Jak pěstovat bergenii, skromnou trvalku, která je krásná celý rok

Bergenie, česky se jmenuje badan a Angličané jí říkají sloní uši, je nenáročná a odolná trvalka. Kvete brzy na jaře, ale zdobí zahradu po celý rok. Je nádherná, i když nemá stoprocentně příznivé podmínky. Nebo jí nevěnujeme takovou péči, jakou by si zasloužila. Bergenie se tak hodí i do zahrad u chat a chalup, kam jezdíme pouze na víkend.

Bergenie (Bergenia) pochází z horských oblastí Asie, a tak dobře prospívá i v méně příznivých podmínkách. Stejně jako snáší dobře mrazy, snáší i horké slunečné letní dny. Bergenie rozkvétají brzy na jaře, většinou kvetou od března do června, a to i když nemají takovou péči, jakou by si zasloužily.

Bergénie (Bergenia) Zdroj: iStock

Květy bergenie

Původní druh bergenie se na jarní zahradě svým nenápadným světle růžovým květenstvím v posledních desetiletích jen těžko prosazoval v konkurenci zářivých barev tulipánů a hyacintů. I proto byly bergenie dlouho na druhé koleji a zdálo se, že brzy upadnou v zapomnění. Naštěstí moderní bergenie mají nejen výraznější odstíny květů, ale také dekorativnější listy, takže mohou ostatním květinám směle konkurovat.

V současné době se nejčastěji pěstují zahradní kultivary bergenie tučnolisté a bergenie srdčitolisté, které kvetou tradičně růžově, ale i bíle, fialově a červeně.

Listy bergenie

Všechny druhy jsou celoročně ozdobné nápadně velkými, nejčastěji okrouhlými nebo vejčitými kožovitými listy s výrazným žebrováním. Celokrajné listy se silným stonkem mohou být na obvodu zvlněné či zubaté. Svěží zeleň listů přechází u většinu druhů následkem nízkých teplot do tmavě červených či fialových odstínů nebo barvy bronzu. Podobně reagují listy i na vysoké teploty, při nichž se mohou barvit do červena.

Bergenie jsou celoročně ozdobné nápadně velkými, nejčastěji okrouhlými nebo vejčitými kožovitými listy s výrazným žebrováním Zdroj: iStock

Bergenie srdčitolistá

Bergenie srdčitolistá nebo taky srdčitá (Bergenia cordifolia) dorůstá do výšky okolo 60 cm. Růžově červené květy vykvétají brzy zjara, často se objevují i na podzim. Svěže zelené, okrouhle srdčité, 15–30 cm široké listy se v zimě se zbarvují do tmavě červených a fialových odstínů.

Bergenie tučnolistá

Bergenie tučnolistá (Bergenia crassifolia) dorůstá do výšky okolo 45 cm. Květy mají výraznou růžovou či růžově nachovou barvu. Běžně kvete od března do června. Široce vejčité listy se zvlněným zubatým okrajem mají v průměru asi 20 cm.

Bergenie himálajská

Do skalky se hodí drobnější bergenie himálajská (Bergenia stracheyi), vysoká jen 15–30 cm. Má vejčité, na okrajích zubaté listy. Kvete časně zjara růžově.

Jak na pěstování bergenie

Bergenie na zahradě vytvářejí mohutné trsy, které se rozrůstají, a proto okolo sebe potřebují dostatek prostoru.
Zajistíme-li bergenii mírně vlhký substrát, hnojení jednou týdně a umístění na světlejším místě, můžeme ji pěstovat v květináči i na balkoně nebo terase.
Bergenie prospívají prakticky kdekoli – od vlhkého stínu přes polostín až po slunečné místo. Nejvíc ale kvetou na místech s dostatkem světla. Ve stínu vytvářejí méně květů, jejich květní stonky se budou vytahovat. V každém případě bychom měli chránit kořeny před přehřátím.
O závlahu se nemusíme příliš intenzivně starat, běžně vlhká půda bergenii stačí. Pozor na delší sucho, jehož následkem začnou zasychat okraje listů. Ovšem ani trvalé přemokření jí nesvědčí, pak by se mohla objevit hniloba kořenů. Vydatnou zálivku dopřejeme rostlinám jen v předjaří a v době květu.
Bergenii vyhovuje téměř každý typ půdy, ideální je kyprá a dobře propustná.
Občas je potřeba bergenii pohnojit dávkou správně rozleženého kompostu. Listy nadzvedneme, půdu kolem rostliny zkypříme a vpravíme do ní kompost. Pokud bychom bergenii moc hnojili, bude mít velké listy, ale kvetení začne pomalu ustávat. Nebudeme-li hnojit, budou trsy řídké.
Bergenie na jednom místě dobře poroste více než deset let. Nesnáší přesazování, tak to respektujme.
Na jaře příliš dlouhé výhonky zkrátíme, rostlinu zbavíme starých zaschlých či poničených listů. Pohnojíme kompostem a vydatně zalijeme.
Bergenie dobře odolávají chorobám, výjimečně se na nich může objevit padlí nebo šedá hniloba. Největším škůdcem jsou tak slimáci, kteří se rádi zdržují pod velkými listy, na nichž si pochutnávají. Rostliny občas prohlédneme pod listy a slimáky odstraníme.
Bergenii rozmnožujeme snadno dělením starších trsů na podzim nebo oddenkovými řízky, které dobře zakořeňují na jaře, či semeny. Bergenie pěstované ze semen se rozvíjejí pomalu, kvést začnou až asi ve třetím a čtvrtém roce. Semena vyséváme do truhlíků koncem podzimu, sazeničky v truhlících se přepichují. Silné sazenice vysadíme ven až v červnu. Pokud jsou rostlinky ještě slabé, necháme je ještě trochu dorůst a na záhon je dáme v srpnu.

Květy i listy bergenií jsou vhodné k řezu. Květy ve váze vydrží svěží minimálně týden, listy je možné použít do nejrůznějších květinových dekorací. Zdroj: iStock