8 rad, jak zlikvidovat slimáky jednou provždy

Slimáci 2016 - Obrázek 1 Zdroj: Josef Duben

Slimáci, zejména plzák španělský, jsou schopni zlikvidovat veškerou úrodu. Jejich invazi se ale můžeme bránit. Existují různé způsoby. Podívejte se na výběr těch nejlepších a přečtěte si také, jak zalévat zahradu, abyste neuškodili rostlinám a nepřilákali zbytečně moc slimáků. Na závěr také vysvětlíme, s kým máme tu čest, když mluvíme o plzákovi španělském...

Jdou na jahody, neunikne jim salát, dokonce ani okrasné květiny. Vedle nedostatku vláhy jsou slimáci největším nepřítelem našich zahrad. Maji neuvěřitelnou schopnost se rozmnožovat a plzák španělský zde ani nemá přirozené nepřátele. A tak není divu, že jejich výskyt na českých zahrádkách roste do astronomických hodnot. Jejich populaci prospívá i mírná zima. Takže jak se na ně připravit?

Co na slimáky funguje

Existuje celá řada lidových metod: sůl, pivo, popel, zajímavá je i metoda mulčování listů kapradin nebo rajčat do ohrožených porostů,
Přirozené překážky se dají vytvářet z kamenné moučky, vápna nebo dřevěného popele, tyto ostré látky nutí plže se jim vyhnout, tyto prostředky působí ovšem jen za suchého počasí.
Déle vydrží čistý písek, který na měkkém těle plžů působí jako nepatrné, zato však velmi ostré krystalky, jedlové a smrkové jehličí, rákosová drtina nebo tlučené vaječné skořápky rovněž plže odradí.
Záhonky je možné chránit obrubníky, plži nepřelezou přes vyšší hradbu s hrubým povrchem.
Můžete zkusit koupit i speciální přípravky, jako je například přírodní přípravek (Ferramol), který je bezpečný pro děti a zvířata. Účinnou látkou přípravku je fosforečnan železitý, běžně se vyskytující v přírodě. Výhodou přípravku je, že nikde, ani na záhonech, ani na trávníku nezůstávají mrtví slimáci. Ti se totiž po snědení granulek cítí zasyceni a zalézají do úkrytů, kde s pocitem sytosti, tedy vlastně skoro v pohodě, uhynou.
Udržujte zahradu čistou, zamezíte tak možnosti jejich úkrytu – pravidelné sečte trávu, nenechávette na zahradě hromady kamení, dřeva apod.
Některé rostliny slimákům nechutnají, dokonce je i odpuzují, například orlíček, bergénie, oměj, rozchodník, kontryhel, zvonek, řeřicha, levandule, pryšec apod. Tyto rostliny je vhodné vysazovat na okraje zeleninových, trvalkových a jiných záhonů.
Naučte se znát zvyky slimáků. S ohledem na znalosti jejich vývojového cyklu, je nutné zdůraznit, že jejich likvidace by měla být nejintenzivnější v rozmezí května až července. Pokud začneme později, například až v srpnu, kdy už dochází ke kladení vajíček, tak naše snažení omezí jen aktuální škody, ale situaci v následujícím roce již mnoho neovlivní.

Šikovné rady pro boj se slimáky

Pokud se budeme bavit o vhodné denní době, tak slimáci jsou nejaktivnější v noci nebo k ránu. Milují vlhko, proto je třeba zalévat brzy ráno, aby záhony stihly do večera oschnout. Ranní zálivka je doporučována také proto, že je teplota prostředí nejnižší a rostliny tak netrpí šokem z prudkého zchlazení zálivkou a ztráta výparem je také malá. V parném létě by měla zálivka přijít velmi brzy ráno, ještě před ohřátím porostu sluncem. Další výhodou je krátké ovlhčení rostlin a zvláště listů – ty přes den rychle oschnou, a tak se zkracuje doba vhodná k rozvoji houbových chorob.

Zálivka večer – Pokud přichází dostatečně pozdě a porost je již zchladlý, nedochází k výraznému teplotnímu šoku, voda má do rána dostatek času se zasáknout a rostliny ji mohou lépe využít. Nevýhodou večerního zalévání je ale delší ovlhčení rostlin přispívající k rozvoji chorob a navíc tím připravujeme ideální podmínky pro nájezdy slimáků.

Pro slimáky je největším nebezpečím ztráta vody, voda tvoří větší část jejich těla, proto jsou přes den ukryti na vlhkých místech. A právě tomu bychom proto měli přizpůsobit režim zalévání.

Nejnebezpečnější je plzák španělský

Je to plzák španělský, který se k nám dostal náhodně z Pyrenejského poloostrova s dovozem exotických plodin v 90. letech minulého století. Ten je považován za největšího škůdce nejen u nás, ale v celé Evropě, a to zejména proto, že nemá mnoho přirozených nepřátel. Nebezpečný je pro něj pouze nedostatek vody. V podmínkách středoevropského klimatu má plzák španělský jednu generaci do roka a ke kopulaci dochází také jednou ročně, v časově relativně krátké době na konci června. Kladení vajíček probíhá od poloviny srpna do konce září, někdy až do poloviny prosince. Jeden slimák může naklást 4 až 7 snůšek, dohromady až 225 vajíček.

Slimáci 2016 - Obrázek 2 - Plzák španělský Zdroj: Neudorff

První mláďata se líhnou za příznivé teploty už za 1 měsíc po nakladení vajíček. Vajíčka kladená v září a později přezimují a líhnou se příští jaro. Malí přezimující jedinci do délky 1,5 cm se líhnou obvykle od prvních dubnových dní. Maximální početnosti dosahují plzáci španělští v květnu až červnu, kdy jsou zaznamenávány nejmasovější výskyty. Vyskytují se nejčastěji na zahradách, hustě porostlých plochách, zaplevelených stanovištích, kde lze v jejich spodních patrech předpokládat vlhko. Vyhovují jim proto také zastíněné plochy a neobdělávané plochy s vysokou vegetací. Po dešti tato místa opouštějí a vydávají se za potravou (větší jedinci se jsou schopni přesunout i na vzdálenost až padesát metrů).

Škodí především požíráním listů rostlin, které potom uvadají a hynou. Vlivem jejich cestování po zahradě jsou také významnými přenašeči chorob rostlin. Plzák španělský je hermafrodit, což znamená, že se jedná o oboupohlavního tvora bez vyvinutého pohlavního dimorfismu.

Jeho zbarvení má různé odstíny oranžovohnědé barvy. Mladí plzáci se ještě lépe rozpoznají, protože jsou pestře zabarveni v odstínech žluté až hnědé se dvěma světlými pruhy na zádech.

Plzák španělský má v české přírodě jednoho přirozeného predátora, slimáka největšího. Tygrovaný plž se živí nejen příslušníky vlastního druhu, ale také plzáky. Pomůže tak v boji s invazivními slimáky, ovšem nemůžeme se spolehnout jen na něj.

(web)

Další rady, jak se zbavit slimáků: