Kam na houby o víkendu? Najít můžete klouzky, holubinky i kotrče!
Už tento víkend by si houbaři mohli přijít na své. Mapa růstu hub se začíná zelenat, hlavně na horách. Najít se dají klouzky, holubinky, kotrče i pravé hřiby, lišky a křemenáče.
Srážky z minulých dnů zlepšily podmínky pro růst hub, zejména v horských a podhorských oblastech. Opravdové houbařské žně by ale mohly přijít až za týden nebo dva.
„V Čechách je přitom situace výrazně příznivější než na Moravě. Nadcházející víkend může houbařům přinést první radostnější úlovky. V některých regionech se díky kombinaci srážek a teplého počasí začínají vytvářet příhodnější podmínky. Šance na nález hub je poměrně vysoká,“ upřesnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebooku. Hlavně pokud se vydáte do Krkonoš, Jizerských či Krušných hor nebo na Šumavu.
Jak rychle po dešti začnou růst houby?
Doba potřebná k tomu, aby se houby po dešti skutečně objevily, závisí hlavně na dvou faktorech: na množství srážek a zároveň na tom, jak teplo, nebo naopak zima je. A samozřejmě k tomu potřebují i vhodné místo, kde se houbám obecně daří.
Obvykle to trvá v průměru dvanáct dní, než houby po dešti vyrostou – je to rozhodně déle, než si většina lidí myslí.
Pokud by byl déšť intenzivnější a zároveň by houbám nahrávaly venkovní teploty a vyšší vlhkost vzduchu, mohlo by to být už po týdnu.
Houbám svědčí, když večer a v noci není méně než deset nad nulou a když přes den není víc než pětadvacet.
Platí zároveň, že lesní houby k růstu obvykle potřebují více času, naopak třeba na pomezí lesů a luk vyrostou o něco dříve.
Pravděpodobnost růstu hub k 4.9.2026 Zdroj: ČHMÚ
Kam o víkendu vyrazit na houby
Podle aktuální (4. 9. 2026) mapy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), která vyznačuje aktuální podmínky pro růst hub, je Česko pestré. Od sytě zelené v horských oblastech, tedy barvy pro vysokou pravděpodobnost růstu, až po ohnivě červenou na jižní Moravě – ta značí zanedbatelnou šanci na houbařský úspěch.
Pro houbaře nejlépe mapa vypadá především na severu a západě Čech. Vysokou pravděpodobnost růstu ukazuje značná část Krušných hor, pás při severních hranicích Ústeckého a Libereckého kraje a některé oblasti na severovýchodě Čech. Zelená místa se objevují také při hranicích na západě a jihozápadě republiky.
Příznivé podmínky hlásí mapa rovněž z částí severní Moravy a Slezska, zejména z horských oblastí při hranici s Polskem a Slovenskem.
Na většině Čech, Vysočiny i části Moravy převládá žlutá barva, tedy střední pravděpodobnost růstu.
Je třeba připomenout, že mapa nevyjadřuje skutečný výskyt hub v terénu – hodnotí pouze vhodnost počasí pro jejich růst na základě meteorologických dat. Pro posouzení skutečného výskytu hub doporučujeme sledovat také další informace a terénní pozorování.
Jaké druhy hub nejvíc rostou?
Začátkem podzimu můžeme najít oblíbené pravé hřiby, lišky, křemenáče nebo žampiony. Podle příspěvků ze sociálních sítí právě teď hojně rostou především klouzky, kotrče a holubinky.
Klouzky
Klouzky se vyskytují ve velkém množství v jehličnatých lesích. Někdo je sbírá a jí rád, jiný je opovržlivě přehlíží, protože klobouk většiny druhů klouzků je pokrytý vrstvou slizu, která bývá často znečištěna jehličím a jinými nečistotami. Byla by ale věčná škoda neprominout jim tuhle vadu na kráse, kterou stokrát přebijí jejich výhody. Třeba to, že s žádným z klouzků nemůžeme šlápnout vedle, všechny bez výjimky jsou jedlé a velmi chutné.
Přečtěte si: Vše, co chcete vědět o houbách
Jak klouzka snadno zbavit slizu
„Slizkou vrstvu klouzků je nejlépe zlehka oškrábnout nožem nebo otřít papírovým kapesníkem hned v lese a domů si přinést už čisté houby. Ušetříme si tak nepříjemnou práci, v opačném případě se nalepí na lepkavý povrch ještě více špíny a čištění doma bude o to pracnější. Čištění kluzkých, slizkých a poměrně malých plodnic může být nevděčný úkol; částečně nám pomůže speciální houbařský nůž se štětečkem a čisticími ozuby na hřbetu čepele. Někdo ale klouzky neloupe vůbec,“ radí mykolog Jaroslav Vanča.
Nejkrásnější je klouzek sličný
Klouzek sličný (Suillus grevillei či Boletus grevillei) nebo taky klouzek modřínový, lidově např. podmáslík a loupáček, roste v listnatých a smíšených lesích, hlavně na jejich okrajích a podél cest. Najdeme ho především pod modříny a v jejich okolí, často v početných shlucích; za příznivého počasí ho bývá takové množství, že všechny ani nestačíme vysbírat. Roste až do listopadu, nejhojněji v září. Jde o jeden z nejchutnějších klouzků, který nebývá příliš často červivý.
Jak klouzek sličný poznat
Klouzek sličný je nevelkou, přesto masitou houbou s nepřehlédnutelným oranžovým, žlutooranžovým až cihlově žlutým kloboukem.
Povrch klobouku, který má v průměru jen 3–12 centimetrů, je hladký, za sucha lesklý, za vlhka hodně slizký.
Klouzky: Stoprocentně jedlé a dobré podzimní houby Zdroj: iStock
Nejznámější je klouzek obecný
Klouzek obecný (Suillus luteus), lidově např. loupák, máselník či podborůvka, roste ve skupinách na světlých místech v borových lesích, na loukách u lesa, v parcích a zahradách vždy v blízkosti borovic. Za příznivých podmínek se objevuje po deštích až do listopadu. Bývá hodně často červivý.
Jak klouzek obecný poznat
Klouzek obecný poznáme podle čokoládově hnědého, ve stáří až žlutohnědého klobouku a drobných žlutých až žlutoolivových rourek.
Válcovitý, bělavý až hnědavý třeň je v mládí spojen s kloboukem závojem, který se pak roztrhá a vytváří na třeni hnědofialový prsten.
Klouzky: Bez výjimky jedlé a dobré houby. Jak je snadno zbavit slizu?
Nejhojnější je klouzek kravský
Klouzek kravský (Suillus bovinus), lidově např. kravinec, plička a švec, je navzdory druhovému jménu dobrá jedlá houba, vyskytující se v písčitých borových lesích. Dává přednost spíše mladším lesním porostům a chudým, kyselejším půdám. Často roste mezi borůvčím či vřesem od srpna do října v početných skupinách.
Jak klouzek kravský vypadá
Klouzek kravský poznáme podle klobouku žemlové, plavohnědé až okrově oranžové barvy a nápadně velkých a protáhlých rourek na jeho spodku.
Klobouk nebývá tak slizký jako u klouzku sličného a obecného a dá se i hůře sloupnout.
Holubinky
Oblíbené holubinky (Russula) rostou od června až do listopadu ve všech našich lesích, ať již listnatých, smíšených, nebo jehličnatých. Najdeme je v blízkosti stromů, s nimiž žijí v symbióze. Holubinky nacházíme v hojném množství i v časech sucha, kdy je v lese ostatních jedlých hub opravdu poskrovnu. Zásadní je i skutečnost, že mezi našimi holubinkami není žádný životu nebezpečný druh!
Nevýhodou holubinek je přílišná křehkost zejména ve stáří, ale hlavně poměrně častá červivost; bohužel chutnají také slimákům. Proto sbíráme především mladší, ještě pevné plodnice.
Jak holubinky bezpečně poznat
Holubinky mají velmi rozmanité zbarvení, jejich klobouky hýří barvami. „Bezpečně je ale poznáme podle dužiny třeně. Vyznačují se křehkou dužinou, která svou pórovitostí připomíná dužinu jablek. Díky tomu holubinky dokážeme bezpečně odlišit od ostatních hub. Pokud si nejsme jisti, jestli jsme opravdu sebrali holubinku, stačí rýpnout do třeně plodnice, a jestliže vyrýpneme celistvý kousek dužiny, který se netřepí na vlákna a neteče z něho mléko, máme stoprocentní jistotu, že se jedná o rod holubinek,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.
Kotrč
Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) je chuťově výborná houba, která se s žádnou jinou nedá splést. Řadí se mezi chorošovité houby, které parazitují zejména na kořenech stromů. Nalézt ho můžeme i na pařezech.
Lidově se mu u nás říká hned několika jmény, např. strapáč, třapáč, beranice, beraní kule, diviš či vořešník. S oblibou tuto houbu sbírají i naši němečtí sousedé, u kterých se jí říká Krause Glucke nebo Fette Henne. Ve Francii se jí říká Sparassis crépu. Ale nalézt jej můžete i v Africe, v Asii i v Severní Americe.
Mohlo by vás zajímat: Když chutná slimákům, musí být jedlá a další mýty o houbách. Některé mohou i zabíjet.
Jak kotrč kadeřavý vypadá
Kotrč netvoří klobouk ani třeň, ale velkou kulovitou až polokulovitou růžici složenou z mnoha plochých, zvlněných a kadeřavých laloků. Vzhledem připomíná květák, hlávkový salát, mycí houbu nebo mořský korál.
Plodnice měří 10–40 cm v průměru, výjimečně i více. Hmotnost může přesáhnout několik kilogramů.
Barva je krémově bílá, u mladých plodnic téměř bílá, s věkem přechází do sytě okrové, žlutohnědé až hnědé; okraje tmavnou dřív než střed.
Doporučuje se sbírat jen mladé světlé kousky.
Podívejte se na rekordně velký kotrč. Našel ho nedávno muž na Tachovsku a ten vážil 15,5 kilogramu:
Zdroje: exactlyhowlong.com; mykolog Jaroslav Vanča, Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme (L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier), CNN Prima NEWS, web a sociální sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
