reklama

HRUŠKA: Jak pěstovat tradiční podzimní ovoce, které bojuje s hypertenzí

Lenka Valjentová
8. září 2020
Hruška je tradiční podzimní ovoce, jehož sladká, až medová chuť je prostě dokonalá! Ovšem neměli bychom taky zapomenout, že hrušky pomáhají například při vysokém krevním tlaku, revmatismu, problémech s trávením, posilují imunitu, snižují horečku, zlepšují náladu a dokonce i omlazují – a to už jsou dost pádné důvody, proč si dát každý den hrušku! A ta vlastnoručně vypěstovaná je vůbec nejlahodnější a nejzdravější! Proto poradíme, jak hrušeň domácí p
reklama

Hruška je plodem stromuhrušeň obecná(Pyrus communis). Hruškyobsahují až 83 % vody, 6 % ovocných cukrů, dále sorbit, pektin, třísloviny, škrob; vitaminy A, B (zejména kyselinu listovou), C, E a K; zminerálních látek je nejvýznamnější draslík, dále zinek, železo, měď,mangan, fosfora další. Naopak má velmi nízký obsah tuků a sodíku. Ale neměli bychom jíst hrušky ještě nezralé, hodně tvrdé, protože nám pak budou hodně dlouho ležet vžaludku a mohou způsobovat silné nadýmání a průjem, protože jsou hůře stravitelné.

6 duvodů, proč si dát hrušku každý den

  1. Lidé s hypertenzí by měli jíst hrušky co nejvíc. K snižování krevního tlaku pomáhá vysoký obsah draslíku a naopak absence sodíku, který vtěle zadržuje vodu. Hruškysnižují riziko infarktu a dalšíchonemocnění srdce a cév. Abychom těchto účinkůvyužili naplno, jíme je i se slupkou. Zkusit můžeme hruškovou dietu doktora Schlegela: dva dny vtýdnu (např. sobota a středa)jíme jako jedinou potravinu zralé, měkké a šťavnatéhruškyvmnožství 1,5 až 2 kg. Tlak by se měl upravit do normálních hodnot během zhruba pěti týdnů.
  2. Hrušky jsou jako přírodní diuretikum výborné pro správné a zdravé fungování ledvina močových cest. Podporují vylučování kyseliny močové a dusíkatých látek z těla, což ocení ti, koho trápí dna arevmatismus. Odvar z hrušňových listů má posilující a dezinfekční účinky, aproto je vhodný hlavně při zánětech močového měchýře aledvin, pomáhá rozpouštět močové a žlučníkové kameny: 100 g čerstvých listů přelijeme 1 litrem vroucí vody anecháme 15 minut vyluhovat. Pak scedíme. Popíjíme vlažný po douškách během dne.
  3. Hrušky jsoupomocníkempřitrávicích obtížích. Obsahují hodně vlákniny, zejména nerozpustné, která je převážně tvořená ligninem. Příznivě ovlivňuje činnost střev, urychluje střevní peristaltiku,máprojímavé účinky, proto jsou hrušky velice užitečné, pokud trpímezácpou.
  4. Hrušky nám pomáhají bojovatprotichorobám znachlazení, virům, bateriím a zánětům. Zbavují organismus virů a celkově se nám sjejich konzumacízlepší imunita. Hruškový odvar se podává při horečce: jednu nadrobnonakrájenou hrušku povaříme 4–6 minut v300 ml vody, scedíme. Odvar pijeme vlažný po doušcích.
  5. Hrušky jsou zdrojem kyseliny listové, která se spolupodílí na vytváření serotoninu, hormonu štěstí a pohody, a pomáhají tak předcházet zvláštěpodzimním depresím, splínům, nervozitě a podrážděnosti. Čerstvě vylisovanou šťávu z 2–3 hrušek si dejte každé ráno buď samotnou, nebo zředěnou vodou.
  6. Hruška je výborným přírodním kosmetickým prostředkem, protože tonizuje, vyživuje ahydratuje pleť. Hrušku rozmačkáme na kaši, přidáme lžíci tučného bílého jogurtu ananeseme na pleť. Necháme půl hodiny působit, potom opláchneme převařenou vlažnou vodou. A během aplikace masky sníme jednu hrušku.

Hruška pro zdraví = hrušková tinktura

Ingredience

  • 1,5 kg zralých hrušek
  • 300 g cukru
  • 1 l vodky nebo domácí pálenky
  • 5 hřebíčků

Příprava

Hruškyrozkrájíme na čtvrtky nebo osminky, přidáme hřebíček a cukr, promícháme a zalijeme alkoholem. Zakryjeme fólií nebo celofánem a necháme stát na tmavém a chladném místě 2 až 3 týdny.Pak pečlivě přefiltrujeme do čistých skleniček a užíváme po kapkách pro posílení imunity v sychravých dnech.

11 pravidel pěstování hrušek

  1. Hrušeň obecná (Pyrus communis)dorůstá do výšky až 12 metrů adožívá se 100–150 let. Nejvhodnější podmínky pro pěstování hrušní jsou teplejší oblasti s nadmořskou výškou 200–400 metrů a s průměrnou roční teplotou na 7,5 °C. U nás hrušně nejlépe prospívají na jihozápadních, před větrem chráněných svazích.
  2. Hrušním se daří na výživných, hlubokých, výhřevných, písčitohlinitých až jílovitohlinitých půdách sdobrou propustností as hladinou podzemní vody zhruba 3 m pod povrchem – nesnášejí vysokou hladinu spodní vody.
  3. Důležité je, abychom pěstovali poblížhrušně další hrušeň nebo kdouloň, kterákvete současně – hrušně totiž patří kestromům sevzájemně se opylujícími odrůdami.Nebo si musíme pořídit samosprašné odrůdy.
  4. Ideálním termínem pro výsadbu jsou podzimní měsíce. Před výsadbou nového stromku do dostatečně hluboké jámy je třeba prohlédnout kořeny a pečlivě odstranit všechny nemocné a poškozené. Po důkladném zalití a vsáknutí vody můžeme ještě místo výsadby zamulčovat kůrou nebo listím.
  5. S první řezem začínáme už na jaře. Pokud ho v prvních šesti letech nezanedbáme, nebudeme mít následně s péčí o hrušni téměř žádnou práci. Všechny výhony radikálně zkrátíme a totéž provedeme i na podzim. V dalších letech platí, že slabé výhony zkracujeme o polovinu, silné o třetinu a nezapomeneme na pěstování postranních větví, 2–3 na jednu hlavní větev.
  6. Hrušně koření poměrně mělce, takže se bez zálivky v suchých měsících neobejdou. Musíme ale dát pozor, aby půda nebyla přemokřená a kořeny "nestály" ve vodě. Nejkvalitnějším hnojením je na podzim přidat ke stromu chlévskou mrvu nebo kompost.
  7. Většina běžně pěstovaných hrušní je v našich podmínkách plně mrazuvzdorná. Obejdou se tedy bez jakékoliv ochrany, kromě pletiva proti okusu zvěře.
  8. Plody hrušky sklízíme podle odrůdy až do začátku listopadu. Není dobré sbírat ovoce ze stromu příliš brzy, protože plody potřebují dostatek slunce, aby získaly tu správnou chuť. A naopak, hrušky by neměly být na stromech ponechány dlouho, protože pak budou příliš měkké a moučnaté. Chceme-li si být jisti, že už jsou plody dostatečně zralé a připravené ke sklizni, uděláme tzv. zkoušku stopky. Hrušky se sklízejí v momentě, když se stopka snadno oddělí od větve, pokud plod nadzvedneme a lehce otočíme. Podle staré tradice je také možné určit zralost plodů podle barvy jader – čím jsou tmavší, tím jsou zralejší. Nejlepší způsob, jak kontrolovat barvu jader, je rozkrojit ovoce, které spadlo na zem.
  9. V době sklizně jsou hrušky ještě tvrdé a méně chutné, do konzumní zralosti „dojdou“ až uskladněné ve spíži nebo ve sklepě. Podle odrůdy to trvá několik dní až týdnů, než dužina změkne, je šťavnatá a má typické aroma.
  10. Prvním předpokladem pro skladování je, aby hrušky byly kvalitní, zdravé, nepoškozené a abychom je uskladnili co nejdříve po sklizni. Hrušky skladujeme stejně jako jablka, ale jsou na náročnější a doba jejich skladovatelnosti je ve srovnání s jablky kratší. Dobrým způsobem, jak prodloužit dobu skladování je stará babská rada: roztavíme si vosk a opatrně do něj namáčíme konečky stopek; tím zpomalíme proces zrání a hrušky vydrží delší dobu.
  11. Hrušky patří mezi druhy ovoce (spolku s např. švestkami a rajčaty), které vylučují velké množství etylénu, který při kontaktu s některými druhy ovoce a zeleniny urychluje jejich zkázu. Hrušky proto nedáváme doblízkosti mrkve, brokolice, dýně, melounů, brambor nebo jablek.

Záludná rez hrušňová neboli rzivost hrušně

Když jsou listy hrušní pokryté oranžovočervenými, okrouhlými skvrnami, napadla stromy nemoc zvaná rez hrušňová neboli rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae). Skvrny se objevují od počátku léta, později mají výrazné červené olemování. Při silném napadení hrušně viditelně chřadnou a pokud vůbec plodí, bývají deformované i plody. Rzi jsou cizopasné houby, které se přiživují na mnohých rostlinách. Projevují se jako rzivé skvrny nebo polštářkovité výrůstky.

Hlavní záludnost rzi spočívá vtom, že napadá nejen hrušně, ale cizopasí ještě na dalších hostitelích, především jalovcích. Parazit přezimuje jako trvalé podhoubí ve dřevě větví hostitelských jalovců. Na jaře postižená místa mírně zduří a rozpraskají. Větrem se pak výtrusy rzi přenášejí až do vzdálenosti 200 metrů a za deštivého teplého počasí infikují vlhké listy hrušní.

Účinná ochrana ohrožených hrušní se neobejde bez každoročního důkladného ošetření fungicidy. Stromy se musí ošetřit jednou před kvetením hrušně a podruhé těsně po odkvětu. Ošetření je dobrou prevencí apodzimní postřik je nezbytný unapadených porostů. Nejjednodušší by bylo zbavit se silně napadených hostitelských jalovců vokruhu nejméně 150 metrů, což prakticky není možné. Na podzim zlikvidujeme spadané listí hrušní a napadené větve jalovců.

Hruška v kuchyni

Nejchutnější je hruška syrová, a je to ta nejlepší forma i co se týče zachování vitaminů, minerálů a dalších látek. Pokud to jde, hrušky neloupeme.

Zhrušek můžeme připravit mnoho dobrot. Jako první nás asi napadnou pečené moučníky (dobře ladí s ořechy a čokoládou) a efektní dezerty, ve kterých se využívá celá hruška, jako například hruška vařená ve víně.

Hrušky jsouneodolatelné ve spojení se sýry, nejlépe s modrou plísní. Kombinace zeleninových salátů a teplých zeleninových směsí sovocem je velmi osvěžující a právě hrušky jsou ktomu více než vhodné.

Z hrušek jsou skvělé kompoty, džemy, pyré, chuťově zajímavá jsou pečená hrušková povidla. Protože hrušky mají kratší skladovatelnost než jablka, tak se často suší na křížaly.

Pracharanda

Sušené hrušky měly ve staročeské kuchyni významné místo, dělala se znich pracharanda (někde nazývaná prachanda), což je rozemletý prášek z křížal. Hrušková pracharanda je výborná k posypání ovocných koláčů, obilných kaší, těstovin a jogurtu. Dá se použít místo cukru do sladkých těst. Po zalití horkou vodou získáme ovocný čaj.

Doporučené odrůdy hrušní

Podle dozrávání plodů dělíme hrušně na letní (např. Clappova, Williamsova, Williamsova červená, Alice, Isolda, Milada), podzimní (např. Konference, Boscova lahvice, Manon, Nitra, Monika) a zimní (např. Amfora, Erika, Astra, Dicolor, Generál Leclerc, Pařížanka). Letní jsouméně trvanlivé, vydrží maximálně dva týdny, zimní odrůdy vydrží nejdéle a dají se skladovat.

Letní odrůda Williamsova

Stará anglická odrůda výborné máslové chuti, odolná proti nízkým teplotám a proti padlí. Cizosprašná odrůda. Plody jsou větší, baňaté, podlouhlé, slupka je zelenožlutá. Dužina je bílá, šťavnatá a nehnědne. Chuťově je sladká a aromatická. Sbíráme koncem srpna a začátkem září a ihned konzumujeme. Cizosprašná odrůda. Vhodnými opylovači jsou např. Konference, Boscova lahvice, Charneuská.

Letní odrůda Isolda

Odrůda je mrazuvzdorná a středně odolná vůči chorobám. Plody má velké, hruškovité a nesouměrné. Slupka je zelená, v době zralosti se zbarvuje do zelenožluté barvy, kterou ze dvou třetin překrývá červené líčko. Dužina je bílá až nažloutlá, jemná a velmi šťavnatá. Chuť je nasládlá a aromatická. Sklizeň počínáme začátkem srpna. Cizosprašná odrůda. Vhodnými opylovači jsou např. Clappova, Amfora nebo Konference.

Podzimní odrůda Konference

Původní odrůda, plody má středně velké, lahvicovité, slabě nesouměrného tvaru. Základní barva je zlatožlutá, dužina bílá, sladce navinulá, šťavnatá. Sklízí se vpolovině září, konzumní zralost nastává vříjnu, skladovatelnost do listopadu. Je odolná proti nízkým teplotám a houbovým chorobám. Cizosprašná odrůda, vhodnými opylovači jsou Bohemica, Clappova, Dicolor.

Zimní odrůda Bohemica

Odrůda satraktivními velkými plody. Základní barva slupky je žlutozelená, krycí růžová ve formě nevýrazného líčka. Dužina žlutavé barvy je sladká, středně šťavnatá. Sklízí se od poloviny října, konzumní zralosti dosahuje vlednu a skladovatelnost do dubna. Odrůda je vhodná do teplých a středních poloh, ve vyšších polohách plody nedozrávají. Cizosprašná odrůda, vhodnými opylovači jsou např. Dicolor nebo Konference.

Zimní odrůda Lucasova

Odrůda se středně velkými baňatými plody. Základní barva slupky zlatožlutá, krycí červená ve formě výrazného líčka. Šťavnatá bílá dužina má sladce navinulou chuť. Sklízí se od poloviny října, konzumní zralost je vlistopadu a skladovatelnost až do února. Je to odrůda satraktivními plody, strom je snadno tvarovatelný. Cizosprašná odrůda, vhodným opylovačem je Konference.

O podzimním ovoci by vám ještě mohlo zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama