Květná neděle: Den svěcení kočiček i další tradice a pověry
Kočičky Zdroj: iStock
Květná neděle už předznamenává nadcházející Velikonoce. Celý den se odvíjí ve znamení svěcení kočiček. Jaké tradice a zvyky jsou s tímto dnem ještě spojené?
Velikonoce měly pro naše předky význam jak z náboženského, tak i světského pohledu. Tím prvním jsou oslavy zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tím druhým pak příchod jara, které znamená nový život i začátek těžkých zemědělských prací. Samotným Velikonocím předchází Pašijový nebo taky Svatý, Velký nebo Barevný týden, který je plný tradic, pověr a zvyků, ale i povinností. A začíná Květnou nedělí.
Nepřehlédněte: Kdy budou letos Velikonoce? Velký pátek vychází na 3. dubna
Květná neděle, latinsky Dominica in Palmis de Passione, je poslední ze šesti postních nedělí. Lidově se jí nejčastěji říká Květná či Květnice a také Palmová nebo Beránková. V církevní liturgii připomíná slavný příjezd Ježíše do Jeruzaléma a také počátek jeho utrpení. V kostelech při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, takzvané pašije. V tento den je liturgickou barvou červená, která připomíná krev Ježíše Krista.
Parma: Freska Vstup Ježíše do Jeruzaléma (Palm Sundy) v Duomo Od Lattanzia Gambary (1567 - 1573). Zdroj: iStock
Žehnání mladých větviček v kostele
A svěcenou vodou se žehnají mladé jarní větvičky stromů a keřů, obecně kočičky, symbol naděje, životní síly a plodnosti. Křesťanství vnímá svěcení kočiček jako připomínku Kristova vstoupení do Jeruzaléma, kdy jej lidé vítali palmovými ratolestmi, které mu házeli k nohám. „A protože u nás palmy nerostou, k požehnání do kostela lidé nosili hlavně proutky vrby jívy s kočičkami, lísky s jehnědami, případně narašené proutky střemchy, jasanu, břízy, brslenu nebo jehličnaté větvičky tisu a jalovce,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.
V některých krajích z proutků dělali větší či menší svazky. Některé byly spletené podobně jako pomlázka, jiné se zdobily červenými stuhami, vejci nebo ořechy. Říkalo se jim palma, rahna, beran, jehníd, klokoče nebo chvoště. „Berany v jižních Čechách vynikaly svou délkou od dvou metrů výše, aby se "obilí vysoko táhlo". Jehnídy (Klatovsko) připomínaly spíše zdobenou kytici, zatímco rahno (Horácko) bylo zhotoveno z mnoha proutků připevněných stuhami na dřevěné tyči," vysvětluje dr. Vondrušková.
Mohlo by vás zajímat: Proč malujeme vajíčka a pleteme pomlázku? Víte, co znamenají velikonoční tradice?
Co se dělo se svěcenými ratolestmi?
Mladé větvičky posvěcené na Květnou neděli mají v lidových tradicích a pověrách důležité postavení. Hned, co si je lidé přinesli domů z kostela, vyměnili je za kočičky z loňského roku. Měli je obvykle uloženy za svatými obrázky, za křížem na zdi nebo za trámem. Staré větvičky pak spálili. A na jejich místo přišly nové, aby chránily obydlí před bleskem, požárem i všemi nemocemi, zlou mocí či čarodějnicemi.
Hospodáři několik proutků posvěcených kočiček zakopávali křížem do pole, aby zaručily bohatou úrodu. Také je zapichovali do záhonů jako ochranu před chorobami a škůdci.
Vyplatí se vědět: Proč k Velikonocům patří kočičky? Vyzdobte si s nimi byt, ale nechte něco pro včely!
Kočičky v pověrách
Nemocní lidé i domácí zvířata by měli pít lektvar z rozdrcených svěcených větviček smíchaných s vodou, aby se uzdravili.
Někde dostávaly děti k spolknutí tři svěcené kočičky, aby je ochránily před zimnicí a bolení v krku. Pro lepší polykání se kočičky namáčely do medu, ale i tak to nebylo nijak příjemné.
Kočičkami se potíraly také oči se slovy „Kočičky, kočičky, aby nebolely vočičky".
Kdo si přidal do vody při koupeli několik svěcených kočiček, byl imunní proti bolestem hlavy a horečce.
Hospodyně dávaly posvěcené větvičky spolu s hromničkami během letních bouřek za okna, aby je ochránily před bleskem a krupobitím.
O filipojakubské noci se zastrkávaly posvěcené proutky kočiček do dveří a pod práh, aby čarodějnice nemohly vstoupit do domu.
Co dělali naši předkové na Květnou neděli?
Velký úklid povolen
Květná neděle byla časem velkého úklidu, ostatně jako celá postní doba. Vše se připravovalo na blížící se jaro a Velikonoce. Gruntovat se smělo, ale zakázané bylo šití, praní nebo těžké práce na poli, protože podle pověry by tak mohly hospodyně do domu přitáhnout neštěstí.
Někde bylo zvykem vymést celé stavení zelenými vrbovými větvičkami, které z domu měly vyhnat všechny neřesti a nemravnosti.
Vyplatí se vědět: Na Modré pondělí se nemá pracovat. Jaké jsou tradice a zvyky úvodu Velikonoc?
Nic se nesmělo péct
O Květné neděli se nesmělo péct z mouky. Lidé věřili, že by tak zapekli květy na stromech, záhonech a loukách a pak by nebyla žádná úroda ovoce, zeleniny a bylin.
Nové šaty byly nutné
Na Květnou neděli si měl každý obléknout nové šaty, aby v nich rozkvetl jako příroda na jaře. Čím pestřejší a barevnější oblečení, tím lepší. Možná že odtud pochází pověra, že bychom si měli o Velikonocích koupit něco nového na sebe, aby nás nepokakal beránek.
Vejce černé slepice plnilo přání
„Kdo měl na Květnou neděli vejce od černé slepice, měl ho zahrabat do slámy a uříznout si vrbový proutek. Před půlnocí pak měl vejce i proutek vzít, jít na křižovatku lesní a polní cesty a tam vejce položit. Když zamával vrbovým proutkem postupně k jihu, severu a k východu, zjevil se mu duch a vyplnil mu každé přání," píše Martin Bestajovský v publikaci Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro.
Mohlo by vás zajímat: Jak připravit jarní špenát z kopřiv. Skvělý je i s medvědím česnekem a pampeliškou.
S prvními bylinkami nešetřili
Okolo Velikonoc už obvykle rostou první jarní bylinky, a tak z nich naše praprababičky připravovaly očistné nápoje a hojně je přidávaly do jídla. Oblíbeným pokrmem byl kopřivový špenát. Mladé kopřivy, fialky, popenec, plicník, ptačinec žabinec nebo sedmikrásky, které jsou na jaře plné chutí a léčivé síly, symbolizovaly nový život a očištění, což ladilo s duchovní symbolikou Květné neděle.
Předpověď počasí podle pranostik
Lidé hlavně na venkově na Květnou neděli bedlivě pozorovali počasí. Podle starých pranostik a rčení předvídali, jaké bude léto a hlavně úroda, což pro ně bylo stěžejní.
Jaké je počasí na Květnou neděli, takové bude i celé léto.
Na Květnou neděli začíná se s oráním.
Nečas na Květnou neděli není pro rok dobré znamení.
Jaká Květná neděle, takové žně.
Týden před Květnou nedělí a týden po Květné neděli rády padají pašije (poletuje sníh).
Podívejte se, jak se slaví Velikonoce v Česku:
Zdroje: cs.wikipedia.org; Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Knížka plná nápadů (Světlana Kubištová Pražáková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová)
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
