeckých časopisech řadí mezi ovoce s největšími antioxidačními schopnostmi. Jejich účinky jsou srovnatelné s borůvkami, ostružinami nebo například s česnekem a cibulí.
Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) Zdroj: iStock
Brusinka je proslulá především svými močopudnými a dezinfekčními účinky, protože přispívá k vylučování kyseliny močové a močoviny. „Ze svých dlouholetých zkušeností léčitele doporučuji brusinky užívat především jako prevenci při opakovaných zánětech močových cest, samovolném úniku moči nebo problémech s prostatou. Své uplatnění mají při střevních, ledvinových a žlučníkových problémech,“ radí bylinkář Martin Kolár.
Jako podpůrný prostředek je možné brusinky využít při léčbě cukrovky. Přispívají ke snížení hladiny cukru i cholesterolu v krvi. Také pomáhají při prevenci tvorby zubního kazu.
„Brusinky také přirozeně pomáhají snižovat pravděpodobnost onemocnění srdce a oběhového systému. Jsou dobrou prevencí únavy a předčasného stárnutí,“ uvádí bylinkář.
Jako jedny z nejvýraznějších přírodních antioxidantů podporují brusinky imunitu. „Na posílení obranyschopnosti organismu, zvláště v čase chřipek a nachlazení, a k prevenci i léčení močových cest je skvělý brusinkový sirup, který si jistě zvládnete hravě připravit sami doma,“ dodává Kolár.
Léčivý brusinkový sirup
Ingredience
5–6 lžic rozdrcených brusinek (i mražených)
1 lžíce medu (nebo hnědého cukru)
Příprava a užívání
Rozmělněné (rozmixované) brusinky smícháme s medem nebo cukrem. Zakryjeme a necháme zhruba 8 hodin v chladu. Pak důkladně propasírujeme přes sítko. Krátkodobě skladujeme v lednici, ale raději si připravujeme průběžně čerstvé.
Sirup užíváme po lžičkách dvakrát až třikrát denně. Zapijeme sklenicí čisté vody. Nebo smícháme s vodou.
Nežádoucí účinky brusinek
Při běžné konzumaci jsou brusinky bezpečné. „Ve velkém množství nebo při citlivosti mohou způsobit zažívací potíže, jako je průjem či nevolnost. Užívání brusnice brusinky by se mělo omezit na dobu dvou měsíců, a to maximálně dvakrát ročně. Nesmí se užívat při těžkých poruchách jater a ledvin. Pozor by si měli dát uživatelé léků na ředění krve,“ varuje M. Kolár.
Vyplatí se vědět: Zahradní borůvky. Vše, co potřebujete vědět o jejich pěstování
Jak brusinky pěstovat na zahradě v květináči
Brusinky rostou v lese jako společnice borůvek. Jen je jich mnohem méně. Proto se je vyplatí pěstovat – a navíc nejsou nijak náročné. Prospívají jak na záhoně, tak v květináčích. Mají podobné nároky jako kanadské borůvky. Mohou se proto pěstovat společně, na jednom záhonu, kde brusinky tvoří nižší podrost borůvkám.
Vysazovat brusnici brusinku můžeme celou sezonu, nejlepší jsou ale jaro a podzim.
Před samotným zasazením je třeba připravit dostatečně velkou jamku, která by měla být na každé straně zhruba o pět centimetrů větší, než je bal z kontejneru.
Zeminu potřebuje kyselou, nejlépe rašelinový substrát. Brusinky mají raději méně vlhkou půdu. Při nadměrné, déletrvající vlhkosti jim někdy černají listy vlivem houbového onemocnění. Proto rašelinu kolem brusinky promíchejte s trochou písku, stačí 2–3 plné hrsti.
Půdu před výsadbou také prohnojte dlouhodobě se uvolňujícím hnojivem. Hnojivo promíchejte s rašelinou.
Rostlinka má ráda polostinné místo bez přímého slunce.
Brusinka nepotřebuje řez. Pouze u rostlin starších než šest let je vhodné je hned na začátku jara seříznout.
Zejména při pěstování v nádobách si musíme dát pozor na přelití a hlídat, aby dlouhodobě nestála ve vodě. Pokud k tomu dojde, odumírají nové výhonky a posléze odumře celá rostlina.
Zdroje: bylinkář Martin Kolár; cs.wikipedia.org; bylinkyprovsechny.cz; sazenicka.cz
Uchovejte si vůni máty po celý rok a připravte si domácí sirup podle návodného videoreceptu:
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
