Zahrada v horkém létě: Jak pečovat o rostliny a mít bohatou úrodu zeleniny?
Holčička trhá okurku na zahradě Zdroj: iStock
Jsme uprostřed léta, ale v zahradě je pořád práce dost. Poradíme, jak v tropických vedrech efektivně zalévat a pečovat o zeleninu, pokud si chcete užít bohatou úrodu.
Práce na zahradě uprostřed vrcholného léta není sice tolik jako třeba na jaře, ale rozhodně nelze polevit. Vysoké teploty a sluneční paprsky vysávají téměř všechnu vláhu z půdy. A aby zahrada při vysokých teplotách a jasné obloze prosperovala a rostliny neuschly, tak musíte přiložit ruku k dílu. Především je více než kdy jindy nutné zalévat. A starat se o zeleninu, která už vydává své plody. Už jste jistě sklidili česnek, cibuli, první zelené fazolky a další sklizeň postupně nastává. Pokud si chcete užít bohatou úrodu, je potřeba zahradu opečovávat. Přečtěte si rady a tipy zkušené pěstitelky Ing. Marty Pawlicové z Českého zahrádkářského svazu.
Čas na zalévání
V těchto horkých letních dnech je zásadní činností všech zahradníků především zavlažování! Tropické teploty a sluneční paprsky rychle vysávají vláhu z půdy a rostliny trpí. Prahnou po pravidelném přísunu vody a bez vaší péče se rozhodně neobejdou. Proto je potřeba na zahradě nebo na balkoně zalévat více než kdy jindy. Naučte se zalévat ve správnou dobu, správným množstvím vody a správným způsobem.
Kdy zalévat
„Zalévejte buď brzy ráno – voda se stihne vsáknout hlouběji do půdy a rostlinám vydrží po celý den –, nebo v pozdních večerních hodinách, kdy slunce tolik nepálí – rostliny budou moci vláhu čerpat po celou noc,“ objasňuje Marta Pawlicová. Pokud budete zalévat přes den, kdy je půda rozpálená, je to pro rostliny šok, z něhož by se už nemusely vzpamatovat. A většina vody se hned vypaří – a to je škoda.
„Nikdy nezalévejte záhony či truhlíky ve chvíli, kdy na ně přímo svítí sluneční paprsky. Kapky vody by v ten moment fungovaly na listech rostlin jako lupa a došlo by k popálení listů,“ zdůrazňuje Ing. Pawlicová.
Nikdy nezalévejte záhony či truhlíky ve chvíli, kdy na ně přímo svítí sluneční paprsky. Zdroj: iStock
Jak má vypadat zálivka?
Zásadně zalévejte rostliny tzv. bodově, tedy přímo ke kořenům, nikoli na listy, květy či plody. Raději zalévejte méně často, ale vydatně, aby se voda dostala hluboko do půdy. Pokud budete zalévat slabě, voda zůstane na povrchu, odkud se rychle vypaří.
„Po parném dni je vrchní vrstva půdy zcela bez vody. Při zalévání je ale důležité, aby voda nestékala jen po ztvrdlém povrchu záhonu, ale aby se dostala do hloubky nejméně 20–25 cm pod povrch. Proto se vyplatí zatvrdlou povrchovou krustu pravidelně rozrušovat okopáváním a po okopání půdu zakrýt vhodným mulčem, třeba posekanou trávou. Mulčování může pomoci udržet vlhkost v půdě,“ doporučuje odbornice.
Přečtěte si: Kdy a jak zalévat v horku aneb Jak ochránit rostliny před suchem
Čím a kolik zalévat
Během horkého léta rostliny zalévejte ideálně odstátou dešťovou vodou nebo vodou z potoka či jezírka. Na rozdíl od kohoutkové vody je přirozeně měkká a neobsahuje žádné chemikálie. Voda z kohoutku je navíc příliš studená a rostliny by mohly utrpět teplotní šok. Vyhněte se ledové vodě ze studny.
Jakým množstvím vody zalévat? Obecně se udává, že optimální dávka je 5–20 litrů na metr čtvereční.
Bez milosti likvidujte plevel
„V souvislosti se zálivkou bych ještě ráda upozornila, že teď roste neuvěřitelně rychle plevel. A ten ubírá kulturním rostlinám vláhu, ale i živiny. Jedná se především o tzv. plevele vrcholného léta, kterým nevadí ani vysoké teploty, ani málo vláhy. Ba právě naopak!“
Mezi nejúpornější patří pýr plazivý, svlačec rolní, bršlice kozí noha, pcháč rolní, kopřiva, lebedy nebo pěťour maloúborný. Odstraňte je okopávkou za příhodného slunečného počasí. Když rostlinku pouze utrhnete a nezlikvidujete ji i s kořenem, znovu zregeneruje. Rozhodně je nesmíte nechat vykvést, aby se nevysemenily. To je pak v zahradě hotová katastrofa.
„A tak kromě zalévání zahrady myslete i při teplotách šplhajících nad 30 stupňů Celsia na odstraňování plevele. A je jedno, jestli ráno nebo večer,“ nabádá odbornice.
Vyplatí se vědět: Rychlý růst, snadná sklizeň. Zasejte v létě špenát, kopr, kerblík a koriandr.
Čas sklizně
Zahrada už se pomalu začíná plnit plody. Pokud si chcete užít bohatou úrodu zeleniny, je potřeba o rostliny stále pečovat.
Cukety sbíráme včas
„Tak například dozrávají u nás tolik oblíbené cukety. Zdá se, že tomuto druhu zeleniny ani prudké deště, ani vysoké až tropické teploty nijak neubraly na síle. Cukety je ale potřeba sklízet hned, jakmile dosáhnou průměrné velikosti 20 cm,“ připomíná Ing. Marta Pawlicová z Českého zahrádkářského svazu.
Jestli to neuděláme, rostlina může přestat nasazovat další květy a další úrody se nedočkáme.
Někdy se stane, že cuketa vytváří velké množství obřích listů, květy jsou pak pod nimi příliš schované a opylující hmyz se k nim špatně dostává. Proto pár největších listů odřízněte.
Výsev druhé generace okurek
„Okurky nakládačky i hadovky dostaly horkem pořádně zabrat. Jejich listy jsou spálené a sklizeň neurčitá. Jestli se neochladí, s okurkami končíme. Nemám to osobně vyzkoušené, ale naši zahrádkáři mi doporučovali tzv. pozdní sklizeň okurek. Co to znamená? Teď vysít do kelímků semínka, za asi 14 dní je pak dát do volného záhonku (například po sklizeném česneku). Já to letos zkouším, uvidím, jak to dopadne. V září bych se měla dočkat zdravých a krásných okurek,“ uvádí Ing. Pawlicová.
Ještě je čas začít i s výsevem druhé generace keříčkových fazolek a hrachu, vsadit můžeme i na červenou řepu, špenát, saláty všeho druhu, koriandr, kopr nebo ředkvičky.
Rajčat bude, zdá se, dost
Zatím se zdá, že úroda rajčat bude letos bohatá. „V těchto dnech je ještě můžete přihnojit, aby zesílila, a tak měla dost síly odolat případným obávaným škůdcům a chorobám. Kdo si vysadil rajčata odolná vůči plísni, ten takové starosti letos nemá, opravdu to funguje. Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti,“ říká Pawlicová.
Rostliny rajčat částečně prosvětlujte. Odstraňujte ručně spodní listy, které se dotýkají půdy. Můžete odstranit i několik vyšších listů až po právě dozrávající vijan.
Příliš razantní odlistění ale rostlině neprospívá – listy jsou totiž fotosynteticky aktivní částí rostliny, zajišťují ochranu plodů před slunečním úpalem a současně odpařováním vody ze svého povrchu rostlinu ochlazují.
Zdroj: Ing. Marta Pawlicová z Českého zahrádkářského svazu; bydlimekvalitne.cz
Podívejte se na aktuální předpověď počasí:
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
