reklama

Strmělky mlženka a anýzka jsou nejaromatičtější podzimní houby. Dochutí i čokoládu

Lenka Valjentová
30. října 2021
Strmělky jsou typické podzimní houby, které můžeme v hojném počtu najít i v listopadu. U nás se vyskytuje zhruba padesát druhů strmělek, jsou mezi nimi houby jedlé a velmi dobré, ale taky nejedlé i nebezpečné. K houbaři nejvyhledávanějším patří především dvě výrazně aromatické strmělky: zelenkavá a intenzivně po anýzu vonící strmělka anýzka a statnější strmělka mlženka, která je skvělá v octě.
reklama

Typicky podzimní strmělky obecně poznáme podle lupenů, sbíhavých na třeň, nejčastěji jsou to světlé, bělavé drobné houby, které rostou většinou od září do listopadu. „S určováním jednotlivých druhů je to však složitější. Jsou si velice podobné, obtížně rozlišitelné (a to i pro mykology) a bohužel leckdy i nechutné, podezřelé či přímo jedovaté, “vysvětluje zkušený mykolog Jaroslav Vanča. „Mnohé strmělky jsou ovšem jedlé a velmi dobré podzimní houby, podle mě jsou nejlepší nezaměnitelně vonné strmělka anýzka (Clitocybe odora) a strmělka mlženka (Clitocybe nebularis).

Strmělka mlženka

Dobře poznatelná a velmi chutná je strmělka mlženka (Clitocybe nebularis), vyznačující se statnými a masitými plodnicemi. „Její druhové jméno jako by odkazovalo jak kekouzlu podzimních mlh, tak k šedavé barvě jejího klobouku. Až do konce listopadu, přesněji do zámrazu, ji snadno nalezneme vlesích listnatých i smíšených, ale třeba i pod keři v parcích, kde často vytváří velké skupiny či tzv. čarodějné kruhy, zvláště vopadaném listí,“ říká mykolog.

Jak strmělku mlženku poznat

Strmělku mlženku poznáme lehce podle šedého až šedohnědého klobouku (v průměru až 15 cm) s bělavým, většinou jemně ojíněným jakoby plísňovitým povlakem, který lze setřít. Její třeň je směrem k bázi nápadně kyjovitě rozšířený, lupeny se mírně sbíhají a jsou zpočátku bílé, postupně se mění do krémovitých odstínů.

Strmělka mlženka je výtečná v octě

Dužina má výraznou specifickou kořenitou vůni, její chuť je nasládle nakyslá. V mládí je velmi aromatická, ve stáří může až nepříjemně páchnout. „Sbírají se výhradně mladé plodnice, které se nakládají do octa, dají se použít do smetanové omáčky anebo obalit a osmažit jako řízek. V každoroční mykologicko-kulinární soutěži o nejchutnější úpravu hub v octě se mlženka pravidelně umisťuje mezi těmi vítěznými. Vaříme-li ji, počítáme však s typickou reakcí – během varu rychle zpění a vzkypí,“ uvádí Jaroslav Vanča. Komu ale není vůně strmělky mlženky příjemná, neměl by ji vůbec jíst, mohl by si přivodit nevolnost.

Strmělka anýzka

Do zelena či modrozelana až šeda vybarvená strmělka anýzka (Clitocybe odora) se vyznačuje nálevkovitým či plochým kloboukem širokým 3–9 cm s malým hrbolkem uprostřed, který je tmavší než zbytek klobouku. Lupenyjsou krátce sbíhavé, pružné, tmavnou do šedomodré. Třeňje kuželovitý, tuhý, se zeleným nádechem,dlouhý 2–7cm, dužina měkká, bílá. Strmělka anýzka vyniká intenzivní anýzovou vůní i chutí.

Strmělka anýzka je super koření

Strmělku anýzku poznáme bez jakýchkoli problémů – lze říct že nás okamžitě bouchne do nosu její výrazné anýzové aroma. Právě kvůli němu se používá spíše ve směsi ostatních hub. Výtečná je samostatně usušená a rozemletá jako koření. „Narazím-li na strmělku anýzku (nejčastěji pod pod smrky či buky), nedivím se, že ve Francii ochucují houbami ty nejjakostnější čokolády," uvádí mykolog J. Vanča a dodává: „Do výroby čokolády se špetkou strmělky anýzky se pouštím každé Vánoce, ale i jindyslavím úspěch, když sušenou rozemletou strmělkou anýzkou dochutím rýži, bramborový nákyp, pyré ztopinamburů, zapékaný květák nebo míchaná vejce – zjinak trochu fádních pokrmů se rázem stane originální lahůdka. Vřele doporučuji!“

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama