reklama

Je tulipán cibule, nebo hlíza? Návod, jak se vyznat v cibulovinách

Lenka Valjentová
7. března 2020
Cibuloviny krášlí naše zahrady a balkony od časného jara až do pozdního podzimu a jsou asi nejoblíbenějšími květinami vůbec. I když se tulipánům, mečíkům, liliím, jiřinkám či begóniím říká běžně cibuloviny, není tohle označení přesné – vedle pravých cibulovin sem patří i rostliny hlíznaté. Cibule mají jiné nároky a chovají se jinak než hlízy, a tak můžeme poměrně často při jejich pěstování udělat chybu a zažít zklamání. Jaké jsou mezi nimi roz
reklama

Pravé cibule: tulipány, narcisy, hyacinty

Cibule vznikly přeměnou listů nebo listových základů. Jsou tvořeny dužnatými, vrstevnatě loženými šupinami hustě uspořádanými na podpučí (spodní část cibule), které chrání srdce cibule, kde jsou uloženy základy stonku, listů akvětů. Povrch je většinou opatřený tzv. suknicí, která zabraňuje poškození avysychání. U cibulí se dá snadno rozeznat zašpičatělý vrchol, který při výsadbě směřuje vždy nahoru, azákladnu, zníž se vyvíjejí kořeny. V cibuli jsou obsaženy zásobní látky, které rostlině umožní vykvést v podstatě v jakémkoliv substrátu, dokonce i ve vodě. Ve fázi cibule rostlina přečkává pod zemí nepříznivé podmínky, například sucho a mráz. Kvalita květů záleží na kvalitě cibule. Sázejí se na podzim a kvetou na jaře.

Pravé cibule jsou například tulipány (Tulipa), narcisy (Narcissus), hyacinty (Hyacinthus) nebo okrasné česneky (Allium).

Cibulová hlíza: mečíky, krokusy, frézie

Cibulová hlíza je jakýmsi přechodem mezi cibulí ahlízou. Vzhledem se podobá cibuli, ve skutečnosti však jde oztlustlou bázi stonku bez dužnatých šupin ajeden až dva pupeny na vrcholu. Vnější obal tvoří suknice. Při výsadbě se ujistíme, že pupeny směřují vzhůru.Sázejí se na buďjaře a kvetou v létě (mečíky), nebo na podzim a kvetou na jaře (krokusy).

Cibulovou hlízu mají například mečíky (Gladiolus), šafrány (Crocus), frézie (Freesia) nebo montbrécie (Crocosmia).

Kořenové hlízy: jiřinky, liliochvostce, pryskyřníky

Kořenové hlízy mívají nejčastěji hvězdovitý nebo prstovitý tvar. Vznikají přeměnou hlavních kořenů, které ztloustnou azdužnatí. Obsahují zásobní látky pro mladou rostlinu a po jejich vyčerpání hyne. Jejich vnitřní část se nevrství do šupin. Jednotlivé díly mají několik oček, znichž vyrůstají nové nadzemní části. Při sázení směrujeme většinou dobře patrný kořenový krček vzhůru.Sázejí se většinou na jaře a kvetou v létě a na podzim.

Kořenové hlízy mají například jiřinky (Dahlia), pryskyřníky (Ranunculus) neboliliochvostce (Eremurus).

Stonkové hlízy: begónie, sasanky, bramboříky

Zdužnatělou podzemní část stonku nebo vrchol oddenku označujeme pojmem stonková hlíza. Má kulovitý, oválný nebo zploštělý, bochánkovitý tvar. Na povrchu jsou drobná očka, znichž raší nové výhony. Při výsadbě dbáme na to, aby právě tato očka mířila kpovrchu. Pozor však ubramboříků, u nich platí přesný opak – pupeny patří dolů, sázíme je tedy vzhůru nohama. Sází se na jaře a kvetou v létě a na podzim.

Stonkové hlízy mají například hlíznaté begónie (Begonia), bramboříky (Cyclamen) nebo některé sasanky (Anemone).

O cibulovinách by vás taky mohlo zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama