Nebojte se jeřabin! Proč syrové plody nejíst a jak je zpracovat?
Syrové jeřabiny, červenooranžové plody jeřábu ptačího, nejsou jedlé, ale zpracované jsou pokladem pro zdraví. Zjistěte, jak je sbírat, sušit či zamrazit a jaké benefity přinášejí.
Jeřabiny, drobné, červenooranžové kuličky, nejsou jen nepřehlédnutelnou ozdobou podzimní přírody. A také i malým pokladem pro zdraví. Ovšem pro jeřabiny neplatí, že si je můžete utrhnout a dát rovnou do pusy. K přímé konzumaci se totiž nehodí. V syrovém stavu mohou příjemně ovocně vonící a hořce až trpce chutnající plody jeřábu přivodit žaludeční problémy. Proto se často říká, že jeřabiny jsou jedovaté.
Jsou jeřabiny toxické?
V podstatě jsou jeřabiny, červenooranžové plody jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), jedlé. Ovšem nesmí se jíst syrové. Jeřabiny před konzumací vždy tepelně upravte nebo usušte!
„Plody jeřábu obsahují mj. velké množství vitaminu C (podobně jako šípky a rakytník řešetlákový), třísloviny, hořčiny a silice. Ale taky kyselinu parasorbovou a glykosid kyseliny kyanovodíkové. Ty mohou po konzumaci většího množství vyvolat zvracení, průjem a bolehlav. Ale žádné obavy! Tepelným zpracováním nebo sušením tyhle ‚jedy‘ zmizí a pak si jeřabiny může bez obav dopřát každý,“ vysvětluje bylinkář Martin Kolár.
Podle starých lidových pověr mají jedlé jeřabiny na plodech hvězdičku a nejedlé křížek.
Mohlo by vás zajímat: Nasbírejte si hložinky. Červené plody hlohu jsou dobré na srdce.
Na co jsou jeřabiny dobré?
„Hořce trpká chuť jeřabin podporuje produkci trávicích šťáv, a proto prospívají především trávení – pomáhají při nedostatečné činnosti střev, dlouhodobém průjmu a žaludečních neurózách. Podle mých zkušeností také posilují obranyschopnost organismu v podzimním a zimním období, v době zvýšeného výskytu virových onemocnění. Dobře fungují proti stresu, podzimním splínům a únavě. Jako přírodní lék se osvědčily při dně a revmatických potížích s bolavými klouby. Poslouží i jako podpůrná léčba při ledvinových chorobách, problémech močových cest a zánětech dýchacích cest,“ shrnuje účinky jeřabin bylinkář.
Jeřabiny před konzumací vždy tepelně upravte nebo usušte! Zdroj: iStock
Sběr jeřabin
Na sběr jeřabin je nejvhodnější vydat se za suchého a slunečného dne. Vlhké plody rychleji podléhají zkáze a plesnivějí.
Plody sbíráme jen zdravé a plně dozrálé, ale ne přezrálé nebo nahnilé. Musí být jasně červené či oranžové.
Jeřabinám nevadí, když projdou mrazem. Naopak díky tomu ztrácejí svou hořkost a trpkost a jsou sladší a měkčí. Proto se doporučuje dát je před zpracováním na noc do mrazáku.
Jak jeřabiny uskladnit
Po sběru je důležité jeřabiny správně uskladnit, aby dlouho zůstaly jako právě utržené ze stromu. Čerstvé jeřabiny vydrží v lednici jen několik dní, proto je vhodné je co nejdřív zpracovat. Pokud chceme uchovat jejich chuť a zdraví prospěšné látky delší dobu, můžeme je usušit nebo zamrazit.
Jak sušit jeřabiny?
Plody nejprve necháme jeden den na vzduchu ovadnout.
Při sušení na vzduchu jeřabiny rozložíme na plech s pečicím papírem a necháme je schnout několik dní. Ideální je vzdušné a polostinné místo.
V sušičce na ovoce nastavíme teplotu na přibližně 45 °C a sušíme, dokud nebudou plody tvrdé a lámavé.
Dobře usušené plody mají tmavě fialovou barvu, jsou svrasklé a mají kyselou chuť.
Usušené jeřabiny můžeme skladovat ve vzduchotěsných nádobách několik měsíců.
Zkuste je zamrazit.
Pokud hledáme snadnější a rychlejší metodu, jak uchovat jeřabiny, zmrazíme je.
Po umytí a osušení je rozložíme na tác nebo plech a vložíme do mrazáku. Jakmile jsou plody tvrdé, přesypeme je do sáčků.
Jeřabiny vydrží v mrazáku až jeden rok.
Co se dá s jeřabinami dělat?
„V lidové medicíně se ze zralých plodů nejčastěji připravují čaj, tinktura/kapky, sirup, víno nebo bylinné likéry. Používají se i sladší plody šlechtěných odrůd jeřábu, jako je například jeřáb moravský sladkoplodý,“ radí M. Kolár.
Čaj z jeřabin
Ingredience
1 lžička sušených drcených jeřabin
250 ml vroucí vody
Příprava a užívání
Plody zalijeme vroucí vodou, zakryjeme a necháme 10–15 minut vyluhovat, pak scedíme. Vlažný čaj můžeme osladit medem.
Pijeme maximálně dva šálky čaje denně.
Přečtěte si také: Dřínky připomínají šípky vzhledem i množstvím vitaminu C. Dělá se z nich čaj i džem.
Domácí tinktura
Ingredience
1 díl podrcených jeřabin
5 dílů vodky nebo slivovice
Příprava a užívání
Jeřabiny zalijeme alkoholem, zakryjeme a necháme měsíc macerovat na tmavém místě při pokojové teplotě. Občas protřepeme. Pak přefiltrujeme přes kávový filtr a přelijeme do malých lahviček. Uzavřeme.
Užíváme 1 lžičku domácí jeřabinové tinktury jednou až třikrát denně buď pod jazyk, nebo ve sklence neperlivé vody. Tinkturu používáme zároveň jako mazání na bolavé klouby. Několik kapek jemně vmasírujeme do kůže.
Jeřabinový sirup
Ingredience
Příprava a užívání
Očištěné jeřabiny zalijeme vodou a čtvrt hodiny povaříme. Necháme vychladnout. Potom rozmixujeme a scedíme přes sítko. Přidáme cukr a koření a za stálého míchání při mírné teplotě necháme probublávat, aby se šťáva zahustila na požadovanou konzistenci – sirup ochutnáme, když tak přidáme ještě cukr. Koření vyjmeme. Do lahví vypláchnutých alkoholem vlijeme sirup a uzavřeme. Skladujeme v chladu.
Jeřabinového sirupu užíváme 1 až 2 lžičky až třikrát denně, nejlépe ve sklenici vody nebo v čaji. Můžeme přidat plátky citrusů a pár lístků meduňky nebo máty.
Zdroje: bylinkář Martin Kolár; kupi.cz; bylinkyprovsechny.cz
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
