Pravidla správného zalévání. Jak chránit rostliny před horkem a suchem

Sucho se pomalu stává běžnou součástí našeho života. Máme pro vás šest pravidel správného zalévání, jak co nejefektivněji ochránit rostliny v zahradě a na balkoně před horkem a suchem. Obecně platí, že přes den si dopřáváme vodu ve velkém my, ráno či večer ji dopřejeme zelenině, ovoci, bylinám a květinám.

Nejdůležitější je zalévat ve správnou dobu, správným množstvím vody a správným způsobem. Každá rostlina, kterou pěstujeme na zahradě nebo na balkoně potřebuje jiný způsob zalévání a jiné množství vody. Obecně platí, že přes den si dopřáváme vodu ve velkém my, ráno či večer ji dopřejeme zelenině, ovoci, bylinám a květinám.

V případě veder trpí některé rostliny suchem více než jiné. Jedná se zejména o ty, které byly vysazené nedávno, tedy před 4–6 týdny.
Sucho trápí více rostliny v nádobách, popínavky, trvalky, keře a stromy, které nejsou starší víc než dva roky.
S vodou bychom měli myslet i na rostliny s hlubšími kořeny, to jsou například růže, pokud totiž nemají dostatečné množství vláhy, hůře rostou a jejich květ kvete kratší dobu
Díky hluboce rozprostřeným kořenům odolávají náporu žhavých dní lépe vzrostlé stromy a keře.

NENECHTE SI UJÍT: Zaléváte zahradu denně? Možná je to chyba. Raději méně často, ale důkladně

Jak zjistíme, že je půda suchá a je potřeba zalévat?

Použijeme zahradní lopatku a uděláme zhruba deseticentimetrový vryp do země. Pokud je půda v této hloubce suchá, je nejvyšší začít zalévat.

Kdy, jak a kolik zalévat

Zalévat bychom měli buď brzy ráno, nebo až pozdě večer, kdy slunce už nepálí. Pokud každý den vyběhneme na zahrádku a konví rychle pokropíme všechno zelené, neděláme dobře. Mnohem více rostlinkám uděláme dobře kvalitní a vydatnou zálivkou jednou za několik dní.

Kolik zalévat? Obecně se udává, že optimální dávka je 5–20 litrů na metr čtvereční.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Voda je vzácná a předpovědi hrozivé. Dešťovku v zahradě zadrží nejen sudy a chytré nádrže

Zaléváme zásadně ke kořenům

Co rozhodně nesmíme dělat, je zalévání rostlin takzvaným stylem májový deštík, kdy na ně z výšky z rozprašovače hadice necháváme kapat vodu. Kapky vody na listech spolu se sluníčkem plní stejnou funkci jako skleněná čočka, tak může dojít k popálení listů světelným paprskem. A navíc, pokud budeme zalévat například rajčata, okurky nebo cukety na listy, tak jim jen přivodíme houbové choroby, s kterými pak budeme velmi obtížně bojovat. Vlastně je jen málo rostlin (napřklad brambory a kořenová zelenina), kterým kropení na list nijak nevadí.

Zásadně tedy lijeme vodu rostlinám tzv. bodově, tedy přímo ke kořenům.

Správné zalévání: Zásadně lijeme vodu rostlinám tzv. bodově, tedy přímo ke kořenům. Zdroj: iStock

Mulčováním proti suchu

Mulčování zajišťuje především vhodnou teplotu půdy, ta se nepřehřívá a neodpařuje se z ní voda ve velkém. Mulčujeme dostatečnou vrstvou materiálu, který je hrubší – sláma, štěpka, delší vlákna trávy, stvoly, kartony, kamínky, listí.

Optimální je použít posekanou trávu, když ji přidáme třeba pod rajčata, podstatně zmenšíme odpařování vody z půdy. Stačí jen nechat posekanou trávu ze zahrady trochu prosušit – v čerstvém stavu totiž láká nenasytné slimáky a poskytuje jim bezpečný úkryt, což opravdu není žádoucí – a pak jí obsypat stromy, keře i plodiny na záhonech. Půda pod touto vrstvou zůstane déle vlhká a ani plevel tolik nebují.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Posekaná tráva dobře poslouží v kompostu i pod stromy. Udělejte si z ní hnojivo

Pravidelně kypříme a okopáváme

Pokud pěstujeme zeleninu na záhoně klasickým způsobem a nemulčujeme, je nutné záhony pravidelně kypřit a okopávat, aby se přerušilo kapilární vzlínání vody. V letním vedru a dlouhotrvajícím suchu je zemina na záhonech udusaná a vyprahlá, na povrchu se vytváří půdní škraloup, který umocňuje odpar vody.

Po každém vydatném zalévání nebo dešti, kdy do půdy kolem rostlin ještě můžeme pohodlně kopnout a hrábnout, záhon dobře zkypříme.

Pečlivě odstraňujeme plevel

Nesmíme zapomínat, že záhony je nutné také neustále odplevelovat. Plevel totiž významně odebírá kulturním rostlinám vláhu, a protože je mnohem agresivnější, dělá to na úkor jejich růstu. Ne nadarmo se říká, že plevel je zloděj vláhy.

Za bujným plevelem stojí i pravidelné, ovšem mírné kropení! Voda v tomto případě zůstane jen na povrchu a jediné, čemu takovéhle zalévání prospívá, je uspíšení klíčení semen plevelů!

INSPIRUJTE SE V NAŠEM SPECIÁLU: SUCHO V ČESKU

Květináče volíme co největší a nejsvětlejší

V parných dnech v květináčích a truhlících zemina hodně rychle vysychá – tím rychleji, čím méně jí je, proto volíme na balkonové rostliny květináče co možná největší a světlých barev. Černé plastové květináče jsou na pražícím slunci tabu, protože se mohou tak zahřát, až teplo rostlinám poškodí kořeny a ty uhynou.

PŘEČTĚTE SI: Samozavlažovací truhlíky nahradí zahradu. Pěstujte bylinky, rajčata, okurky i papriky

Řešením pro horké dny jsou samozavlažovací truhlíky. K dostání je spousta samozavlažovacích nádob různých tvarů a velikostí, které jsou ideální pro pěstování balkonových květin, bylin i zeleniny. Samy si odebírají vláhu podle potřeby a šetří nám čas, protože nemusíme pravidelně hlídat vlhkost.

Zdroje: bobvila.com, growveg.com