Břečťan popínavý je skvělá izolace, obroste celé domy a dostane do zahrady ptáky i včely

6 Zobrazit galerii

Jen málokterá rostlina má tak tuhý kořínek jako břečťan. Dokáže svými dlouhými výhony pokrýt zdi i celé domy, ve stinných koutech zahrady nahradí trávník, jeho květy poskytují hmyzu na podzim nekonečné zásoby nektaru a plody budou k dispozici ptákům brzy na jaře. Ptáci však ocení i celoroční úkryt, který jim břečťan nabízí. S oblibou v něm hnízdí kosi i sýkorky.

Pro pořádek musíme přiznat, že břečťan nemá jen spoustu kladných stránek, ale má i jednu ne úplně nejlepší. Urputnost. Je sice obdivuhodné, jak dokáže růst po zdech i v sutinách, ale je téměř nezničitelný. Jakmile si tedy břečťan jednou do zahrady vysadíte, pravděpodobně už s vámi zůstane navždy. Snaha o odstranění břečťanu z pozemku bývá marná. Stačí jen maličký kousek kořenu zapomenutý v zemi a na jaře opět vyraší s novou silou. Pokud jste s tím smířeni, pak se směle pusťte do vytváření romantické zahrady jako ze staré dobré Anglie.

Břečťan popínavý (Hedera helix)

Břečťan je vytrvalá, mrazuvzdorná, popínavá i půdopokryvná rostlina z čeledi aralkovitých s obrovským kořenovým systémem, který jí zaručuje dostatek vláhy téměř na jakémkoliv místě. Jediné, co břečťanu neprospívá, jsou sluneční paprsky. Nejlépe roste ve stínu až polostínu, klidně jako náhrada trávníku pod stromy. Vytváří i zajímavé efekty, pokud mu dovolíte pnout se přímo po kmenech stromů. Pozor však na stromky mladé, které by mohl zahubit. Odčerpá příliš živin z okolní půdy a stromek zatíží svou velkou vahou. Naopak výborně se hodí k obrůstání starých, a dokonce i suchých, stromů.

Břečťan popínavý (Hedera helix) Zdroj: iStock

Břečťan šplhá po zdech i plotech

Břečťan se využívá k vytvoření zelených plotů a dokáže obrůst i celé domy. Je oblíbený především ve Velké Británii, kde se bez břečťanu obejde jen málokteré venkovské sídlo. Břečťan slouží jako výborná izolace před slunečním úpalem, ale i před prudkými dešti. Po tamních cihlových zdech bez omítky se pne velmi snadno díky četným příčepivým kořínkům, které vyrůstají z uzlin na stonku. Na zdi opatřené omítkou je třeba vytvořit dřevěnou kostru, mřížku, ke které se břečťan snáze uchytí.

Výhony břečťanu dorůstají do délky až 15 m, občas se větví a jsou porostlé různými tvary listů. U země bývají listy větší, až 10 cm dlouhé, laločnaté, na koncích výhonů naopak třeba jen 1–2 cm dlouhé a celokrajné.

Květy břečťanu jsou plné nektaru

Květy se na břečťanu začínají objevovat až několik let po vysazení, většinou za 8–10 let. Od konce srpna až do začátku prosince břečťan vykvétá zelenožlutými, drobnými kvítky s pěti okvětními lístky. Květy jsou uspořádané v okolíku a obsahují velké množství nektaru. Proto břečťan patří k velmi významným podzimním nektarodárným rostlinám pro hmyz, především pro včelky, čmeláky, pestřenky, vosy i sršně, ale i pro některé motýly.

Je zajímavé, že břečťan má dokonce i vlastní včelu samotářku, která se živí především nektarem z jeho květů, i když hnízdí v zemi. Včela dostala i latinské pojmenování Colletes hederae.

Úkryt i potrava pro ptáky

Plody, které dozrávají až koncem zimy nebo dokonce až brzy zjara, jsou zase vítanou potravou pro ptáky. Ale pozor, pouze pro ptáky! Pro savce jsou bobule jedovaté. Ptáci pak na oplátku roznášejí semena břečťanu, spolu s trusem, po okolí. Semena dokonce potřebují projít trávicím traktem ptáků, aby mohla vyklíčit.

Hustý porost břečťanu často využívají ptáci jako svá hnízdiště. Jsou tam ukryti před predátory i nepřízní počasí. Proto pokud se rozhodnete, že část břečťanu potřebujete ze zdi či stromu strhnout, učiňte tak v období ke konci zimy. Na ptáky však dávejte pozor i tehdy, někteří v porostu odpočívají celoročně.