Napadla vaše rajčata plíseň? Poradíme, jak proti plísňovým chorobám bojovat

Plísně patří mezi největší a nejzákeřnější nepřátele rajčat a umí potrápit i nejednoho zkušeného zahrádkáře. Nejvíce jim vyhovuje střídání teplých a studených dnů či nocí a déšť. Deštivé letní teplé dny jsou pro šíření plísní ideální. Když už zasáhla rajčata, lze ještě zachránit úrodu? Rady a tipy, jak bojovat proti plísňovým chorobám rajčat: plísni bramborové a plísni šedé neboli šedé hniloby rajčat.

Ještě před několika dny byla rajčata na záhoně nádherně vzrostlá, silná, svěže zelená a s bohatě nasazenými plody. Najednou se na listech i plodech začínají objevovat hnědé skvrny, rostlina přestává růst a vypadá, jako by ji spálilo prudké slunce. Co se děje? Rajčata jsou napadena plísní, což je ta nejzávažnější choroba rajčat. Objevuje se znenadání a v některých letech úrodu zcela zdecimuje. Jindy ani nevíme, že nějaká plíseň existuje. Deštivé letní teplé dny jsou pro šíření plísní ideální.

Při silném napadení je nutné odstranit celé rostliny. Napadené rostliny je nutné okamžitě zlikvidovat, nejlépe spálit! Rozhodně nepatří na kompost!

Rajčata jsou napadena plísní, což je ta nejzávažnější choroba rajčat. Zdroj: iStock

Plíseň bramborová – plíseň rajčat

Největším nepřítelem pěstitelů rajčat je plíseň bramborová neboli fytoftora (Phytophthora infestans) – plíseň rajčat. Na listech vznikají neohraničené vodnaté šedozelené, později hnědé skvrny, které se rychle šíří a zasychají. Na plodech se objevují malá šedozelená místa, která se rychle zvětšují, hnědnou a povrch je vrásčitý. Ideálními podmínkami je pro plíseň bramborovou vlhko a kolísání teplot. Deštivé letní teplé dny jsou pro ni prostě ideální.

Plíseň šedá – šedá hniloba rajčat

Velkým strašákem je šedá hniloba rajčat. Ta se šíří doslova expresně a objevuje se fakticky na celé rostlině. Šedá hniloba rajčat neboli botrytida se také označuje jako plíseň šedá (Botrytis cinerea). Při výskytu šedé hniloby zasahují listy, stonky i plody rychle se zvětšující šedé skvrny, které postupně hnědnou, zasychají a pokrývají se typickým šedým povlakem houby. Na plodech se někdy objeví světle žluté obruby těchto skvrn.

Rajčata mohou napadnout i další choroby. Podívejte se, jak si poradit se stolburem a makadlovkou.

Rajčata plísně: na záhon k rajčatům patří měsíček lékařský, který dezinfikuje půdu a zároveň chrání před plísněmi. Podobně rajčatům prospívá také bazalka pravá i posvátná a aksamistník rozkladitý. Zdroj: istock.com

Prevence plísňových chorob rajčat

Původci přezimovávájí v napadených částech, proto bychom měli myslet na to, že nejzákladnějším opatřením proti plísním na rajčatech je pěstovat rajčata co nejdále od místa, kde jsme je měli v předchozích nejméně dvou letech. Nesázíme je ani po bramborách, paprikách a cuketách.
Rajčata musí být zasazena v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby se případná nákaza šířila co nejpomaleji. Stejně tak se zamezí díky vzdušnosti nepříjemné vlhkosti a jejímu zadržování.
Rajčata nesázíme do bezprostřední blízkosti brambor, které plíseň bramborová napadá velice často a mohla by se na sousedící rajčata rozšířit.
Naopak na záhon k rajčatům patří měsíček lékařský, který dezinfikuje půdu a zároveň chrání před plísněmi. Podobně rajčatům prospívá také bazalka pravá i posvátná a aksamistník rozkladitý.
Tyčková rajčata je třeba správně uvázat k opoře a důsledně rostliny zaštipovat. Pokud se listy či plody dostanou blízko půdě ve větším množství, mohou zadržovat více vlhkosti.
Rostliny pravidelně a důkladně prohlížíme. Při slabším napadení listy ustřihneme, abychom aspoň částečně odstranili zdroj šíření plísní.
Na pěstování rajčat jsou vhodné chráněné záhony s co nejdelším slunečním svitem, optimálně na jižní straně domu pod přesahem střechy, kde jsou chráněna před deštěm.
Při zalévání nikdy nenamáčíme listy a stonky rostlin. Zaléváme opatrně přímo ke kořenům ráno za slunného dne, aby rychle oschly.
Pěstujeme divoká rajčata, která jsou přirozeně odolná vůči plísni, mají menší a chutnější plody a snadno se pěstují.

Recepty na domácí fungicidy

Česnek: Jako přírodní ochranu před plísněmi vyzkoušíme česnek, protože obsahuje fungicidní látky. Připravíme si výluh: 50 g drceného česneku zalijeme 5 l vroucí vody a necháme 1 den vyluhovat. Scedíme přes kávový filtr, zředíme v poměru 1 : 3–4 , nalijeme do rozprašovače a aplikujeme každý druhý den.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Sužují vaši zahradu škůdci? Podívejte, jak se jich zbavit bez chemie

Prášek do pečiva: S plísněmi dokáže bojovat i prášek do pečiva: důkladně promícháme 5 lžiček prášku do pečiva s 5 l vody a několika kapkami rostlinného oleje. Směs důkladně promícháme a jednou za tři dny aplikujeme.

INSPIRUJTE SE: Jablečný ocet v zahradě zlikviduje plevel, mšice, plíseň i slimáky. Nejlepší je domácí

Asporin: Účinný je i aspirin. Na postřik rozpustíme půl tablety aspirinu v 1 litru destilované nebo převařené vody, necháme nejméně dvě hodiny odstát. Aspirinový postřik preventivně aplikujeme jednou za dva až tři měsíce. V případě, že už plíseň sazenice rajčat napadla, tak častěji, ale max. jednou za tři až čtyři týdny. Dáváme pozor, aby se nepopálily listy, proto ho aplikujme pouze brzy ráno nebo pozdě večer.

PŘEČTĚTE SI: Chcete mít dobrá a krásná rajčata? Jedlá soda vám pomůže!

Jedlá soda: Skvělým domácím fungicidem je jedlá soda: Napadené rostliny ošetříme postřikem z 8 lžic jedlé sody, 5 lžic oleje a 8 litrů vody. Nejprve promícháme olej s vodou a potom přidáme sodu. Mícháme, dokud se zcela nerozpustí. Roztok aplikujeme pomocí ručního rozprašovače na postižená místa .Před postřikem odstraníme z rostliny nemocné části, postříkáme čistou vodou a teprve potom domácím olejovým fungicidem. Pečlivě postříkáme celou rostlinu, nezapomeneme na spodní stranu listů. Opakujeme každý den po dobu sedmi dnů, minimálně ale třikrát. Preventivně stříkáme jednou za deset až dvacet dnů.

Rajčata - šedá plíseň: Při silném napadení je nutné odstranit celé rostliny. Napadené rostliny je nutné okamžitě zlikvidovat, nejlépe spálit Rozhodně nepatří na kompost Zdroj: Thinkstock

Chemická ochrana bývá nezbytná

Ideální je první postřik použít už v červnu a opakovat ho v intervalu 10 až 14 dnů, zvláště při vlhkém a deštivém počasí. Doporučuje se střídat různé přípravky, i plísně si „zvyknou“ na chemii a stanou se vůči ní odolné. Existuje mnoho různých přípravků, vhodnější je používat přípravky s kratší ochrannou lhůtou. Všechny přípravky potlačují i ostatní choroby.

Chytrá houba

Ne každý si ale chce zanášet chemikálie na zahrádku, a proto je oblíbená takzvaná chytrá houba Pythium oligandrum. Přípravek nenapadá samotné rostliny, ale pouze plíseň na nich. Vzhledem k biologickému principu účinku nelze rostliny předávkovat.

Zdroje: agrobio.cz, magazin.specialnizahradnictvi.cz, ceskestavby.cz