8 rad, jak zlikvidovat slimáky jednou provždy
Jdou na jahody, neunikne jim salát, dokonce ani okrasné květiny. Vedle nedostatku vláhy jsou slimáci největším nepřítelem našich zahrad. Maji neuvěřitelnou schopnost se rozmnožovat a plzák španělský zde ani nemá přirozené nepřátele. A tak není divu, že jejich výskyt na českých zahrádkách roste do astronomických hodnot. Jejich populaci prospívá i mírná zima. Takže jak se na ně připravit?
Co na slimáky funguje
- Existuje celá řada lidových metod: sůl, pivo, popel, zajímavá je i metoda mulčování listů kapradin nebo rajčat do ohrožených porostů,
- Přirozené překážky se dají vytvářet z kamenné moučky, vápna nebo dřevěného popele, tyto ostré látky nutí plže se jim vyhnout, tyto prostředky působí ovšem jen za suchého počasí.
- Déle vydrží čistý písek, který na měkkém těle plžů působí jako nepatrné, zato však velmi ostré krystalky, jedlové a smrkové jehličí, rákosová drtina nebo tlučené vaječné skořápky rovněž plže odradí.
- Záhonky je možné chránit obrubníky, plži nepřelezou přes vyšší hradbu s hrubým povrchem.
- Můžete zkusit koupit i speciální přípravky, jako je například přírodní přípravek (Ferramol), který je bezpečný pro děti a zvířata. Účinnou látkou přípravku je fosforečnan železitý, běžně se vyskytující v přírodě. Výhodou přípravku je, že nikde, ani na záhonech, ani na trávníku nezůstávají mrtví slimáci. Ti se totiž po snědení granulek cítí zasyceni a zalézají do úkrytů, kde s pocitem sytosti, tedy vlastně skoro v pohodě, uhynou.
- Udržujte zahradu čistou, zamezíte tak možnosti jejich úkrytu – pravidelné sečte trávu, nenechávette na zahradě hromady kamení, dřeva apod.
- Některé rostliny slimákům nechutnají, dokonce je i odpuzují, například orlíček, bergénie, oměj, rozchodník, kontryhel, zvonek, řeřicha, levandule, pryšec apod. Tyto rostliny je vhodné vysazovat na okraje zeleninových, trvalkových a jiných záhonů.
- Naučte se znát zvyky slimáků. S ohledem na znalosti jejich vývojového cyklu, je nutné zdůraznit, že jejich likvidace by měla být nejintenzivnější v rozmezí května až července. Pokud začneme později, například až v srpnu, kdy už dochází ke kladení vajíček, tak naše snažení omezí jen aktuální škody, ale situaci v následujícím roce již mnoho neovlivní.
Šikovné rady pro boj se slimáky
Pokud se budeme bavit o vhodné denní době, tak slimáci jsou nejaktivnější v noci nebo k ránu. Milují vlhko, proto je třeba zalévat brzy ráno, aby záhony stihly do večera oschnout. Ranní zálivka je doporučována také proto, že je teplota prostředí nejnižší a rostliny tak netrpí šokem z prudkého zchlazení zálivkou a ztráta výparem je také malá. V parném létě by měla zálivka přijít velmi brzy ráno, ještě před ohřátím porostu sluncem. Další výhodou je krátké ovlhčení rostlin a zvláště listů – ty přes den rychle oschnou, a tak se zkracuje doba vhodná k rozvoji houbových chorob.
Zálivka večer – Pokud přichází dostatečně pozdě a porost je již zchladlý, nedochází k výraznému teplotnímu šoku, voda má do rána dostatek času se zasáknout a rostliny ji mohou lépe využít. Nevýhodou večerního zalévání je ale delší ovlhčení rostlin přispívající k rozvoji chorob a navíc tím připravujeme ideální podmínky pro nájezdy slimáků.
Pro slimáky je největším nebezpečím ztráta vody, voda tvoří větší část jejich těla, proto jsou přes den ukryti na vlhkých místech. A právě tomu bychom proto měli přizpůsobit režim zalévání.
Nejnebezpečnější je plzák španělský
Je to plzák španělský, který se k nám dostal náhodně z Pyrenejského poloostrova s dovozem exotických plodin v 90. letech minulého století. Ten je považován za největšího škůdce nejen u nás, ale v celé Evropě, a to zejména proto, že nemá mnoho přirozených nepřátel. Nebezpečný je pro něj pouze nedostatek vody. V podmínkách středoevropského klimatu má plzák španělský jednu generaci do roka a ke kopulaci dochází také jednou ročně, v časově relativně krátké době na konci června. Kladení vajíček probíhá od poloviny srpna do konce září, někdy až do poloviny prosince. Jeden slimák může naklást 4 až 7 snůšek, dohromady až 225 vajíček.

Slimáci 2016 - Obrázek 2 - Plzák španělský Zdroj: Neudorff
První mláďata se líhnou za příznivé teploty už za 1 měsíc po nakladení vajíček. Vajíčka kladená v září a později přezimují a líhnou se příští jaro. Malí přezimující jedinci do délky 1,5 cm se líhnou obvykle od prvních dubnových dní. Maximální početnosti dosahují plzáci španělští v květnu až červnu, kdy jsou zaznamenávány nejmasovější výskyty. Vyskytují se nejčastěji na zahradách, hustě porostlých plochách, zaplevelených stanovištích, kde lze v jejich spodních patrech předpokládat vlhko. Vyhovují jim proto také zastíněné plochy a neobdělávané plochy s vysokou vegetací. Po dešti tato místa opouštějí a vydávají se za potravou (větší jedinci se jsou schopni přesunout i na vzdálenost až padesát metrů).
Škodí především požíráním listů rostlin, které potom uvadají a hynou. Vlivem jejich cestování po zahradě jsou také významnými přenašeči chorob rostlin. Plzák španělský je hermafrodit, což znamená, že se jedná o oboupohlavního tvora bez vyvinutého pohlavního dimorfismu.
Jeho zbarvení má různé odstíny oranžovohnědé barvy. Mladí plzáci se ještě lépe rozpoznají, protože jsou pestře zabarveni v odstínech žluté až hnědé se dvěma světlými pruhy na zádech.
Plzák španělský má v české přírodě jednoho přirozeného predátora, slimáka největšího. Tygrovaný plž se živí nejen příslušníky vlastního druhu, ale také plzáky. Pomůže tak v boji s invazivními slimáky, ovšem nemůžeme se spolehnout jen na něj.
(web)
Další rady, jak se zbavit slimáků: