Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

ŠVESTKY: Jak vypěstovat ovoce plné vlákniny a pochutnat si na švestkovém koláči

Čas švestek a dobrot ze švestek je tady. Švestky, oblíbené modré až fialové ovoce pozdního léta, se kromě skvělé jemně nasládlé chuti a pestrého využití v kuchyni, může pochlubit i širokými léčivými schopnostmi, především detoxikačními. Švestky jsou plody stromu s názvem slivoň švestka nebo také švestka domácí, jehož pěstování není náročné, u nás rostou takřka všude. Dozrávají od července do konce září a čím déle necháme modré plody zrát na stromě, tím více vytvoří díky slunečnímu záření vitaminů. Je tu někdo, kdo někdy neochutnal švestkové knedlíky, švestkový koláč, švestková povidla nebo slivovici? Asi ne! Výborné jsou také i sušené švestky, které jsou stejně dobré chutné i zdravé. Máme pro vás návod na pěstování a nejlepší recepty na dobroty ze švestek.
Vydáno: 11.08.2019
ŠVESTKY: Jak vypěstovat zdravé modré ovoce a pochutnat si na švestkovém koláči s mákem
Autor: istock.com ŠVESTKY: Jak vypěstovat zdravé modré ovoce a pochutnat si na švestkovém koláči s mákem
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Švestky čerstvé i sušené obsahují vitaminy A, B6, C, K a E, z minerálních látek a stopových prvků vápník, hořčík, draslík, měď, fosfor, zinek a železo. Ve švestkách se nacházejí také třísloviny, organické kyseliny a nerozpustná i rozpustná vláknina, díky níž mají tak výtečné detoxikační účinky, pomáhají při hubnutí, usnadňují vyprazdňování. Rozpustná vláknina v žaludku snižuje kyselost, navozuje pocit plnosti a snižuje vstřebávání tuků. Švestky navíc upravují krevní tlak, pozitivně ovlivňují látkovou výměnu, posilují nervy a zlepšují paměť. Jsou výborným přírodním lékem na revmatismus, onemocnění ledvin, jater a a krevního oběhu. Protože švestky odbourávají a vyplavují z těla kyselinu močovou, jsou vítaným pomocníkem při dně – vždy před hlavním jídlem by měli lidé s dnou sníst 2 čerstvé švestky nebo vypít 2 sklenky švestkové šťávy; je možné používat švestky sušené, namočené přes noc ve vodě a vodu vypít. Jeden plod obsahuje okolo 6 % doporučeného denního příjmu vitaminu C, proto jsou švestky dobrou prevencí proti chřipce a nachlazení, hojí rány, podporují tvorbu kolagenu a protistresových hormonů. V čase sklizně doporučujeme vyzkoušet očistnou švestkovou kúru, která nastartuje a připraví náš imunitní systém na podzimní sychravé dny. Po 3 dny konzumujeme pouze švestky v množství, které je nám příjemné. K nim popíjíme během dne 2 litry vody.

ŠVESTKY čerstvé i sušené obsahují vitaminy A, B, C, K a E, z minerálních látek a stopových prvků vápník, hořčík, draslík, měď, fosfor, zinek a železo
Autor: istock.com ŠVESTKY čerstvé i sušené obsahují vitaminy A, B, C, K a E, z minerálních látek a stopových prvků vápník, hořčík, draslík, měď, fosfor, zinek a železo

Švestky a pološvestky

Švestky jsou plody stromu s názvem slivoň švestka nebo také švestka domácí (Prunus domestica). Švestky se dělí na dvě základní skupiny – švestky pravé a pološvestky. Švestky pravé mají plody protáhlé, obvykle tmavě modré až fialové, tuhá oranžově žlutá šťavnatá dužina se u nich snadno odlučuje od pecky. Pološvestky se podobají švestkám, plody však nebývají tak protáhlé a konzistence dužniny je méně pevná. Mezi odrůdami pološvestek jsou výrazné rozdíly, mohou být větší, menší, kulatější atd. Pološvestky jsou kříženci pravých švestek a slív. Kvetou bíle a mají ochmýřené letorosty. Pravé švestky kvetou rovněž bíle, ale jejich letorosty jsou lysé.

ŠVESTKY jsou plody stromu s názvem slivoň švestka nebo také švestka domácí (Prunus domestica); dělí se na dvě základní skupiny – švestky pravé a pološvestky.
Autor: istock.com ŠVESTKY jsou plody stromu s názvem slivoň švestka nebo také švestka domácí (Prunus domestica); dělí se na dvě základní skupiny – švestky pravé a pološvestky.

11 pravidel pěstování slivoně švestky

  1. Slivoň švestka nebo také švestka domácí (Prunus domestica) má řadu odrůd a forem, které se od sebe liší dobou zrání, velikostí a tvarem, barvou a chutí. Stromy se vyznačují zpravidla bujným růstem a rychlým vývinem. Podle plodů je možné rozlišit pološvestky a pravé švestky. Podle opylovacích poměrů se dělí na cizosprašné, u nichž je třeba zajistit opylovače, částečně samosprašné, kdy v přítomnosti opylovače je úroda podstatně vyšší, a samosprašné – odrůda je schopná se samoopylit. Dobré je vybrat si samosprašnou odrůdu. Pokud není, musíme jí nedaleko zajistit opylovače, nejlépe jinou odrůdu slivoně.
  2. Slivoním švestkám se nejlépe daří v teplejší oblastech v nadmořských výškách od 300 do 500 metrů, s průměrnou roční teplotou kolem 8 °C a s ročními srážkami 500 až 700 mm. Slivoň švestka upřednostňuje vlhčí, středně těžké, dobře propustné půdy s pH vyšším než 5.
  3. Místo, kam švestku zasadíme, by mělo být teplé, slunečné, dostatečně chráněné před prudkými studenými větry, dobře se jí daří i v mírném polostínu. Stromy snesou krátkodobé mrazíky až –20 °C, je však lepší na zimu obalit kmen jutou nebo natřít kmen a hlavní větve 20% roztokem hašeného vápna a vody.
  4. Vhodnou dobou pro vysazení nového stromku je podzim, možná je i jarní výsadba. Při jarní výsadbě ale stromky přicházejí o zimní vláhu, proto musíme dbát na častější zálivku stromů.
  5. Nejmenší spon by měl být o velikosti 5–6 x 3–4 metry.  Před zasazením stromku je potřeba odstranit poškozené kořeny a namočit sazenici do vody na nejméně 2 hodiny, delší doba nevadí. Většina mladých stromků potřebuje v prvních letech oporu, proto si připravíme kůl, který zatlučeme do vyhloubené jámy. Poté svisle vložíme stromek do připravené jámy tak hluboko, aby místo štěpu (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Pak zahrneme zeminu, ušlapeme a připevníme strom ke kůlu. Nezapomeneme důkladně prolít zhruba 15 litry vody.
  6. Po vsáknutí vody můžeme půdu obohatit zeleným hnojením – hodí se měsíček lékařský, svazenka vratičolistá a hrách setý. Nebo můžeme zamulčovat kůrou či spadaným listím.
  7. Důležité je stromky po výsadbě zastřihnout tak, že odstraníme nadbytečné výhony, ponechané výhony zkrátíme o jednu třetinu aby střední výhon převyšoval postranní výhon. Výchovný řez dá základ správnému tvaru koruny.
  8. Při růstu plodů potřebuje slivoň švestka dostatek vlhkosti a vydatnou zálivku, během suchého léta je třeba stromy dobře zalévat.
  9. Chceme-li vypěstovat kvalitní plody, měli bychom začátkem léta provádět probírku plodů. Slivoň švestka nasazuje až desetkrát více plodů, než je schopna dovést k dozrání. Nejvhodnější je přebytečné plody odstraňovat ručně.
  10. Švestky dozrávají od července do konce září. Plody by měly na stromech zrát co možná nejdéle, protože utržené švestky velice špatně dozrávají a nemají pak typickou švestkovou chuť. Správně zralé švestky jsou sladké, pevné, ale měkké. Čerstvě sklizené švestky mají jemně ojíněný bělavý povrch. Tento stíratelný povlak, který zabraňuje vysychání, si plody vytvářejí samy a je znakem čerstvosti a kvality.
  11. Udržovací řez švestek si naplánujeme na druhou polovinu září po sklizni plodů. Vyřežeme všechny křižující se a zahušťující větve, dlouhé větve zkrátíme asi na polovinu a boční výhony zkrátíme na dvě očka. Důkladného řezu se není třeba bát, dobře obrůstají.
Čerstvě sklizené švestky mají jemně ojíněný bělavý povrch. Tento stíratelný povlak, který zabraňuje vysychání, si plody vytvářejí samy a je znakem čerstvosti a kvality.
Autor: istock.com Čerstvě sklizené švestky mají jemně ojíněný bělavý povrch. Tento stíratelný povlak, který zabraňuje vysychání, si plody vytvářejí samy a je znakem čerstvosti a kvality.

Co asi děláme špatně, že nám slivoň švestka chřadne

Deformace a následné opadávaní listů i plodů

Pěstování slivoní ztěžují virové choroby, z nichž nejvíce rozšířená je šarka švestky, která způsobuje deformaci a následné opadávání listů i plodů. Napadení šarkou se projevuje různě, většinou se na listech začnou objevovat světlé žlutozelené skvrny, kroužky, proužky a jiné kresby. Na plodech můžeme pozorovat kresby v podobě skvrn a krouž­ků, které postupně propadají. Postižené plody jsou bez chuti a předčasně opadávají. Nemocné stromy musíme ve vlastním zájmu co nejdříve zlikvidovat, protože jsou trvalým zdrojem infekce pro okolní, zatím ještě zdravé stromy peckovin. Bohužel účinná ochrana proti šarce neexistuje. Šarka švestky je přenosná při vegetativním množení a savým hmyzem, zejména mšicemi. Prevence je nevysadit už nakažené sazenice, pořídit si pouze tolerantní odrůdy k šarce a věnovat zvýšenou pozornost boji proti mšicím. Proti šarce se intenzivně bojuje, ale prozatím není odrůda, která by proti ní byla úplně imunní. Některé odrůdy jsou však vysoce tolerantní – strom je sice napaden, ale neodumírá.

Čím déle necháme modré plody zrát na stromě, tím více vytvoří díky slunečnímu záření vitaminů
Autor: istock.com Čím déle necháme modré plody zrát na stromě, tím více vytvoří díky slunečnímu záření vitaminů

Švestky v kuchyni

Švestky jsou chutné univerzální ovoce, které sušíme, zavařujeme jako kompot, nakládáme do rumu či jiného alkoholu, děláme z nich povidla a džemy, připravujeme pikantní čatní, pálí se z nich proslulá slivovice. Ze švestek je výtečná šťáva i víno. Na pozdější použití je můžeme zamrazit. Oblíbená je švestková omáčka k pečenému, grilovanému nebo uzenému masu, výborné jsou i ke zvěřině. Kdo by neznal švestkové knedlíky z bramborového, tvarohového  i kynutého těsta, švestkový koláč s mákem i na mnoho jiných způsobů, kynuté buchty se švestkami, švestkový nákyp a mnoho dalších dobrot. Švestky mají ve studené i teplé kuchyni široké možnosti. Švestky sušíme a sušené jíme jen tak, jsou chutné i zdravé. Výtečné jsou sušené švestky pečené a obalené anglickou slaninou. Ze sušených švestek můžeme připravit polévku s houbami, jáhlovou kaši, dokonce je můžeme kombinovat i s fazolemi. Sušené švestky se hodí k pečeným masům, takový nadívaný králík či kuře bude velká dobrota. Švestky vyzkoušejte s kaprem a také s kachnou.

ŠVESTKY jsou chutné univerzální ovoce, které sušíme, zavařujeme, vaříme z něj povidla a děláme džemy
Autor: istock.com ŠVESTKY jsou chutné univerzální ovoce, které sušíme, zavařujeme, vaříme z něj povidla a děláme džemy

Doporučené odrůdy švestek

Česká velkoplodá odrůda Domácí

U nás je nejrozšířenější odrůdou. Nejlépe se jí daří na vlhčích půdách s dostatkem humusu. Nesnáší sucho a je samosprašná. Jedná se o klasickou odrůdu s typickou švestkovou chutí. Plody jsou středně velké, elipsovité, tvar je typicky švestkově protáhlý. Slupka je tmavě fialově modrá se světle modrým ojíněním, je pevná. Dužina bývá žlutě zelená až žlutá, pevnější a jde odloučit od pecky. Chuťově jsou plody sladce navinulé, středně aromatické a velmi dobré. Doporučuje se pouze do oblastí bez virové šarky, na kterou je silně náchylná. Plody dozrávají v září a jsou vhodné ke všem úpravám včetně destilace; vyrábí se z ní oblíbená slivovice.

Středně raná odrůda Valjevka

Pravá švestka výborné chuti, fialově modré, vyžaduje vlhčí a živné půdy. Odrůda je samosprašná. Středně tolerantní proti napadení šarkou, odolná proti mrazu. Plod je středně velký až velký, vejčitý a nesouměrný. Slupka je tmavě fialově modrá s velmi výrazným šedobílým ojíněním. Dužina je žlutavě zelená, tuhá, středně šťavnatá a oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá, později navinule sladká. Plody jsou odolné vůči otlačení. Valjevka je vhodná pro přímý konzum, na pečení a povidla. Díky vyššímu obsahu cukru je odrůda vhodná na sušení i pro pálení.

Středně pozdní odrůda Tophit

Nenáročná samosprašná odrůda tolerantní vůči šarce. Plody jsou velmi velké, vejčité. Tmavě modré s ojíněním, dužina je dobře odlučitelná od pecky, zelenožlutá, šťavnatá, aromatická, dobře jde od pecky, chuť je sladce navinulá, velmi dobrá. Odrůda má vysoký obsah cukru, je vhodná na přímý konzum, zavařování a pálení. Plody sklízíme v druhé polovině září. 

Doporučené odrůdy švestek: Valjevka, Tophit, Domácí
Autor: archiv redakce Doporučené odrůdy švestek: Valjevka, Tophit, Domácí

Doporučené odrůdy pološvestek

Raná odrůda Čačanská lepotica

U nás oblíbená bujně rostoucí samosprašná odrůda je tolerantní k šarce. Je nenáročná na kvalitu půdy a mrazuvzdorná. Plodí již druhým rokem po výsadbě a úroda bývá velká. Plody jsou větší, oválně vejčité. Slupka je pevná a tmavě modrá s intenzivním ojíněním. Dužina je zelenavě žlutá, tuhá, šťavnatá. Chuťově je navinule sladká a slabě aromatická. Plody zrají v druhé polovině srpna a mají univerzální využití.

Středně raná odrůda Wangenheimova 

Samosprašná pološvestka je hodná pro pěstování i ve vyšších polohách na chráněných stanovištích, především pro drobné pěstitele, tolerance k šarce střední. Plod je středně velký, oválný, slupka je tmavě modrá, silně světle modře ojíněná. Dužina pevná, zelenavě žlutá, středně šťavnatá. Plodnost je velká, pravidelná. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, kuchyňské zpracování i destilaci. Sklízí se v koncem srpna.

Pozdní odrůda President

Cizosprašná pološvestka, vyžaduje úrodnější půdy s dostatkem vláhy. Středně odolná vůči houbovitým chorobám a šarce. Plody jsou velké až velmi velké, oválné, tmavě fialové s ojíněním. Dužina je žlutá, pevná, šťavnatá a sladká. Plody sklízíme koncem září, jsou vhodné ke všem úpravám včetně destilace; vyrábí se z ní oblíbená slivovice.

Doporučené odrůdy pološvestek: Wangenheimova, Čačanská lepotica, President
Autor: archiv redakce Doporučené odrůdy pološvestek: Wangenheimova, Čačanská lepotica, President


 


 

Článek je zařazen v: Slivoň švestka pěstování , švestka domácí (Prunus domestica) , švestky a pološvestky , švestky jako lék , švestky recepty , švestky odrůdy , pološvestky odrůdy
Speciály: Receptář pro milenialy
Reklama