V březnu vysejte ven na záhon ředkvičky, mrkev a černý kořen

Chcete se letos na zahradě pustit do pěstování vlastní zeleniny? Pokud se už nemůžete dočkat, máme pro vás dobrou zprávu, protože už koncem března můžete začít s přímým výsevem semínek na záhony. Ideální jsou ředkvičky, mrkev i černý kořen hadí mord španělský. A my vám prozradíme, jak tuhle otužilou zeleninu úspěšně pěstovat.

Otužilci mezi zeleninou jsou zejména ředkvičky, mrkev a černý kořen alias hadí mord španělský Vysévat na záhon je můžeme za příznivého počasí od zhruba druhé poloviny března, když se denní teploty ustálí okolo 13 °C.

Kdy na jaře začít s výsevem

Než se do výsevu pustíme, určitě se vyplatí udělat malou zkoušku: Rýčem zajedeme do záhonu zhruba pětadvacet centimetrů hluboko. Když už v této hloubce není promrzlá, můžeme vysévat. Zemina také nesmí být příliš mokrá, takže když se na rýč lepí, raději ještě několik dnů počkáme až proschne a bude kyprá. Pak můžeme konečně začít.

Příprava záhonů na výsev

Půdu důkladně zkypříme, zvláště máme-li těžší jílovité půdu. Vzdušným. propustným a lehkým stačí načechrání.
Pečlivě odstraníme plevel.
Pokud jsme nestihli pohnojit na podzim, přidáme do půdy prosátý kompost, který jí dodá živiny. Promícháme ho s původní zeminou a záhon uhrabeme.

7 tipů, jak vysévat semena

Obecně platí, že semena vyséváme do řádků vzdálených patnáct až dvaceti centimetrů a do hloubky do dvou centimetrů. Vždy se ale řídíme doporučením na obalu semen, na sáčku najdeme napsáno, jak hluboko semínka dát a jak daleko mají být od sebe.
Snažíme se o rovnoměrný, spíš řidší výsev. Jemná semena můžeme smíchat s hrubším pískem, lépe se nám bude dařit nesít příliš hustě.
Mnozí ocení tzv. výsevní pásky. Jde o pásky celulózy, na které jsou přírodně přilepena jednotlivá semena ve vzdálenosti, kterou konkrétní druh zeleniny potřebuje. Navíc jsou semena zaseta do stejné hloubky a vzcházejí najednou. Výsevní pásky si můžeme udělat sami doma, není to nic složitého a podle našeho videonávodu zde to každý hravě zvládne.
Semínka po výsevu opatrně zahrneme půdou a přišlápneme, aby dobře přilnula k půdě a mohla správně naklíčit a začít růst.
Nezapomeneme si označit, kde co máme. Výborně se na to hodí různé zápichy, které se dajá jednoduše udělat třeba z dřívek od nanuků.
Po setí je vhodná základní zálivka, aby semínka mohla co nejdříve bobtnat a klíčit. Jarní výsevy jsou úžasné mimo jiné v tom, že v zemi je obvykle po zimě dost vláhy. Jarní zalévání tedy nemusí být tak vydatné.
Pokud bychom chtěli přirychlit růst vyseté zeleniny, můžeme záhony přikrýt netkanou bílou textilií. Tu sundáme až později, v teplejším počasí. Bílá textilie se nám vyplatí i v jiném směru – nalétávající škůdci naši zeleninu neuvidí, a proto ji ani nebudou moci poškozovat. U každé rostliny si ohlídáme termíny, do kdy její škůdci nalétávají (většinou květen). Pak můžeme textílii sundat.

Ředkvičky jsou oblíbenou jarní zeleninou plnou vitaminů a minerálů s jemně štiplavou chutí, která skvěle chutná jen tak samotná, nebo na chlebu s máslem nebo v zeleninovém salátu. Zdroj: Jan Prášil

Ředkvičky

Ředkvičky jsou oblíbenou jarní zeleninou plnou vitaminů a minerálů s jemně štiplavou chutí, která skvěle chutná jen tak samotná, nebo na chlebu s máslem nebo v zeleninovém salátu.

Ředkvička je plodinou krátkého dne, což znamená, že kvalitní bulvičky vytváří jen na jaře nebo pak na podzim, zatímco v létě vybíhá do květu a vytváří semena.
Ředkvička vyžaduje lehčí, kypré a humusem bohaté půdy s dostatkem pohotových živin a pravidelným zásobováním vodou.
Pro jarní výsev do volné půdy vybereme pro ředkvičky slunné stanoviště.
Semena sejeme do řádků 12 až 15 cm od sebe a do hloubky 1 až 2 cm. Osivo ředkviček je dost velké, takže není problém zasít ho na konečnou vzdálenost 3 až 5 cm od sebe. Nemusíme je pak jednotit.
Pokud je vysejeme hustěji, je nutné je na vzdálenost 3 až 4 cm vyjednotit. Pokud je porost příliš hustý, rostou ředkvičky pomaleji a mají dříve sklon k vybíhání do květu. Pokud jsme vysévali rovnou do čtyřcentimetrových vzdáleností, jednotit nemusíme. Pokud by byl porost příliš hustý, odstraníme slabší rostlinky.
Vegetační doba ředkviček je okolo 35 dnů. Pro plynulost sklizní je vhodné vysévat ji v týdenních intervalech.
Ředkvičky zaléváme pravidelně menšími dávkami vody, aby netrpěly plísněmi a podehníváním. Praskání bulviček je také způsobeno nepravidelným příjmem vody, zvláště při deštích po suchém období. Ředkvičky je nutné plít i jim načechrávat půdu, aby mohly dobře růst. Musí růst rychle, jen tak budou jemné a šťavnaté. Pokud rostou pomalu, mají sklon k dřevnatění.
Ředkvičky sklízíme probírkou, jak postupně dorůstají.

Odrůdy ředkviček pro přímý jarní výsev

Pro brzký jarní výsev jsou vhodné například tyto odrůdy ředkviček: Blanka, Granát, Rampouch, Sexta, Kvarta, Prima, Kvinta, Teko, Cherry Belle, Vinara F1, Saxa 2, Primara F1, Slavia.

Více o pěstování ředkviček se dozvíte zde.

Mrkev je jednou z nejběžnějších zelenin, nejen kořenových, nechybí v žádné polévce, neobejde se bez svíčková, můžeme ji jíst naslano i na sladko. Zdroj: Pixabay

Mrkev

Mrkev je jednou z nejběžnějších zelenin, nejen kořenových, nechybí v žádné polévce, neobejde se bez svíčková, můžeme ji jíst naslano i na sladko

Mrkev potřebuje slunné stanoviště a lehčí až střední, dostatečně hlubokou, dobře zpracovanou půdu dobře zásobenou živinami. Na mělké nebo na podzim nedostatečně prokypřené půdy reaguje mrkev nevzhlednými, často rozvětvenými kořeny. Nesnáší čerstvě pohnojenou zeminu.
Rané odrůdy mrkve (vegetační doba je 90 až 120 dní) vyséváme brzy na jaře, většinou v březnu a začátkem dubna, pozdní odrůdy (vegetační doba je 100 až 180 dní) v květnu. Při nákupu osiva je vždy dobré přečíst si informace o vhodném termínu výsevu uvedené na obalu.
Drobná semínka mrkve vyséváme do dobře zkypřené půdy 1 až 2 cm hluboko ve sponu 20–30 x 4–9 cm či hustě do řádků vzdálených od sebe 20–30 cm.
Mrkev vzchází poměrně pomalu (zhruba dva týdny), proto se pro vyznačení výsevu vyplatí použít značkovací plodinu, nejlépe kopr nebo listový salát.
Při hustém výsevu je potřeba mrkev vyjednotit, nejlépe když mají rostlinky4 lístky. Rané odrůdy jednotíme na vzdálenost zhruba 4 cm, pozdní odrůdy až na vzdálenost 9 cm. Pro další růst vybíráme silnější rostliny i za cenu nepravidelnosti v rozestupech.
Výsevy mrkve se vyplatí přikrýt výsevy netkanou bílou textilií, aby je nenašli škůdci, kteří do nich nakladou vajíčka. Larvy způsobují červivost
Rostlinky potřebují dostatek vláhy, nejlépe večer při západu slunce.
Máme-li na zahradě těžší kamenitou půdu, měli bychom zkusit tzv. hrůbkování. Hrůbky pro pěstování mrkve další kořenové zeleniny připravíme nejméně dva týdny před výsevem, aby půda dostatečně slehla. Půdu nejdříve dobře zryjeme a promícháme s kompostem. Pak hráběmi vytvoříme přihrnutím zeminy hrůbky vysoké přibližně 15 cm a zhruba 50 cm široké s rovnou horní částí. Do každého hrůbku vyséváme dva řádky mrkve. Kořeny, které vyrostou na takto upravených záhonech, budou hezčí, zdravější a vyrovnanější a také je snadněji sklidíme.

Odrůdy mrkve pro přímý jarní výsev

Pro jarní výsev jsou například vhodné tyhle odrůdy mrkve: Rondo, Jarana F1, Mignon, Nectar F1, Jitka F1, Nantes, Nutri-red, Vanda, Chamare.

Více o pěstování mrkve se dozvíte zde.

Černý kořen byl původně nazýván hadí mord španělský, protože kdysi lidé věřili, že se s ním dají zabíjet hadi a to tak, že se jim kořen strčí do tlamy. Zdroj: iStock

Černý kořen - hadí mord španělský

Černý kořen byl původně nazýván hadí mord španělský, protože kdysi lidé věřili, že se s ním dají zabíjet hadi a to tak, že se jim kořen strčí do tlamy. Chutná podobně jako chřest a dá se i tak připravovat.

Černý kořen vyžaduje hluboké, lehčí, hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu a vápníku, dobře hnojené a hluboce zpracované půdy s dostatečnou vlhkostí. Nesnáší čerstvé organické hnojení
Vyhovuje mu slunné místo, snese i mírný polostín. Záhon nesmí být přemokřený, protože pak by rostlinu napadly plísně.
Semínka černého kořenu vyséváme březnu až začátkem dubna, protože má velmi dlouhou vegetační dobu.
Semena vyséváme do řádků širokých 30 až 45 cm do hloubky 20 až 30 mm.
Po vzejití porost vyjednotíme na vzdálenost rostlin v řádku 8 až 10 cm.
Vhodnější je pěstovat černý kořen na hrůbcích podobně jako mrkev, v tomto případě semena vyséváme do dvojřádků vzdálených od sebe 75 cm.