Napadla vaše rajčata plíseň? Poradíme, jak s ní zatočit

Ještě před pár týdny byla rajčata na záhoně nádherně vzrostlá, silná, svěže zelená a s bohatě nasazenými plody. Počasí posledních dnů neuvěřitelně změnilo jejich růst. Na listech i plodech se začínají objevovat hnědé skvrny, rostlina přestala růst a vypadá, jako by ji spálilo prudké slunce. Co se děje? Rajčata jsou napadena plísní, což je ta nejvážnější choroba rajčat. Objevuje se znenadání a v některých letech úrodu zcela zdecimuje. Jindy ani nevíme, že nějaká plíseň existuje. Důvodem ataku plísní je právě průběh počasí v době růstu rostliny i plodů.

Plíseň bramborová – plíseň rajčat

Největším nepřítelem pěstitelů rajčat je plíseň bramborová neboli fytoftora (Phytophthora infestans) – plíseň rajčat. Na listech vznikají neohraničené vodnaté šedozelené, později hnědé skvrny, které se rychle šíří a zasychají. Na plodech se objevují malá šedozelená místa, která se rychle zvětšují, hnědnou a povrch je vrásčitý. Ideálními podmínkami je pro plíseň bramborovou vlhko akolísání teplot. Deštivé letní teplé dny jsou pro ni prostě ideální.

Plíseň šedá – šedá hniloba rajčat

Velkým strašákem je šedá hniloba rajčat. Ta se šíří doslova expresně a objevuje se fakticky na celé rostlině. Šedá hniloba rajčat neboli botrytida se také označuje jako plíseň šedá(Botrytis cinerea).Přivýskytu šedé hniloby zasahují listy, stonky iplody rychle sezvětšující šedé skvrny, které postupně hnědnou, zasychají apokrývají se typickým šedým povlakem houby. Naplodech seněkdy objeví světle žluté obruby těchto skvrn.

11 rad, jak předcházet plísňovým chorobám rajčat

1. Původci přezimovávájí v napadených částech, proto bychom měli myslet na to, že nejzákladnějším opatřením proti plísním na rajčatech je pěstovat rajčata co nejdále od místa, kde jsme je měli v předchozích nejméně dvou letech. Nesázíme je ani po bramborách, paprikách a cuketách.
2. Rajčata musí být zasazena v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby se případná nákaza šířila co nejpomaleji. Stejně tak se zamezí díky vzdušnosti nepříjemné vlhkosti a jejímu zadržování.
3. Rajčata nesázíme do bezprostřední blízkosti brambor, které plíseň bramborová napadá velice často a mohla by se na sousedící rajčata rozšířit. Naopak na záhon k rajčatům patří měsíček lékařský, který dezinfikuje půdu a zároveň chrání před plísněmi. Podobně rajčatům prospívá také bazalka pravá i posvátná a aksamistník rozkladitý.
4. Tyčková rajčata je třeba správně uvázat k opoře a důsledně rostliny zaštipovat. Pokud se listy či plody dostanou blízko půdě ve větším množství, mohou zadržovat více vlhkosti.
5. Rostliny pravidelně a důkladně prohlížíme. Při slabším napadení listy ustřihneme, abychom aspoň částečně odstranili zdroj šíření plísní.
6. Při silném napadení je nutné odstranit celé rostliny. Napadené rostliny je nutné okamžitě zlikvidovat, nejlépe spálit! Rozhodně nepatří na kompost!
7. Na pěstování rajčat jsou vhodné chráněné záhony s co nejdelším slunečním svitem, optimálně na jižní straně domu pod přesahem střechy, kde jsou chráněna před deštěm.
8. Při zalévání nikdy nenamáčíme listy a stonky rostlin. Zaléváme opatrně přímo ke kořenům ráno za slunného dne, aby rychle oschly.
9. Jako přírodní ochranu před plísněmi vyzkoušíme česnek, protože obsahuje fungicidní látky. Připravíme si výluh: 50 g drceného česneku zalijeme 5 l vroucí vody a necháme 1 den vyluhovat. Scedíme přes kávový filtr, zředíme v poměru 1 : 3–4 , nalijeme do rozprašovače a aplikujeme každý druhý den.
10. S plísněmi dokáže bojovat jedlá soda i prášek do pečiva: důkladně promícháme 5 lžiček prášku do pečiva s 5 l vody a několika kapkami rostlinného oleje. Směs důkladně promícháme a jednou za tři dny aplikujeme.
11. Pěstujeme divoká rajčata, která jsou přirozeně odolná vůči plísni, mají menší a chutnější plody a snadno se pěstují.

Chemická ochrana bývá nezbytná

Ideální je první postřik použít už v červnu a opakovat ho v intervalu 10 až 14 dnů, zvláště při vlhkém a deštivém počasí. Doporučujeme střídat přípravky, i plísně si „zvyknou“ na chemii a stanou se vůči ní odolné. Příkladem je postřik Kuprikolem, dlouhá léta používaným měďnatým přípravkem, který však letos téměř neúčinkuje. Existuje mnoho různých přípravků, vhodnější je používat přípravky s kratší ochrannou lhůtou. Všechny přípravky potlačují i ostatní choroby.

Jako účinný a spolehlivýukázal přípravekKocide 2000, postřikový, kontaktně působící fungicid a baktericid ve formě ve vodě dispergovatelných mikrogranulí. Pak Ortiva, širokospektrální fungicid k ochraně zeleniny proti houbovým chorobám. Dobré zkušenosti jsou i s přípravkem Ridomil gold s třídenní ochrannou lhůtou nebo AcrobatT MZ, ten je vhodný jen jako prevence, má totiž 21denní ochrannou lhůtu.

Když už plíseň zasáhla rajčata, lze ještě zachránit úrodu?

Ano, závisí na rousahu postižení. Doporučuje mepoužít kontaktní přípravek Bravo 500, kterým ošetřujeme v dávce 25 ml na 10 l vody. Jeho ochranná lhůta je 7 dní, tzn. že po sedmi dnech po postřiku můžeme rajčata spolehlivě sklízet.

Chytrá houba

Ne každý si ale chce zanášet chemikálie na zahrádku, a proto začíná být velmi oblíbená takzvaná chytrá houba Pythium oligandrum. Přípravek nenapadá samotné rostliny, ale pouze plíseň na nich. Vzhledem k biologickému principu účinku nelze rostliny předávkovat.

Rajčata mohou napadnout i další choroby. Podívejte se, jak zatočit se stolburem a makadlovkou.