Jak pěstovat jiřiny, tradiční květiny našich zahrad

Jiřinky dokážou v létě a na podzim rozzářit každou zahradu i balkon. Jedinečně rozmanité květiny nám mohou nabídnout spoustu střapatých květů různých velikostí, tvarů a barev, existují kultivary s květy něžně bílými, vesele žlutými, jásavě oranžovými, elegantně fialovými, romanticky červenými či sladce růžovými. Jak jiřiny je pěstovat?

Jiřina (Dahlia), hezky česky jiřinka je vytrvalá rostlina s kořenovými hlízami oválnými nebo protáhlými. Rostliny jsou drobné i mohutné, s dutým stonkem, mnohonásobně větvené se vstřícnými listy. Jiřinky do zahrádky si můžeme vybírat například podle velikosti, barvy nebo tvaru květů či výšky a mohutnosti rostlin. Množství jedinečných kultivarů je takřka nepřeberné a tu svou si vybere snad opravdu každý. Malý vzorek njekrásnějších jiřin si můžete prohlédnou ve fotogalerii v úvodu článku.

Jiřinky do zahrádky si můžeme vybírat například podle velikosti, barvy nebo tvaru květů či výšky a mohutnosti rostlin. Množství jedinečných kultivarů je takřka nepřeberné a tu svou si vybere snad opravdu každý. Zdroj: iBulb

Jak a kdy vysadit jiřiny

Optimální dobou k výsadbě jiřin je pozdější jaro, když už nehrozí mrazy. Je totiž důležité, aby rašící rostliny (klíčky) nezastihly poslední mrazy. Říká se, že by se měly sázet tehdy, když jsou v plném květu jabloně.
Před výsadbou hlízy jiřin pozorně prohlédneme, aby nebyly seschlé nebo nemocné. Pokud jsou hlízy poněkud seschlé, ale nejsou duté, ponoříme je na jednu až dvě hodiny do vlažné vody a pak dobře osušíme, rychleji naraší. Pokud jsou hlízy poškozené, napadené plísní nebo nějakou chorobou (duté a lehké), vyhodíme je, nic by z nich nebylo.
Jiřinkám v zahradě vybereme slunné a před větrem chráněné místo. Ve stínusice více vyrostou, ale méně pokvetou.
Záhon na výsadbu pečlivě připravíme. Půdu provzdušníme, odstraníme veškerý plevel a kamínky, přidáme prosátý kompost a uhrabeme. Jiřiny se dají pěstovat téměř v každé půdě, s výjimkou těžkých a mokrých.
Sázecí lopatkou vytvoříme přiměřeně velkou jámu, ve které bude mít hlíza jiřiny dostatečně velký prostor.
Zdravé, nepoškozené, ideálně lehce narašené hlízy umístíme do připravených jamek výstupkem starého stonku směřujícím nahoru. Zasypeme zeminou.
Hlízy sázíme do hloubky přibližně 6 centimetrů. Nesmí být příliš hluboko, protože takové hlízy pomaleji vzcházejí. Jiřiny potřebují cítit teplo slunce.
Vzdálenost mezi hlízami se řídí kultivarem jiřinky, nižší vyžadují zhruba 30 cm, vyšší kultivary okolo 80 cm a později oporu, aby se rostliny nelámaly. Tyčky je nejlepší zatloukat do země již při výsadbě, abychom později nepoškodili hlízy.
Čerstvě vysazenou hlízu jiřiny zasypeme zeminou a zalijeme vodou, šetřit nemusíme.

Optimální dobou k výsadbě jiřin je pozdější jaro, když už nehrozí mrazy. Je totiž důležité, aby rašící rostliny (klíčky) nezastihly poslední mrazy. Říká se, že by se měly sázet tehdy, když jsou v plném květu jabloně. Zdroj: iBulb

Pěstování jiřin

Za několik týdnů po výsadbě se objeví první výhonky. Musíme si dát zejména pozor na slimáky! Ti dokážou mladou jiřinu zcela zlikvidovat. Když jiřiny povyrostou, slimáci o ně přestanou jevit zájem.
Rostlině většinou necháme nejsilnější tři až čtyři výhony a ostatní odstraníme. Ponechané výhony můžeme přibližně po třech týdnech od výsadby zaštípnout, aby se pěkně rozvětvily.
Zhruba o čtyři až šest týdnů později podle vysazeného kultivaru se objeví první květy. Záplavu květů můžeme ještě podpořit tím, že budeme odstraňovat odkvetlé květy, aby se vytvořilo co nejvíce poupat.

NENECHTE SI UJÍT: Mečíky vyniknou na letní zahradě i doma ve váze. Jak elegantní gladioly pěstovat

Náš výběr nejkrásnějších jiřin

Jiřinky jednoduché

Do této skupiny patří ty „nejobyčejnější“ jednoduše kvetoucí jiřinky. Květ mají složený ze žlutého středového terče, na nějž navazuje jeden prstenec jazykovitě plochých okvětních lístků. Patří sem i jiřiny, které se pěstují ze semen. Výška rostliny je 40 až 60 cm.

Jiřinky sasankokvěté neboli anemonkovité

Oblíbené jiřinky-anemonky mají mezi středem a květními plátky vystouplé rourkovité kvítky. Dorůstají do 60 až 80 cm, květy jsou drobnější, hodí se pro výsadbu na záhony, do truhlíků i do nádob.

Jiřinky okružovité (nádrhelníkové)

U nás méně známé jiřinky. Rostliny s množstvím jednoduchých květů s okružím (kolárem), které je tvořeno náhrdelníkem z drobnějších okvětních lístků obvykle odlišné, ale dobře sladěné barvy. Výška je 65 až 110 cm.

Jiřiny dekorační

U nás nejpěstovanější a nejpopulárnější skupina jiřin. Jedná se o atraktivní jiřiny se stočenými květními plátky, jejichž okraje směřují nahoru. Vlastní květenství je plné, může mít velikost až ke 40 cm! Hodí se především na záhony, výška je 150 cm.

Jiřinky dekorační jsou u nás nejpěstovanější a nejpopulárnější skupina jiřin. Na snímku kultivar Maxima. Zdroj: iBulb

Jiřinky kulovité

Říká se jim také balky. Mají symetricky kulovitě tvarované plně dvojité květy s hustými jazykovitými okvětními lístky, které jsou do poloviny svinuté. Hodí se pro řez, mají pevné stonky. Vysoké jsou zpravidla až 120 cm.

Jiřinky pomponkovité

Jsou podobné kulovitým, mají ale menší a kompaktnější květenství. Ač mají poměrně malé květy, obvykle do průměru 5 cm, dorůstají výšky okolo 90 cm.

Jiřinky kaktusovité

Tzv. kaktusovky jsou u nás velmi oblíbené. Květy mají plné, úzké okvětní plátky jsou na koncích špičaté, podélně srolované, víc než polovinou stočené dolů. Tyto jiřinky bohatě a dlouho kvetou, jsou vhodné i křezu. Dosahují výšky 80 až 130 cm.

Jiřinky semikaktusovité

Plnokvěté polokaktusovité jiřiny jsou podobné kaktusovitým, okvětní plátky mají širší a stočené jen do poloviny své délky. Dorůstají do výšky až 140 cm, hodí se k řezu.

Jiřinky třepenité neboli fimbry

Tyhle zajímavé jiřinky zvané fimbry vypadají podobně jako kaktusovité s roztřepenými konci okvětních plátků, což jim dodává exotický vzhled. Vysoké jsou přes 100 cm.

Zdroje: kvetinovecibulky.info