Podzimní ředkvičky: Vysejte je v srpnu nebo v září, vyrostou vám ještě letos

Ředkvičkám nevyhovují vedro a sucho. Koncem srpna už ale podmínky pro jejich pěstování začínají být příznivé. Tuto štiplavou zeleninu můžeme sklízet už po čtyřech týdnech od vysetí. Prozradíme, jak na to!

Ředkvička, botanicky ředkev setá letní (Raphanus sativus), je oblíbená brukvovitá zelenina. Červené, vínové, bílé i žluté bulvičky mohou být kulaté, oválné i podlouhlé. Ředkvičky se dají snadno pěstovat v zahradě nebo v nádobách na balkoně.

Co s ředkvičkami: Zkuste pomazánku či pesto z listů. Tipy, jak ředkvičky uchovat dlouho svěží

Ředkvička je plodinou krátkého dne, což znamená, že kvalitní a dobré bulvičky vytváří na jaře a na podzim, zatímco v létě vybíhá do květu a vytváří semena. Díky novým moderním odrůdám, které jsou odolné k vybíhání do květu, můžeme ředkvičky pěstovat takřka celoročně.

Co obsahují červené ředkvičky?

Ředkvičky jsou skvělá kořenová zelenina plná vitaminů B a C, draslíku a vlákniny. Za typickou štiplavě palčivou chutí ředkviček stojí jedinečné hořčičné silice. Ale chuť není všechno – tyto éterické oleje uklidňují překyselený žaludek, řeší problémy s pálením žáhy.

Inspirujte se: Pěstujte černou ředkev. Léčí játra i kašel a je skvělá k pivu

Na co jsou zdravé ředkvičky

Ředkvičky patří mezi ochránce srdce a přirozeně podporují imunitu. Ředkvičky mají skutečně málo kalorií (40 kJ na 50 g), díky vláknině dokážou udržet dlouho pocit sytosti a éterické oleje brzdí chuť k jídlu, jsou tak ideální součástí nejen dietního jídelníčku.

Červené, vínové, bílé i žluté bulvičky mohou být kulaté, oválné i podlouhlé. Zdroj: SEMO

Jak jíst ředkvičky?

Ředkvičky je vůbec nejlepší jíst čerstvé, pouze důkladně omyté tekoucí vodou. Kdo moc nemusí čerstvé ředkvičky kvůli jejich palčivosti, může štiplavost zmírnit krátkým ponořením do studené vody nebo odstraněním slupky či mírným posolením.

Nenechte si ujít: Vodnice. Pěstujte zapomenutou staročeskou zeleninu! Jak na to?

Tipy, jak uchovat ředkvičky svěží

Povadlé a svrklé bulvičky (několik dnů po sklizni) oživíme, když ořízneme listy i kořínky a bulvičky namočíme do studené vody, dokud se nezakulatí. Jsou pak sice vodnatější, ale svěží a méně pálivé.
Ředkvičky vydrží svěží i několik dní, když je dáme do sklenice s vodou natí dolů a kořínky nahoru. I když listy zežloutnou, ředkvičky zůstanou křehké.

Letní pěstování ředkviček

„Ředkvičkám příliš nevyhovují vysoké teploty a sucho, ale když koncem srpna už pomalu léto končí, podmínky pro jejich pěstování začínají být opět příznivé. Tak toho využijme a dejme se do pěstování ředkviček pro podzimní sklizeň. Druhá polovina srpna a počátek září je vhodnou dobou pro letní výsevy ředkviček. Přestože je většinou máme zafixované jako první jarní zeleninu,“ uvádí šlechtitel a pěstitel ing. Jan Prášil.

Pro letní výsevy do volné půdy je vhodné vybírat spíše zastíněná místa.
Semínka sejeme do řádků 12 až 15 cm od sebe a do hloubky 1 až 2 cm. Osivo ředkviček je poměrně velké, takže není problém zasít ho na konečnou vzdálenost 3 až 5 cm od sebe. Nemusíme je pak jednotit.
Pokud je vysejeme hustěji, je nutné je na vzdálenost 3 až 4 cm vyjednotit. Pokud je porost příliš hustý, rostou ředkvičky pomaleji a mají dříve sklon k vybíhání do květu.
Vegetační doba ředkviček je okolo 35 dnů. Pro plynulost sklizně je vhodné vysévat je ve zhruba týdenních intervalech.
Ředkvičky musí růst rychle, jen tak budou jemné a šťavnaté. Pokud rostou pomalu, mají sklon k dřevnatění.

Mohlo by vás zajímat: Tuřín je dokonalá kořenová zelenina. Snadno se pěstuje, výborně chutná a prospívá zdraví

Jak se starat o ředkvičky

Nedostatek vláhy spolu s vysokou teplotou podporují vyšeptávání ředkviček, proto je důležité udržovat stejnoměrnou vlhkost.

Ředkvičky zaléváme pravidelně menšími dávkami vody, aby netrpěly plísněmi a podehníváním.
Praskání bulviček je také způsobeno nepravidelným příjmem vody, zvláště při deštích po suchém období.

Podzimní sklizeň ředkviček

„Ředkvičky sklízíme probírkou, jak postupně dorůstají. Ředkvičky můžeme sklízet až do pozdního podzimu, mladé rostliny snesou mrazy do –3 °C a starší až –6 °C," radí pěstitel.

Klíčem k úspěchu při pěstování podzimních ředkviček je zvládnutí škůdců, konkrétně dřepčíků a květilky. Zdroj: Jan Prášil

Škůdci ředkviček

Klíčem k úspěchu při letním pěstování podzimních ředkviček je zvládnutí škůdců. Konkrétně dřepčíků a květilek.

Dřepčíci

Dřepčíci (Phyllotreta spp.) škodí na záhonech po celé léto a nejvíce jim chutnají brukvovité rostliny. Dřepčíci do listů rostlin vykusují malé dírky, jednu vedle druhé, až rostlinu zcela zničí. Larvy dřepčíků zase napadají drobné kořínky, ale dokážou se prokousat až do listů

Napadení ředkviček dřepčíkem zabraňuje pěstování pod netkanou fólií a pravidelná zálivka. Preventivně může pomoci smíšená kultura s rajčaty, salátem nebo špenátem. Využít můžeme i domácí postřiky z mýdlové vody a bílého octa.

Květilka zelná

Nejvýznamnějším škůdcem ředkviček je květilka zelná (Delia radicum). Larvy květilek tvoří chodbičky v ředkvičkách a tímto je znehodnocují.

„Rostlina se napadení květilkou brání tvorbou hořčin, jinak sladká dužina kořene se tím stává téměř nepoživatelnou. Zachytit nálet květilky v letních měsících je prakticky nemožné. Proto doporučuji pěstovat ředkvičky pod netkanou textilií, která mechanicky zabrání muškám květilek v nakladení vajíček,“ uvádí Jan Prášil.

Vyplatí se vědět: Jak se zbavit dřepčíků, skákajících akrobatů, kteří ničí hlavně brukvovitou zeleninu?

Odrůdy ředkviček pro podzimní sklizeň

Tercia: Pro podzimní sklizně velmi osvědčená odrůda s tmavě červenou, kulovitou až ploše kulovitou bulvičkou střední velikosti a jemnou bílou dužinou. Vyniká odolností k praskání a vybíhání do květu.

Kvarta: Vedrům odolává tetraploidní odrůda Kvarta, ředkvička typu „máslová obří“. Tvoří velké kulovité bulvičky s tupě špičatou bází a matně bílou barvou dužiny. Kvarta má velmi vysokou odolnost proti praskání bulviček, vybíhání do květu i houbovatění dužniny.

Primara F1: Velmi raná hybridní ředkvička se středně velkými až většími bulvičkami. Optimální velikost bulviček je 4–5 cm, mají velmi intenzivní tmavě červené zabarvení. Vzhledem k její ranosti a odolnosti k vybíhání ji můžeme vysévat až do poloviny září.

Prima: Pro zářijové, tedy nejpozdnější možné výsevy, se velice osvědčila odrůda Prima. Na podzim využijeme její intenzivní růst a krátkou vegetační dobu. Má středně velké bulvičky výborné chuti a lahodnou strukturu dužiny.

Teko: Velmi raná odrůda pro jarní a podzimní pěstování i rychlení. Bulvička jasně červené barvy má jemný, nitkovitý kořen a bílou dužinu. Vyniká vysokou odolností k vybíhání.

Zdroje: šlechtitel a pěstitel ing. Jan Prášil, bylinkyprovsechny.cz, cs.wikipedia.org, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)