reklama

Ryzce jsou výjimečné houby s pikantně kořeněnou chutí

redakce
6. září 2020
Ryzce jsou naoranžovělé houby oblíbené především pro svou osobitou, pikantně kořeněnou chuť, která jim dává punc výjimečnosti. Stejně jako mléko, které roní při poranění – a právě jeho barva nám pomůže odlišit ryzce jedlé od nejedlých. Ryzce s mlékem bílým jsou až na výjimky nejedlé, tedy intenzivně hořké, na ryzcích s oranžovým až červeným mlékem si naopak skvěle pochutnáme. U nás roste několik desítek druhů ryzců, většina z nich je nejedlých, m
reklama

Nejchutnější a nejzářivější: ryzec smrkový

Ryzec smrkový (Lactarius deterrimus) roste od konce léta aždo listopadu pod smrky, jeho oblíbeným místem jsou mladé vlhké smrčiny, vnichž se mu obzvláště daří v mechu a jehličí. Můžeme ho najít také v trávě na loukách a pastvinách i u lesních cest.

Jak ryzec smrkový vypadá

Ryzec smrkovýna první pohled upoutá svým mnohdy až zářivě oranžovým kloboukem, zprvu ploše vyklenutým, později vmáčklým až nálevkovitým, širokým od 4 do 12 centimetrů. Vmládí je klobouk podvinutý, později jen mírně ohrnutý. Na jeho povrchu se objevují nápadné zelené pásy či skvrny, případně jen neohraničené zelené žíhání. Dužina tohoto ryzce je zprvu pevná a tvrdá, později drobivá, pod pokožkou červenooranžová až špinavě zelená a spříjemnou mrkvovou vůní. Jako každý správný ryzec po odříznutí roní mléko, vjeho případě mrkvově červené smírně nahořklou chutí. Ryzec smrkový bývá bohužel často červivý.

Nejznámější a nejpikantnější: ryzec pravý

Ryzec pravý(Lactarius deliciosus), označovaný také jako ryzec obecný nebo borový, roste obvykle ve skupinách, nejčastěji na travnatých místech pod borovicemi, často v mladých porostech či na jejich okrajích. Najít se dá od července do října, někdy ho můžeme objevit i v listopadu.

Jak ryzec pravý vypadá

Je celkově větší a statnější než ryzec smrkový, třeň má ale kratší.Nejčastěji narazíme naryzec pravýstvrdým, masitým a vyklenutým kloboukem, který může mít vprůměruaž 16 centimetů. Barva je lososově růžová, různě oranžová až rezavá či cihlově červená, různě se opakující v pásech a kruzích. Při poranění či otlaku klobouku místa po delší době zelenají až šednou. Lupeny jsou široké, nestejně dlouhé, ve stáří sbíhající na válcovitý třeň, který je vmládí plný a pevný, později dutý a křehký, barvu má světle oranžovou stmavšími ďubkami. Mléko ryzce pravého je oranžově červené, po delší doběblednea mápikantní kořenitou chuť. Podobně jako ryzec smrkový i ryzec pravý bývá hodně červivý.

Nejzajímavější a nejvýjimečnější: ryzec syrovinka

Ryzec syrovinka (Lactarius volemus)je houba jedlá a chutná i syrová, proto název syrovinka. Roste roztroušeně v jehličnatých, listnatých i smíšených lesích, nejčastěji na lehčích půdách pod smrky a borovicemi, ale také pod buky a duby. Ryzec syrovinkase vpřípadě dobrého počasí objevujeuž včervnua najdeme ho až do října.

Jak ryzec syrovinka vypadá

Vzhledově je ryzec syrovinka podobný ostatním ryzcům, jeholupeny a mléko jsou ale bílé. Ryzec syrovinka má klobouk mnohdy až 15 cm široký, v mládí polokulovitý s podvinutým okrajem. Pokožka je žlutooranžová až oranžově ryšavá, vzácněji až temně červenohnědá, v mládí spíše jednobarevná, v dospělosti při okrajích světlejší, za sucha obvykle soustředně i paprsčitě rozpraskávající. Naspodu klobouku jsou zprvu bělavé, pak krémové až naoranžovělé při poranění rezavějící lupeny.Syrovinka na rozdíl od smrkového a pravého ryzce prakticky nikdy není červivá.

Pozor na nebezpečnou podobnost ryzce a čechratky

S ryzci je zaměnitelná čechratka podvinutá, houba vatlasech donedávna doporučovaná ke sběru coby jedlá a chutná, nyní zařazená mezi houby jedovaté. Čechratka podvinutá (Paxillus involutus) s okrově hnědým, vmládí plstnatým kloboukem, později jakoby mastným, za vlhkého počasí až slizkým, a především na okrajích výrazně podvinutým tvaremskutečně připomíná ryzce, až na to, že zjejí dužiny neprýští mléko. To je potřeba znát, abychom předešli možnému riziku. Její účinky jsou zcela jiné než u jiných houbových toxinů – důsledky požití čechratky se projevují až po několikerém užití a spočívají valergické reakci, vedoucí časem až krozpadu červených krvinek.

Co dělat s ryzci v kuchyni

Ryzec jejednou znejchutnějších a nejvýraznějších hub. Ryzec je velmikonzistentní a pevná houba, která seani po tepelné úpravě nerozpadá. Využití ryzce vkuchyni se tak trošku liší od úpravy ostatních jedlých hub. Pokud bychom ryzce dali do smaženice, omáčky nebo polévky, přebily by chuť ostatních hub.Ryzec nejlépe vynikne připravený samostatně, výborně chutná jednodušeosolený a opečený na ohni, na grilu nebo na plotně. Pochoutkou jsou ryzce nakrájené na silnější plátky, posolené, okmínované a zprudka osmažené na rozehřátém sádle. Nebo osmahneme spolu splátky ryzců papriky pokrájené na proužky, horkou směs dáme na opečené plátky toastového chleba a posypemestrouhaným sýrem. Další možností je promíchat teplé plátky ryzců se sušenými rajčaty a těstovinami ochucenými drceným česnekem. Ryzce jsou díky pevné konzistenci s kořenité chuti naprosto boží naložené voctě nebo ve sladkokyselém nálevu.

O houbách by vás mohlotaky zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama