reklama

návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

HRUŠKA: Jak pěstovat tradiční podzimní ovoce, které bojuje s hypertenzí

Lenka Valjentová , Vydáno: 08.09.2020
HRUŠKA: Jak pěstovat sladké podzimní ovoce a dát si hrušku každý den!
Autor: istock.com HRUŠKA: Jak pěstovat sladké podzimní ovoce a dát si hrušku každý den!
Hruška je tradiční podzimní ovoce, jehož sladká, až medová chuť je prostě dokonalá! Ovšem neměli bychom taky zapomenout, že hrušky pomáhají například při vysokém krevním tlaku, revmatismu, problémech s trávením, posilují imunitu, snižují horečku, zlepšují náladu a dokonce i omlazují – a to už jsou dost pádné důvody, proč si dát každý den hrušku! A ta vlastnoručně vypěstovaná je vůbec nejlahodnější a nejzdravější! Proto poradíme, jak hrušeň domácí pěstovat, jaké odrůdy si vybrat i jak bojovat se záludnou houbovou chorobou, která se jmenuje se rez hrušňová. Prozradíme taky, jak hrušky sklízet, skladovat a hlavně, jak si na nich opravdu pochutnat. A víte, co je staročeská hrušková pracharanda a že směle nahradí cukr?

reklama

Hruška je plodem stromu hrušeň obecná (Pyrus communis). Hrušky obsahují až 83 % vody, 6 % ovocných cukrů, dále sorbit, pektin, třísloviny, škrob; vitaminy A, B (zejména kyselinu listovou), C, E a K; z minerálních látek je nejvýznamnější draslík, dále zinek, železo, měď, mangan, fosfor a další. Naopak má velmi nízký obsah tuků a sodíku. Ale neměli bychom jíst hrušky ještě nezralé, hodně tvrdé, protože nám pak budou hodně dlouho ležet v žaludku a mohou způsobovat silné nadýmání a průjem, protože jsou hůře stravitelné.

 Hruška je plodem stromu hrušeň obecná (Pyrus communis)
Autor: istock.com Hruška je plodem stromu hrušeň obecná (Pyrus communis)

6 duvodů, proč si dát hrušku každý den 

  1. Lidé s hypertenzí by měli jíst hrušky co nejvíc. K snižování krevního tlaku pomáhá vysoký obsah draslíku a naopak absence sodíku, který v těle zadržuje vodu. Hrušky snižují riziko infarktu a dalších onemocnění srdce a cév. Abychom těchto účinků využili naplno, jíme je i se slupkou. Zkusit můžeme hruškovou dietu doktora Schlegela: dva dny v týdnu (např. sobota a středa) jíme jako jedinou potravinu zralé, měkké a šťavnaté hrušky v množství 1,5 až 2 kg. Tlak by se měl upravit do normálních hodnot během zhruba pěti týdnů.
  2. Hrušky jsou jako přírodní diuretikum výborné pro správné a zdravé fungování ledvin a močových cest. Podporují vylučování kyseliny močové a dusíkatých látek z těla, což ocení ti, koho trápí dna a revmatismus. Odvar z hrušňových listů má posilující a dezinfekční účinky, a proto je vhodný hlavně při zánětech močového měchýře a ledvin, pomáhá rozpouštět močové a žlučníkové kameny: 100 g čerstvých listů přelijeme 1 litrem vroucí vody a necháme 15 minut vyluhovat. Pak scedíme. Popíjíme vlažný po douškách během dne.
  3. Hrušky jsou pomocníkem při trávicích obtížích. Obsahují hodně vlákniny, zejména nerozpustné, která je převážně tvořená ligninem. Příznivě ovlivňuje činnost střev, urychluje střevní peristaltiku, má projímavé účinky, proto jsou hrušky velice užitečné, pokud trpíme zácpou. 
  4. Hrušky nám pomáhají bojovat proti chorobám z nachlazení, virům, bateriím a zánětům. Zbavují organismus virů a celkově se nám s jejich konzumací zlepší imunita. Hruškový odvar se podává při horečce: jednu nadrobno nakrájenou hrušku povaříme 4–6 minut v 300 ml vody, scedíme. Odvar pijeme vlažný po doušcích.
  5. Hrušky jsou zdrojem kyseliny listové, která se spolupodílí na vytváření serotoninu, hormonu štěstí a pohody, a pomáhají tak předcházet zvláště podzimním depresím, splínům, nervozitě a podrážděnosti. Čerstvě vylisovanou šťávu z 2–3 hrušek si dejte každé ráno buď samotnou, nebo zředěnou vodou.  
  6. Hruška je výborným přírodním kosmetickým prostředkem, protože tonizuje, vyživuje a hydratuje pleť. Hrušku rozmačkáme na kaši, přidáme lžíci tučného bílého jogurtu a naneseme na pleť. Necháme půl hodiny působit, potom opláchneme převařenou vlažnou vodou. A během aplikace masky sníme jednu hrušku.
Hrušky obsahují vitaminy A, B , C, E a K; z minerálních látek draslík, zinek, železo, měď, mangan, fosfor a další
Autor: istock.com Hrušky obsahují vitaminy A, B , C, E a K; z minerálních látek draslík, zinek, železo, měď, mangan, fosfor a další

Prima recept pro zdraví: hrušková tinktura

Zralé hrušky (asi 1,5 kg) rozkrájíme na čtvrtky nebo osminky, smícháme s 300 g cukru, zalijeme 1 l vysokoprocentního čirého alkoholu nebo lékárenského lihu, přidáme 5 hřebíčků, zakryjeme fólií nebo celofánem a necháme stát na tmavém a chladném místě 2–3 týdny. Pak pečlivě přefiltrujeme do čistých skleniček a užíváme po kapkách pro posílení imunitního systému v sychravém počasí.

Nejvhodnější podmínky pro pěstování hrušní jsou teplejší oblasti s nadmořskou výškou 200–400 metrů a s průměrnou roční teplotou na 7,5 °C
Autor: OVOCNÁŘSKÁ UNIE ČR Nejvhodnější podmínky pro pěstování hrušní jsou teplejší oblasti s nadmořskou výškou 200–400 metrů a s průměrnou roční teplotou na 7,5 °C

11 pravidel pěstování hrušek

  1. Hrušeň obecná (Pyrus communis) dorůstá do výšky až 12 metrů a dožívá se 100–150 let. Nejvhodnější podmínky pro pěstování hrušní jsou teplejší oblasti s nadmořskou výškou 200–400 metrů a s průměrnou roční teplotou na 7,5 °C. U nás  hrušně nejlépe prospívají na jihozápadních, před větrem chráněných svazích.
  2. Hrušním se daří na výživných, hlubokých, výhřevných, písčitohlinitých až jílovitohlinitých půdách s dobrou propustností a s hladinou podzemní vody zhruba 3 m pod povrchem – nesnášejí vysokou hladinu spodní vody. 
  3. Důležité je, abychom pěstovali poblíž hrušně další hrušeň nebo kdouloň, která kvete současně – hrušně totiž patří ke stromům se vzájemně se opylujícími odrůdami. Nebo si musíme pořídit samosprašné odrůdy.
  4.  Ideálním termínem pro výsadbu jsou podzimní měsíce. Před výsadbou nového stromku do dostatečně hluboké jámy je třeba prohlédnout kořeny a pečlivě odstranit všechny nemocné a poškozené. Po důkladném zalití a vsáknutí vody můžeme ještě místo výsadby zamulčovat kůrou nebo listím. 
  5. S první řezem začínáme už na jaře. Pokud ho v prvních šesti letech nezanedbáme, nebudeme mít následně s péčí o hrušni téměř žádnou práci. Všechny výhony radikálně zkrátíme a totéž provedeme i na podzim. V dalších letech platí, že slabé výhony zkracujeme o polovinu, silné o třetinu a nezapomeneme na pěstování postranních větví, 2–3 na jednu hlavní větev. 
  6. Hrušně koření poměrně mělce, takže se bez zálivky v suchých měsících neobejdou. Musíme ale dát pozor, aby půda nebyla přemokřená a kořeny "nestály" ve vodě. Nejkvalitnějším hnojením je na podzim přidat ke stromu chlévskou mrvu nebo kompost. 
  7. Většina běžně pěstovaných hrušní je v našich podmínkách plně mrazuvzdorná. Obejdou se tedy bez jakékoliv ochrany, kromě pletiva proti okusu zvěře.
  8. Plody hrušky sklízíme podle odrůdy až do začátku listopadu. Není dobré sbírat ovoce ze stromu příliš brzy, protože plody potřebují dostatek slunce, aby získaly tu správnou chuť. A naopak, hrušky by neměly být na stromech ponechány dlouho, protože pak budou příliš měkké a moučnaté. Chceme-li si být jisti, že už jsou plody dostatečně zralé a připravené ke sklizni, uděláme tzv. zkoušku stopky. Hrušky se sklízejí v momentě, když se stopka snadno oddělí od větve, pokud plod nadzvedneme a lehce otočíme. Podle staré tradice je také možné určit zralost plodů podle barvy jader – čím jsou tmavší, tím jsou zralejší. Nejlepší způsob, jak kontrolovat barvu jader, je rozkrojit ovoce, které spadlo na zem.
  9. V  době sklizně jsou hrušky ještě tvrdé a méně chutné, do konzumní zralosti „dojdou“ až uskladněné ve spíži nebo ve sklepě. Podle odrůdy to trvá několik dní až týdnů, než dužina změkne, je šťavnatá a má typické aroma.
  10. Prvním předpokladem pro skladování je, aby hrušky byly  kvalitní, zdravé, nepoškozené a abychom je uskladnili co nejdříve po sklizni. Hrušky skladujeme stejně jako jablka, ale jsou na náročnější a doba jejich skladovatelnosti je ve srovnání s jablky kratší. Dobrým způsobem, jak prodloužit dobu skladování je stará babská rada: roztavíme si vosk a opatrně do něj namáčíme konečky stopek; tím zpomalíme proces zrání a hrušky vydrží delší dobu.
  11. Hrušky patří mezi druhy ovoce (spolku s např. švestkami a rajčaty), které vylučují velké množství etylénu, který při kontaktu s některými druhy ovoce a zeleniny urychluje jejich zkázu. Hrušky proto nedáváme do blízkosti mrkve, brokolice, dýně, melounů, brambor nebo jablek.
Hrušky se sklízejí v momentě, když se stopka snadno oddělí od větve, pokud plod nadzvedneme a lehce otočíme
Autor: istock.com Hrušky se sklízejí v momentě, když se stopka snadno oddělí od větve, pokud plod nadzvedneme a lehce otočíme

Záludná rez hrušňová neboli rzivost hrušně

Když jsou listy hrušní pokryté oranžovočervenými, okrouhlými skvrnami, napadla stromy nemoc zvaná rez hrušňová neboli rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae). Skvrny se objevují od počátku léta, později mají výrazné červené olemování. Při silném napadení hrušně viditelně chřadnou a pokud vůbec plodí, bývají deformované i plody. Rzi jsou cizopasné houby, které se přiživují na mnohých rostlinách. Projevují se jako rzivé skvrny nebo polštářkovité výrůstky. Hlavní záludnost rzi spočívá v tom, že napadá nejen hrušně, ale cizopasí ještě na dalších hostitelích, především jalovcích. Parazit přezimuje jako trvalé podhoubí ve dřevě větví hostitelských jalovců. Na jaře postižená místa mírně zduří a rozpraskají. Větrem se pak výtrusy rzi přenášejí až do vzdálenosti 200 metrů a za deštivého teplého počasí infikují vlhké listy hrušní. Účinná ochrana ohrožených hrušní se neobejde bez každoročního důkladného ošetření fungicidy. Stromy se musí ošetřit jednou před kvetením hrušně a podruhé těsně po odkvětu. Ošetření je dobrou prevencí a podzimní postřik je nezbytný u napadených porostů. Nejjednodušší by bylo zbavit se silně napadených hostitelských jalovců v okruhu nejméně 150 metrů, což prakticky není možné. Na podzim zlikvidujeme spadané listí hrušní a napadené větve jalovců.

Záludná rez hrušňová neboli rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) stromy zabíjí
Autor: istock.com Záludná rez hrušňová neboli rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) stromy zabíjí

Hruška v kuchyni

Nejchutnější je hruška syrová, a je to ta nejlepší forma i co se týče zachování vitaminů, minerálů a dalších látek. Pokud to jde, hrušky neloupeme. Z hrušek můžeme připravit mnoho dobrot. Jako první nás asi napadnou pečené moučníky (dobře ladí s ořechy a čokoládou) a efektní dezerty, ve kterých se využívá celá hruška, jako například hruška vařená ve víně. Hrušky jsou neodolatelné ve spojení se sýry, nejlépe s modrou plísní. Kombinace zeleninových salátů a teplých zeleninových směsí s ovocem je velmi osvěžující a právě hrušky jsou k tomu více než vhodné. Z hrušek se připravují skvělé kompoty, džemy, pyré, chuťově zajímavá jsou pečená hrušková povidla. Protože hrušky mají kratší skladovatelnost než jablka, tak se často suší na křížaly. Sušené hrušky měly ve staročeské kuchyni významné místo, dělala se z nich pracharanda (někde nazývaná prachanda), což je rozemletý prášek z křížal. Hrušková pracharanda je výborná k posypání ovocných koláčů, obilných kaší, těstovin a jogurtu. Dá se použít místo cukru do sladkých těst. Po zalití horkou vodou získáme ovocný čaj.

Hrušky v kuchyni: efektní jsou dezerty, ve kterých se využívá celá hruška
Autor: istock.com Hrušky v kuchyni: efektní jsou dezerty, ve kterých se využívá celá hruška

Doporučené odrůdy hrušní

Podle dozrávání plodů dělíme hrušně na letní (např. Clappova, Williamsova, Williamsova červená, Alice, Isolda, Milada), podzimní (např. Konference, Boscova lahvice, Manon, Nitra, Monika) a zimní (např. Amfora, Erika, Astra, Dicolor, Generál Leclerc, Pařížanka). Letní jsou méně trvanlivé, vydrží maximálně dva týdny, zimní odrůdy vydrží nejdéle a dají se skladovat. 

Letní odrůdy hrušní: Williamsova a Isolda
Autor: OVOCNÁŘSKÁ UNIE ČR Letní odrůdy hrušní: Williamsova a Isolda

Letní odrůda Williamsova

Stará anglická odrůda výborné máslové chuti, odolná proti nízkým teplotám a proti padlí. Cizosprašná odrůda. Plody jsou větší, baňaté, podlouhlé, slupka je zelenožlutá. Dužina je bílá, šťavnatá a nehnědne. Chuťově je sladká a aromatická. Sbíráme koncem srpna a začátkem září a ihned konzumujeme. Cizosprašná odrůda. Vhodnými opylovači jsou např. Konference, Boscova lahvice, Charneuská.

Letní odrůda Isolda

Odrůda je mrazuvzdorná a středně odolná vůči chorobám. Plody má velké, hruškovité a nesouměrné. Slupka je zelená, v době zralosti se zbarvuje do zelenožluté barvy, kterou ze dvou třetin překrývá červené líčko. Dužina je bílá až nažloutlá, jemná a velmi šťavnatá. Chuť je nasládlá a aromatická. Sklizeň počínáme začátkem srpna. Cizosprašná odrůda. Vhodnými opylovači jsou např. Clappova, Amfora nebo Konference.

Podzimní odrůdy hrušní: Konference
Autor: OVOCNÁŘSKÁ UNIE ČR Podzimní odrůdy hrušní: Konference

Podzimní odrůda Konference   

Původní odrůda, plody má středně velké, lahvicovité, slabě nesouměrného tvaru. Základní barva je zlatožlutá, dužina bílá, sladce navinulá, šťavnatá. Sklízí se v polovině září, konzumní zralost nastává v říjnu, skladovatelnost do listopadu. Je odolná proti nízkým teplotám a houbovým chorobám. Cizosprašná odrůda, vhodnými opylovači jsou Bohemica, Clappova, Dicolor.

Zimní odrůdy hrušní: Bohemica
Autor: OVOCNÁŘSKÁ UNIE ČR Zimní odrůdy hrušní: Bohemica

Zimní odrůda Bohemica

Odrůda s atraktivními velkými plody. Základní barva slupky je žlutozelená, krycí růžová ve formě nevýrazného líčka. Dužina žlutavé barvy je sladká, středně šťavnatá. Sklízí se od poloviny října, konzumní zralosti dosahuje v lednu a skladovatelnost do dubna. Odrůda je vhodná do teplých a středních poloh, ve vyšších polohách plody nedozrávají. Cizosprašná odrůda, vhodnými opylovači jsou např. Dicolor nebo Konference.

Zimní odrůdy hrušní:  Lucasova
Autor: OVOCNÁŘSKÁ UNIE ČR Zimní odrůdy hrušní: Lucasova

Zimní odrůda Lucasova

Odrůda se středně velkými baňatými plody. Základní barva slupky zlatožlutá, krycí červená ve formě výrazného líčka. Šťavnatá bílá dužina má sladce navinulou chuť. Sklízí se od poloviny října, konzumní zralost je v listopadu a skladovatelnost až do února. Je to odrůda s atraktivními plody, strom je snadno tvarovatelný. Cizosprašná odrůda, vhodným opylovačem je Konference.

O podzimním ovoci by vám ještě mohlo zajímat:

Kdoule

KDOULE: Jak pěstovat skoro už zapomenuté ovoce a udělat si kdoulový sýr

Švestky jsou opravdu poklad: Fungují proti zácpě a nakopnou vaše zdraví!

Švestky jsou opravdu poklad: Fungují proti zácpě a nakopnou vaše zdraví!

Jak chytře využít padaná jablka: Upečte obrácený koláč a žemlovku nebo vyrobte sirup s mátou a jablečný ocet

Spadaná jablka v kuchyni: Upečte obrácený koláč či žemlovku a udělejte sirup nebo jablečný ocet

6)	Chcete-li, aby si sušená jablka, nebo třeba meruňky uchovali svou barvu, namočte je před sušením zhruba na 5 min. do citronové šťávy a pak je osušte a klaďte na plato sušičky

Vyrobte si báječné křížaly z jablek a hrušek


 

Článek je zařazen v: hruška , hruška recepty , hrušeň obecná (Pyrus comunis). , hrušky pro zdraví , hrušky pěstování

reklama

Přečtěte si také