Mlsat a nepřibrat? Zkuste pěstovat stévii. Je sladší než cukr
Dopřát si sladké a přitom prospět svému zdraví a nepřibrat? Díky stévii je to možné. Nemá takřka žádné kalorie a je sladší než cukr. Tipy, jak ji pěstovat a udělat domácí sladidlo
Stévie sladká (Stevia rebaudiana) je zajímavá subtropická rostlina. Jedná se o větvící trvalku dorůstající v dospělosti až 80 cm, u nás běžně kolem půl metru. Má drobné zelené listy, v mládí jemně ochlupené. Květy jsou drobné, bílé a nenápadné. Hnědá až černá semena v našich podmínkách jenom zřídka dozrávají.
Po staletí stévii pěstují a využívají indiáni z kmene Guarani v dnešní Paraguayi a Brazílii. Sladí jí tradiční čaj yerba maté a listy této byliny používají proti pálení žáhy. Postupně se pěstování stévie rozšířilo po celé Střední a Jižní Americe, dále v Japonsku, Malajsii, Číně a Koreji.
Stévie je sladší než cukr
Stévie, které se říká také zelené zlato, cukrová tráva či medové lístky, má sice sladkou chuť, tím ale její podobnost s cukrem i umělými sladidly končí. Rostlina nezvyšuje hladinu krevního cukru, je tak vhodná pro diabetiky. Navíc lístky stévie nemají žádné kalorie, takže kdo chce zhubnout, má šanci!
„Účinnou látkou stévie jsou glykosidy steviosid a rebaudiosid. V čisté podobě jsou oba 200 až 300krát sladší než cukr. Sladivost čerstvých nebo usušených lístků stévie je nižší, i tak ale dosahuje 30–40násobku tradičního řepného cukru," vysvětluje šlechtitel a pěstitel Ing. Peter Gajdoštin. Čerstvé lístky stévie obsahují také množství vitaminů (E, K, P, A, C, B), minerálů (fosfor, vápník, železo, hořčík, chrom, křemík) a antioxidantů.
Na oslazení šálku čaje či kávy stačí 1 až 2 čerstvé lístky stévie. Zvláště pokud je předem nasekáme.
Stévie 2 Zdroj: istock.com
Na co je stévie dobrá?
Stévie je téměř nekalorická, podporuje trávení a potlačuje pocit hladu, a proto se využívá při redukčních dietách – její zařazení do jídelníčku místo cukru může přispět ke snížení hmotnosti i u lidí s obezitou. Hodí se jako alternativa sladké chuti pro diabetiky.
Pomáhá při únavě a podporuje mentální aktivitu.
Snižuje tvorbu zubního kazu a působí proti plísním, bakteriím a virům.
Stévie také urychluje hojení ran a zároveň zamezuje tvorbě jizev.
Protože údajně snižuje touhu po kouření tabáku a pití alkoholu, pomáhá při léčení těchto závislostí.
Inspirujte se: Cukr v trochu jiném světle: Dokáže zklidnit spálený jazyk i odstranit zašlou špínu
Recept na domácí sladidlo
Ingredience
500 ml převařené, částečně zchladlé vody
1 hrnek sušené stévie
Příprava a užívání
Do konvice nalijeme vodu, vsypeme stévii, důkladně promícháme. Necháme dva dny odstát. Občas promícháme. Před scezením ještě promícháme a necháme usadit. Pak už nemícháme. Přefiltrujeme přes jemné sítko či kávový filtr. Extrakt nalijeme do lahviček s kapátky vypláchnutých horkou vodou. Dobře uzavřeme a uložíme do ledničky. Používáme místo cukru.
Mohlo by vás zajímat: Čím nahradit bílý cukr? Máme pro vás 5 zdravějších alternativ
Stévie v kuchyni
Chuť stévie je sladce bylinková až lékořicová. Lístky stévie sladké se používají čerstvé, sušené i mražené; usušené jsou dokonce sladší než čerstvé. Každodenní využití je velmi jednoduché: při přípravě teplého nápoje vložíme do hrnku jeden lístek stévie, nápoj zalijeme a po třech minutách scedíme.
Čerstvé lístky můžeme použít do ovocných salátů, jako ozdobu na dezerty, nebo je přímo žvýkat. Stévie se hodí takřka do všech klasických receptů na pečení i zavařování, skvělý je domácí kečup.
Pečení se stévií
Extrakt ze stévie nebo její lístky se mohou používat i na pečení vzhledem k tomu, že si své vlastnosti uchovává i při teplotách až 240 °C. Při prvních pokusech s pečením se doporučuje přidat jak klasický cukr, tak i stévii. Poté můžete zvyšovat poměr, dokud nenahradíte cukr stévií úplně.
Pěstování stévie sladké
Světlomilná subtropická rostlina, při správném zimování se dá pěstovat jako trvalka, není příliš náročná na pěstování. Ovšem musíme jí zajistit světlo, teplo a vlhko! Množí se semeny a vegetativně – řízkováním, dělením rostliny nebo pomocí odnoží.
Nejlépe se stévii daří při teplotě 25 °C, pod 10 °C zastavuje růst a při 5 °C rostlina vadne. Sladké látky se tvoří více, pokud má rostlina dostatek světla a tepla.
Daří se jí v hlinitopísčitých vzdušných a vlhčích půdách s půdní reakcí kyselou až neutrální (pH 6,5–7,5) a menším množstvím organických látek.
U nás se stévie nejčastěji pěstuje doma na okenním parapetu v květináči, můžeme zkusit vysadit sazenice na slunný záhon v záhřevné poloze.
Drobná semena stévie vyséváme v březnu na povrch výsevního substrátu a jenom lehounce zasypeme vrstvičkou kompostu nebo agroperlitu. Dáme na světlé místo a udržujeme stálou teplotu nad 20 °C. Zpočátku rostou pomalu, na předpěstování rostlin musíme počítat s dobou nejméně 6 týdnů.
„Vzrostlé sazenice přesadíme do nádoby s kvalitním zahradním substrátem s vyšším obsahem humusu – jedna rostlinka = jeden květináč. Nádoba by měla mít dobrou drenáž. Doma stévii umístíme nejlépe na východní okno. Na přelomu května a června stévii v květináči přeneseme, pokud máme možnost, na balkon, venkovní parapet či do zahrady na světlé místo chráněné před větrem," radí pěstitel.
Ven na zahradu vysazujeme předpěstované sazenice stévie podle aktuálního počasí koncem května a začátkem června do sponu 60 x 50 cm. Totéž platí o koupených sazenicích.
Nenechte si ujít: Pěstujte mátu peprnou. Mentolová bylinka uleví při nachlazení a navodí dobrou náladu.
Jak se o stévii starat
Stévie jako subtropická rostlina nesnáší přemokření, a proto zejména při pěstování v nádobách nesmíme zapomenout na dobrou drenáž a přiměřenou zálivku. Stévie potřebuje pravidelnou, ale přiměřenou zálivku. Kořeny nesmějí nikdy stát ve vodě. Listy pak žloutnou, rostlina hyne. Zaléváme, až když je zemina téměř suchá.
Stévie roste zejména v letních slunných dnech velmi intenzivně. Zaštipování vrcholových výhonů podporuje větvení a obrůstání. Když ji ostříháme, vždy začne bohatě obrůstat.
Na zahradě se díky své nasládlé chuti často stává cílem nájezdů plzáků španělských, proto je dobré ji před slimáky chránit.
„Protože stévie není mrazuvzdorná, na podzim ji musíme přenést z balkonu či ze zahrady do domu, kde dokáže přezimovat. Rostlinu sestřihneme po opadání listů na 10–15 cm nad zemí a dáme do vzdušné místnosti při teplotě 8–14 °C. Nadzemní část postupně úplně zaschne. Stévie má na kořenovém krčku vytvořeny vegetativní pupeny, ze kterých na jaře opět obrazí. Při obnovení růstu ji přesadíme do větší nádoby," doporučuje Ing. Gajdoštin.
Sklizeň stévie
Sladké výhonky stévie můžeme sklízet průběžně (zaštípnutím rostliny podpoříme její větvení). Stříháme, jakmile dosáhnou asi 40 cm a krátíme je na 20 cm. Další sklizeň může následovat za 2–3 měsíce, v závislosti na přírůstcích. Nebo sklidíme lístky stévie jen jednou ke konci vegetačního období, což je zhruba přelom srpna a září. Rostlina má prý v tuto dobu nejvíc sladivých látek.
Mladé části výhonů používáme čerstvé. Na později si je můžeme na vzdušném suchém místě usušit. Dají se také dobře zamrazit.
Zdroje: šlechtitel a pěstitel Ing. Peter Gajdoštin; cs.wikipedia.org; ceskestavby.cz; fresh.iprima.cz