reklama

Poznejte ty nejzákeřnější plevele a zatočte s nimi

Vratič obecný Foto: Vratič obecnýFoto: Jan Mikulka

Na obdělávané půdě se vedle pěstovaných rostlin vyskytují i ty nežádoucí – plevele. Od časného jara až do pozdního podzimu nám přidělávají práci a jejich likvidace je mnohdy nekonečnou nikdy nekončící činností. Víte, jak se co nejúčinněji zbavit plevele?

V průběhu historie došlo k velkým změnám výskytu plevelných rostlin a to jak kvantitativním, tedy počtu plevelu, tak i kvalitativním, jednotlivými druhy. Člověk svoji činností nechtěně ovlivňoval jejich výskyt. Orná půda byla atakována mnoha odolnými druhy, ale i invazijními druhy cizího původu. Dokud bude člověk hospodařit na půdě, do té doby se plevele více či méně budou rozšiřovat, zamořovat okolí a škodit.

Co teď roste na záhonech

Plevele byly, jsou a budou a je jen na nás, kdy a jak se jim budeme bránit. V podstatě je můžete rozdělit do dvou skupin a to vytrvalé a jednoleté. Chemie na tyto škodlivé rostliny sice působí, ale zcela je nezničí. Tady platí staré české přísloví, že nejlepším herbicidem je motyka. Jen neustálým mechanickým odstraňováním kořenů vytrvalých plevelů se vám podaří jejich bujení omezit. Nikdy je však stoprocentně nezlikvidujete. Jejich kořeny jsou velice křehké a jemné a třeba při podzimním rytí je místo likvidace ještě více rozšíříte. Z každého odenku vyroste na jaře nová rostlina.

Jak na ně

Jednoleté i vytrvalé plevele musíte pravidelně odstraňovat. Stačí několik deštivých dnů a plevele zcela zamoří všechny obdělávané plochy a pak už to s jejich likvidací dá mnoho práce. Stačí tedy jen několik příznivých dnů pro jejich růst a rostliny jsou schopny se zvětšit i o deset centimetrů. Navíc odebírají kulturním plodinám výživu a zastiňují je.

Bršlice Foto: BršliceFoto: Jan Mikulka

Nejdůležitější je dbát na to, aby se vám plevele na zahrádce nevysemenily. To je pak hotová katastrofa. Stačí jedna rostlinka bodláku nebo pcháče a v okruhu několik stovek metrů nastává zamoření těmito semenáčky. Když rostlinku pouze utrhnete a nezlikvidujete ji i s kořenem, znovu zregeneruje a vyroste.

Co nám teď zamořuje zahrádky

Když jste na jaře pečlivě odstranili všechen plevel, najednou zjišťujete, že začíná růst nový. Je to především plevel vrcholného léta, kterému nevadí ani vyšší teploty, ani méně vláhy. Je schopen vyrůst i v chudší půdě a má-li příznivé podmínky, roste až neuvěřitelně rychle.

Z těch nejvíce aktivních jsme vybrali šest. Vězte, že patří k těm nejagresivnějším.

Pcháč rolní

(Cirsium arvense)

Patří mezi velmi významné vytrvalé plevele, je řazen mezi deset nejvýznamnějších plevelů světa. Konkurenční schopnost je vysoká, má nízké nároky na odběr vody i výživu. V případě silného zamoření dokáže zlikvidovat všechny kulturní rostliny.

Vyskytuje se na celém našem území. Mladé rostlinky vytvářejí listové růžice, ze kterých vyrůstají lodyhy 100 až 150 cm dlouhé, někdy i vyšší. Kvete od května až do podzimu. Rozmnožuje se vegetativní i generativní cestou. V jednom květném úboru je až 60 nažek, které si uchovají klíčivost do šesti let. Nažky jsou roznášeny větrem na poměrně velké vzdálenosti.

Pcháč rolní Foto: Pcháč rolníFoto: Jan Mikulka

Likvidace

Je jen těžce likvidovatelný. Kromě mechanického způsobu je vhodná i chemie. Herbicídy zabírají však pouze ve fázi plně rozvinuté růžice a tvorby lodyhy.

Pěťour maloúborný

(Galinsoga parviflora)

Jedná se o rostlinu v minulosti zavlečenou, která se velmi rychle přizpůsobila novým podmínkám a osídlila celé naše území. Je jedním z nejúpornějších jednoletých plevelů zeleniny. Pochází z Peru a k nám byl zavlečen během napoleonských válek.

Kvete od května až do zámrazu. Jedna rostlina je schopna vyprodukovat 5000 nažek až 30 000 nažek, které jsou klíčivé ihned po dozrání. Vytváří i několik generací za rok. Již 4 až 6 týdnů po vyklíčení začne rostlina kvést. Šíří se větrem, komposty, vodou i zvířaty.

Pěťour Foto: PěťourFoto: Jan Mikulka

Likvidace

Jedná se o velice problematickou plevelnou rostlinu. Je sice citlivá na mechanické zásahy, ale její nebezpečí spočívá v téměř nepřetržitém vzcházení při dostatku vláhy.

Pýr plazivý

(Elytria repens)

Patří mezi velmi významné vytrvalé plevele. Konkurenční schopnost je vysoká. Do půdy vylučuje alelopatické látky, které brzdí růst ostatních rostlin. Vyskytuje se na 75 až 85 procentech orné půdy.

Rostlin vytvářejí vzpřímená stébla dlouhá až 1 m. Stébla jsou zakončena lichoklasem sestávajícím z 15 až 20 klásků. Kvítky jsou sestaveny po pěti do klásku. Na jednom stéblu se může vytvořit až sto obilek. Ty pak klíčí už z hloubky 1 cm. Rostliny vzešlé v srpnu a září vytvářejí do zimy kořenový systém schopný vegetativní reprodukce.

Likvidace

Pýr je citlivý na hluboké zpracování půdy, a proto mu vyhovuje minimální zpracování půdy. Vůči mechanickým zásahům je vzhledem k vysoké regenerační schopnosti značně odolný.

Svlačec rolní

(Convolvulum arvansis)

Je zařazován mezi úporné vytrvalé plevele. Vyskytuje se po celém území republiky, v sadech, vinicích i zahradách.

Vytváří ovíjivé lodyhy dlouhé až dva metry. Lodyhy se plazí po povrchu půdy nebo se ovíjejí po jiných rostlinách. Květy jsou bílé až narůžovělé a rostlina kvete až do podzimu. Rozmnožuje se generativně a vegetativně. Semena jsou uložena v tobolkách. Jejich klíčivost je vysoká.

Svlačec Foto: SvlačecFoto: Jan Mikulka

Likvidace

Šíření svlačce značně omezuje hluboké zpracování půdy a pravidelné pletí. Nezničíte ho sice zcela, ale značně omezíte jeho růst a šíření, takže ho můžete mít pod kontrolou.

Bršlice kozí noha

(Aegopodium podagraria)

Velmi významný vytrvalý plevel hlavně na zahrádkách. Je úporný, houževnatě setrvává na stanovišti. Mladé listy je možno použít do salátů.

Je hojně rozšířený na celém území republiky. Tomuto plevelu vyhovují stanoviště vlhká, pohostinná, živinami bohatá, zvláště na dusík. Vytváří tenké, dlouhé, větvené, plazivé podzemní odenky. Lodyha je přímá, květenství je složený okolík. Kvete od května do srpna. Rozmnožuje se odenky i semeny. Semena se rozšiřují do okolí mateřské rostliny vodou, větrem i nářadím.

Bršlice Foto: BršliceFoto: Jan Mikulka

Likvidace

Tento plevel je velmi obtížně hubitelný. Regulace spočívá především v prevenci – zabránění zavlékání semen na zahrádku hnojivy. Potlačuje jej opakované kosení. Důležitá je prevence – zamezení zavlečení na nové stanoviště.

Durman obecný

(Datura stramonium)

Jednoletá letní rostlina. Durman je problematický pouze lokálně, a to především v teplejších oblastech, kde se ovšem může silně přemnožit. Pozor, celá rostlina je prudce jedovatá.

Její původ je problematický, pravděpodobně pochází ze subtropické oblasti Severní Ameriky. V Čechách ho najdeme zvláště v Polabí a na jižní Moravě. Roste na výživných, humózních a vlhkých půdách, Rostlina má dlouhý kůlovitý kořen, který čerpá výživu až z podorniční vrstvy. Dosahuje výšky až metr. Kvete od června do září. Plodem je vejcovitá ostnitá zelená tobolka. Uvnitř plodu je až 400 semen. Durman se rozmnožuje pouze semeny, které mají vysokou klíčivost.

Likvidace

Regulace spočívá především v prevenci – zabránění zavlékání semen na ornou půdu a to větrem, zvířaty nebo nekvalitními osivy. Pomáhá včasné odstraňování mladých rostlin.

Marta Pawlicová

Mohlo by vás zajímat:

Článek

Musíte se uskromnit Foto:

Zahrada ve svahu má svá specifika

V prudkém svahu rozhodně nemá smysl zakládat trávník.

Článek

Nastal čas Foto:

V červnu tvarujeme živé ploty. Jinak ovšem listnaté a jehličnaté

Keře, z kterých tvarujeme živé ploty, teď silně a hustě obrazily a rychle rostou. Je čas na jejich nový sestřih.

Článek

Nejvíce zazáří ve smíšených záhonech. Foto:

Lilie jsou ušlechtilé zahradní rostliny mnoha tváří

Lilie jsou zajímavé nejen svým vzhledem, pestrými barvami květů, různorodostí vzrůstu, ale především opojnou vůní. Zrovna v tuto dobu se vysazují a pak okouzlují po celé léto.


reklama