Aspidistra, česky kořenokvětka, je nenáročná pokojovka. Jak ji pěstovat

Aspidistra, česky kořenokvětka, je mimořádně nenáročná pokojovka. Sotva kdo a co ji zahubí

Aspidistra, česky kořenokvětka, je mimořádně nenáročná pokojovka. Sotva kdo a co ji zahubí Zdroj: iStock

Aspidistra, česky kořenokvětka, lidově domácí štěstí nebo ševcovská palma je nenáročná, mimořádně odolná a dlouhověká pokojovka. Snese takřka všechno a sotva co a kdo ji zahubí. Kořenokvětku může zničit snad jen přílišná zálivka a pobyt na přímém slunci. Jak aspidistru pěstovat?

Aspidistra (Aspidistra elatior) neboli česky kořenokvětka pochází z jižních oblastí Asie, kde roste v hlubokém stínu horských lesů. U nás se pěstuje jako pokojová i balkonová květina.

Kořenokvětka má podlouhle kopinaté listy se vzpřímeným řapíkem, které vyrůstají v trsu z rozvětveného oddenku. Tvarově se podobají listům konvalinky nebo oblíbenému lopatkovci. Původní druh má tuhé, svěže zelené listy, jsou také kultivary s bílými či nažloutlými pruhy (Aspidistra elatior Variegata Ashei či Variegata Exotica) nebo známější Aspidistra elatior Milky Way se smetanově zbarvenými skvrnkami. Květ kořenokvětky je hodně zvláštní, nevýrazný, hvězdičkovitý, hnědočervený. Rozkvétá těsně nad zeminou přímo z kořenů (odtud český název), u nás se objevuje sporadicky, spíše vzácně a jen u starších rostlin.

Aspidistra neboli kořenokvětka má podlouhle kopinaté listy se vzpřímeným řapíkem, které vyrůstají v trsu z rozvětveného oddenku Zdroj: iStock

Aspidistra je domácí štěstí

Aspidistra je velmi oblíbená v Anglii, kde se jí říká železná rostlina, což svědčí o tom, že vydrží i tam, kde by jiné strádaly. A protože dobře snáší zakouřené a tmavé prostředí, taky se jí přezdívá barová či hospodská rostlina. U nás se kořenokvětka nejčastěji lidově nazývá domácí štěstí nebo ševcovská palma. Roste poměrně pomalu a vypěstování větší rostliny může trvat i několik roků. Pokud aspidistru nezahubíte přílišnou péčí, můžete ji pěstovat a těšit se z její svěží krásy několik desítek let.

Aspidistra pěstování

Kořenokvětka není vůbec náročná a sotva co a kdo ji udolá. Snese takřka všechno. Roste i v místech, kde se jiným pokojovkám nedaří a jenom živoří.

Daří se jí v tmavých místech s nedostatkem světla, je vhodná do interiérů, kde není přímé slunce, krásně ozdobí stinné chodby a schodiště i místnosti bez oken. To jí umožňuje vysoký obsah chlorofylu v listech.
Žije a prospívá i v těch nejobtížnějších podmínkách, například v zakouřeném, prašném, vlhkém i suchém prostředí.
Je rostlinou spíše chladnomilnou, nejlépe se jí daří v teplotách v rozmezí od zhruba 15 do 22 °C, v zimním období snese i pokles na 5 °C. Nevadí jí ani průvan, pokud není vysloveně ledový.
Kořenokvětka bude vděčná za občasné omytí listů vodou od prachu a dalších nečistot, pookřeje, když ji vynesete na teplý letní déšť. A aby byly listy opravdu krásné, pak je pravidelně otírejte vnitřní stranou slupky od banánu. Rostlinu tak zároveň vyživíte a listy nádherně vyleštíte.
Od dubna do srpna ji nezapomeňte každé dva týdny hnojit tekutým plným hnojivem pro pokojovky ozdobné listem.
Může být venku od května do října, ale najděte jí dobře zastíněné místo někde v koutě zahrady nebo pod stromem. Rostlinu před letnění postupně zvykejte na větší světlo.
Aspidistra je dost odolná i vůči chorobám a škůdcům. Na oslabených rostlinám se mohou objevit svilušky, třásněnky či štítenky. Při nadměrné zálivce jí hrozí houbové choroby.

Nenáročnou a mimořádně odolnou kořenokvětku může zahubit snad jen přílišná zálivka, kdy uhnijí kořeny Zdroj: iStock

Co kořenokvětka nemá ráda

Kořenokvětce se nedaří se na přímém slunci, které jí může popálit listy. To se projeví hnědými skvrnami s bílými okraji. Příliš mnoho světla také způsobuje žloutnutí listů. Rostlinu stačí jen přemístit na vhodnější místo a žádné další se už objevovat nebudou.

Nenáročnou a mimořádně odolnou kořenokvětku může zahubit snad jen nadměrná zálivka, kdy jí uhnijí kořeny. Má ráda sice pravidelnou, ale jen mírnou zálivku, zaléváme ji, až když zemina v květináči proschne. Žádný problém, když ji občas zapomeneme zalít. Naopak kdyby stála dlouho v misce plné vody, mohly by začít uhnívat kořeny, na to je potřeba dávat pozor. Silný kořenový oddenek odumře jen tehdy, podlehne-li hnilobě.

Přesazování a množení

Po nějaké době se květináč zcela zaplní kořenovými oddenky a je potřeba rostlinu přesadit, obvykle to bývá po třech až čtyřech letech. Časté přesazování jí neprospívá. Protože koření mělce, potřebuje široký a mělký květináč, spíše misku. Zemina má být směsí kompostu nebo drnovky, rašeliny a písku v poměru 2 : 1 : 1.

Přesazování je zároveň vhodná doba pro dělení trsů rostliny. Do asi 14 cm velkých květináčů sázejte oddělky s asi 8 listy, menší oddělky do úměrně menších nádob. Do zakořenění je nechejte na stinném a teplejším místě, listy roste vodou. Další rostlinou můžete udělat radost někomu, kdo nedokáže udržet při životě žádnou jinou pokojovku.

Zdroje: plantopedia.com, cs.wikipedia.org, primanapady.cz, Pokojové rostliny (Karl Hieke). Květiny moje záliba (M. Martišová a kol.)