Je čas začít s pěstováním zeleniny. Vysejte ven na záhon ředkvičky, mrkev a černý kořen
Chcete se letos na zahradě pustit do pěstování vlastní zeleniny? Pokud se už nemůžete dočkat, máme pro vás dobrou zprávu, protože už koncem března můžete začít s přímým výsevem semínek na záhony. Ideální jsou ředkvičky, mrkev i černý kořen hadí mord španělský. A my vám prozradíme, jak tuhle otužilou zeleninu úspěšně pěstovat.
Otužilci mezi zeleninou jsou zejména ředkvičky, mrkev a černý kořen alias hadí mord španělský Vysévat na záhon je můžeme za příznivého počasí od zhruba druhé poloviny března, když se denní teploty ustálí okolo 13 °C.
Kdy na jaře začít s výsevem
Než se do výsevu pustíme, určitě se vyplatí udělat malou zkoušku: Rýčem zajedeme do záhonu zhruba pětadvacet centimetrů hluboko. Když už v této hloubce není promrzlá, můžeme vysévat. Zemina také nesmí být příliš mokrá, takže když se na rýč lepí, raději ještě několik dnů počkáme až proschne a bude kyprá. Pak můžeme konečně začít.
Příprava záhonů na výsev
- Půdu důkladně zkypříme, zvláště máme-li těžší jílovité půdu. Vzdušným. propustným a lehkým stačí načechrání.
- Pečlivě odstraníme plevel.
- Pokud jsme nestihli pohnojit na podzim, přidáme do půdy prosátý kompost, který jí dodá živiny. Promícháme ho s původní zeminou a záhon uhrabeme.
7 tipů, jak vysévat semena
- Obecně platí, že semena vyséváme do řádků vzdálených patnáct až dvaceti centimetrů a do hloubky do dvou centimetrů. Vždy se ale řídíme doporučením na obalu semen, na sáčku najdeme napsáno, jak hluboko semínka dát a jak daleko mají být od sebe.
- Snažíme se o rovnoměrný, spíš řidší výsev. Jemná semena můžeme smíchat s hrubším pískem, lépe se nám bude dařit nesít příliš hustě.
- Mnozí ocení tzv. výsevní pásky. Jde o pásky celulózy, na které jsou přírodně přilepena jednotlivá semena ve vzdálenosti, kterou konkrétní druh zeleniny potřebuje. Navíc jsou semena zaseta do stejné hloubky a vzcházejí najednou. Výsevní pásky si můžeme udělat sami doma, není to nic složitého a podle našeho videonávodu zde to každý hravě zvládne.
- Semínka po výsevu opatrně zahrneme půdou a přišlápneme, aby dobře přilnula k půdě a mohla správně naklíčit a začít růst.
- Nezapomeneme si označit, kde co máme. Výborně se na to hodí různé zápichy, které se dajá jednoduše udělat třeba z dřívek od nanuků.
- Po setí je vhodná základní zálivka, aby semínka mohla co nejdříve bobtnat a klíčit. Jarní výsevy jsou úžasné mimo jiné v tom, že v zemi je obvykle po zimě dost vláhy. Jarní zalévání tedy nemusí být tak vydatné.
- Pokud bychom chtěli přirychlit růst vyseté zeleniny, můžeme záhony přikrýt netkanou bílou textilií. Tu sundáme až později, v teplejším počasí. Bílá textilie se nám vyplatí i v jiném směru – nalétávající škůdci naši zeleninu neuvidí, a proto ji ani nebudou moci poškozovat. U každé rostliny si ohlídáme termíny, do kdy její škůdci nalétávají (většinou květen). Pak můžeme textílii sundat.
Ředkvičky jsou oblíbenou jarní zeleninou plnou vitaminů a minerálů s jemně štiplavou chutí, která skvěle chutná jen tak samotná, nebo na chlebu s máslem nebo v zeleninovém salátu. Zdroj: Jan Prášil
Ředkvičky
Ředkvičky jsou oblíbenou jarní zeleninou plnou vitaminů a minerálů s jemně štiplavou chutí, která skvěle chutná jen tak samotná, nebo na chlebu s máslem nebo v zeleninovém salátu.
- Ředkvička je plodinou krátkého dne, což znamená, že kvalitní bulvičky vytváří jen na jaře nebo pak na podzim, zatímco v létě vybíhá do květu a vytváří semena.
- Ředkvička vyžaduje lehčí, kypré a humusem bohaté půdy s dostatkem pohotových živin a pravidelným zásobováním vodou.
- Pro jarní výsev do volné půdy vybereme pro ředkvičky slunné stanoviště.
- Semena sejeme do řádků 12 až 15 cm od sebe a do hloubky 1 až 2 cm. Osivo ředkviček je dost velké, takže není problém zasít ho na konečnou vzdálenost 3 až 5 cm od sebe. Nemusíme je pak jednotit.
- Pokud je vysejeme hustěji, je nutné je na vzdálenost 3 až 4 cm vyjednotit. Pokud je porost příliš hustý, rostou ředkvičky pomaleji a mají dříve sklon k vybíhání do květu. Pokud jsme vysévali rovnou do čtyřcentimetrových vzdáleností, jednotit nemusíme. Pokud by byl porost příliš hustý, odstraníme slabší rostlinky.
- Vegetační doba ředkviček je okolo 35 dnů. Pro plynulost sklizní je vhodné vysévat ji v týdenních intervalech.
- Ředkvičky zaléváme pravidelně menšími dávkami vody, aby netrpěly plísněmi a podehníváním. Praskání bulviček je také způsobeno nepravidelným příjmem vody, zvláště při deštích po suchém období. Ředkvičky je nutné plít i jim načechrávat půdu, aby mohly dobře růst. Musí růst rychle, jen tak budou jemné a šťavnaté. Pokud rostou pomalu, mají sklon k dřevnatění.
- Ředkvičky sklízíme probírkou, jak postupně dorůstají.
Odrůdy ředkviček pro přímý jarní výsev
Pro brzký jarní výsev jsou vhodné například tyto odrůdy ředkviček: Blanka, Granát, Rampouch, Sexta, Kvarta, Prima, Kvinta, Teko, Cherry Belle, Vinara F1, Saxa 2, Primara F1, Slavia.
Více o pěstování ředkviček se dozvíte zde.
Mrkev je jednou z nejběžnějších zelenin, nejen kořenových, nechybí v žádné polévce, neobejde se bez svíčková, můžeme ji jíst naslano i na sladko. Zdroj: Pixabay
Mrkev
Mrkev je jednou z nejběžnějších zelenin, nejen kořenových, nechybí v žádné polévce, neobejde se bez svíčková, můžeme ji jíst naslano i na sladko
- Mrkev potřebuje slunné stanoviště a lehčí až střední, dostatečně hlubokou, dobře zpracovanou půdu dobře zásobenou živinami. Na mělké nebo na podzim nedostatečně prokypřené půdy reaguje mrkev nevzhlednými, často rozvětvenými kořeny. Nesnáší čerstvě pohnojenou zeminu.
- Rané odrůdy mrkve (vegetační doba je 90 až 120 dní) vyséváme brzy na jaře, většinou v březnu a začátkem dubna, pozdní odrůdy (vegetační doba je 100 až 180 dní) v květnu. Při nákupu osiva je vždy dobré přečíst si informace o vhodném termínu výsevu uvedené na obalu.
- Drobná semínka mrkve vyséváme do dobře zkypřené půdy 1 až 2 cm hluboko ve sponu 20–30 x 4–9 cm či hustě do řádků vzdálených od sebe 20–30 cm.
- Mrkev vzchází poměrně pomalu (zhruba dva týdny), proto se pro vyznačení výsevu vyplatí použít značkovací plodinu, nejlépe kopr nebo listový salát.
- Při hustém výsevu je potřeba mrkev vyjednotit, nejlépe když mají rostlinky4 lístky. Rané odrůdy jednotíme na vzdálenost zhruba 4 cm, pozdní odrůdy až na vzdálenost 9 cm. Pro další růst vybíráme silnější rostliny i za cenu nepravidelnosti v rozestupech.
- Výsevy mrkve se vyplatí přikrýt výsevy netkanou bílou textilií, aby je nenašli škůdci, kteří do nich nakladou vajíčka. Larvy způsobují červivost
- Rostlinky potřebují dostatek vláhy, nejlépe večer při západu slunce.
- Máme-li na zahradě těžší kamenitou půdu, měli bychom zkusit tzv. hrůbkování. Hrůbky pro pěstování mrkve další kořenové zeleniny připravíme nejméně dva týdny před výsevem, aby půda dostatečně slehla. Půdu nejdříve dobře zryjeme a promícháme s kompostem. Pak hráběmi vytvoříme přihrnutím zeminy hrůbky vysoké přibližně 15 cm a zhruba 50 cm široké s rovnou horní částí. Do každého hrůbku vyséváme dva řádky mrkve. Kořeny, které vyrostou na takto upravených záhonech, budou hezčí, zdravější a vyrovnanější a také je snadněji sklidíme.
Odrůdy mrkve pro přímý jarní výsev
Pro jarní výsev jsou například vhodné tyhle odrůdy mrkve: Rondo, Jarana F1, Mignon, Nectar F1, Jitka F1, Nantes, Nutri-red, Vanda, Chamare.
Více o pěstování mrkve se dozvíte zde.
Černý kořen byl původně nazýván hadí mord španělský, protože kdysi lidé věřili, že se s ním dají zabíjet hadi a to tak, že se jim kořen strčí do tlamy. Zdroj: iStock
Černý kořen - hadí mord španělský
Černý kořen byl původně nazýván hadí mord španělský, protože kdysi lidé věřili, že se s ním dají zabíjet hadi a to tak, že se jim kořen strčí do tlamy. Chutná podobně jako chřest a dá se i tak připravovat.
- Černý kořen vyžaduje hluboké, lehčí, hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu a vápníku, dobře hnojené a hluboce zpracované půdy s dostatečnou vlhkostí. Nesnáší čerstvé organické hnojení
- Vyhovuje mu slunné místo, snese i mírný polostín. Záhon nesmí být přemokřený, protože pak by rostlinu napadly plísně.
- Semínka černého kořenu vyséváme březnu až začátkem dubna, protože má velmi dlouhou vegetační dobu.
- Semena vyséváme do řádků širokých 30 až 45 cm do hloubky 20 až 30 mm.
- Po vzejití porost vyjednotíme na vzdálenost rostlin v řádku 8 až 10 cm.
- Vhodnější je pěstovat černý kořen na hrůbcích podobně jako mrkev, v tomto případě semena vyséváme do dvojřádků vzdálených od sebe 75 cm.
Více o pěstování černého kořenu se dozvíte zde.
Zdroje: almanac.com, ing. Peter Gajdoštin, ing. Jan Prášil, Zelenina z ekozahrady (Jaroslav Svoboda, Lada Svobodová)