Březen na zahradě: Ostříhejte trvalky, vyčistěte záhony a vysejte semena

Postarejte se o trvalky

Květinové záhony pečlivě vyčistěte od odumřelých zbytků rostlin, pokud jste to neudělali na podzim, tak odstřihněte odumřelé nadzemní části trvalek. Při pozdějším střihu už byste mohli nově rašící rostlinky poškodit. To se týká i travin, které měly být po celou zimu svázané. Záhony také prvně vyplejte, prokypřete a prosypte vyzrálým kompostem. Na druhou stranu, pokud je mezi trvalkami spadané listí, klidně ho tam ponechte. Listy se brzy rozloží, a tak přispějí kobnově humózní vrstvy na povrchu půdy.

Zároveň při čištění trvalkových záhonů rostliny můžete i přesazovat, dělit trsy a vysazovat nové. Některé trvalky, například plamenky (Phlox) si o jarní dělení trsů po několika letech přímo říkají. Uprostřed trsů totiž vznikají nevzhledná místa, plná starých a zaschlých zbytků rostlin.

Co nejrychleji dokončete řez růží, dříve, než se objeví nové výhony. Stejně tak co nejrychleji vysaďte růže nové, aby stihly dobře zakořenit a ještě vtomto roce vykvést.

V létě kvetoucí plaménky (Clematis) seřízněte na 10 cm výšky. Na jaře kvetoucí plaménky se stříhají až po odkvětu.

Dejte se také do boje se slimáky, mladé výhonky jim velmi chutnají. Pokud snimi nechcete válčit chemií, tak dobře fungují například rozdrcené vaječné skořápky, nasypané kolem rostlin.

Co sjarními cibulovinami

U narcisů odstraňte odkvetlé květy a listy nechte vklidu zavadnout a zatáhnout. Neodstřihávejte je! Cibule potřebují nabrat dostatečnou sílu pro kvetení vpříštím roce. Cibuloviny po odkvětu nebudou příliš vzhledné, ale vydržte, je to potřeba. Sněženky, ladoňky či modřence ponechte rozmnožit semeny.

Pokud jarní cibuloviny potřebujete rozsadit či přesadit, udělejte to dříve, než zatáhnou listy.

Jarní výsevy květin i zeleniny

V březnu se vysévá většina záhonových květin i zeleniny. Na sáčcích se semeny si vždy překontrolujte dobu výsevu. Pokud nemáte kdispozici skleník, výsevy neuspěchejte. Mladé rostlinky se vteple na parapetech zbytečně příliš vytahují a nebývají tak kvalitní.

Na druhou stranu jsou i květiny, které už můžete vysévat na volné záhony a jarní chlad ke svému zdárnému růstu přímo uvítají. Jsou to většinou ty, které se zdárně množí i samovýsevem jako letničkové ostrožky (Consolida), krásenky (Cosmos), vlčí máky (Papaver) nebo černuchy (Nigella).

Na volné záhony můžete vysévat i některou zeleninu, například ředkvičky, špenát, salát, petržel nebo mrkev.

Ve sklenících je čas na výsev sadby rajčat, celeru, melounů, paprik (některé druhy už vyžadovaly výsev i dříve), brokolice, kedluben nebo květáku. Z letniček je potřeba předpěstovat například astry, slaměnky, gazánie nebo hvozdíky.

Ve skleníku také včas zahajte ošetřování proti škůdcům. Teplejší dny mohou vyvolat jejich populační explozi.

Nedovolte pelargoniím vykvést

Pokud si nepořizujete každoročně nové mladé rostlinky pelargonií vobchodě, ale staráte se o ty loňské, pak na začátku března překontrolujte jejich stav, zkraťte výhony a rostliny přesaďte do nového substrátu. Přesazeným rostlinám pravidelně zaštipujte poupata, podpoříte tím velká pozdější květenství. Mladé rostliny také občas otáčejte, aby měly pravidelný tvar.

Pečujte o jahodníky

Záhony sjahodníky po zimě pečlivě vyčistěte a přihnojte vyzrálým kompostem nebo cereritem. Překontrolujte všechny rostlinky, staré zaschlé listy odstraňte a rostliny příliš vytažené ze země zamáčkněte zpět. Z čerstvě zasazených jahodníků zatím odstraňujte poupata. Nechte je vklidu zakořenit.

Co strávníky?

Během března můžete začít zakládat nové trávníky. Ty staré posečte prvně až ve chvíli, kdy vyrostou do výšky 8–10 cm.

Není nic lepšího než vlastní brambory

Dokonce už můžete vysazovat i hodně rané odrůdy brambor. Pokud je zakryjete bílou netkanou textilií, můžete se poměrně brzy dočkat vlastní úrody.

Ovocné stromy

Ošetřete pukliny a okousané větve a kmeny stromů. Rány očistěte od odumřelých částí a zatřete štěpařským voskem.

Ve chvíli, kdy to počasí dovolí, dokončete jarní výsadbu nových stromků a proveďte jarní výchovný řez mladých stromků. Proveďte také řez jádrovin.

Vytvořte nebo obnovte závlahové mísy u kmenů stromů. Během kypření můžete do země zapravit vyzrálý kompost nebo rohovinu, která je přirozeným zdrojem dusíku.