reklama

Jak pěstovat třezalku, hvězdu svatojánských bylin? Připravte si slavný hojivý Janův olej

Lenka Valjentová
24. června 2020
Zlatožlutá třezalka tečkovaná se jako léčivá rostlina využívá od nepaměti, a tak není překvapením, že je základním kamenem i hvězdou tradičního devatera svatojánských bylin. Přináší nám pomoc zejména při nespavosti a stresu, při hojení ran nebo potížích s trávením. Že si rozkvetlou třezalku tečkovanou můžeme natrhat na louce či na pasece, to je každému jasné, ale věděli jste, že se dá pěstovat na zahradě ze semínek? Poradíme vám, jak na to! A máme pro
reklama

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)je bezesporuzákladním kamenem i hvězdou tradičního devatera svatojánských bylin. Obsahuje flavonoidní glykosidy (rutin, hyperosid, hyperin), třísloviny, silice, červené barvivo hypericin nazývané krev svatého Jana, organické kyseliny, triterpeny, provitamin A, vitamin C či steroly, které mají blahodárný vliv na mnoho zdravotních problémů.

Uklidňuje, má příznivý vliv na psychiku, pomáhá se zbavit mírných depresivních stavů, stresu, strachu, úzkostí, neurózy a nespavosti, funguje tedy jako přírodní antidepresivum. Zlepšuje také krevní oběh a je vhodná do bylinných čajových směsí při všech menstruačních poruchách a problémech v klimakteriu.

Třezalka pomáhá jako podpůrný prostředek při onemocněních jater a žlučníku, žaludku a močových cest. Vynikásilně protizánětlivými, dezinfekčními a hojivými účinky na různá poranění kůže.

Třezalka tečkovaná v lidovém léčitelství

Třezalka se v lidovém léčitelství užívá zejménave formě nálevu, tinktury a oleje. Na nálevse sbírá a suší kvetoucí nať, pro přípravu třezalkového olejea tinkturu pouze květy.

Vlažný třezalkový nálev se při chorobách zažívacího a vylučovacího ústrojí obvykle pije jako pitná kúra po doušcích, nejlépe ráno a večer, vždy čerstvě připravený, po dobu nejméně 3 týdnů, aby se projevil léčivý účinek. Ovšem pitná kúra by neměla nikdy přesáhnout 6 týdnů! Po ní musí následovat nejméně tříměsíční přestávka. Třezalkový nálev: 2 lžičky sušené třezalkové natě zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat, scedíme. K vnější aplikaci na pokožkuje nejvhodnější hojiný třezalkový neboli Janův či svatojánský olej.

Na co si dát pozor při užívání třezalky tečkované

Užívání třezalky může nepředvídatelně ovlivňovat působení léků podávaných při léčbě depresí, ale například i antibiotik a hormonální antikoncepce. O vhodnosti používání třezalky s těmito léky je proto vždy nutné poradit se s lékařem. V době, kdy užíváme třezalku, se musíme vzdát nadměrného slunění, protože může vyvolat přecitlivělost na ultrafialové záření. Jejího užívání by se měli zříct lidé s nízkým krevním tlakem, těžšími formami cukrovky a pylovými alergiemi.Nedoporučuje se dětem, těhotným a kojícím ženám.

Domácí recept nahojivý Janův olej

Do důkladně vyčištěné, nejlépe lékárenským lihem vytřené sklenice dáme čerstvě natrhané květy třezalkya zalijeme kvalitním, zastudena lisovaným olejem olivovým čislunečnicovým tak, aby byly všechny květy ponořeny a nad nimi byla ještě asi 1cm vrstva oleje, jinak by mohly začít plesnivět. Sklenici postavíme na slunné místo, zakryjeme a necháme macerovat. Občas protřepeme. Po zhruba 6 týdnech, když se olej zbarví do červena, obsah přefiltrujeme přes papírový filtr a květy důkladně vymačkáme. Janův olej přelijeme do tmavých skleniček a uchováváme v chladu a temnu.

Třezalkový Janův olej z čerstvých květů je červený, použijeme květy sušené, bude žlutý. Můžeme ho užívat vnitřně (2 lžičky před jídlem) při problémech s trávením, nespavostí nebo depresivních stavech. Vnější užití je vhodné na drobné odřeniny, lehké popáleniny (pomáhá i při popálení prstů kapsaicinem obsaženým v chilli papričkách), ekzémy, otoky, pohmožděniny, na spálení od sluníčka, popraskanou kůži a rty, hemeroidy, akné, ekzémy, čerstvé rány, zanícené rány, podporuje hojení jizev, pomáhá při bolestech svalů a kloubů (obklady a masáž). Osvědčil se také jako první pomoc při bodnutí hmyzem. Janův olej zjemňuje a zvláčňuje suchou a citlivou pokožku.

Třezalkové kapky na pocuchané nervy

Čerstvě nasbírané třezalkové květy vložíme do sklenice a zalijeme vysokoprocentním čirým alkoholem. Květy musí být alkoholem zcela zalité, aby nezplesnivěly. Uzavřené necháme až 6 týdnů stát na slunci, občas protřepeme. Pak přefiltrujeme přes kávový filtr nebo pláténko. Tinkturu přelijeme do malých lahviček, nejlépe s pipetou.

Užíváme několik kapek třezalkové tinktury včaji nebo ve vodě. Většinou se dávkuje od 10 do 40 kapek podle hmotnosti. Pomáhá zklidnit pocuchané nervy, při nespavosti a zvýšeném stresu. Třezalkové kapky neužíváme před sluněním!

10 pravidel pěstování třezalky tečkované

  1. Charakteristickým znakem třezalky tečkovanéje drobné, na okraji zlatožlutých květů patrné jemné černé tečkování, proti světlu dobře viditelné. Při poškození z květu vytéká krvavě červená šťáva hořké chuti, a když květ rozetřete mezi prsty, zbarví se vám kůže do fialova, díky domu třezalku nelze zaměnit sjinou rostlinou. Kvete od června do srpna. Volně v přírodě roste na suchých mezích, stráních, na loukách, pastvinách, na prosluněných lesních pasekách a podél cest. Třezalku si můžeme taky vypěstovat ze semínek nebo z předpěstovaných sazenic.
  2. Třezalka tečkovaná je ideální bylinou pro zahrady v přírodním a venkovském stylu. Je vhodná do bylinkových záhonů, do skupinové výsadby a na okraje záhonů.
  3. Třezalka se přímo na záhon vysévá na podzim do hloubky zhruba 0,5 cm. Osivo by mělo přes zimu na záhoně vymrznout. Z jarních přímých výsevů bývají rostlinky méně odolné a pomaleji rostou.
  4. Semena třezalky na předpěstování sazenic vyséváme od února do dubna na povrch výsevního substrátu a nezasypáváme, protože ke klíčení potřebují světlo. Ideálníteplota ke klíčeníje 16–22°C. Vzešlé sazeničky (asi 5 týdnů po výsevu semen) vysazujeme do zkypřené půdy od dubna do konce června do sponu 25 x 30 cm. Z těchto rostlin sbíráme nať akvět v létě následujícího roku. Jakmile se třezalka na záhoně ujme, sama se rozmnožuje semeny.
  5. Třezalce vyhradíme na zahradě před větrem chráněné místo na slunci, ale daří se jí i v mírném polostínu.
  6. Na zeminu není třezalka tečkovaná přílišně náročná, nejlépe jí ovšem svědčí půda dobře propustná, hlinitopísčitá a spíše vápenitá. Nevyhovují ji špatně odvodněné a zamokřené půdy.
  7. Třezalka tečkovaná má ráda sucho a teplo, během letních veder jí ale dopřejeme občasnou vydatnou zálivku.
  8. Dospělé rostliny třezalky na jaře seřízneme na zhruba 15 cm loňských výhonů. Vytvoří pak více mladých výhonků a intenzivněji kvete. Kromě toho se v záhoně rozrůstá poměrně rychle, takže pravidelným řezem korigujeme její růst.
  9. Třezalkovou nať sklízíme vobdobí květu. Prakticky je tedy možné nať sklízet vprůběhu celého léta. Seřezáváme pouze nedřevnatouhorní část, květy, které jsou zhlediska obsahu léčivých látek na rostlině nejcennější.
  10. Rozkvetlou nať sušíme při teplotě až 35 °C na suchém a vzdušném místě buď v tenké vrstvě na papíře, nebo zavěšenou v malých svazcích. Při navlhnutí snadno hnědne a znehodnocuje se. Třezalku nesušíme na slunci. Sušenábylina musí zůstat světle zelená se zlatožlutými květy. Zahnědlé listy a květy, nebo dokonce už zralé plody se musí odstranit.Suchou třezalku skladujeme v papírových krabicích nebo sáčcích.

Kdy je třezalka nejsilnější?

Podle lidových pověstí jsou nejsilnější léčivé účinky v třezalce, kterou nasbíráme v nejkratší noci roku – tedy svatojánské noci z 23. na 24. června. Také se traduje, že natrháme-li ji vpoledne při plném slunci na svátek sv. Jana 24. 6., usušíme a nosíme při sobě,potkáme do roka a do dne svou životní lásku!

Mohlo by vás ještě zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama