Chmel není jen pivo, ale taky léčivá bylina, zajímavá zelenina a pěkná popínavka

Chmel otáčivý (Humulus lupulus) je u nás známý především díky své typicky hořké chuti a příjemné vůní, které propůjčuje pivu. Tradiční využití chmele je tedy především v pivovarnictví, ale své pevné místo má taky v lidové medicíně. Používají se pouze samičí neoplodněné chmelové šištice, protože opylení výrazně snižuje kvalitu i léčivé účinky chmele.

Jak chmel otáčivý vypadá

Chmel otáčivý je dvoudomá rostlina (to znamená, že jednotlivá rostlina vytváří buď jen samičí, nebo jen samčí květy) obvykle se silným svislým oddenkem a velkým počtem podzemních výhonků. Listy má hluboce dlanitě členěné, hrubě pilovité. Pravotočivá liána je 3 až 10 m dlouhá, drsně chlupatá. Jako trvalka roste na jednom místě až pětadvacet let.

Kde roste chmel

Planě u nás chmel roste na vlhčích místech (křoviny, lužní lesy, okolí potoků a řek), často vytváří hustý porost. Trochu jiná pravidla platí pro pěstování chmelu na chmelnicích. Ty se zakládají nejčastěji na rovinatých plochách v nižších nadmořských výškách nebo širokých otevřených údolích (mezi nejvýznamnější oblasti v Česku patří Žatecko v Poohří, Úštěcko v Polabí a Tršicko na Hané). První údaje o pěstování chmele u nás jsou u roku 859. O jeho rozšíření se významně zasadil císař Karel IV.

Jak chmel otáčivý pěstovat na zahradě

• Chmel otáčivý na zahradě od jara po podzimu ozdobí sytě zelenými listy a na sklonku léta i zlatavými šišticemi třeba pergolu, plot, zeď či přístřešek. Vzhledem k tomu, že chmel patří mezi popínavé rostliny, musíme je pěstovat u plotu či zdi nebo postavit opěrný mřížový systém, aby se mohl pnout a stoupat. Kromě opory potřebuje také dostatek prostoru, protože chmel je hustá, statná bylina.
• Chmel není příliš náročný na půdu, stačí mu vlhčí, dobře propustná zemina obohacená kompostem.
• Vyhovuje mu otevřené slunné místo, snese i polostín. V době sucha ho pravidelně zavlažujeme, přísušek mu nesvědčí.
• Množíme jen samičí rostliny, a to dělením kořenů s výhony nebo řízkováním stonkovými řízky začátkem léta. Na jaře se dají brát nové výhonky ze starých rostlin. Mezi jednotlivými rostlinami nechte prostor zhruba 70 cm.
• Chmel se může pěstovat i ze semen, přímý výsev je vhodný od března do května ve vzdálenosti zhruba 70 cm. Mladé rostlinky klíčí po několika dnech a rychle rostou.

Sběr chmelových šištic

Samičí chmelové šištice sbíráme ještě před opylením, zhruba od poloviny srpna do začátku září, kdy obsahují maximální množství léčivých látek (mj. pryskyřice s hořčinami a silicemi, což je to, co dělá chmel chmelem). Nikdy je nesbíráme, když už začínají hnědnout. Někteří lidí mohou trpět ve styku s čerstvou rostlinou kontaktní alergii. Po usušení možnost alergie výrazně klesá.

Domácí zpracování chmele

Chmelové šištice sušíme na slunci nebo při umělé při teplotě okolo 40 °C. Usušený chmel má kořenitý zápach a nahořklou štiplavou chuť. Protože sušené šištice rychle ztrácejí na účinnosti, nejlepší je připravit si chmelovou tinkturu. Jak domácí tinkturu vyrobit a užívat najdete zde.

Z čerstvých a sušených drcených chmelových šištic děláme čaj (nálev, macerát), chmel se hodí do bylinných směsí, například do uklidňujících s kozlíkem lékařským, meduňkou lékařskou, mátou peprnou, heřmánkem pravým, levandulí lékařskou. Pro ženy je dobrá kombinace s jetelem lučním, kontryhelem obecným či hluchavkou bílou.

Zevně se využívá dezinfekčních a protizánětlivých účinků chmelu otáčivého při léčbě různých zanícených ran – používáme obklady a koupele z odvaru nebo tinktury.

Účinky chmele

• má uklidňující účinky, pomáhá při nespavosti a problémech s usínáním, mírní psychické napětí
• zlepšuje celkově trávení, podporuje chuť k jídlu, pomáhá při nadýmání, mírní střevní potíže, zklidňuje žaludeční neurózu.
• působí mírně močopudně a detoxikačně
• tlumí sexuální aktivitu mužů
• pomáhá ženám při podrážděnosti, úzkosti a nervozitě v menopauze, reguluje menstruační cyklus
• má protikřečové účinky, pomáhá při kolikách a bolestech
• zevně pomáhá hojení ran a kožních onemocnění, zvyšuje kvalitu vlasů

Chmel nežádoucí účinky

Chmel otáčivý užíváme v doporučených dávkách (v jedné dávce tinktura 1–5 ml, šištice 1–2 g ) a nikdy ne déle než tři měsíce. Chmel se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám a dětem do 15 let. Chmel může způsobit alergické reakce. Není vhodné kombinovat chmel a přípravky s uklidňujícími látkami, účinek se pak sčítá, mohlo by dojít k nadměrné ospalosti. Vždy se nejprve poradíme se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Chmelový čaj

Ingredience

• 1 lžička sušených drcených chmelových šištic
• 250 ml horké vody

Příprava

Sušený chmel zalijeme horkou vodou (ne vařící!), přikryjeme a necháme zhruba 12 minut vyluhovat. Potom scedíme. Můžeme osladit medem.

Užívání

Teplý nebo vlažný čaj pijeme pomalu po doušcích jednou až dvakrát denně před jídlem nebo večer před spánkem. Chmelový čaj je vhodný při nervozitě, nespavosti, trávicích potížích, zvláště nechutenství, nebo při bolestech hlavy. Doporučuje se ženám v klimakteriu.

Chmelový sirup

Ingredience

• 4 hrsti čerstvých chmelových šištic (nebo 2 sušených)
• 500 ml čerstvě vymačkané citronové šťávy
• 200 g medu
• 250 g cukru
• 1 svitek skořice
• asi 4 hřebíčky
• citronová kůra z jednoho citronu
• 500 ml vody

Příprava

Vodu a cukr svaříme na cukrový sirup. Přidáme 3 hrsti chmelových šištic, skořici, hřebíček, citronovou kůru. Promícháme, zakryjeme, pomalu přivedeme k varu a při mírné teplotě vaříme asi 40 minut. Pak scedíme a necháme vychladnout. Přidáme med, zbylý chmel a citronovou šťávu. Promícháme a necháme v lednici dva až čtyři týdny. Scedíme.

Domácí chmelová limonáda

Do sklenice nasypeme led a několik plátku citronu. Přelijeme 5 cl chmelového sirupu, dolijeme sodovkou a ozdobíme mátou.

Chmel jako zelenina

Dříve se chmel v kuchyni používal hojně, dnes jen výjimečně. Jeho aroma obohacovalo chuť polévek, omáček a nápojů. Mladé chmelové výhonky se brzy na jaře konzumují jako zelenina, říká se jim chmelový chřest. Mají vysoký obsah vitaminu B a minerálních látek. Z výhonků lze připravit omelety a saláty, ale také polévky, můžeme je zkusit naložit do octového nálevu nebo krátce orestovat na oleji. Ve středověku byly oblíbeným pokrmem chmelové výhonky naložené v nálevu ze soli, pepře, octa a oleje. Z téhle doby je údajně známý i jeho méně žádoucí účinek – tlumení sexuální aktivity.

Chmelová polévka

Ingredience

• 200 g výhonků chmele
• 40 g másla
• 50 g hladké mouky
• 1,5 l masového nebo zeleninového vývaru
• sůl
• špetka muškátového květu
• petrželka na ozdobení

Příprava

Z mouky a másla připravíme světlou jíšku. Necháme vychladnout a pak ji spolu s nasekanýmí chmelovými výhonky přidáme do vroucího vývaru. Krátce za stálého míchání povaříme. Uvařenou polévku okořeníme muškátem a petrželkou.

Zdroje:  bylinkyprovsechny.cz. cs.wikipedia.org, daryodprirody.cz,  vitaminybezcenzury.cz, S bylinkářem Pavlem v kuchyni (Pavel Váňa)