Víme, jak na mšice na zahradě bez chemie. Zkuste postřiky z bylin, budete mít klid

Mšice jsou v zahradě škůdci číslo jedna. Nejsou vybíravé, usadí se na zelenině, ovoci, květinách i bylinkách. Rostliny napadené mšicemi postupně uvadají a hynou. Co dělat proti přemnožení mšic, když nechceme použít chemické insekticidy? Prozradíme, co mšice odpuzuje, a jak si vyrobit účinný postřik z bylin.

Mšice jsou malinkatý hmyz o velikosti několika milimetrů, který se na napadených rostlinách množí ohromnou rychlostí. Za jeden rok vytvoří až desítky generací! Mšice mají nejraději mladé výhonky a poupata, které obsahují nejvíce rostlinné šťávy, kterou se tihle paraziti živí.

S největším výskytem mšic na zahradě se setkáváme při teplém a suchém počasí. Jednoho dne si na listech a stoncích rostlin všimneme, že jsou plné drobných, nejčastěji zelených teček – mšic.

Nejčastěji napadají spodní stranu listů, takže chvíli trvá, než schované mšice zaregistrujeme, proto listy pravidelně namátkou kontrolujeme.
Napadené listy se kroutí, tvoří se na nich puchýřky a skvrny.
Napadení mšicemi poznáme také podle lepkavé tekutiny na listech a stoncích a v horším případě poškozených plodů, chudší úrody a méně květů na květinách.
A taky nevypadají dobře. Jen těžko si utrhneme růži plnou mšic nebo si pochutnáme na olepeném rybízu.
Rostliny napadené mšicemi na tom nejsou dobře. Mšice z nich vysávají šťávu, berou jim výživu, rostliny zpomalují svůj růst, jsou oslabené a náchylné k různým chorobám, především houbovým. Postupně uvadají a hynou. Pokud tedy v zahradě zjistíme jejich přítomnost, je nasnadě reagovat okamžitě.

Mšice jsou malinkatý hmyz o velikosti několika milimetrů, který se na napadených rostlinách množí ohromnou rychlostí. Za jeden rok vytvoří až desítky generací Zdroj: iStock

Jak předejít mšicím

Stejně jako třeba houbové choroby, tak i mšice napadají přednostně rostliny ne úplně zdravé, oslabené pěstitelskými chybami, např. nesprávnou výživou, nadměrnou či nedostatečnou zálivkou, nevhodným stanovištěm, apod. Základní prevencí je tedy správná péče o rostliny.

Co mšice odpuzuje

Pěstujme rostliny, co mšice odradí. Mšice orientují hlavně čichem, takže jim můžeme „zamotat hlavu“ aromatickými rostlinami rozmístěnými v záhonech. Už naši předkové věděli, že mezi růže mají zasadit levanduli, šalvěj a česnek, že mšice odpuzují například máta, lichořeřišnice nebo aksamitník neboli afrikán, kterými se dají krásně olemovat všechny záhony. Dezorientovat mšice můžeme zkusit také rozvěšením aromatických rostlin do větví stromů, k tomu se výborně hodí zálistky rajčat – vylámané boční výhony po zaštipování tyčkových rajčat.

Jak na mšice

Se mšicemi se dá bojovat kupovanými čistě chemickými postřiky nebo insekticidy na přírodní bázi, ale kdo se chce pokusit zbavit se mšic přírodní cestou bez chemie, má několik možností.

Můžeme vsadit na přirozené predátory mšic a přilákat do své zahrady hmyz, co je sežere. Především to jsou slunéčko sedmitečné, zlatoočka, škvoři nebo pestřenky, lidově vosičky. Proto s vyplatí mít na své zahradě hmyzí hotel, který si sami snadno vyrobíme nebo si vystačíme s vhodně poskládanými kameny či dřevem.

Při slabším výskytu na listech můžeme mšice smýt prudkým proudem vody anebo prsty rozmáčknout. Mšicemi obalené nově rašící stonky a listy odštípneme nebo ustřihneme a rovnou spálíme.

Postřiky na mšice

Domácí postřiky z bylin jsou nejlepší alternativou pro ty, kdo chce pěstovat bez chemie a jsou si vědomi, že mají nižší účinnost. Nejčastěji se používá výluh nebo jícha z kopřiv, přesličky, rebarbory a dalších bylin (viz tabulka). Výhodou bylinných postřiků je, že fungují zároveň i jako výborné hnojivo. Ani postřikovač kupovat nemusíme, stačí stará malířská štětka nebo konev na zalévání.

I postřiky z bylin používejme je rozumně, nejprve začněme zředěným výtažkem na několika listech a teprve, když se ukáže, že rostlina postřik dobře snáší, zvýšíme koncentraci.

Účinek postřiku můžeme při jeho výrobě zvýšit přidání několika kousků mydlice (nebo mazlavého mýdla), aby se zvýšila přilnavost na rostliny. Proč právě mydlici, se dozvíte zde.

Stručný návod na výrobu bylinných postřiků proti mšicím

bylina	příprava	aplikace
cibule nebo banán	120 g cibulových nebo banánových slupek zalijeme vodou, necháme kvasit dva týdny, proces kvašení urychlíme promícháváním; jícha je hotová, když už se bublinky neuvolňují a tekutina zapáchá	jednou až dvakrát týdně na postřik zředíme jíchu vodou v poměru 1 : 10
kapraď samec	300 g čerstvých výhonků asi 30 minut povaříme (pro zvýšení účinnosti přidáme několik listů vlašského ořechu), necháme vychladnout, scedíme	jednou až třikrát týdně, na postřik zředíme odvar vodou v poměru 1 : 10
kopřiva	100 g čerstvých kopřiv zalijeme dešťovou vodou, necháme dva týdny až měsíc kvasit, proces kvašení urychlíme promícháváním; jícha je hotová, když už se bublinky neuvolňují bublinky a tekutina je tmavá a zapáchá	dvakrát až třikrát týdně, na postřik zředíme jíchu vodou v poměru 1 : 2 až 1 : 3
lichořešnice	160 čerstvé natě přelijeme horkou vodou, necháme 5 hodin vyluhovat, občas promícháme, scedíme	jednou až třikrát týdně, na postřik zředíme výluh vodou v poměru 1 : 10 až 1 : 20
přeslička	150 g čerstvé natě zalijeme dešťovou vodou a necháme buď 6 týdnů kvasit, nebo 24 hodin macerovat a 1 hodinu povaříme, necháme vychladnout, scedíme	jednou až dvakrát týdně, na postřik zředíme vodou v poměru 1 : 5 až 1 : 10
rebarbora	200 g čerstvých listů s řapíky povaříme asi 30 minut, necháme vychladnout, scedíme	3 dny po sobě, můžeme použít neředěný nebo zředíme vodou v poměru 1 : 1
vratič	30 g sušených květů necháme krátce povařit, po vychladnutí scedíme	jednou týdně, na postřik zředíme vodou v poměru v poměru 1 : 3